17.5.2006 | Článek si četlo 7144 čtenářů | Vytisknout
Temná hlídka - Vasiljev Vladimir Napsal: Ivo Poledník
Minulý rok si u českých čtenářů udělala skvělé jméno a získala velkou oblibu trojice románů ruského spisovatele Sergeje Lukjaněnka, pojednávající o osudech „Jiných“ – lidí schopných vládnout magií. K původní trilogii o Hlídkách teď český nakladatel přidal i čtvrtou knihu, jejímž autorem však není Lukjaněnko, ale u nás celkem neznámý Vladimir Vasiljev, jenž s ním však již spolupracoval na Denní hlídce. Budou mít čtenáři opět důvod k radosti?
Jelikož vás neodradil úvod recenze, mohu snad oprávněně předpokládat, že jste sem nezabloudili náhodou a že původní trilogii o moskevských Hlídkách znáte a máte rádi. Proto mohu přeskočit obvyklý nudný úvod, pojednávající o reáliích světa, ve kterém se její děj odehrává, o jejích nepochybných kvalitách, autorově spisovatelském umění, atd. To už přece sami znáte a oceňujete. Proto bylo také od počátku jasné, že z důvodů vysoké kvality trilogie nebude realizace jejích případných dalších pokračování žádnou bezproblémovou záležitostí. A to tím spíše, že první tři knihy vlastně tvoří uzavřený celek, ve kterém už bylo řečeno vše, co mělo být, a že další pokračování páchnou nastavovanou kaší. Další pochyby vyvolávalo jméno autora, kterým není Lukjaněnko, nýbrž Vasiljev. Pokusme se však k Temné hlídce přistoupit bez předsudků a podívat se, co k nám přišlo z širé Rusi tentokrát.
Zatímco děj předchozích knih o Hlídkách se z větší části odehrával v Moskvě a jejím bezprostředním okolí, nyní budeme spolu s hrdiny podstatně více cestovat. Schválně píši hrdiny, neboť Temná hlídka kupodivu nemá jednoho hlavního hrdinu – v knize sledujeme osudy členů kyjevské Denní hlídky. Na rozdíl od Moskvy vládne v hlavním městě Ukrajiny spíše provinční poklid, Hlídky spolu nesoupeří, a Jiní si jen v poklidu vegetují. Z jejich idyly je nečekaně vytrhne příkaz jet do Petrohradu, kde se dějí opravdu podivné věci, kterým je třeba učinit přítrž. Ve městě řádí „divocí“, neorganizovaní Jiní, a počínají si mezi lidmi jako vlci v ovčíně. Temní sice nejsou známí přehnanou starostlivostí o osudy členů normální lidské populace, ale čeho je moc, toho je příliš. Jenže, jak už to tak bývá, ze sice poněkud nestandardní, ale jinak bezproblémové mise, se vyklube něco úplně jiného. Záležitost se ošklivě zvrhne a přichází čas, aby zasáhli nejlepší – naši staří známí z moskevských hlídek a Inkvizice.
Samotná osnova děje by tedy nebyla špatná, ale… Ano, už je tady to „ale“, na které možná od začátku čekáte. Nic proti „kostře“ příběhu, ale „svaly“, kterými ji Vasiljev obalil, jsou docela chabé. Znáte film Svéráz národního lovu? Jistě ano, svěží a zábavné dílko si u nás získalo velkou oblibu. Jeho ruští hrdinové se v doprovodu mladého cizince vypraví na lov, ale nakonec to skončí nekonečnou konzumací alkoholu a diskusemi o ničem. Nešťastný cizozemec se přitom neustále dožaduje slíbené lovecké kratochvíle, ale je odkazován na později, s tím, že teď je čas pít. Nu a tady je to podobné. Hrdinové dostanou instrukce, popíjejí, pak cestují, vedou celkem banální dialogy, přijedou na místo, opět pijí, pak přijde chvilková akce, po ní další chlast… Co si pak má ubohý středoevropan o občanech bývalého SSSR myslet? Děj se táhne, akce je příliš málo, je krátká a zmateně popsaná, o to více je tam plytkých dialogů a pseudofilozofování. Příběhu moc nepřidá ani absence hlavního hrdiny a najít někoho, ke komu byste pocítili sympatii nebo s kým byste mohli soucítit, dá také práci. Prostě, zkrátka a špatně, knize chybí kvality, kvůli kterým si čtenáři oblíbili první tři knihy o Hlídkách. Vasiljev bohužel není Lukjaněnko, který dovede vymyslet promyšlený příběh, obsadit ho zajímavými postavami a ještě navíc přidat nevtíravý morální akcent.
Od počátku bylo jasné, že byť jenom udržet nastavený vysoký standard bude velice těžké, a asi nikdo neočekával žádné zázraky. Temná hlídka tyto předpoklady bohužel potvrdila, i když nejde o úplný propadák. Vasiljev má řemeslo zvládnuté - ne sice tak, jako Lukjaněnko, ale přece – takže se kniha dá v poklidu přečíst. Není to žádný zázrak, při porovnání s prvními knihami hodně ztrácí, ale jako nenáročné čtivo svou úlohu splňuje. Pokud však jste fanoušky původní trilogie, můžete Temnou hlídku celkem s klidem ignorovat, těšit se na další Lukjaněnkovu knihu a mít přitom celkem solidní jistotu, že určitě nebude horší. Jeho Poslední hlídka se blíží, nechme se tedy překvapit tím, co pro nás autor připravil.
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] ghostik - 17.5.2006 10:54:00
Ja bych nebyl tak kruty :o) knizka je remeslne zvladnuta dobre. Proste to jen neni klasicka Hlidka, ale roman ze stejneho paralelniho sveta jako predchozi hlidky :) me se naopak docela libilo urcite odlehceni. Pribeh je ted brany vice s nadsazkou. Ano je primocary, ale porad docela pohodovy. A co si budeme povidat docela pekne vystihuje mentalitu ruskeho/ukrajinskeho naroda. Ja bych dal 6/10 a pro neznalce hlidky predchozi 7/10 Jedna vec se mi tam libila asi nejvic - konecne udelal ze Zavulona normalniho (v ramci mezi) chlapika, ktery se rad napije a hlavne, jakmile nekde vidi peknou babu, nevaha vyuzit sveho postavani, aby ji dostal a tak by se preci bigboss denni hlidky mel chovat, ne? :o))
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] FD - 17.5.2006 13:07:00
recenze je velmi výstižná. Knize chybí duše, kterou do ostatních Hlídek Lukjaněnko vtiskl. I když ze všeho nejvíc téhle knize ublížilo, že se zařadila právě do řady Hlídek, jejichž úrovně nedosahuje asi jako mech nedosáhne k vrcholkům vzrostlých stromů.
pro Ghostika [ODPOVĚDĚT] ivo - 17.5.2006 14:36:00
Máš pravdu, ta mentalita je tam pěkně vystřihnutá.Moskva se z vrchu dívá na Kyjev, Kyjev se směje Oděsse, Oděsa se ošklíbá naduté Moskvě, no a všichni opovrhují Petrohradem. Na takových vztazích se opravdu dá postavit impérium:-). Moc jsem nepochopil, proč vlatně se vlastně kyjevská Hlídka nechá využívat moskevskou. Teoreticky by měly být rovnocenné a Temní si na nějakou subordinaci určitě moc nepotrpí. Tak proč by měli vytahovat žhavé kaštany z ohně pro Zavulona? Tedy když ponimu fakt, že by je Zavulon všechny v pohodě mohl zlikvidovat a naházet do Šera, že.
Poslední hlídka [ODPOVĚDĚT] Honza - 17.5.2006 14:58:00
Nemáte někdo bližší informace o tom kdy vyjde a čem bude?
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] hani - 18.5.2006 14:04:00
Mna by skor zaujimalo kedy vide posledny hlidka,nevie niekto kedy?
pro Iva [ODPOVĚDĚT] ghostik - 18.5.2006 15:56:00
No protoze takto to Lukjanenko nastavil ;) Moskevska hlidka, byt de facto jen jedna z mnoha dilcich bunek, zaujima ve svete Hlidek prvni misto a vzdy bude stredem deni a tudiz vsechny moskevske postavy maji urcitou vyssi hodnost. To je to same, jako kdyz amik napise knihu o tajnych sluzbach a jeho NSA, CIA a mraky dalsich jsou hlavni bossove a ostatni byt mozna stejne dobre tajne sluzby jinych narodu stoji za starou belu. Kdezto kdyz takovou to knihu napise treba Francouz, ukaze se tam americka sluzba jako uplne neschopna :)
V pripade hlidek si Lukjanenko za toho bigbosse nevybral cele Rusko, ale jen Moskvu.
No a VV se jen drzel schematu a protoze pochazi z Ukrajiny vybral si Kyjevskou hlidku jako tu, ktera bude proplouvat dejem... Ale protoze je to jen obycejna hlidka, ktera by logicky nemela do niceho, krome Kyjeva zasahovat, musel prijet velky Zuvolon a dat jim ukol ;) Stejne tak dobre mohl byt cely pribeh o Moskevske hlidce a vest to Zuvolon mohl taky...
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] honza - 18.5.2006 15:59:00
Hlavně tam žádná akce není, a když, tak se o ní jen zpětně vypráví...
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] wokie - 18.5.2006 18:33:00
Žamboch prý teď píše Sněžnou hlídku. Děj se bude odehrávat na Sibiři.
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Aiax - 18.5.2006 23:18:00
A Kulhánek by měl napsat Pražskou.
Zoner.cz |
Czechia.com |
Inshop.cz |
Interval.cz |
CA Czechia.cz |
InMail.cz
Literatura - Recenze
