jasně :) triky máme podobné, hlavně to posunutí sešitu doporučuji :) nedoporučuji číst humornou fantasy, to se člověk hned prozradí výrazem ve tváři ;)

Dneska už si ani nedovedu představit, že bych knížku ve škole neměl. Myslím, že čtení pod lavicí se nepozná, pokud se zrovna nevyvolává nebo máte tu smůlu a sedíte v první lavici jako já:)

Chodila jsem na střední knihovnickou a tam četli všichni. Hlavně o přestávkách, pravda, ale knížku na lavici jsem měla prakticky furt a vždycky přečetla aspoň pár řádků. Jo, na lavici, měli jsme naštěstí štěstí na ony osvícené učitele a vůbec – na knihárně bylo jasné, že čtení je nedílná součást hodin. :-) Jinak jsme často hráli Člověče, nezlob se…

Ja jsem seděla ve druhé lavici a navíc dávala pozor, takže čtení pod lavicí ne. Ale četla jsem o přestávkách a outsider jsem byla i bez toho čtení, takže žádný problém :) Nejvíc si to ale užívám teď na vejšce, protože když mám prostě chuť číst a ne sedět na přednášce, tak odejdu (anebo spíš rovnou zůstanu doma s knížkou :-D).
Já si vůbec připadám jako E.T., jak je možný že za celý roky nenarazím na nikoho, kdo by četl, natož aby četl to co já? Pohybuju se v nějakých divných kruzích. :)

Škoda že jsme nemohli chodit do stejné třídy :) Já jsem začala číst předevčírem Hru o trůny, ale bohužel se teď víc musím učit než číst. Na svého češtináře bych sci.fi ani fantasy nezapůsobila, jen když jsem četla Márqueze, tak ho to zajímalo. Navíc jsme z něj měla respekt, vím že by se s ním dalo diskutovat ale na to já nemám povahu.

Na základce jsem četla pod lavicí prakticky pořád. Bylo mi totiž rodiči určeno chodit na takovou, která sice byla za rohem (máti pracovala a chtěla mít posichrované, že dojdem), jenže kde stačilo zvednout hlavu jednou za 20 minut a pořád člověk věděl, o čem je v hodině řeč. Až když se při přijímačkách z páté třídy na gympl ukázalo, že moje základka má nejhorší výsledky ve městě a já se samozřejmě nedostala, chytili se rodiče za nos a přehlásili mě na základku, na kterou jsem sice denně půl hodiny tam a půl zpět dojížděla, ale za první pololetí jsem tam dohnala učivo za dva roky a přijímačky na gympl ze sedmičky nakonec udělala.

No a na gymplu jsem už byla podlaviční čtenář trénovaný, přelousklala jsem takto například Lord of the Rings v originále, tlusté vydání obsahující všechny tři knihy pohromadě:))

A těch paperbackových star treků, které jsme si půjčovaly s podobně postiženou spolužačkou!

U nás, hlavně v posledním ročníku, nebyl důvod ke schovávání. Živě si vybavuju, jak si na angličtině všichni četli noviny stylem, že za nimi nebyli vidět, na matematice bylo už úplně jedno, co kdo dělal… Akorát češtinářka to občas dokázala docela posrat, protože učila klasickou literaturu způsobem, že vykecávala pointy.
Jednou jsem tak musel setsakra rychle vypadnout ze třídy, aby mi nezkurvila Spalovače mrtvol.
Hudebkářka pro změnu typickej případ číslo 4. Čaroděje Zeměmoří jsem jí pak musel půjčit celýho. Za protekci to stálo.

Já jsem na základce (co taky čekat) narážela na jedovaté pohledy hlavně u čestinářky, která též považovala fantasy za slátaninu. Nejznechucenější pohled jsem si vysloužila, když jsem kategoricky odmítla koukat se zbytkem třídy na Výchova dívek v Čechách a šla si dozadu číst Nixe. Jaký obrat ovšem následoval když jsem se dostala na gymnázium. První rok jsem zjistila, že jednak nemám vůbec problém pamatovat si učivo aniž bych se snažila a jednak, že pokud budu mít všechna cvičení a na zkoušení jedničky můžu si v hodinách klidně číst. Sice nastal onen neblahý efekt, před kterým varuje článek a tedy, že jsem do nového kolektivu jakž takž zapadla až po roce., protože jsem se v novém prostředí úskostně držela důvěrně známých knih a k spolužákům byla netečná. Nicméně te´d, když v druháku máme novou češtinářku, jsem se setkala s pochopením. K

Na cteni pri hodine se dokonale osvedcil e-book, ucitele ho kdyz uz tak zabavi max do konce hodiny a rodice jsem ukecal ke koupi tim ze na nem budu mit ucebnice, a po te nastahoval sci-fi. Presto si i rad prectu papirovou knihu. Momentalne se nejvic tesim na Predatory 2.

Nabídnou trochu jinou storka, páč v hodinách sem moc nečetl, akorát tak Pevnost kde nevadilo, že je to rozkouskováno.
Za jako maturitní slohovou práci jsem si vybral referát o autorovi a nemoh to být nikdo jiný než Tolkien. Samozřejmě z toho byla jednička, ale když nám je učitelka dávala zpátky tak se na mě pochybovačně podívala a řekla:" Z čeho si to opisoval?„. "Z ničeho – já to všecko vím.“ Nějak nemohla pobrat, že o Tolkienovi a Pánovi prstenů vím všechno;) Ale myslím že na FP to nikomu tak divné nepřijde