Již šestý ročník Adviku se jako každý rok konal v Praze uprostřed léta (28. – 31. 7. 2011), letos v nových prostorech KC Zahrada na Chodově.

Hned při příjezdu na místo konání je vám jasné, že jste se ocitli v „jiném světě“. A tím nemyslím onu dvouhodinovou frontu na registraci, ale velké množství lidiček v cosplay převlecích, kteří k Adviku neodmyslitelně patří a dotvářejí jeho jedinečnou atmosféru.

Po průchodu registrací na účastníka čeká samotné prostředí kulturního centra, které je velmi přehledné. Plánky areálu visí na každém rohu a ani člověk, který je na podobné akci poprvé, se nemá šanci ztratit. Nyní se jen rozhodnout, kam zamířit dřív. Program je velmi pestrý (přednášky, soutěže, hry…) a běží prakticky nepřetržitě ve všech místnostech budovy. Avšak k nemilému překvapení (a ne pouze mému) chybí u jednotlivých přednášek v programu anotace. Přitom je z čeho vybírat – ecchi, shoujo, BL, amusic, bojové umění či nově přidaná linie Scifi & Fantasy… Ale bohužel nezbývá než odhadnout z názvu a linie obsah, odvážně se vydat směr přednášková místnost a doufat v nejlepší.

Kvalita jednotlivých přednášek byla různá, ale troufám si tvrdit, že těch vysloveně špatných byla menšina a u mě tedy převládaly pozitivní pocity. I přestože opět platilo známé „čím míň toho znáš, tím více se dozvíš“, přednášky byly zábavné a s prázdnou jste rozhodně neodcházeli.

Kupodivu nejvyšší úroveň držela právě nová linie Scifi & Fantasy, o jejímž zařazení na anime con měli mnozí z nás pochybnosti. Po letošním ročníku mi však nezbývá než doufat, že se s ní budeme setkávat i nadále. Překvapivě zajímavými se pro mne staly přednášky o j-popu, kterých na letošním Adviku bylo opravdu mnoho. Ačkoli se řadím mezi odpůrce tohoto „žánru“, nejen že jsem se výborně bavila, ale i něco málo přiučila o japonském hudebním průmyslu a jeho specifikách.

Pokud už člověka omrzely přednášky nebo ho v programu zrovna žádná nezaujala, měl na výběr z mnoha jiného. Například jste si mohli zaskočit do Kino Salonu, kde probíhalo promítání, které se po minulém roce opět vrátilo na program Adviku, či navštívit některý z mnoha obchůdků a zakoupit tematické figurky, plyšáky a placky. Také zde byla možnost si u komiksového stánku rozšířit knihovnu o vyšlé mangy v češtině. Mezi přítomnými kusy nemohl zůstat bez povšimnutí sborník české mangy Vějíř (pro tento rok s číslem tři), s jehož vydáním je Advik již neodmyslitelně spojen.

Zmožen nakupováním se návštěvník akce přesunul do čajovny umístěné v druhém patře budovy, kde mohl v poklidu znovu načerpat síly a pokračovat v zábavě třeba u některé z konzolí nebo DDR, které byly účastníkům volně k dispozici. V sobotu získala, díky špatnému počasí, na dramatičnosti i místní Yakuza. Prostory kulturního centra byly přecpané, do přednáškových místností prakticky nebyla šance se dostat a všude po chodbách se tísnily hloučky fanoušků. A tak se naplnila jedna z obav pravidelných účastníků Adviku, a to, že prostory KC Zahrada jsou pro pořádání této akce nedostačující (minulý ročník totiž navštívilo 2050 účastníků a tento rok dokonce 2412 lidí).

Co však nejednoho z účastníků mile překvapilo a v mrazivém počasí, převládajícím po většinu doby trvání Adviku, i příjemně zahřálo, bylo teplé občerstvení, které se nacházelo ve stáncích hned před vchodem do budovy. Zde jste si mohli zakoupit pečené nudle a maso a k tomu třeba i točené pivo nebo populární Kofolu. Tato novinka velmi potěšila, díky ní odpadlo věčné dilema typického účastníka conu – opustit areál a vydat se shánět něco k snědku, či zůstat na programu a trpět hlady?

Ze všeho vyplývá, že ani tento rok nebyl Advik bez chybičky. Přinesl mnoho změn, z nichž některé byly dobré, jiné spíše naopak. Každopádně stále je to akce s nezapomenutelnou atmosférou, která potěší i starého a cynického conaře jako jsem já a kromě zábavy nabídne i inspiraci a poučení. Nezbývá mi tedy než věřit, že i ty malé nedostatky, které se tento rok vyskytly, budou napraveny, a těšit se zase na příští léto.

Fotil Kibbo.