28.12.2004 | Článek si četlo 4695 čtenářů | Vytisknout
Nic pro hrdiny - Lundwall Sam J. Napsal: Ivo Poledník
V nakladatelství Triton se evidentně nechtějí omezovat pouze na vydávání anglicky píšících autorů, a proto našim čtenářům nabízí i zajímavé knihy z poněkud exotičtějších zemí. Mají sice zacíleno hlavně na ruské spisovatele, ale jak je vidět, ani Švédsko jim není cizí. Sam J. Lundwall je bez debaty nejznámějším tvůrcem sci–fi, pocházejícím ze severu Evropy, a jeho jméno není ani u nás neznámé.
V Tritonu tentokrát vsadili na jistotu a vydali bezpochyby nejznámější Lundwallovo dílo, humoristickou povídku Nic pro hrdiny, ke které ještě přidali její volné pokračování Bernhard Dobyvatel. Hrdinou povídek je pilot – průzkumník Bernhard Rordin, jenž je na začátku svými nadřízenými vyslán na sebevražednou misi. Jeho úkolem je prozkoumat statisíce let opuštěnou planetu, jejíž povrch pokrývají pozůstatky jakéhosi dávno zapomenutého galaktického impéria. Kdyby hrdina tušil, co ho čeká, jeho už tak malé nadšení by kleslo až někde k absolutní nule.
Hlavní počítač planety už z nudy dávno zešílel (počítačová senilita je strašná věc) a dal se na čtení brakové literatury. Planeta je teď plná těch nejstrašlivějších kreatur z hororů, kovbojů s proklatě přesnou muškou, zdravotních sester čekajících na toho pravého muže, statečných fantasy hrdinů a podobných zhovadilostí. Příchod Bernharda proto šílený hlavní mozek vítá jako milé zpestření… Ve chvíli, kdy hrdina přistane na povrchu, nasedá čtenář do vozíku, který se jako pouťovým palácem kuriozit žene vpřed smrští gagů, vtipů a bláznivých eskapád, které Bernhard prodělává. Autor, ideové dítko dekadentních, antikonzumních a pacifistických šedesátých let, nešetří nikoho, ovšem hlavně se strefuje do stupidní vojenské mašinérie. Výsledkem je jeden z nejdrsnějších protiválečných pamfletů, jaké jsem kdy četl, jenže jde o pamflet úžasně zábavný a vtipný, sršící legrací a dnes stejně aktuální jako v roce vzniku.
Povídkou Bernhard Dobyvatel Lundwall navázal na úspěch Nic pro hrdiny a víceméně se drží v jeho intencích, ovšem výsledek je o něco slabší. Po „takřka zdařilé“ misi se Bernhard dostává na vězeňskou planetu s lákavým názvem „Plíživá smrtka“, kde má strávit zbytek svého mrzkého života pod dozorem sadistického seržanta Starého Držkouna. Nečekané přistání prastaré kosmické lodi mu však dává druhou šanci. Podvodem se vetře na její palubu, čímž začíná jeho anabáze po celé galaxie. Čekají ho dobrodružství se šílenými vědci, vyšinutými roboty, krvežíznivými vesmírnými piráty a starým známým, degenerovaným hlavním počítačem. Za to, že Bernhard vše ve zdraví přežije, vděčí jenom své podlosti, úskočnosti a smyslu pro přežití, jaký by mu mohla závidět i lodní krysa. Obě povídky mají mimo jiné společné i to, že se v nich nevyskytuje ani jeden kladný hrdina, ani jedna postava, jenž by nebyla nějakým způsobem psychicky deformována. Hlavní hrdina je prolhaný, egoistický a zbabělý. Rimmer z Červeného trpaslíka je oproti němu světec a génius… Ostatní postavy jsou na tom stejně, anebo ještě hůře. Takovou sbírku hlupáků, zabedněnců, šílenců, úchyláků a sadistů abys pohledal. Negativní povahové vlastnosti se nevyhýbají ani robotům a počítačům. K mým nejoblíbenějším literárním postavám patří šestinohý hmyzoidní „politruk“ Robodruh, sbírka a výkvět snad všech špatných vlastností. Jeho obrázek (autorem je Josh Kirby!) se tady někde potlouká.
Za zmínku určitě stojí, že Lundwall patří k prvním tvůrcům kvalitní humorné science fiction. Mnoho let před Terrym Pratchettem a Douglasem Adamsem (o Červeném trpaslíkovi nemluvě) ukázal ostatním, jak na to. Moc rád bych věděl, jestli výše zmínění nestoři britského humoru znali jeho díla a nakolik se jimi nechali inspirovat. U Adamse bych rozhodně řekl, že dost, ale ten se vydal trošku jiným, „holistickým“ směrem. Pokud má tahle kniha nějakou "chybu", tak snad jen tu, že její obsah už naši čtenáři znají. Povídka Nic pro hrdiny vyšla v dobách, které dnes pamatují už jen ti nejstarší, ve sbírce Pozemšťané a mimozemšťané a Bernhard Dobyvatel vyšel před deseti lety v Ikarii, rozdělený na dvě části. A teď babo raď – pokud je máte doma, koupit, či ne? Pokud mohu posoudit, překlady jsou stejné. U jmen Železný a Švachouček není co dodat a co kritizovat. Pokud je však doma nemáte a naopak máte rádi kvalitní humor, můžete udělat jen jednu věc. Utíkat do knihkupectví a koupit si ji. Nebo ji nabýt jiným legálním způsobem. Kradení je přece hřích a navíc je trestné.
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Haki - 28.12.2004 11:37:00
v originále "NO TIME FOR HEROES" přeloženo jako "NIC PRO HRDINY"...to mí příjde trochu jako nesmysl. NO TIME určitě není NIC...
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Ondrej Jires - 28.12.2004 14:02:00
Jasne ze ne, ale uz jsi slysel rozdil mezi otrockym prekladem a prekladem? .)
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Haki - 28.12.2004 15:18:00
Ne neslyšel, ale slyšel jsem o rozdílu mezi nesmyslným překladem a překladem. .) Předpokládám že se to řeší stejně hloupě jako u filmů tedy např. "Passenger 57" přeloženo jako "Přepadení ve vzduchu" :(, asi se nikdy nedočkám normálních překladů...
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] FD - 28.12.2004 18:55:00
Haki: Doporučuji knihu Umění překladu od Jiřího Levého, tam je to vysvětleno velmi jednoduše i pro nezasvěcené, tohoto problému se týká obzvlášť s.153-161(2.vydání). Podle mě se na obálku knihy určitě víc hodí Nic pro hrdiny než (jako další možná varianta) Není čas hrát si na hrdiny. Není důležité, jestli se v překladu vyskytují všechna slova originálu, ale smysl by měl být stejný (to je možné pouze v ideálním případě-viz. Mukařovský: Studie z estetiky). Já také cítím jistý významový posun mezi Nic pro hrdiny a No time for heroes. Domníváš se, že to snižuje možnost porozumění textu nebo to mate zákazníka? Když už jsme u toho, který název ti řekne víc o povaze filmu: Přepadení ve vzduchu nebo Pasažér 57?
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Ondrej Jires - 29.12.2004 14:46:00
Škoda že nepřeložili Kill Bill jako "Zabít účet". Měl bys aspoň konečně první přesný překlad :)
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Haki - 29.12.2004 18:01:00
2FD: Nejde o to že to není přeloženo doslovně, to jsem tu taky nepsal a byla by to kravina, jde o to že NIC a NENÍ ČAS, dává jiný smysl...
2:Ondrej Jires: Jak vidno tak si nepochopil jak jsem to myslel, tak si alepoň ve snaze zachránit co se dá, předhodil ubohý vtip :(...checht to sem se nasmál :(. Jen pro tvé doplnění znalostí, BILL je také jméno, takže si dal zrovinka špatňoučký příklad, v dalším vtipu jistě zaperlíš lépe ;)
Hakimu [ODPOVĚDĚT] Michael Bronec - 29.12.2004 21:40:00
Myslím, že máš vcelku pravdu, a FD na Tebe trapně a zbytečně machruje Mukařovským. Co bych k tomu problému však řekl je, že tenhle název je prostě tradiční, poněvadž tak novela kdysi vyšla v Pozemšťanech a mimozemšťanech, a fanoušci SF tenhle text určitě očekávali pod tímhle názvem...
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Ondrej Jires - 30.12.2004 13:31:00
Ja jsem moc dobre pochopil, jaks to myslel a fakt nemam zapotrebi cokoliv zachranovat :)
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] racek - 30.12.2004 15:02:00
tedy, drazí, debata jako řemen. a co jste takhle říkali knížce, po letech ... když už ten lundwall zase vyšel... pro mě to nebývalá rozkoš číst toto ...ouplně stejná jako číst mimozemšťany v guslaru...
Re: Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Karel - 30.12.2004 16:14:00
Jo pro mě taky! A je mi celkem jedno jak je přeloženej titul. Vždycky jsem doufal, že to jednou vyjde znovu a nezklamalo mě to. Guslar je klasika! Ještě mě kdysi dostalo Pondělí začíná v sobotu od Strugačských. (O Výpravě do pekel nemluvě ...:-))
Zoner.cz |
Czechia.com |
Inshop.cz |
Interval.cz |
CA Czechia.cz |
InMail.cz
Literatura - Recenze
Ostatní postavy jsou na tom stejně, anebo ještě hůře. Takovou sbírku hlupáků, zabedněnců, šílenců, úchyláků a sadistů abys pohledal. Negativní povahové vlastnosti se nevyhýbají ani robotům a počítačům. K mým nejoblíbenějším literárním postavám patří šestinohý hmyzoidní „politruk“ Robodruh, sbírka a výkvět snad všech špatných vlastností. Jeho obrázek (autorem je Josh Kirby!) se tady někde potlouká.
