Le Guin Ursula Kroeber - Čaroděj ZeměmoříRománových cyklů, v kterých vyrůstá v mocného kouzelníka zprvu naivní vesnický chlapec, známe i u nás desítky. Cyklus o Zeměmoří Ursuly Le Guinové, zatím čítající pět románů a jednu sbírku povídek, je i přes své stáří stále vynikající volba nejen pro fanoušky fantasy literatury. A to i přesto, že první kniha, Čaroděj Zeměmoří, vznikla již v roce 1968, tedy dlouho před největším boomem americké fantasy v osmdesátých letech.

Na první pohled upozorní cyklus na svou jedinečnost malým počtem stran. Zatímco se dnes obdobné série vyznačují klidně tisícistránkovými díly, Čaroděj Zeměmoří má s bídou dvě stě stránek. Ale rozhodně neobsahuje méně, než knihy stejného žánru. Spíše naopak. Vypravěčský styl již tehdy zkušené spisovatelky je totiž velice stručný, což opravdu u fantasy běžné nebývá. Každá pasáž knihy má své opodstatnění, každá má co říci, každá je výstižným symbolem starých lidských pravd. Le Guinová jako by se snažila vlastním spojitým příběhem převyprávět všechna rčení, veškerou tradovanou lidskou moudrost a všechny výstižné body lidské psychiky a komunikace. Příkladem budiž samotné téma, které se prolíná celým cyklem. Totiž že každý čaroděj může vládnout svou mocí pouze v případě, že umí věci a postavy pojmenovat jejich „pravými jmény“. Čarodějové se proto učí těmto „pravým jménům“ a sami své pravé jméno úzkostlivě tají. Není potřeba, aby byl čtenář nějak příliš přemýšlivý, aby pod tímhle čarodějnickým systémem viděl to staré známé pojmenovávání věcí pravými jmény, které neplatí jenom u čarodějů v Zeměmoří, ale i v naší společnosti.

Hlavní hrdina, čaroděj Ged, je chlapec, zprvu vzpurný, pyšný a domýšlivý, ale poté, co na svou pýchu doplatí, nastane v jeho psychice radikální zlom. A právě v psychologii hlavního hrdiny vidíme další z neoddiskuto­vatelných schopností legendární spisovatelky. Její přístup se však od většiny fantasy spisovatelek liší. Bývá jen málokdy porušovaným pravidlem, že se ženské autorky až příliš „babrají“ v psychice postav, aniž by tím přinášely do knihy zásadnější nové motivy – jejich charakterizace postav je prostě obšírná a zabírá mnoho stran. Le Guinová si však vystačí buď s letmými náznaky, anebo mluví přímo, jednoduše a výstižně.

Autorka má zacíleno jen a pouze na Geda – všichni ostatní mají jen epizodní role, ač někteří Gedovy cesty ovlivňují velice. Obdobné knihy o mladých čarodějích hodně těží i z interakce hlavního hrdiny se svými vrstevníky a i když i v tomto románu, konkrétně na kouzelnické škole, tyto vztahy najdeme, jsou hodně upozaděny a působí pouze jako motivační prvek k onomu průseru, který Geda navždy změní.

Pokud máte v oblibě tradiční americkou školu epické fantasy, Čaroděj Zeměmoří by vás se svým mořským světem plným čarodějů, draků i obyčejných lidských příběhů měl plně zaujmout. Ale musíte počítat s tím, že se dozvíte jen to nejnutnější. I když je výstižnost knihy její pozitivum, mohla by být její stručnost hlavním a pravděpodobně jediným důvodem k případné nespokojenosti. Gedova mladá léta v těch několika kapitolách prosvištíte, ani nemrknete.