„Miluji příběhy. Existují dobré a špatné příběhy, žádné jiné dělení není podstatné.“ To je citát Miroslava Žambocha, skutečné celebrity na poli české fantastiky. A podle prodejnosti knih a všeobecného zájmu o jeho dílo a osobu jde vidět, že on patří mezi ty autory, kteří vytvářejí jen ty první, tedy dobré příběhy. „Koniáš – konec vlka samotáře“ patří sice k nejnovějším literárním počinům Žambocha, ale postava Koniáše patří už mezi staré známé. Setkát jste se s ním mohli už v knihách „Poslední bere vše“, „Na ostřích čepelí“ a „Ostří oceli“. Jak předznamenává podtitul knihy – konec vlka samotáře – jedná se o osudy už staršího, a přece jen trochu unaveného Koniáše. Koniáše, který už by se snad mohl usadit, založit rodinu, prožít normální zbytek života, ale… jak se píše na konci tohoto příběhu: „ Mohl jsem se vrátit, odjet sám, odjet s Annemari. Mohl jsem… Už roky se potloukám světem jako vlk samotář, jako ochránce, bojovník i nájemný vrah, prostě jako člověk, který se snaží přežít. Vysoký podsaditý muž, jehož tvář skvěle dokáže zakrýt jakékoliv pohnutí emocí, tvář tak zjizvená bojem, že i okolí mu říká Oškliváku. Tedy okolí, které si to může dovolit, nebo má odvahu vypustit to z úst. Proto představa usedlého stárnoucího muže, i když po boku krásné, mladé a milující ženy, nemůže nic změnit na jeho samotářské mentalitě.

Příběh začíná jako většina Koniášových dobrodružství – v hospodě. Místě, kde typy jako on hledají práci a spolubojovníky. Po ničem konkrétním nejde, ale když vám před očima zabije neznámý odstřelovač krásnou dívku, která vám má v roli kurýra zrovna předat zprávu, i někým jako je Koniáš to trochu pohne. A tak se vydává po stopách intrikánů a zabijáků, kteří na povel samotného hamižného císaře potřebují do svých spárů moci připojit i jinak nedůležitou zemi hraběte Daska. I když jejich plán už téměř vyšel, nepočítali určitě s příchodem Koniáše a kapitána Valera, oddaného služebníka hraběte Daska, který se svojí jednotkou musí císařovi plány zhatit. Boj tedy může začít, v tom je Žambochův Koniáš dokonalý, scény zápasů věrohodné a hlavně hrdina není nezranitelný. Jen ten konec možná Koniáše trochu zaskočí.

Těžko říct, proč jsou jeho příběhy tak čtivé a čtené. Mirek Žamboch má dar vypravěče. Stejně jako např. King, prostě to z něj snad samo leze. Jeho příběhy jsou sice klasické fantasy, ale přitom odlišné. Žambochovy postavy jsou sice z říše fantasie, ale jako osobnosti jsou naprosto realistické. Nejsou to obvyklé fantasy charaktery, tedy buď dobrý, nebo zlý hrdina. Jak už řekl známý kanadský spisovatel Steven Erikson: „Svět není jednoduchý. Dobří hoši dělají někdy zlé věci, zlosyni naopak i dobré skutky.“

Kromě skvělého příběhu, který zaskočí čtenáře neznalé Žambocha, překvapí určitě všechny formát knihy. Tato kolibřičí knížečka (8,5 x 9,5 cm) patří do nové edice nakl. Triton nazvané Mini knihy. 128 stran malého písma (jak poznamenal jeden čtenář, Triton by k tomu měl dodávat i lupu) za neuvěřitelných 69,- Kč s černobílými ilustracemi Tomáše Profanta. V edici už vyšlo i dílko „Bakly“ od stejného autora, novela br. Strugackých „Podrobnosti o životě Nikity Voroncova“ a na září 2005 se chystá další Žambochova knížka „Jennifer – důl Quake“.