Pelyněk s nádechem steampunku

Steampunk táhne. Atmosféra viktoriánského Londýna plná uhelného dýmu, ozubených kol a sykotu přehřáté páry prožívá svou renesanci. Aby také ne. Sebeklasičtější příběh v těchto kulisách obratem získává náboj, díky kterému lehko uvízne v paměti čtenáře.

Deus Ex: Černé světlo

Je to k neuvěření, ale jsou i tací čtenáři fantastiky, kteří neznají herní sérii Deus Ex. Není jich mnoho, ale jsou. Už méně je pak těch, kteří nikdy neokusili cyberpunk. Nic z toho ale nebrání tomu, aby si ani ti zcela neznalí neužili akční román za světa této úspěšné cyberpunkové hry.

Nad českými zeměmi slunce nezapadá

Vždy, když se někdo rozčiluje, jak mohou Němci v dobrém vzpomínat na Třetí říši, dotyčnému položím otázku: A tobě by se nelíbilo, kdyby tvůj národ byl světovou velmocí? Jistě, jsou tady aspekty, pro které je vzpomínání v dobrém na hitlerovské Německo prakticky morálně nepřípustným zvěrstvem, ale… Jen si to představte. České země určují politické dění v Evropě, blízké Asii a i některých evropských zemích. Ekonomika roste. Životní úroveň také. No, není to představa k zahození. A taková je vize Jana Kotouče v novém románu Nad českými zeměmi slunce nezapadá.

Kočas všech barev a tvarů

Kočas všech barev a tvarů

Další rok je za námi, a to kromě jiného znamená i další uzavřený ročník literární soutěže Cena Karla Čapka. A jako tradičně, i tentokrát k této soutěži vychází dva sborníky. První nese hrdý název Mlok – zde si čtenář může přečíst díla, která se umístila na předních místech soutěže. Druhým je pak sborník Kočas. Zde jsou publikovány povídky, které sice neuspěly, ale podle názoru editorky Jiřiny Vorlové si zaslouží být publikovány.

Seaculum: Pojďte pane, budeme si hrát

Seaculum: Pojďte pane, budeme si hrát

Hra na realitu sebou vždy nese nebezpečí, že hráči přestanou rozlišovat, co je ještě zábava a co už začíná doopravdy ubližovat. Když se navíc taková hra odehrává v hlubokých lesích, bez možnosti kontaktu s okolním světem a ne každý z hráčů je ve svých záměrech upřímný, může vzít zdravý rozum za své až nepříjemně rychle.

Nespoutaná krvavá tvorba Maji Lidie Kossakowské

Nespoutaná krvavá tvorba Maji Lidie Kossakowské

Možností, jak nahlédnout autorovi pod pokličku, potažmo do hlavy, není mnoho. I když se tomu dotyčný aktivně nebrání, jsou zájemci odkázáni na střípky informací rozesetých v rozhovorech, komentářích, nebo velmi vzácných autorských čteních. Autorů fantastiky, kteří vydali vlastní životopis, také mnoho není. Zvídaví čtenáři jsou tak odkázáni na jedinou formu, která umožní poodkrýt závoj tajemství autorovy tvorby, a to je soubor povídek mapujících jeho tvorbu.

Co by byli bohové bez věřících?

Co by byli bohové bez věřících?

Lidstvo se jen zvolna vzpamatovává z epidemie, která ho málem celé vyhubila. Republika spojené severní Ameriky si udržela technologický náskok a díky svým tvrdým pravidlům vůči přistěhovalcům, vůči genetickému míšení a hlavně vůči náboženství, se stala hlavní velmocí světa. Víra v neexistující bytosti je pod velmi přísným dohledem a jakýkoli přestupek se tvrdě trestá.

1 2