Byly časy, kdy to ruští autoři u nás neměli lehké. Vše ruské bylo zapovězeno a posláno co nejdál, pokud možno za hranice. Trvalo víc jak deset let, než se objevilo jméno, které pojmu ruská scifi vrátilo punc žádoucnosti. To jméno je Sergej Lukjaněnko a my máme tu čest podívat se na jeho nejnovější počin.

Na úvod roku se na pultech knihkupců objevil novoroční speciál série JFK. Sborník oplývající fantastickou obálkou začíná a končí příspěvky od otců zakladatelů. Jak úvodní příběh Jiřího W. Procházky, tak poslední povídka od Miroslava Žambocha jsou napsány důstojně a ve stylu jejich pojetí JFK, mezi nimi je však mnoho autorů a mnoho osobitých přístupů k povídkové formě JFK. Pojďme se na tu změť podívat.

Tak jsme se dočkali. Dovršení trilogie Hradební mýty se objevilo na pultech knihkupců už v prvním měsíci nového roku. A je to dovršení nadmíru zajímavé. Nekoná se žádné svržení prstenu do hory Osudu. Ale nepředbíhejme událostem.

Je vám Země malá? Chcete se podívat do vesmírných dálav? Pak se ponořte do již šestého svazku edice New space opera nakladatelství Laser-books; do příjemného, dobrodružného a až na poetický úvod velmi čtivého prvního dílu trilogie Světelné stroje.

Čím kratší Barker, tím lepší Barker. Zhruba tak se u mě zapsal Clive Barker po přečtení jeho stěžejní tvorby. Prostě nemůžu překonat rozvleklost vypravěčského stylu u jeho mysteriózních románů a mnohem radši mám Barkerovy možná ne dokonalé, ale svou syrovostí neopakovatelné povídky v čele s „Hellraiserem.“ Jednoduché dílo Zloděj duší mě v mém smýšlení jenom utvrdilo.

Sedmnáctého dílu JFK se zhostil Tomáš Bartoš, autor úspěšného scifi románu Žoldnéři. Využil prostředí, které je mu blízké, a umístil děj do paralelního světa dvacátého čtvrtého století.

Místo dovršení cyklu Gordonova země knihou Hořící přízraky nám Vladimír Šlechta a nakladatelství Brokilon nadělili pod stromeček Válečnou lest s podtitulem Příběhy vojáka z pohraničí. Sborník povídek sleduje osud Rogera Schniregy, jednoho z hrdinů Krvavého pohraničí.

Tahle recenze se zaměřuje na knihu, která u nás v dohledné době vyjde v novém vydání. Nachází se totiž v edičním plánu nakladatelství Laser-books v edici Mistrovská díla fantasy.

Druhé číslo magazínu má podobnou strukturu jako číslo předchozí – dvě povídky, dvě novelety a uprostřed novela. Zdánlivá podobnost však může klamat.

Prvnímu číslu obnovené edice F&SF vládne neopakovatelná novela „Kmeny z Běly“, které je věnována i velmi povedená obálka.

Česká dobrodružná série Agent JFK má už 16 dílů. Na tři z nich se teď podíváme v minirecenzích. Konkrétně na čísla 8, 15 a 16.

Čtrnáctý díl JFK představuje sérii v nové podobě. Počet stran narostl na 190, s čímž se zvýšila i cena, a neoddělitelnou součástí knih se staly vnitřní ilustrace pro dokreslení atmosféry. Nechme ale statistických údajů a podívejme se na knihu samotnou.

Miroslav Žamboch není autorem, který by se upsal jednomu hrdinovi v jednom světě, i když by klidně mohl. Místo toho se snaží posunout dobrodružnou fantastiku někam dál, vytvořit příběh s velkým P. Velkým P začíná i název knihy, jež autorovi vyšla před Vánoci u nakladatelství Triton. Predátoři jsou prezentováni nepříliš vábnou obálkou, o to zajímavější je samotný obsah.

Steph Swainstonová se nám představila románem Rok naší války v rámci edice New Weird nakladatelství Laser–Books. Autorka v knize ukázala, že psát umí čtivě, ale zároveň kontroverzním pojetím vyvolala hned několik otazníků. Podívejme se tedy, k jakému vývoji autorka dospěla v druhé knize ze stejného světa Čas jako dar.

Dostalo se mi té cti uzmout a v krátké době po sobě přečíst tři překrásně tlusté bichle s názvem Trochu divné kusy. Původně jsem chtěl psát článek o edičním vývoji antologií, o osvětě, které se na nás editor dopouští – zkrátka snadná práce. To jsem ovšem netušil, že Martin Šust si v předmluvě třetího dílu zhodnotí svůj výkon sám. A tak mi nezbylo nic jiného, než změnit plán. Tento článek bude především o pocitech.

Třináctý díl série pojal tým JFK jako speciál. Odměnou je pak čtenářům několik desítek stran navíc, několikero malůvek uvnitř knihy, krátká povídka jako bonus a o něco vyšší cena, než je zvykem. Je-li však číslo třináct pro sérii číslem šťastným, závisí přece jen na tom, jak na čtenáře zapůsobí písmenka uvnitř knihy.

Po vřelém přijetí Chladné hry se Tomáš Němec podruhé zapojuje do série JFK. Sám autor přiznává, že přes jeho povinnosti kolem časopisu Pevnost a editorskou činnost mu na samotné psaní příliš času nezbývá. Podívejme se tedy, jestli za ten rok nezapomněl psát.

První kulaté výročí série Agent JFK završil spisovatel, který patří k nejvýraznějším osobnostem české fantastiky. Zkušený spisovatel, jímž bezpochyby Ondřej Neff je, by se měl s volnými regulemi série popasovat s grácií a přehledem. Podívejme se tedy, jestli tomu tak doopravdy je.

Pokračování dlouho očekávané trilogie Gordonova země se na prodejních pultech objevilo zhruba rok po Zahradě sirén. Kniha neobsahuje žádný recyklovaný příběh, takže před sebou máme čtyři sta čtyřicet stran naprosto nového textu.

Víte vy vůbec, jak se řekne ve Francii čtvrtlibráku ze sejrem? Že nevíte, tak to vám asi v minulém desetiletí něco zásadního uteklo. No každopádně v novém JFK od J. W. Procházky se tato památná odpověď vyskytuje znovu, takže není ještě všechno ztraceno.

Debut Ondřeje Netíka nabízí žánr, který z pera českých tvůrců nevidíme příliš často. Nápis na obálce knihu označuje za moderní fantasy, majestátný to název, za nímž se skrývá jenom drsná pohádka pro dospělé. Podívejme se tedy, jak si s tímto tématem poradila nová tvář české fantastiky.

Další příběh ze světa Miroslava Žambocha a Jiřího W. Procházky napsal poměrně neznámý Jan Hlávka, dvojnásobný vítěz povídkové soutěže Ikaros. Podívejme se tedy, jak se autorovi prvotina vydařila.

Snad každý někdy viděl v televizi katastrofu vzducholodě Hindenburg. Ano, myslím ty černobílé záběry, které se ve své době zapsaly do historie filmové novinařiny stejně jako letadla sestřelující věže WTC. Ale ten, kdo četl předchozí díl JFK, ví, že Anděl je označení právě pro vzducholodě. Pojďme se podívat do světa, kde jsou lidé tak bláhoví, že létají a bojují s vodíkem nad hlavou.

Série Agent JFK se uchytila a šestý díl je na světě. Tentokrát není samostatný, ale tvoří první polovinu delšího románu. Autoři JFK také zvedli počet stran knížky, díky čemuž v tomto díle najdeme i krátkou povídku jako bonus.

Pátá část série JFK je zároveň první knihou, kdy si otcové projektu JFK Miroslav Žamboch a Jiří Walker Procházka přizvali do své dílničky prvního z méně známých autorů. Je jím Tomáš Němec, šéfredaktor měsíčníku Pevnost a jednou za čas i tvůrce povídek. Podívejme se tedy, jak si nadějný autor poradil s delší prozaickou formou.

V roce 2004 se nakladatelství Návrat rozhodlo napravit prohřešky z minulosti a v novém překladu vydal některé Gibsonovy knihy. Virtuální světlo je jednou z nich.

Druhá antologie, představujících pomyslný vrchol současné polské fantastiky, je výběrem vítězných prací čtenářské ankety Sfinx. Máme tak jedinečnou možnost nahlédnout na vkus polského čtenářstva.

C. J. Cherryhová patří mezi velmi plodné a kvalitní autory. Z velkého množství jejích románů u nás nevyšlo zdaleka všechno (osobně lituji nedokončeného vydání pentalogie o Chanur) a rozhodně se nedá říct, že by u nás měla na růžích ustláno. Naštěstí extrémně pilné nakladatelství Triton pomalu ale jistě splácí dluh našich vydavatelů i v tomto směru.

Sedmý díl Drakobijců, sborníku z literární soutěže O železnou rukavici lorda Trollslayera, je tady. Tentokrát s obálkou M. Fibigera získal tvář draka drsňáka. Je však takový doopravdy?

Šlechtovo Krvavé pohraničí je jeden z nejpropraco­vanějších fantasy světů, který se zrodil v hlavě českého autora a podařilo se ho vydat. Nejlepší den je už čtvrtou knihou z tohoto světa, který navíc doplňuje slušná řada povídek vydaných různě po sbornících a časopisech. V minulé knize z tohoto světa – Orcigardu – jsme se mimo jiné seznámili s rodinou půlelfa Thompsona. Ve čtyřech textech sbírky Nejlepší den odhaluje autor čtenáři krvavou minulost téhle povedené rodinky.