27.12.2006 | Článek si četlo 6945 čtenářů | Vytisknout
Poslední hlídka - Lukjaněnko Sergej Napsal: Ivo Poledník
V duchu starého hesla „Nejlepší vánoční dárek je kniha“ vydalo nakladatelství Triton v listopadu další pokračování veleúspěšného cyklu o moskevských Hlídkách. Co si budeme nalhávat, takový prezent potěší opravdu hodně čtenářů, a to nejen na Vánoce. Zvláště když ho po rozpačitém čtvrtém dílu má zase na svědomí sám Pan Spisovatel Sergej Lukjaněnko, který opět potvrdil pověst tvůrce, který zatím nenapsal žádnou špatnou knihu.
Pokud jste přečetli můj značně optimisticky laděný úvod, pak snad mohu předpokládat, že víte, o čem byly předchozí díly cyklu, a já vás tedy nebudu muset unavovat líčením jejich obsahu. Ve zkratce by se dalo napsat, že když si odmyslíme děj (který samozřejmě obstojí sám o sobě), byly první tři díly především o klopotném a často bolestivém hledání a nalézání hlavního hrdiny Antona. Hledání a nalézání sama sebe, svého místa ve světě Jiných i normálních lidí i smyslu života vůbec. Zmoudřelý Anton je na konci – i když ne bez obětí – zbaven většiny pochybností a mnohem silnější, než kdy doufal, že vůbec může být. Inu, co nás nezabije, to nás posílí… Toto motto zřejmě platí jak pro Jiné, tak pro lidi. Z tohoto hlediska je jakékoliv další pokračování vlastně zbytečné, ledaže by hrálo na poněkud jinou notu. Lukjaněnko to pochopitelně ví, takže zcela změnil tón a tempo vyprávění.
Hlavním hrdinou Poslední hlídky je opět Anton Goroděckij, jenže, jak už jsem napsal, je to utvořená a velice komplexní postava, takže tentokrát Lukjaněnko nemohl klást hlavní důraz na jeho vývoj a na pro něj typické filozofování – i když toho se naštěstí tak úplně nezbavíme. Logickým krokem proto byla větší dějovost, což je – jak vědí čtenáři jeho space oper - věc, kterou Lukjaněnko také umí velice dobře. A opravdu, v Poslední hlídce je na prvním místě děj, jenž se sice stále střídá s „hloubavými“ přemýšlivými intermezzy, ale tentokrát rozhodně převažuje. Hlavní zápletka je takřka detektivní, intrika střídá intriku a falešná stopa falešnou stopu. Děj má spád a dočkáme se v něm různých překvapení. Přidejme k tomu nebanální dialogy a hromadu zajímavých postav a máme tu Lukjaněnka ve výborné formě, kterého je, na rozdíl od Vasiljeva a jeho Temné hlídky, radost číst.
Před čtením Poslední hlídky jsem měl obavy z toho, jaká kniha bude, ale zbytečně. Ano, v podstatě to opravdu je přídavek k úspěšným předchůdcům, ale je to přídavek, který obstojí i sám o sobě, a kterým si Lukjaněnko ostudu neudělá. Navíc to jistě není přídavek poslední, podobným stylem je možné úspěšně pokračovat bez toho, aby byl autor obviněn z vykrádání sama sebe. Nemá to ostatně ani zapotřebí, jeho ostatní knihy nás přesvědčují, že jde o vzácně univerzálního tvůrce, kterému nedělá problémy žádný žánr. Nezbývá než se těšit na to, co nám od něj nakladatelé připraví příště.
Temná hlídka / Poslední hlídka [ODPOVĚDĚT] Jirka Vlček - 27.12.2006 20:19:00
Musím na 100% souhlasit. Temnou hlídku jsem ani nedočetl, Poslední hlídku jsem si doslova užil. Navíc je v knize překvapivě hodně humoru- drobné vtípky, které si člověk užije. Skoro je 8/10 málo.
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Alcuin - 27.12.2006 22:20:00
Já bych dal minimálně 9/10, možná i 10. Rád bych slyšel od pana autora této velmi kratičké recenze, která nevytýká ani jedinou chybu, proč je hodnocení 8/10. Nebojte se hodnotit výš! Anebo vysvětlete, proč hodnotíte takto. Každý bod dolů musí mít opodstatnění, ne? ;)
Alcuin [ODPOVĚDĚT] LR - 27.12.2006 23:04:00
Tak na cislo nekoukej. ;)
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Cenis - 28.12.2006 2:39:00
co treba proto, ze 10/10 je maximu a tedy minimalne kniha roku (ne li desetileti). 8/10 je vice nez pozitivni hodnoceni
chandra [ODPOVĚDĚT] MikeDee - 28.12.2006 10:46:00
- bacha prozradim konec, takze kdo knihu necet, at se sem nediva ;)
Na knizku jsem se dost tesil a bohuzel prislo slusne zklamani. Jak jsem byl docela nadsen ze serie nocnich hlidek, tohle jsem neprekous. Prvni tretina super, skvele tema, bezva napad. Pak uz jen zdlouhave matlani se v lidske dusi a hromada nudy. Ke konci jsem se pristihl jak zacinam byt alergicky na ty rusky zdrobneliny osobnich jmen - Petuska, Volodenka ... grrr. A pak mne dorazilo to skoro Cimrmanovske: Nejsem tvuj (treba stryc) jsem (treba tva teta). Muzes mi odpustit?
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Jp - 28.12.2006 11:05:00
Konec je mírně zvláštní, ale proč ne. Akorát si myslim, že pokud by chtěl napsat další knížku na téma hlídky tak bude muset začít někdejinde než teďka skončil. Neb se na takovej konec sakra blbě navazuje.
??? [ODPOVĚDĚT] Corwin8 - 28.12.2006 12:43:00
Na co se špatně navazuje? Svět jiných se vlastně nezměnil... já tu spoilery zavádět nebudu, ale prostě se nic nezměnilo. No a že je to matlanina MikeDee? Neřekl bych. Dokonce musím říct, že se mi tento díl líbil víc než Šerá Hlídka, asi hlavně kvůli dějovosti(tak proč já se chystám jít na filosofii? :-) ). No nic, mějte se fajn a určitě si to všichni přečtěte. Super kniha-bohužel, jak je u Hlídek zvykem-během dvou dnů čtení přečtená...
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] MikeDee - 29.12.2006 10:27:00
Corwin8: Nerekl jsem, ze je to matlanina. Stoji tam, ze se matlaji v lidske dusi ... pokud lze preskocit x stranek aniz by ctenar prisel o neco podstatneho, jde o zdlouhavost. ;) Nicmene se totez da rici i o nekterych pasazich serie nocni hlidka.
sorry [ODPOVĚDĚT] MikeDee - 29.12.2006 10:45:00
vsem velky sorry .... moc se omlouvam, ale oba moje prispevky by meli bejt uplne k necemu jinemu. Prilis mnoho otevrenych oken zpusobilo, ze jsem komentoval uplne jinou knihu. Takze moje poznamky plati pro knihu stejneho autora: Hvězdy, ty studené hračky. Fakt sorry.
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] racek - 29.12.2006 11:28:00
opravdu jsem si ... vánočně ... pochutnal. holt slovanské psaní je to pravé pro slovany. asi 10_10
Zoner.cz |
Czechia.com |
Inshop.cz |
Interval.cz |
CA Czechia.cz |
InMail.cz
Literatura - Recenze
