Prvňáci (7): Nachové pustiny: mnoho chapadel smrti

Zemi pomalu, ale neodvratně, pohlcuje zkáza.
Tentokrát má podobu nachových vláken, která jsou téměř nezastavitelná, a navíc dokážou zotročit bytosti v jejich blízkosti prostřednictvím kontaminace svými spórami. Lidé přežívají v izolovaných výspách vystavených na troskách předchozí civilizace.
Blízká budoucnost není růžová, nýbrž nachová a krvavě rudá.

Hvězda aneb Když zazářit, tak jedině s pořádnou explozí

Není nad to být dobře zašitý, mít svůj klídek, riskantní, ale výdělečnou práci…
A pak stačí několik chvil aby se vše otočilo naruby, aby ve vašich šlépějích najednou kráčel nelítostný stopař, který vás může sejmout prakticky kdykoliv si zamane.
Otázka nezní, zda tohle přežijete, ale jak dlouho budete ještě žít.

Blokáda aneb military sci-fi, ve které už lidé nemají co ztratit

Lidé se ocitají v beznadějné pozici. Mimozemská invaze je zastihla nepřipravené, a tak je agresivní emzáci rozplácli jako otravného komára. S přibývajícím časem se situace příliš nelepší – v nadsázce by se dalo říct, že za každých pět zničených nepřátelských strojů obsadí agresivní mimozemský druh jednu celou planetu. A pokud se nestane zázrak…

Hon na brouky aneb když lidé nemají šanci vyhrát

Stroje na smrt čelící strojům na smrt. Ti nejlepší a nejvybavenější z lidí proti dominantním vesmírným predátorům. Koloniální mariňáci proti vetřelcům. Ano, řeč je o těch dokonalých, ladných zabijácích, jejichž vnitřní čelist je většinou to poslední, co ve svém životě spatříte; a mnohdy ani to ne.

1 2 3 10