RPG Hra v přírodě

Toto je recenze na jednu akci z listopadu loňského roku. Šlo o hru v přírodě podle scénáře ve stylu fantasy.
A tak. Je určena převážně lidem, kteří mají nějaké zkušenosti s hrami typu LARP.

Druidismus a náboženství Keltů

V tomto textu jsem se pokusil ve zkratce charakterizovat keltské náboženství. Myslím si, že mezi čtenáři fantasy je mnoho takových, kterí se rádi dozví něco o původu slov jako je druid nebo třeba oppidum, neboť nejeden autor fantasy užívá keltských příběhů a mýtů.

Dan Simmons – Doba Mrchožroutů: Střední hra

V recenzi na první díl trilogie jsem se rozplýval nad úžasností autorovy imaginace a nad neuvěřitelnou čtivostí tohoto díla. Na závěr jsem vyslovil přání dostat se co nejdříve k dalšímu dílu. Stalo se to, na jiném místě a v jiném čase, ale stalo se. A to je hlavní. Střední hra moje naděje rozhodně nezklamala. Příběh, načrtnutý v prvním díle, se zde zdárně rozehrává, stejně jako skvělá šachová partie…

Clayton Emery – Poslední oběť

Dost dlouhou dobu mi vrtalo hlavou, jaktože většina recenzí na Fantasyplanet má v zápatí většinou hodnocení od pěti po devět z deseti. Přišel jsem na dvě možnosti: buď jsou redaktoři a recenzenti příliš shovívaví, nebo čtou příliš dobré knihy. A abych vyloučil první možnost, sáhl jsem kamsi do hlubin knihovničky a vytáhl prastarou knihu, která vyšla kdysi v minulém století (asi tak 1995), přečetl ji a napsal tuto recenzi.
A musel jsem uznat, že opravdu existují knihy, ke kterým prostě recenzent

Vladimír Šlechta – Ostří ozvěny

Určitě ten svět znáte. Svět po druhé energetické válce, svět z povídky Dóm, svět Projektu Berserkr, svět Oggerda Orlosupa, svět Pěnkavky Goweryho, svět čaroděje Hala Harga a mnoha dalších hrdinů. A svět, ve kterém se příběh Ostří ozvěny odehrává, je tentýž. A myslím, že nejsem jediný, kdo ho obdivuje. Nápaditost a originalita tohoto světa (který bych přirovnal snad jen k atmosféře tradiční hry Fallout) je jedinečnou zárukou dobrého počtení.

Jiří Kulhánek – Vládci strachu

Když se mi do rukou dostala prvotina tohoto předního českého autora, znal jsem už jeho styl „nešetřeme mrtvolami“ a „dobrý nepřítel je mrtvý nepřítel“ (což se Patejlovi vymstilo…), veděl jsem ho jeho fascinaci střelnými i jinými zbraněmi, o jeho posedlosti motorkami a hrdiny, které jedna (dvě, tři, osm, deset, sto…) dávka z ručního samopalu UZI jen příjemě po ránu naladí…

1 2 3 4 5