Co je vlastně Donžon? Říct, že se jedná o parodii her na hrdiny či humornou fantasy by bylo příliš jednoduché. Ano, základní myšlenka spočívá v tom, že existuje velká věž (tzv. Donžon, viz zde) s hlubokými sklepeními, která jsou až po strop zaplněna krvelačnými netvory a třpytivými poklady. Nad tím vším dlí Správce Donžonu, který se stará o ekonomiku a management, aby právě do Donžonu přijeli nejrůznější hrdinové položit svůj život. Takový podnik má samozřejmě spousty problémů a není to jen vyjednávání kolektivní smlouvy se zástupci příšer, ale problém s vyděračskými zakuklenci, fiktivně unesenou kočáckou princeznou a ve čtvrtém díle, který právě vyšel, s obrovským drakem. Ten ale Donžon neohrožoval, nýbrž v něm po jedné potyčce zaklepal bačkorama a ač byl starý a neměl zuby, v Donžonu nějaký být musí.

Být Donžon jen vtipnou parodií na fantasy klišé, na post jedné z nejlepších u nás vycházejících sérií by se asi nevypracoval. Naštěstí za ním stojí dva nezdolní autoři, Lewis Trondheim a Joann Sfar. Ti dva jsou nespornými talenty ve vyprávění příběhů a klasické putování hrdinů za splněním úkolu dokáží proměnit v něco mnohem většího. Donžon jako správná fantastika není ve své podstatě o kouzelných předmětech a slizkých obludách, ale mnohem více vypovídá o světě kolem nás. Jedni z hlavních hrdinů Donžonu, kačer Herbert a drakonista Marvin, jsou pak daleko lidštější postavy než ty, co jsou prezentovány např. v televizi v seriálech „ze života.“

Donžon k tomu všemu ještě obsahuje hrsti originálních nápadů a hlavně přehršel kvalitního humoru. Donžon je jedno z mála alb, u kterého jsem se smál opravdu nahlas, a to se mi nestává příliš často. Permanentní úsměv na tváři vám již vyloudí perfektně napsané dialogy, které jsou doplněny několika momenty, které stojí za to a budete s k nim rádi vracet.

Děj začíná, jak už bylo řečeno, u jedné mrtvoly draka a pokračuje vysláním několika hrdinů sehnat draka nového a nakoupit pár věcí ve vesnici kouzelníků. Nemá cenu se příliš rozpitvávat v ději. Stačí jen říct, že dojde k několika zvratům, uvidíte jeden z nejoriginálnější soubojů kouzelníků za posledních padesát let, falešný podnik falešný už ze své podstaty, draka nakonec uvidíte také a samozřejmě to všechno dopadne úplně jinak, než by si všechny postavy přály. S celkovým pojetím příběhu souvisí i kresba, která je jednoduchá, účelná a navíc výstižná a nápaditá.

Pokud jste se s Donžonem ještě nesetkali, tak vězte, že jde o velký fenomén, který se musí zákonitě zapsat do dějin nebo zle skončit na jejich smetišti. Autoři se ve své skromnosti rozhodli pojmout Donžon jako gigantickou ságu s několika liniemi, která bude čítat na tři stovky alb. Co u nás vyšlo, jsou zatím první čtyři alba ze série Zenit, která vypráví o období největšího rozkvětu Donžonu. Průběžně s ní však vycházejí ještě série Úsvit (jak Donžon vznikl), Soumrak (podá zprávu o konci Donžonu), Monsters (příběhy jednotlivých monster), Parade (veselá dobrodružství Herberta a Marvina mezi prvním a druhým dílem Zenitu) a Bonus (překvapení navíc).

Nutno podotknout, že vydavatelství Mot, které se po dvouleté pauze rozhodlo rozjet Donžon rychlostí dvě alba ročně, sáhne příště po jiné sérii. Která to ale bude, záleží na dotiscích ve Francii, na kterých se české vydání sveze.