Přiznám se, poslední dobou nesnáším upíry (dík, Meyerová… co? Jo, můžeš za to taky, paradoxně, aniž bych tě čet‘). Moderní doba z nich udělala homosexuály, Jenny Nowak zase zlehka rozervané psychopaty, Hollywood buď blbce, o nichž netušíte, jak mohli těch x set let reálně přežít, nebo týpky s hodně velkou úchylkou na brouky. Ve zkratce, svůj názor jsem… změnil. Tato kniha ho změnila.

Víte co? Jestli chcete vědět, o čem se v ní vypráví, sjeďte na konec a přečtěte si anotaci, stejně v rámci solidarity čtenář-recenzent víc vykecat nemůžu a nudí mě to.

Jo, je to převážně v Rumunsku, jo, jsou tam upíři, a jo, je to horor. A taky noir, poznamenává Laser-books ledabyle. Tentokrát vážně, žádná parodie, ani satira.

Hlavně zpočátku, než se na scéně objeví hlavní hrdinka Kate, při pochmurné prohlídce čerstvě posttotalitního Rumunska, jsou čtenáři předkládány překrásně sugestivní obrazy hrůznosti a šílenství, které ale vůbec nesouvisí s prezentovanou upírskou tématikou. Hrůza nepotřebuje surreálný základ, zcela si vystačí s lidmi. To nás ostatně naučil už Štěpán Král.

Nebyl by to Simmons, aby se s tématem vampyrismu nepopasoval po svém způsobu, který sofistikovaností zašlapává do země většinou současných autorů – uvědomíte si, že tihle lidi píšou prostě jen okázale zábavný brak. Chytrolínům, co by tvrdili, že Simmonsův přístup je okázalý zase jiným způsobem a že si autor nahání ego při prezentování svých přírodovědeckých znalostí, vzkazuji pokrčení rameny. Není to pro každého, to určitě ne. K plnému pochopení podstaty upírské „choroby“ vám totiž ani sebrané spisy Scientific American stačit nebudou.

Když jsem s jedním ze svých přátel Simmonsovu staronovou knihu konzultoval, vyjádřil se, že takhle elegantně napsaný román dlouho neviděl. Od té chvíle jsem přemýšlel, jestli existuje nějaký vhodnější výraz, který by zážitek ze čtení Dětí noci tak přesně vystihoval. Brilantní, šmrncovní, graciézní, fascinující, detailní… Každé to slovo působí osamoceně, bez kontextu, a já musím konstatovat, že toto dílo skutečně je elegantní. I v momentě, kdy jsem jako čtenář začal pochybovat, dokázal mi Simmons moje pochybnosti vpálit smečem zpátky do ksichtu a já vycouval a v duchu se mu omluvil.

Nezáleží na tom, jestli se zrovna prochází v dešti po šedých ulicích Budapešti a vyhýbá se mrazivým pohledům tajných vládních složek Securitate. Jestli ve výzkumném centru v Coloradu zrovna separuje dvakrát recesivní geneticky podmíněný retrovirus J. Jestli se miluje na seníku za chladného rumunského soumraku a vyžene vám tep na sto padesát jen pečlivě zvolenými slovy. Zůstává elegantní. V každém ohledu.

Hororové tempo se sice tak v polovině románu rozvolňuje a stává se z něj spíš akční thriller, ale člověk se nemůže pořád bát. Když se nad tím zamyslím, tak naposledy jsem se při čtení knihy ne doslova bál, ale cítil nepříjemně, při čtení Lovecraftovy novely V horách šílenství. Jenže to mi bylo dvanáct.

Na začátku jsem zmínil, že jsem změnil názor na upíry. Abych to uvedl na pravou míru, Dan Simmons můj názor na upíry na poslední chvíli vytáhl z ledové řeky, resuscitoval ho a dal mu pár facek. Protože v téhle knize je jediný pravý upír, jak by měl být líčen – nebezpečný, krutý, inteligentní, vášnivý a charakterně nejprokreslenější. Kate Neumannová, epidemioložka v roli matky, která udělá cokoliv pro záchranu svého dítěte, je uvěřitelná, silná a prokreslená – výborná hlavní hrdinka. Kněz O’Rourke je rezervovaný, vzdělaný a rozhodný – perfektní společník. Ale Vlad Dracula (ajaj, je to venku) je… prostě skvostný. A konečně taky důstojný a hrdý.

A vládce a válečník, jehož šeptání o minulých dobách slávy a divokosti budete naslouchat s úctou. A je také tím, koho si z Dětí noci budete pamatovat setsakra dlouho.

Kupte si to, proboha, kupte si to a přečtěte. V parádní redakci, v celé knize jsem neviděl snad jedinou chybu, a s novým překladem od Žáčka, ale to je jedno, protože ten starý jsem nečetl. Nečtěte tuzemský brak, čtěte tuhle post-ceauşescuovou rumunskou érou, mikrobiologií, imunologií, historií a folklórem prošpikovanou laskominu.

Čtěte to a pak zavřete oči, a, jestli to dokážete, sněte.

Sněte o krvi a železe.

Rumunský komunistický diktátor je mrtvý, postavili ho ke zdi a zastřelili. Zanechal po sobě zemi, v níž se sta tisíce bezprizorných dětí posílají do zrůdných, neosobních sirotčinců, kde dostávají injekce s HIV pozitivní krví. Také Joshua, jedno z umírajících dětí dostane špatnou krevní transfuzi, ale překvapivě po ní prospívá… Pro americkou epidemioložku Kate Neumanovou je Joshua lékařským objevem století – v jeho imunitním systému se možná skrývá tajemství léčby rakoviny a AIDS – a zároveň darem lásky, po které tak dlouho prahla. Joshuovo drobné tělo však ukrývá i lékařské vysvětlení starobylé zhouby – vampyrismu – a je spojnicí s bájným vládcem upírů, který chce dítě získat nazpět… (anotace)

• Děti noci
• Autor: Dan Simmons
• Překlad: Milan Žáček
• Forma: hardback
• Počet stran: 376
• Cena: 349 Kč
• Vydal: Laser-books, 2011

Martin Kužel (redaktor)

martin.kuzel@fan­tasyplanet.cz


Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář!