Benchley Peter - Bestie Celý příběh je koncipován dosti podobně jako Čelisti od téhož autora. Obrovská chobotnice nejprve zlikviduje trosečníky (manželský pár) z jachty, která se potopila kvůli technické závadě. Následně se „postará“ ještě o pasti a návnady místních rybářů, velrybu, dva potápěče a jejich místní průvodce i s lodí. Poslední zmíněná událost se ale neobešla beze svědků (došlo k ní ve dne a blízko břehu). Propuká panika, vydatně živená novináři. Scházejí se výzkumníci, lovci senzací a ochránci zvířat. Hon na mořskou nestvůru může začít.

Ústředními postavami příběhu jsou Whip Darling – místní rybář v nevalné finanční situaci; Marcus Sharp – Whipův přítel, dobrodruh a důstojník US NAVY; doktor Herbert Talley – vědec, který upsal duši výzkumu velkých hlavonožců a Osborn Manning – milionář posedlý pomstou (sežraní potápěči byly jeho děti). Vedlejší, i když nezanedbatelnou roli hraje i doktor St. John, místní celebrita nevalné inteligence, ale s velkou mocí. Proti nim stojí mořská příšera druhu Architeuthis blíže nespecifikované velikosti (jediný konkrétnější odhad mluví o cca 45 metrech délky i s chapadly), která dokáže zlikvidovat víceméně cokoliv, co je v dosahu chapadel.

Whip Darling (ve spolupráci se Sharpem) naráží na stopy po něčem, co považuje za obří oliheň (chobotnici) a dochází k rozumnému názoru, že se obludě bude vyhýbat. Druhým člověkem, který pochopil (na základě jediného novinového článku!), o co jde, byl  Herbert Talley. Posedlý touhou po setkání s obludou se spojí s Manningem, společně připraví plán lovu a vyrazí na Bermudy. Po různých peripetiích a sérii pohrom, stíhajících různé pronásledovatele obřího hlavonožce, nakonec Manning vydíráním donutí Whipa k aktivní účasti v pronásledování  mořské nestvůry. Poslední hon může začít.

Jak je řečeno na začátku, dějové schéma je téměř stejné, jako u Čelistí. Autor se snaží vyvolat atmosféru hrůzy a tajemna, bohužel každý posun v ději je snadno předvídatelný. Vyprávění je navíc v celém rozsahu podloženo ekologickou agitkou na téma „jak intenzívní rybolov porušuje přírodní rovnováhu“ a přerostlá chobotnice má být trestem za tento zločin. Navíc se obávám, že autor zde silně podcenil inteligenci a schopnosti hlavonožců. Je sice faktem, že o druhu, který vystupuje v příběhu není prakticky nic podstatného známo, ale neustále je zde možnost (i v rámci autorské licence) aplikovat na popisovanou obludu poznatky platné pro dobře známé druhy. Například některé druhy sépií dokáží vzájemně komunikovat pomocí barevných obrazců, vytvářených na vzájemně přivrácených částech těla podkožními pigmentovými buňkami. 

Příkladem, jak na to, může být kniha „Meg“ od Steva Altena, v níž vystupuje velmi dobře popsaný obří žralok druhu Carcharodon Megalodon. Benchleyova bestie nepůsobí ani z poloviny tak věrohodně. Je ale možné, že žádná obluda nesmí být chytřejší, než průměrný Američan (co kdyby definitivně zvítězila).

Celkem vzato, kniha patří ve své kategorii k průměru. Čtení to není zdaleka nejhorší, ale na dovolenou k moři toto dílo rozhodně nedoporučuji.

Překladatel i korektor měli v několika vzácných případech problémy s některými námořnickými termíny, ale to jim nelze mít za zlé. Tvrdá vazba je pro knihu přínosem, změť písmen a chapadel na přebalu mě nijak nenadchla (jako autor obálky je uvedeno „studio jš“), k obsahu se však hodí. Cena 189,– Kč za 253 stran textu v pevné vazbě je více než přijatelná, takže pokud si libujete v jednoduchých katastrofických příbězích, neváhejte a kupte.