Štěpán Kopřiva patří mezi naše nejúspěšnější komiksové scénáristy. Jiří Grus patří mezi naše nejúspěšnější komiksové kreslíře. Když se dají dohromady, znamená to nejúspěšnější komiksový počin, Nitro těžkne glycerínem. Tahle krvavá sci-fi vychází nejen u nás, ale i v řadě dalších zemí světa včetně komiksových USA. Zájem řady vydavatelů však není vše – nejdůležitější, alespoň pro recenzi, je kvalita samotného díla.
Jiřího Gruse známe jako dlouholetého ilustrátora časopisu Ikarie i jako úspěšného komiksového kreslíře. Štěpán Kopřiva je zase autorem několika sci-fi povídek, drsného románu Zabíjení či scénáristou filmů (Choking Hazard) a komiksů. Společně slavili úspěch hlavně s kraťasem Princip nepravděpodobnosti, který vyšel v americkém Heavy Metalu a česky hned dvakrát ve sborníku Inseminátor a v magazínu Crew2. Tentokrát se vrhli na mnohem větší sousto, které u nás nemá obdoby. Po více než třech letech práce přišli s komiksem, který dokázal, že mají na víc než jenom několikastránkové komiksové povídky.
Kopřivův styl je nezaměnitelný. Mix krvavé akce, cynismu, ale také pro tento žánr nepříliš obvyklých sofistikovaných témat a neokoukaných nápadů se mu v Nitru podařilo výborně vyvážit. Neplýtvá slovy, zbytečnými dějovými odbočkami ani vtipy, které by neseděly postavám do úst. V tomto směru překonává svůj román Zabíjení, ač i ten byl na debut povedený. Kopřiva navíc opakovaně dokazuje, že práci komiksového scénáristy rozumí. Ví, kdy zůstat obrazu na pozadí, kdy si naopak vzít hlavní slovo a jak vybudovat scénu čistě komiksovými postupy.
Kopřiva nejde pro vtip daleko, jeho humor je hlavně situační. Hrdinové glosují krvavé události, jichž jsou častěji strůjci než pozorovateli. Děj je sevřený, jednoduchý, ale nikoli primitivní. Na těch 48 stranách se toho odehraje relativně mnoho. Scénáristovi se podařilo výborně odhadnout, kolik jeho příběh unese slov. Zaměřil se na to nejpodstatnější a pomocí odsýpajících dialogů a výstižných komentářů posouvá akční příběh rychle vpřed. Text i obraz jsou v rovnováze – ani jedna složka nevyčnívá jak kvantitativně, tak kvalitativně.
Kreslíř Grus drží se scénářem krok. Na jeho práci je patrné, že má umělecké vzdělání i dostatečnou praxi. Má smysl pro detail i cit pro obrazovou zkratku. Jeho barvy evokují nejlepší práce amerického komiksu osmdesátých let a oproti moderním počítačovým koloringům dýchají retrem. Nic to však nemění na faktu, že i obrazové stránce bylo talentovaným umělcem věnováno patřičné úsilí.
Hlavní hrdina Hackenbruder je dalším exponátem z Kopřivova autorského obludária plného šílenců, psychopatů a zabijáků. Hackenbruder byl „poněkud“ problémovým zaměstnancem v oblasti meziplanetární dopravy, ale několik krvavých incidentů ho dostalo do rukou psychiatrů. Zdá se, že nyní je vyléčený. Ale v jeho nitru je stále skryto příliš mnoho výbušnosti, která může po vznícení napáchat příliš mnoho škod. A nová mise, na níž je najatý, je přesně takovým nebezpečným doutnákem, jenž jeho chatrnou psychickou rovnováhu opět roztříští. Rozbíhá se krvavá akce v prostředí vesmírných pašeráků a pirátů, která Hackenbrudera zavede mezi mlýnské kameny zájmů obchodních magnátů.
Příběh nešetří šokujícími událostmi, zvraty a překvapeními. Pokud máte Kopřivovu předchozí tvorbu v malíku, bohužel o značnou část z těchto kladů přijdete. Jeho rukopis je příliš neměnný na to, aby se nestal pro každého čtenáře dříve či později přehnaně čitelným. Po přečtení románu Zabíjení už pro vás nemůže být tento komiks natolik šokujícím a drsným zážitkem. Přesto dovede pobavit i kopřivology řadou nových vtipů a zaujmout kvalitně napsanými dialogy a pesimistickou vizí budoucnosti naší společnosti.
Ne každému sedne do čtenářského vkusu krvavá a cynická sci-fi, proto mnozí nebudou mít pro kvality tohoto díla pochopení. Grus s Kopřivou však odvedli tak kvalitní práci, že si zahraniční úspěch určitě plně zaslouží. Z české komiksové tvorby se zatím nejvíce dařilo mnohem alternativnějším a umělečtějším formám, ale duo G+K dokázalo, že u nás může vzniknout i komerčně ambiciózní komiks se silným příběhem a bez zbytečných uměleckých póz. Ve svém žánru chybí Nitru k dokonalosti málo.
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Sirius Black - 12.10.2006 18:09:00
už jste to někdo četl????
Nitro [ODPOVĚDĚT] LR - 12.10.2006 20:08:00
Nitro je podobným zážitkem jako filmy Michaela Baye – cool zábava nadupaná akcí a vizuálními kouzly (hlavně několikastránková bitka téměř beze slov a skvostná strana, kde hraje hlavní roli tlouštík v modré kombinéze a šálek kávy s dvěma lžičkami čelisti) , ale okleštěná o veškerý emocionální přesah. Bohužel jsem neměl pocit, že když si na týhle horský dráze odepnu pás, tak vyletím ze sedačky. 7/10
Nitro [ODPOVĚDĚT] Toe - 12.10.2006 22:19:00
Já musím hlavně souhlasit s tím, že kdo již někdy něco od Štěpána Kopřivy četl (hlavně tedy zmiňované "Zabíjení"), ví přesně, co má čekat i od Nitra. Je to přesně o té "neměnnosti" Štěpánova rukopisu... Rovněž z malby jsem měl dost rozporuplné pocity... Vím, že nad tím Jirka Grus strávil 3 roky a že to v podstatě bral jako bokovku, ale snad právě proto se mi zdají některá políčka taková nedotažená, jakoby amatérská (skoro bych použil "odfláknutá", ale to už by byl moc tvrdý výraz) narozdíl od jiných, která jsou zase naprosto dokonalá přesně podle Jirkova perfektního malířského stylu. Právě tento kontrast v kvalitě, způsobený tedy patrně časovým odstupem v malování jednotlivých částí, u mě sráží hodnocení. Rovněž taková ta "plasticita", která je příhodná pro Jirkovy nádherné fotorealistické obrazy, mi k tomuto, dalo by se říct "vyloženě akčnímu" komiksu příliš nesedla. Jeho předchozí drobotiny "Samozřejmě, že jsem ji zabil", "Princip nepravděpodobnosti" a hlavně můj nejoblíbenější, černobílý, vítězný komiks z kreslířské soutěže magazínu CREW podle "Torpédova" scénáře s názvem "Zemřít, znamená nežít" mi připadly více "komiksovější", hýřily nápady, originalitou a vtipem (trocha alá Kája Saudek). Nitro mi připadne takové příliš "umělé", až moc se řídící Štěpánovým scénářem, nicméně pro někoho, kdo si na komiksu všímá hlavně kresby, může být tohle výhodou... Je to jako když máte perfektní text s dokonalou hudbou, prostě jedinečnou skladbu, kterou ale zahraje nesehraná kapela (tím neříkám, že by duo Grus/Kopřiva bylo nesehrané) - poslouchat se to dá, ale nedostanete se do vnitř skladby, necítíte naplno její jádro... Takhle na mne zapůsobilo Nitro a proto u mě rovněž 7/10 (ti kdo nečetli "Zabíjení" a neviděli jiné Grusovy kresby a malby, přičtěte si boda...)
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Rejpal - 13.10.2006 10:36:00
Jedna malá drobnost: To že tento komiks vyšel ve 3000 zemí a v dalších přilehlých Galaxiích je lež, která má ošálit naivní čtenáře a novináře. Komiks zatím nikde jinde než v Česku nevyšel a kdo ví kdy, jestli vůbec, vyjde někde jinde. Taky si myslím, že jenom velmi impotentní scénárista nazve komiks, který plánuje prodat do zahraničí nepřeložitelnou slovní hříčkou, která navíc nemá k ději žádný vztah. V dalším souhlasím s Toem, jenom to hodnocení bych dal ještě nižší.
Rejpale [ODPOVĚDĚT] Climbvibe - 13.10.2006 12:51:00
Rejpale tvoje přezdívka je pravdivá... :) A s těma impotentníma scénáristama bych se tu moc neoháněl být tebou. Znáš to: kdo to říká ten to je... (ne že bych ti to přál).
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Climbvibe - 13.10.2006 12:53:00
Jinak můj osobní názor na NITRO je na comicsdg spolu s dalšími:
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Rejpal - 13.10.2006 13:32:00
To Climbvibe: Tak tady jsem v pohodě, scénáře nepíšu, vím že nemám dělat nic co neumím. A nevím co mě vadí víc, jestli to, že mi někdo lže, nebo to, že ti to přijde v pohodě.
Název:
Nitro těžkne glycerínem
Autor:
Kopřiva Štěpán, Grus Jiří
Vyšlo:
Crew, 2006
Cena:
249,- Kč
ISBN:
8087024036
Provedení:
barva, vazba
Počet stran:
48
Jak se vám článek líbil?
?
Nemůžete hodnotit článek protože nejste přihlášen(a).
Článek zatím nebyl ohodnocen
Vaše hodnocení
0 hodnotících
Nemůžete hodnotit knihu protože nejste přihlášen(a).
Zoner.cz |
Czechia.com |
Inshop.cz |
Interval.cz |
CA Czechia.cz |
InMail.cz
Komiks
Jiřího Gruse známe jako dlouholetého ilustrátora časopisu Ikarie i jako úspěšného komiksového kreslíře. Štěpán Kopřiva je zase autorem několika sci-fi povídek, drsného románu Zabíjení či scénáristou filmů (Choking Hazard) a komiksů. Společně slavili úspěch hlavně s kraťasem Princip nepravděpodobnosti, který vyšel v americkém Heavy Metalu a česky hned dvakrát ve sborníku Inseminátor a v magazínu Crew2. Tentokrát se vrhli na mnohem větší sousto, které u nás nemá obdoby. Po více než třech letech práce přišli s komiksem, který dokázal, že mají na víc než jenom několikastránkové komiksové povídky.
Kreslíř Grus drží se scénářem krok. Na jeho práci je patrné, že má umělecké vzdělání i dostatečnou praxi. Má smysl pro detail i cit pro obrazovou zkratku. Jeho barvy evokují nejlepší práce amerického komiksu osmdesátých let a oproti moderním počítačovým koloringům dýchají retrem. Nic to však nemění na faktu, že i obrazové stránce bylo talentovaným umělcem věnováno patřičné úsilí.
