Na letošním Animefestu v Brně se křtil již čtvrtý Vějíř – sborník české mangy, vydávaný nakladatelstvím Kobuta. Je proto nejvyšší čas zjistit, zda se pod obálkou, na níž je ne právě přívětivě vyhlížející žena s vějířem v ruce a ptačími křídly, skrývá o poznání přívětivější obsah, nebo zda bude čtení letošního Vějíře oním „guilty pleasure“, kterého se budete dopouštět pouze tak, aby nikdo nic neviděl.

Devátý ročník Animefestu, nejstaršího, nejlepšího a největšího conu tohoto druhu v České republice, právě skončil. Stála jeho návštěva za to? Zvládli organizátoři přesun do nových prostor brněnského výstaviště? Jaký byl nejlepší film celé akce? Odpovědi na tyto a další otázky byste měli nalézt v této subjektivní reportáži.

Jedna ze slabších novel Zelaznyho se konečně dočkala českého překladu. Pro autorovy fanoušky je to důvod k opatrnému jásotu – možná se jim díky vydavatelskému úsilí Strak na vrbě podaří zkompletovat všechny Zelaznyho knihy v jednom formátu. Otázkou je, jak se na novelu budou dívat ostatní čtenáři, zvyklí na podstatně lepší knihy tohoto populárního autora.

Jaký začátek, takový konec. Přibližně takto by se dal shrnout závěrečný díl romantické trilogie o vlkodlacích z Mercy Falls, který se konečně dočkal českého překladu. Žádní upíři, postříbřená munice ani brutální souboje. Pouze milenci Grace a Sam, vlci, Minnesota a spousta, spousta emocí.

Člověk se může stát umělcem v čemkoli: v lékařství, ve vaření, v pilotování letadla.. Uměním japonského středoškoláka Lighta Jagamiho je smrt sloužící spravedlnosti. A právě ve druhém díle detektivní mangy Death Note (česky Zápisník smrti) se chystá vytvořit své mistrovské dílo.

Od dob temného středověku, kdy upírovi stačilo ke štěstí vypít krev nevinné panně, vlkodlakovi pobíhat za nocí s vlčí smečkou a kouzelníkovi vytáhnout králíka z klobouku, uplynulo nějakých pár set let a pokud chtějí nadpřirozené bytosti přežít i v moderním světě, musí se přizpůsobit. Nejen politik, ale rovněž nestvůra z jiné dimenze potřebuje mít vysokoškolský diplom (nebo alespoň ukončené základní vzdělání), aby měla v dnešní době šanci na úspěch. Proto musí do školy. Do Noční školy.

Manga Hal od autorky Aoi Makino představuje v rámci České republiky druhý pokus o vydání japonské fantasy mangy, zaměřené primárně na mladší čtenářky, staré zhruba 11 až 15 let. Pokud vás takto vymezená cílová skupina neodradila (případně pokud do ní patříte) a chcete vědět, jak tento pokus vlastně dopadl, jste na správné webové adrese.

Mangaka Yu Aikawa se ve čtvrtém díle Motýlka vrací po nezbytných peripetiích zpět k jádru příběhu, kterým je nalezení odpovědí na otázky, co donutilo bratra Gindži Išikawy spáchat sebevraždu a co je Ageha vlastně zač – skutečná exorcistka, nebo jen talentovaná podvodnice, která z lidí mámí peníze zhmotňováním jejich vlastních představ? Čtenáře čeká mimo jiné cosplay, lolicon, crossdressing a japonští otaku, kteří potřebují pomoc s likvidací ducha v jejich oblíbené prodejně.

Pokud byste měli možnost spáchat dokonalou vraždu pouhým pohybem ruky, pokud byste mohli anonymně zabít kteréhokoli člověka na světě, aniž byste opustili vlastní pokoj, navíc zcela bez rizika možného trestního stíhání, neříkejte, že byste nezabili alespoň jednoho člověka, že byste to alespoň nevyzkoušeli… Otázkou pouze je, koho a z jakého důvodu byste si k zabití vybrali vy? Sousedku odvedle? Baracka Obamu? Nebo byste zlikvidovali někoho úplně jiného?

Japonský středoškolák Saito to ve fantasy světě, do kterého se dostal po průchodu portálem, vyvolaným Luisou řečenou Nulová, nemá vůbec jednoduché. Ačkoli se k němu jeho panička chová jako ke psovi, ačkoli jí musí prát spodní prádlo a ačkoli díky Luise létá z průšvihu do průšvihu, začíná se mu to líbit, protože je zároveň hrdinou s magickými schopnostmi. Vůbec není jisté, jestli má ještě Saito zájem na návratu do našeho všedního světa 21. století.

Kvalita Vějíře – sborníků české mangy – je na vzestupu. Ačkoli rozdíl mezi druhým a třetím sborníkem není tak velký jako mezi prvním a druhým, díky neúčasti některých předchozích autorů vznikl prostor pro nové autory, kteří toho v rámci možností využili. Pár velmi kvalitních komiksů, stále méně vyloženě slabých příspěvků a jako vždy velká dávka originality mladých autorů „české mangy“.

Vladimíru Šlechtovi se po dlouhých pěti letech podařilo dopsat další knížku ze světa Krvavého pohraničí. Ze sbírky původně autoparodických textů nazvaných Nejhorší den se stal v zásadě plnohodnotný román s prostým názvem Likario, dějově vyplňující mezeru mezi Nejlepším dnem pro umírání a Orcigardem. Budou však očekávání čtenářů znalých subžánru zálesácké fantasy v tomto případě naplněna?

Romány s upíry v hlavní i vedlejší roli už pomalu vychází z módy a je na čase dát zasloužený prostor také jiným „dětem noci“, které v příbězích o upírech hrály nanejvýš druhé housle. Řeč je o vlkodlacích, kteří patrně neujdou osudu svítících upírů ze Stmívání. Na úspěch Stephenie Meyerové s upíry se rozhodlo navázat hned několik autorek dívčích románů s vlkodlaky. Jednou z nich je Maggie Stiefvaterová a její vlkodlačí trilogie, jejíž druhý díl s názvem Váhání vám zkusím popsat.

Fantasy svět ne nepodobný našemu. Kouzelnická akademie pro mladé čaroděje. Intriky, romantika a magie svištící vzduchem. Ne, není to trailer na poslední díl Harryho Pottera ani na další díl Slayers, je to Zero no Tsukaima (neboli česky Ve službách Nuly). Nulová Luisa konečně dokáže, že není úplně neschopná, Saito poprvé okusí jezdecký bičík a do děje vstoupí celá řada nových hlavních i vedlejších postav. Populární fantasy komedie, která se ani stránku nebere vážně, se začíná pořádně rozjíždět.

Třetí díl zvrhlé mangy Kannonina ruka je už nějaký ten pátek v regálech knihkupectví. Vysušená mumie na černozelené obálce nevěstí nic dobrého. Budou se trhat hlavy, rušit fyzikální zákony a odhalovat strašlivá tajemství a ženské vnady, přesně v tomto pořadí. Prostě prvotřídní japonský brak jako vyšitý z 80. let.

Nakladatelství Straky na vrbě se rozhodlo vydat u nás i některá méně známá díla Rogera Zelaznyho. Počin je to chvályhodný, navíc u uznávaného autora řady kvalitních, výjimečných děl, často kombinujících fantasy a sci-fi. Jenže vydat všechna díla jakéhokoli autora je riskantní, protože výjimečné věci se dějí toliko výjimečně a na pulty knihkupectví se tak dostávají i díla průměrné či nevalné kvality. Otázkou je, kam zařadit Ostrov mrtvých?

Pro většinu lidí se svět mění nepozorovaně a rozhodující, zlomové okamžiky dějin, po kterých „už nikdy nebude jako dřív“, lze rozpoznat až se značným zpožděním. Předpovídání budoucnosti nikdo nebere vážně. Co když však máte schopnost z datového toku na Síti nejen předpovědět blížící se zlomový okamžik, ale navíc ovlivnit budoucnost tak, jak potřebujete? Kdo se nakonec sveze na vlnách změn? Jakou roli v nich má nezastavitelný zabiják? A jaký kostým si chudá holka vezme na všechny párty zejtřka?

Už máte dost své smůly a chcete, aby se na vás konečně usmálo štěstí? Chcete omládnout o dvacet let? Nebo raději vylepšit svou paměť? Nebo je vaším problémem nerozhodnost? Vyzkoušejte navigaci životem, která všechna důležitá rozhodnutí učiní za vás. Jediné, co musíte udělat, je potkat holku s různobarevný­ma očima.

Vzpomínky na střední školu mohou být různé: někdo bude na gymnázium vzpomínat v dobrém, někdo ve zlém, málokdo ale tak bizarním způsobem jako bratři Antonín a Jiří Tesařovi. Sedm příběhů, tvořících sborník Gymnázium příšer, má společné školní prostředí, nestvůry a svérázný smysl pro humor. A taky pocit, že by autorům prospěla návštěva psychologa, protože příběhy připomínají spíš zlé sny. Dávejte si dobrý pozor, čemu se vlastně smějete.

Dílo, které definovalo žánr kyberpunku. V novém překladu, s novou obálkou, s nerezavějícím obsahem a pořádnou dávkou Gibsonovy imaginace. Kniha, která dokáže nevratně přeskládat vaše žebříčky nejlepších knih žánru sci-fi. Anebo prostě jedním slovem: Neuromancer.

Kazunu popadl další záchvat neodolatelné touhy po lidské krvi a jediný, kdo je poblíž, je jeho kamarádka Yaegashi, která se od něj nenechala odehnat. Přišel čas na upíří coming out, nebo to Kazuna zvládne? Pít či nepít, to je to, oč běží v tomto sofistikovaném japonském hororu.

Třetí díl mangy, v níž se spolu střetávají lidé a démoni, bych mohl jedním slovem označit za „vyzbrojovací“. Po zkušenostech z předchozího dílu je jasné, že samotný speciální útvar pro boj s nelidskými zločiny nemá proti rostoucímu počtu útoků stále silnějších démonů šanci. Situaci má zachránit narychlo povolaná specialistka SAS Miki Sugiura, která začíná měnit japonskou policii v regulérní armádu. Válka s démony může naplno propuknout každým dnem!

Středoškolák Ginji Išikawa zatím roztomilé vymítačce duchů Ageze splatil jen deset procent z dluhu ve výši 600 000 jenů, takže se v druhém díle mangy Motýlek bude muset pořádně ohánět. Aby to nebylo tak jednoduché, objevuje se nová hlavní-vedlejší postava Futaba, která umí vyvolávat stejně dobré iluze duchů, jako Ageha. Kromě toho na čtenáře čekají strašlivá tajemství, zasunutá hluboko v minulosti hlavních postav. Zdá se, že nikdo není nevinný. Komedie s nadpřirozenými prvky pokračuje.

Vladimír Šlechta se rozhodl vyplnit dlouhé čekání na nový román Keltská brána sborníkem svých raných textů, v nichž se poprvé objevil kyborg Oggerd, doprovázený technologem Hargem a bývalým vyjednavačem Gowerym, řečeným Pěnkavka. Své rané texty oprášil, přepsal je, mnohdy až k nepoznání, a zahájil tak nový postapokalyptický cyklus. Narozdíl od známého Falloutu se však děj odehrává v Evropě. Nebo spíš v tom, co z Evropy zbylo.

Zapomeňte na všechny ty dívky na košťatech nebo Harry Pottery, manga „Ve službách Nuly“ (v originálu „Zero no Tsukaima“) je totiž daleko lepší než oba uvedené tituly, ačkoli to tak na první pohled nevypadá. Nicméně pokud nahlédnete pod růžovou obálku prvního dílu, nebudete litovat.

Speciální útvar pro boj s nelidskými zločiny. Hrstka detektivů s nadlidskými schopnostmi. Lidé čelící invazi démonů. A spousta akce, vystřílených nábojnic a zlámaných kostí. Že je to pořád to stejné?

Hřbitovní hyena, notorický alkoholik, průserář, vidlák, Polák a exorcista samouk v jedné osobě už zase shlíží na čtenáře z obálky nové knihy. Ušanka, holínky a otřepaný kabát z dob druhé světové války, v ruce srp, za pasem kladivo. Ano, nechvalně známý Jakub Vandrovec znovu zasahuje a žádný vlkodlak, komunista nebo upír si před ním nemůže být jistý zdravím ani životem.

Po roce se mají čtenáři fantasy komiksů opět možnost střetnout s hrdiny Světa bez jména. Tentokrát budou mít možnost ve dvou komiksech a třech povídkách odhalit samotné počátky životních osudů Lexe, Dalamara, Savila a dalších postav, včetně toho, jak se Lex seznámil se svojí vílí manželkou. Autorky posunuly pomyslnou laťku kvality zase o poznání výše.

Musí mít upíři nadlidské schopnosti? Musí mít vysunovací špičáky, musí být alergičtí na sluneční světlo, zápach česneku a stříbrné předměty? Musí spát v rakvi a ven vycházet nejlépe za úplňku? Nad těmito otázkami se kromě vás zamyslela také autorka Elegie pro ovečku, Kei Toume. Očividně měla až po krk všech možných klišé, protože japonští upíři v jejím podání jsou natolik odlišní od mainstreamu, že by to nemělo ujít vaší pozornosti. Jde totiž o klasiku.

Závěrečný díl mangy Kategorie: Stvůry vysvětluje samotnou podstatu stvůr, objasňuje minulost Mahime Jošino a odpovídá i na zbývající nezodpovězené otázky z předchozích dílů. Pokud vás tedy zajímá, kde se Nanamiho agentura pro výzkum nadpřirozených jevů nachází, pokud chcete vědět, jestli to Amano s Mahime dají definitivně dohromady, nebo vás zaujal osud Hainuwele, můžete se začíst. Manga totiž odpovídá na všechny tyto otázky. Víceméně. Slečna Tokiko si pošmákne i tentokrát.