Čerpadlo 6

Je nutno podotknout, že ten, kdo sleduje povídkovou tvorbu v českých žánrových periodikách, neobjeví ve sborníku mnoho nového. Vlastně jen úvodní a závěrečný text.

„Plná kapsa Dharmy“ navozuje téma pro autora typické – tedy pochmurnou budoucnost plnou osobní nouze, díky níž autor vyjadřuje nemoci lidské společnosti světa budoucnosti, ale vlastně i světa dnešního. Nechybí zde ani svět znetvořený genetickou manipulací či reflexe válečného dění na Blízkém a Středním východě vyjádřená přeměnou tibetských buddhistů v militantně smýšlející lidi zaměřené proti okupantské Číně.

Zato povídka „Jemnější“ se z koncepce celého sborníku výrazně vymyká. Krátký text popisující myšlenky vraha neobsahuje snad až na jednu větu žádný fantastický prvek; autor zde ukazuje něco ze své mainstreamové tvorby.

Pro výše zmíněné povídky je však společné nepřesvědčivé vyvrcholení děje, díky čemuž nepatří k tomu nejlepšímu ve sborníku. Co se objevování nových rovin Bacigalupiho tvorby týče, sborník se znalým čtenářům moc nezavděčí. Naštěstí se všechny texty pohybují od nadprůměru ke genialitě, takže je radost mít je pohromadě a číst podruhé (povídku „Kalorik“ pak můžete vlastnit a číst již potřetí.)

V autorových textech je velmi patrný ekologický podtext, když představuje světy, které jsou ovlivněny různým počínáním lidské civilizace. „Lovec tamaryšků“ se odehrává ve světě ovlivněném náchylností k extremním výkyvům počasí. Sucho přináší nové druhy lidského hyenizmu, avšak i ti nejotrlejší lide parazitující na systému nakonec novému řádu světa podlehnou.

Nejvýrazněji dopady lidského počínání vyjadřuje text „Písek a struska“, který u nás vyšel i pod názvem „Škváropísečníci.“ Aby lidé přežili v nehostinném a otráveném světě, musejí se nechat geneticky zmanipulovat tak, až tím ztrácejí základy lidskosti. Když pak objeví uprostřed pustiny psa, v některých jedincích se probudí skoro zapomenuté emoce.

Svět po energetické krizi představuje povídka „Kalorik.“ Odehrává se v USA a kromě nového druhu energie založeném na natahování pružin genetickými konstrukty představuje i nový řád světa, který nezákonně a nelidsky vytvořily společnosti obchodující s novým palivem – kaloriemi.

Ze stejného světa pak patrně čerpá i text „Na žlutou kartu“, která se zabývá kromě jiného rasismem východních kultur. Navíc se zde mihne dívka na klíček, takže snad můžeme nahlédnout do světa, v němž se bude odehrávat k českému vydání připravovaný román „Dívka na klíček.

Nejlepší povídky však pojednávají trochu o něčem jiném. „Flétnová dívka“ nastiňuje svět po morálním úpadku, kdy vládnou mocnáři, kteří se na lidská práva příliš neohlížejí. Koupit si člověka je normální věc a o lidské svobodě se dozvíte jen z doslechu. Kouzlo povídky tkví ve výborně vygradovaném závěru.

Text „Popkomando“ zase zacloumá lidskými emocemi. Myšlenku honby člověka za věčným životem autor dovedl do absurdna, v němž zastřelit narozené dítě je zákonem dovolená věc, aby nedošlo k přemnožení populace. Skvělý text zobrazuje nepředstavitelný svět a jen díky autorovu umu působí věrohodně.

Bacigapuli je výjimečný povídkář. Jeho univerza jsou podmanivá tím, že na pár stánkách představí svět, jenž je uvěřitelný díky tomu, že odhaluje strachy každého z nás. Do těchto realit pak vloží s citem a promyšleností člověka, který se po svém s nastalou situací vypořádává. Autor zároveň prostřednictvím hrdiny představuje jádro problému. Snad každý kontrast jeho povídek s naší realitou by stál za podrobnější rozpracování do románu. A někde v podtextu se ukrývá ekologický a humanistický cynik, který se pochechtává tomu, že všechny hodnoty stvořené přírodou, bohy a člověkem dříve či později zničí neúprosný chod naší civilizace a nekonečná touha po penězích a moci.

Jan Michálek (redaktor)

jan.michalek@fan­tasyplanet.cz