Číst hispánské autory se mezi scifisty zas tak moc nenosí. Zvlášť, když nejde tak úplně o fantastiku, to už je vážně na pováženou. Tak proč vás s tímto Španělem, který si ujíždí na fantaskních textech, vůbec otravuji? Protože Stín větru je sakra dobrý příběh.

Je málo knih, které jsou čteny i po více jak šedesáti létech od svého vzniku. Příběhů je prostě příliš, takže spousta dobré fantastiky upadne v zapomnění a zůstanou jen ty nejlepší. Město mezi ně rozhodně patří a mělo tu čest vyjít v češtině již potřetí.

J. G. Ballard má pověst předchůdce kyberpunku. Je dost těžké si představit, co je pod tímto pojmem míněno, a nevím, zda román Králoství tvé tyhle ambice splňuje. Rozhodně je však prodchnut čímsi novým a neotřelým…

Seznamte se Johnem Caderem. Mladým mužem, který vstupuje do armády a začne sepisovat deník svých zážitků. Je zařazen do elitních jednotek pilotů, aby se postavil hrozbě Tormanského společenství. Třetí Tormanská válka totiž právě probíhá. Být pilotem má však svá úskalí. Nejenže jako zelenáč nemá proti zkušeným veteránům mnoho šancí, ale navíc riskuje své duševní zdraví, protože propojení letounu a pilota si bere svoji daň.

Přečtěte si new weird povídku našeho redakčního kolegy, která se umístila na 8. místě v soutěži Vidoucí 2012.

Duchařské povídky jsou předstupněm hororového žánru a zároveň žánrem samy pro sebe. Na konci 19. a začátku 20. století horor vznikal a příběhy z této doby nám nabízí výběr Henryho Jamese.

Dana Rusková se prosadila zejména v literární soutěži Žoldneři fantazie, a tak není divu, že právě nakladatelství Straky na vrbě vydalo její románovou prvotinu. Běsné město spadá do stejného světa jako soutěžní povídky Hudba dálnice a Noční chmury, takže obeznámen můžou tušit, co mají čekat.

Jana Rečková je stálice české fantastiky, knih jí vyšla už pěkná řádka. Se světem Dračích zlodějů jste se mohli seznámit v antologii Legendy: Draci, autorka však ve své volné trilogii zamířila více do minulosti. Svět knihy tak odpovídá období páry naší reality.

William King si vybudoval pověst mistra žánru oddechového čtiva. Jeho nejnovější česky vydaná kniha Zloděj těl vznikla původně jako e-book, a tak buďme rádi za činnost Polarisu, která čtveřici příběhů Kormaka Strážce převedla do papírové podoby.

Gibson je pojem. Tenhle stárnoucí kyberpunker je, co se týče psaného projevu, stále mlád. Trilogie Bigend byla započata románem Rozpoznání vzorů a zhruba po roce vyšlo volné pokračování s názvem Země slídilů.

Dá se říct, že je ‚přepříběhováno‘. K čemu pak psát další, když už je jimi zaplaven trh a lidi je nestíhají kupovat, natož číst? Když pomineme osobní, niterní důvody, tak asi proto, že nevyslovit svůj příběh je hřích vůči múze. A tak čtěte úvodník beznadějného písálka, který se s múzou potýká a hrůzou se při tom zalyká.

Johna C. Wrighta sice na našem trhu neprovází žádná velká pompa, ale jeho knihy vychází, takže je lidi snad i čtou. U nás se uvedl úvodním svazkem trilogie Zlatý věk, jejíhož završení se snad dočkáme již letos. Ještě dřív jsme se však dočkali završení dilogie Války snů, jež se nazývá Mlhy věčnosti.

Představte si, že se Německo po roce 1989 nesjednotilo a ve východním Německu stále panuje komunismus. Zajímavá myšlenka, na které založil svůj román Simon Urban, v němž se dívá do socialistického Německa nedávné minulosti. Přesněji jde o několik dní koncem října roku 2011.

Kniha Jiřího Olšanského tak trochu mate tělem. Obálka působí, jako by se mělo jednat o nadupanou space operu či military scifi. Uvnitř však naleznete povídky nejrůznějších podob žánru. Následující řádky se pokusí odhalit, co všechno sbírka nabízí.

Kroniky karmínových kamenů se rozrostly na tři tituly. Před časem jsme se podívali na třetí knihu série od Josefa Pecinovského, abyste však nebyli o nic ochuzeni, přinášíme vám recenzi i na druhý díl.

Je příjemné sledovat, že u nás vychází sborníky domácí fantastiky, protože je to projev toho, že je tvorba českých autorů oblíbená. Antologie, které se podíváme pod pokličku dnes, patří mezi ty největší – aspoň tedy rozměrově. Zda je však velká i co se týká obsahu, o tom už budou následující řádky.

Uvedení prvního románu začínajícího zahraničního spisovatele na náš trh je vždy malým svátkem. Občas sice může jít o krok vedle a je tu určité riziko, že nebude čtenáři přijat pozitivně. To by se však Prstenci singularity, jenž je oceněn Locusem za nejzdařilejší debut roku 2008, nemělo stát. I proto jsou sepsány následující řádky, osvěty totiž není nikdy dost.

Dílo Clive Barkera vydává hned několik nakladatelství. Jeho sběratelé tak vlastní neúhlednou řádku knih, přesto jim to zas tak moc nevadí, Barkera totiž není nikdy dost. Posledním kouskem do sbírky je znovu vydaná, která v prvním vydání vyšla jako Cabal – Noční rasa. Je příjemné, že se o titul postaralo precizní nakladatelství Laser-books, které do titulu jako bonus přidalo doslov Douglase E. Wintera.

Kroniky karmínových kamenů se rozrostly už na tři tituly. Posledním z nich je Zapomenuté jezero od Josefa Pecinovského. Tentokrát zavítáme do Afriky a prožijeme nultou, fiktivní výpravu po tomto kontinentu. Vést nás nebude nikdo jiný než slavný český cestovatel Emil Holub.

Nakladatelství Fantom Print možná nezískává Ceny Akademie, ale knih ročně vydá spousty. To je jasným důkazem, že jsou žádány, že je čtenáři mají rádi. Přidejte si k tomu dobrý marketing a získáte představu, jak udělat z vydávání fantastiky dobrý byznys. Začít s vydáváním nového autora je však vždy nejistý podnik. Pojďme se tedy podívat na úvodní knihu trilogie Kroniky havranů spisovatele Jamese Baclayho.

Nedá se říct, že by nás nakladatelství Plus právě zahrnovalo žánrovými knihami. Když už ale něco vydá, stojí za to si to pořídit. Nejinak je tomu i u titulu Nekromant Johannes Cabal a následující řádky vás snad o této pravdě přesvědčí.

Slavná antologie editora Isaaca Asimova se dočkala u nás již třetího vydání. Poprvé je však kniha doplněna o doslovy sestavovatele a podněty k zamyšlení. Malý bonus je přidanou hodnotou už tak významného sborníku, a navíc pevná vazba a luxusní podoba knihy by mohla ke koupi přesvědčit i majitele předchozích vydání. Pro ty neznalé jsou pak určeny následující řádky.

Hvězda Harryho Harrisona u nás na dlouhých sedm let uhasla. Nyní se ji znovu pokouší rozžehnout nakladatelství Laser-books. Lidé kolem Tomáše Jirkovského to vzali od podlahy a potřetí vydali autorův debut, První planetu smrti.

Kniha s podtitulem Kronika české science fiction 2 (první díl: Vládcové vesmíru) obsahuje díla časově vymezená od Vladimíra Babuly k Alexandru Kramerovi. Příběhy tedy pocházející částečně z onoho neslavného období, kdy se autoři často uchylovali ke scifi, aby v ní skryli narážky na panující komunistický režim. V knize však najdete i čistou scifi psanou takřka dobrodružným stylem. Ale podívejme se na sborník poněkud podrobněji.

Vzpomínám na to, jako by to bylo včera. První otevřená knížka, tedy pokud nepočítám učebnice, bylo slovenské vydání Drákuly. V té době jsem ještě neměl ten vštípený instinkt číst a vnímat příběhy, stačily mi obrázky holohlavého upíra a hned jsem měl po nocích mít z čeho strach.

Dívka na klíček byla bezpochyby jedním z nejočekávanějších titulů minulého roku, tedy aspoň co se scifi týče, a jako taková byla připravena na předvánoční trh. V zahraničí opěvovaná kniha získala několik cen a teď se čeká, jestli uspěje i v našich Cenách Akademie SFFH. Podívejme se tedy na vypravěčského alchymistu Bacigalupiho poněkud podrobněji.

Edita Dufková prokázala své kvality zejména v soutěži Cena Karla Čapka. V posledních letech však její povídky v antologiích a časopisech nebyly vidět, a teď už víme proč. Na trhu se objevil její první román a vše naznačuje, že musí jít o kvalitu. Laser-books totiž Čechy vydává jen sporadicky a pečlivě si při tom vybírá.

To, že Poláci umí psát fantastiku i na světové úrovni, už dokázali autoři jako Sapkowski či Lem. Od našich sousedů k nám však přichází i další zajímavá jména. Poslední horkou novinku nám před Vánocemi nadělil Laser-books a jde o titul tuze zajímavý.

Už pošesté se můžete začíst do úsměvných příběhů Jakuba Vandrovce, polského ochmelky, kterému není na světě obdoby. Nemusíte se však bát, že otevřením knihy vstoupíte do nepoznaného světa a rozepsaného příběhu. Příběhy s Jakubem Vandrovcem jsou totiž směsí povídek a krátkých románů, které na sebe nenavazují. Klidně se tak můžete začíst rovnou do této knihy, ať zjistíte, co znamená být homo špiritusus.

O Powersovi nebylo dlouho slyšet, až najednou došlo k tomu, že se jeden z jeho románů stal předlohou pro čtvrté Piráty z Karibiku. Tu se objevila na trhu předloha v luxusní podobě a nakladatelé se odhodlali k vydání dalších dvou titulů. O Třech dnech do nikdy jsme se bavili před časem, dnes máme na programu předvánoční novinku od Laser-books Silou svého zraku.