Vždy jsem toužil být skutečným hrdinou! Jako udatný rytíř v brnění potřísněném krví (bez přilby, aby vynikl můj sveřepý výraz tváře víc než jasně naznačující, že ONI neprojdou) kosit proklatě ostrým mečem hordy nepřátel, zatímco by mi záda kryla krásná, spoře oděná čarodějka, jež by si mezi vrháním ohnivých koulí a grilováním mých protivníků vždy našla chvilku, aby se na mě láskyplně usmála. Leč moderní doba hrdinským kouskům nepřeje, takže mi zatím nezbývá nic jiného než snít a číst fantasy…