Ennisversum

Garth Ennis se u nás společně s Alanem Moorem hřeje na postu nejpřekládanějšího komiksového autora. Počítejte se mnou: Darkness, Hellblazer, tři knihy Punishera, dvě Hitmana a v neposlední řadě Preacher. To už je vcelku komplexní pohled do hlavy jednoho z nejopěvovanějších a nejprogresivnějších scénáristů devadesátých let. Dnes jeho komiksy sice nemají tak „zničující“ dopad a ani zdaleka se nedá mluvit o kontroverzi, ale ve své době ukázaly cestu nevšedním nápadům. Stále nabízí nálož kvalitní zábavy, osobité atmosféry i sarkastických poznámek, které dokáží píchnout do toho správného vosího hnízda.

Rebel s příčinou

Frank Castle vedl spokojený život a měl milující rodinu, kterou by nikdy nepřihlásil do žádné výměnné reality-show. Mafiánskému kartelu to ale bylo u… brokovnic a Frankovy milované sprovodil ze světa. Toho dne se zrodil mstitel, toužící po pomstě. Punisher. Časem se z Franka vyklubal pořádný parchant, vraždící každou malou rybu. Dokázal si vydobýt respekt celé newyorské policie. Nikdo dodnes netuší, jestli by začal vraždit i bez rány osudu nebo mu ruplo v bedně až po ní. Každopádně se jeho příhodami z pera Gartha Ennise všichni skvěle bavili. Tak skvěle, že jim nestačila dvanáctidílná série Welcome back, Frank (Punisher 1, 2 – BBart/Crew 2004) a vydupali si na šéfech Marvelu pokračování. Do spárů českých čtenářů se v předvánočním čase dostává třetí kniha se znakem lebky a nechybí jí nic, co vyžaduje každý obyvatel Ennisversa. Černý humor, cynismus, přestřelky, absurdní situace a množství komických figurek, které jsou ve většině případů původci výše zmiňovaného.

Ostrov hrdlořezů

Frank se vrací do Brooklynu, aby zlikvidoval další mafiánskou organizaci, vše jde podle plánu, ale při poslední akci je inzultován Rusákem. Ano, tím sovětským fanouškem superhrdinů, který byl v minulém díle zavalen panem Bumpem. Nebyl by to Garth Ennis, kdyby nepřichystal nějaké překvapení. Na Punishera i Spider-Mana, který se do bitky přimíchal (vždyť on neumí bitku vyprovokovat ani ve vlastní sérii), čeká opravdu obrovské překvapení. A ne jedno.:-) Ennis už ve svých předešlých knihách ukázal, že superhrdiny ve spandexu zrovna nemiluje (viz Daredevil v Punisherovi, Nightfist a Green Lantern v Hitmanovi).  Naopak si o nich myslí jen to nejhorší a když už se pustí do psaní nějaké té superhrdinské taškařice, vyleze z toho nakonec prostitutka jako The Pro. Tentokrát si na mušku odstřelovačského pera vzal ikonu Marvelu, hrdinu, kterého nesnáší každý leštič oken a dovednost přisátí by mu mohl závidět ledasjaký záchodový zvon. Spider-Man byl holt ve špatnou dobu na špatné místě a jeho bitka s Rusákem patří mezi nejlépe zapamatovatelné scény celého booku. Nebudu prozrazovat detaily, ale tu scénu si zamiluje každý Spideyho odpůrce i objektivní fanoušek. Punisher se následně od výřečného sověta dozví mnoho zajímavých informací. Ty ho dovedou na ostrov plný odepsaných žoldáků, kde si procvičí partyzánský boj v džungli, potká člověka, který je zosobněním úsloví víc štěstí než rozumu a shodí atomovou bombu. Dále je v knize smutný příběh o setkání se starým známým z Vietnamu a stejně depresivní krátká příhoda beze slov, scénářem i kresbou od Steva Dillona. Právě poslední dva sešity jsou dokonalým protikladem zbytku knihy. Zatímco v hlavní dějové linii se stále střílí a zabíjí více či méně samoúčelně, v těchto dílech smrt představuje konečnou stanici a rozhodně nebudete mít chuť se smát. Ennis i Dillon kladou  otázky, při čemž se nebojí nechat odpovědi na čtenáři.

Soap, Kriegkopf a další…

Ennis nejen že nemá rád superhrdiny, ale také ve svém okolí asi postrádá obyčejné lidi. Normální postavu byste v jeho knihách hledali hodně dlouho a nejinak je tomu i v Punisherovi. Je tu přiblblý smolař-detektiv Soap z předešlých knih, který se při setkání s Frankem pomočuje. Rusák. Šílený generál Kriegkopf s nezapomenutelnými osloveními, kdy ani jedno není stejné. A v neposlední řadě samotářský Frank Castle, který svou lidskost ztratil už dávno a jeho nejlepším přítelem je samopal UZI. Kromě nich je v knize mnoho dalších komických i tragických postav, o nichž bychom mohli napsat samostatný článek.
Jednoduchý přímočarý scénář nepostrádá fabuli a přitom na čtenáře neklade větší nároky, má spád a až do konce příjemně graduje. Je sice vidět, že pokračování nebylo plánované a třeba takový Rusák nebo Soap jsou do příběhu zakomponováni hlavně proto, aby tam byli, ale na druhou stranu přináší mnoho vtipných chvil a není důvod je zatracovat. Nenucené dialogy a mnoho narážek z oblasti pop-kultury udržují dobré tempo. Moralizování o pomstě nechává autor na jiných a její téma efektně využívá k vyprávění béčkového akčního dobrodružství s notně přitaženými vlasy. Průměrný vybíjecí příběh se pod vedením irského rebela mění v tobogán absurdit i hlášek, z nichž si jistě nejedna najde cestu k srdcím čtenářů. Ve zkratce se dá říct, že nepřichází s ničím novým, ale je dobře odvedenou řemeslnou prací, která prostě nemá šanci nudit. Záleží na tom, jestli máte rádi Ennise-vizionáře nebo Ennise-řemeslníka, schopného odvést kvalitní práci, postrádající ambice jeho nejslavnějších tarantinovských děl. Snad netřeba dodávat, že i přes mírné neduhy se jedná o jeden z nejkvalitnějších akčních komiksů na našem trhu. Než s konkurencí, Ennis spíš bojuje sám se sebou a český čtenář si akorát musí vybrat ze tří „pravidelně“ vycházejících sérií. Pokud si tedy nekupuje všechny.

Kamarádi do deště

Kresbu obstaral Ennisův dlouholetý souputník Steve Dillon. Oba si dokáží vyhovět: Ennis nepíše složité příběhy (oproti Lobovi je to ale filosofické dílo!) a Dillon si nehraje na něco, co není. Jeho linka je přesný klon Preachera, chytře kontrastuje s brutálním scénářem a v moderním počítačovém hávu se na ní pěkně dívá. Komický až karikaturní nádech má opravdu silnou vypovídací hodnotu. Bezeslovný příběh ukazuje narativní možnosti i Dillonovu znalost média.
Obálkami knihu vypravil Tim Bradstreet (Punisher, Hellblazer), jeho styl se těžko popisuje, jedná se o téměř fotorealistické obrazy a hodně blízko k nim má třeba vizualizace připravovaného filmu A Scanner Darkly. (Mimochodem, hlavní roli ztvární Keanu Reeves a režisér Richard Linklater prohlašuje, že: „Sin City je komiks přetavený ve film. My jsme naopak vzali film a přetavili ho v komiks.“ Předlohou filmu byl Temný obraz od Philipa K. Dicka.)

BBart společně s CREWí na svět přivedli pohlednou publikaci. Kvalitní vazba, tradiční překlad Štěpána Kopřivy i dobrá reprodukce komiksu dává zapomenout problémům s posledním Hitmanem. Nemluvě o ceně, která kvalitní titul zpřístupní širšímu publiku. Vždyť cca 170 stránek komiksu v barvě a na lesklém papíru za 299 korun si přímo říká o investici. Respektive jeden zádrhel by se našel, a sice obálka druhého dílu. Ta pochází z naprosto jiné série z roku 1998 a ne 2001(???). (V komentářích by se k tomu jistě mohl vyjádřit někdo kompetentní, budu-li předpokládat, že se nejedná jen o test recenzentova postřehu nebo že mám ve své sbírce opravdovou raritu:-) )

Punisher 3 je povinností pro fanoušky Ennise i akčních komiksů. Na rozdíl od pubertálně infantilního Loba Frank ani jeho tvůrci nepostrádají mozek a zaslouží si vaši pozornost. I když u mnoha z nás to bude jen pro jedno oddychové čtení.