K právě uplynulému času Vánoc, u této (jak komerčně, tak duchovně) významné události, nakladatelství Laser-books vydalo svůj malý dárek všem čtenářům, kteří se zamilovali do prvotiny Orsona Carda s názvem Enderova hra. Válka o dárky je útlá knížečka obsahující další příběh malého Endera z jeho pobytu na Bitevní škole. Kdo čeká nějaké doplnění hlavní dějové linie, ten se bohužel nedočká, neboť tato knížečka obsahuje zcela samostatný, ucelený a dobře propracovaný příběh, který je založený na poetice bitevní školy a Cardem stvořeného univerza.
V překladu to tedy znamená, že ten, kdo četl Enderovu hru, si tuto knihu bude vychutnávat, protože svět jako takový již má očichaný a plně bude chápat vše, o čem se tam mluví. Na druhou stranu předchozí knihou nedočtený zelenáč v tomto univerzu bude plavat jako moucha v polévce – po povrchu, bez nějakého zájmu, než se vyloví a odhodí.
Spojitost s Enderovou hrou je založená na malých detailech, na kterých vystavěl svůj svět a které opět nabízejí luxusní kulisy pro rozehrání krátkého, ryze Cardovského příběhu. Překvapí, že malý taktický polobůh zde nehraje hlavní roli toho utlačovaného, ale vystupuje již jako zavedený génius a uznávaná entita. Už jenom popis školy, kde Ender prochází pouze jako postava, je svým způsobem vzrušující. Ke konci knihy sice převezme otěže, ale na kozlíku hlavní představy opět předvede, proč my, čtenáři, milujeme jeho, Carda, jako spisovatele.
Na první pohled by se mohlo zdát, že Vánoce jsou nosným motivem a vlastně i zápletkou, ovšem Card je použil jen jako jednu část. Na miniaturním prostoru si opět vyhrál s literárním bucharem a do příběhu nacpal mnoho motivů a významových rovin textu. Kdyby kniha neměla pevný přebal, patrně by se její desky vydouvaly ven. S umem mistra svého žánru postupně rozehrává další hru a jemně převaluje příběh stále kupředu a až na konci čtenář pochopí, o co tam šlo, a nad textem uznale zatleská. Pouze na konci.
Během četby totiž Válka o dárky působí zmateně. Ano, jednotlivé částečky jsou svým způsobem bohatě dostačující, postavy jsou napsané tak, aby jim čtenář zcela podlehl a některé měl chuť fyzicky zlikvidovat, prostředí je důvěrně známé a stále lákavé, jenže to celé působí divně. Na první pohled to má ráz autorova pokusu o návrat do milovaného univerza a způsob, který k tomu zvolil, se zdá ne právě šťastným. Ovšem to by to nesměl být Card.
Poslední stránky totiž učiní z knihy položku hodnou čestného místa v knihovně. Počáteční nejistota bude vystřídaná nadšením a zároveň jistou melancholií. Pointa je jednoduchá, efektní a absolutně nečekaná, čímž z textu vytvoří to, co od něj Cardův čtenář podvědomě již očekává a nakonec to i dostane.
Ačkoliv je to krátké, času stráveného u čtení nebudete litovat. Dobře napsaný příběh plný různých scén opět čtenáře vtáhne do svého světa a nepustí, dokud nepřečte poslední stránku. Dynamické a živé vyprávění je plné narážek a jistých poselství, které vytvářejí bohatou mozaiku motivů. Mohlo by se zdát, že si v této knize autor ujasňuje svůj postoj k bohu, ale to jsou jen domněnky.
Motiv boha a náboženství je však v knize více než nápadný, dalo by se říci klíčový, přesto kniha není bohapustým moralizováním, ale i toto v dnešním silně ateistickém světě nejisté téma je zvládnuto s takovou bravurou, že si novelu vychutnají všichni.

Válka o dárky je skutečný dárek pro fanoušky Enderova cyklu. Krátký, strohý, maximálně efektivní… prostě dárek, o který se vyplatí válčit.