Kdysi dávno se dvanáct okrsků prosperující Severní Ameriky rozhodlo dát najevo svůj nesouhlas s vládou Kapitolu vzpourou. Ta vyústila v občanskou válku, která zpustošila celou zemi. A protože v ní přesvědčivě zvítězila strana Kapitolu, musí teď okrsky kromě bídy s nouzí, která na ně byla uvalena, platit krutou daň: po mytologickém vzoru převzatém z báje o Krétě, Minotaurovi a Théseovi musí každoročně každý z nich vyslat své dva mladé zástupce, chlapce a dívku ve věku 12 – 18 let. Ti se utkávají v Hladových hrách, v aréně, kde bojují na život a na smrt, aby mohl vzejít jeden vítěz.
Občané Kapitolu Hladové hry jako jediní milují. Jsou pro ně žádanou a
velice sledovanou reality show.
Aneb jak se japonské Battle Royale zkřížilo s Running
manem.
Neštěstí ve štěstí je, když nejste vybraný zrovna vy, ale vaše
mladší sestřička. Obzvlášť když máte onu ochranitelskou letoru.
V takové situaci se ocitla Katniss Everdeenová z Okrsku 12, která se tak
stala první dobrovolnicí Dvanáctého kraje v dějinách her. Garde v cestě
na smrt jí udělá místní pekařský krasoň (zatímco krasoň-lovec
zůstává doma a hlídá děti).
Dívka však není úplně bez šance, s lukem to umí jako beta-verze
Legolase, bobříky má jistě všechny (což je naznačeno i při scéně
s depilací) a vůbec je to holka do nepohody. Však se hned při prvních
trénincích stane hlavní favoritkou show, čemuž pomohl i ohnivý stajling
Lennyho Kravitze, který je v budoucnosti, kde se móda zřetelně vyvinula
z šílenějších (bezmasých) modelů Lady Gaga, překvapivě normální.
Pokud přehlédnete lehce nepříjemný „shake-cam“, úvodní scény
Hunger Games patří mezi to nejlepší z celého snímku.
Atmosférický Katnissin lov, scéna s davem obyvatel Okrsku 12, šinoucích se
po cestě k separačnímu „ceremoniálu“ jako vystřižená ze záběrů
koncentračních táborů (obzvláště v kombinaci s čistě bíle oděnými
strážci-skopčáky připomínajícími Mechanický pomeranč).
Zhruba po hodině se děcka dostávají do arény – lesa, což je pro
většinu z nich také konečná, vystupovat. Trochu proto zamrzí, že je
taková rychlá vyvražďovala poněkud odbytá. Nasnímána hezky, zpomaleně
s dobře zvoleným hudebním podkladem, ale ta krev tam prostě chybí. Film je
však přístupný od 12 let, takže to někde musí být znát. Neskutečně
krásná je představa, že by se téhle látky chopil někdo jako Matthew
Vaughn. Zavřete oči, připomeňte si Kick-ass či poslední
X-meny, přihoďte zápletku Hunger Games, promíchejte a
výsledek chvíli podržte. Paráda, že? Více krve! A teď zascrollujte
trochu dolů.
Níž.
Ještě níž. Nebuďte líní.
Kámen úrazu! Tyhle tvářičky hrají trio z Okrsku 12, které se (jak
předpokládám já, neznalec knižní předlohy) má změnit v nefalšovaný
milostný trojúhelník (jako by neexistovala praktika známá jako ruská
trojka). Díky tomu se proto připravte na příval psích očí, pohledů,
z nichž krvácí nejedna duše roztoužené puberťandy, výrazů, které
mají mluvit za vše… Však možná i stojí za víc, než slova, která
scénář vložil hercům do úst. Méně oněch „Twilight tónů“,
více krve!
A přitom námět je to vynikající. Nerozumím, proč tvůrci svůj výlet
do světa Hladových her nepojali více psychologicky. Mohli zplodit zajímavou
studii fenoménu reality show, případně si do tohoto formátu satiricky
kopnout či se zaměřit více na tupost příjemců těchto pořadů a
imbecilní zaujatost bulvárních médií. Nic. Intelektuální prázdno.
Hlubší psychologie, méně twilight tónů, více krve!
Po technické stránce nejde Hrám takřka nic vytknout. Barvičky sympaticky
ztlumené (což některým hercům – kromě Kravitze – dodává lehce
bílé, upíří vzezření), kamera až na onen úvodní exces funguje, herci
hrají, jak se od nich ostatně očekávalo. Jennifer Lawrence – Mystique
z X-menovské První třídy – začíná být (i vizuálně)
stále zajímavější. A Woody Harrelson je svým ležérním stylem
sympaťák jako vždy.
Poslední poznámka – věřím, že znalci knižní předlohy budou mít
z filmu hlubší prožitek, neboť pár detailů mi nesecvaklo, což se jim
nejspíše nestane. Jak může řídící centrum do hry přidat jakési
medvědí buldoky jen tak z ničeho? Co znamená gesto se čtyřmi
pozdviženými prsty? A proč se začne Cato chovat jako vůl? Chápu možná
vysvětlení, ve filmu však žádná nejsou.
Po odchodu z kina mě zaplavil jakýsi hořkosladký pocit. Na jednu stranu
radost z toho, že byly Hladové hry lepší, než jsem čekal (nečekal jsem
nic) – v tomhle přirovnání k Twilightu vůbec nefunguje. Na stranu
druhou, po obeznámení s potenciálem téhle látky, se dostavilo
i zklamání nad tím, jak moc jsou Hunger Games
nedotažený film.
Bublina kolem Hladových her(knihy) tu je již nějakou dobu. Všude vysoká
hodnocení a těšení se na film.
Proto jsem se rozhodl knihy přečíst. Není to žádná sláva. Sérii bych
ohodnotil tak na 50%. Ono se to prakticky furt točí kolem toho, kterýho kluka
si má vybrat, aby to snad tomu druhýmu nebylo líto. ;)
Popsaný svět není funkční, takhle se prostě totalita nedělá. A spousta
dalších nejasností.
Dle mého názoru knihy určené pro romantické dívky, které by rády měly
víc, než jim reálný život poskytuje a snění nad tím, být jako hlavní
hrdinka – krásná, mladá, chytrá, dva pěkný kluci ji milujou najednou,
jim nedovolí zamyslet se nad nelogičnostmi celé série.
Na film se každopádně podívám. Co neprojde u knih se ve filmu často
ztratí a nepůsobí tak rušivě. Je docela dobře možné, že se mi film bude
i líbit. :)
Pokud však chcete pořádně nadupanou knihu, prakticky na stejné téma,
tak si přečtěte Running man. Pak pochopíte, proč na mě Hunger games
působí tak dětsky. ;)
Míň Twilight tónů tam být nemůže, protože pak by to neodpovídalo
předloze. I v knize ta romantická složka té dramatické úspěšně
konkuruje, ne-li ji skoro zadupává do země.
Jinak na všechny vaše otázky jsou v knihách odpovědi.
Na film jsem zvědavá, kdybych nečetla knihu, tak by mě to do kina tolik
netáhlo, ale taky si myslím, že je to příběhově slabší odvar. Ne
špatný, ale považuji to za dystopii pro začátečníky. Prostě vhodné pro
někoho, kdo akci bere spíš jako koření k pořádné porci romantiky a koho
tituly typu 1984 nebo Mechanický pomeranč odrazují.
Pak nemůžeme říct, že by to bylo dobře, když tyto odpovědi tvůrci do
svého filmu nezahrnuli. A k oné romantické lince – já netvrdím vymazat
ji úplně, jen odebrat ono twilightovské cítění vztahů – dlouhé tupé
pohledy, prázdné dialogy a nepochopitelné jednání postav. Kdyby jejich
lásky byly dospělejší a uvěřitelnější, tak to do příběhu nejen více
sedne, ale ještě bychom nemohli říct ani bž.
hm… tak je to přesně to, čeho jsem se bála! já chápu, že na
teenagerech urvou nejvíc peněz, ale dospělí se taky občas chtějí podívat
v kině na film, který je oněčem a není úplně stupidní. Originální to
není, to je jasné, ale kdyby… no jo, kdyby…
Jestli to má fakt tak nevyužitý potenciál, tak mi to asi nebude stát
za to.
film mi prijde zbytecne roztahany,klidne by mohl byt o pul hodiny
kratsi,stacilo by se mene venovat priprave vstupu do areny a zbavit se
predlouhych zaberu na oblicej hlavnich hrdinu,kostymy jsou silene jak kdosi
spravne vystihl-jakoby byli vsichni ucastnici gay parade,skoda ze se film
nevenoval trochu vic teto dekadentni sebrance co zije v hlavnim meste,jak pise
autor recenze nektere veci by chteli dovysvetlit,nepochopil jsem dejine
souvislosti,kdo vlastne byl onim vitezem v predesle valce…te romantiky
nastetsi neni tolik a spise az ke konci, napeti jen co by se za nehet veslo a
nektere bojove sceny nedavaji prilis smysl-napr hrdinka vyleze pred
pronasledovateli na strom a ti ji kupodivu nemohou trefit na par metru…i kdyz
jsou v tom pomerne dobri,tak u stromu zacnou kempovat,jeden by cekal, ze
v arene smrti pujde o tezky boj o preziti,ale tady to misty pripomina
skautsky vylet…
ou jé! :-D teď jsi mě pobavil. tak hrdinka vyleze na strom a nikdo se do
ní netrefí, no to mi připomnělo americké drsné policisty, tkeří každý
den makají na své mušce a trénují a pak se netrefí do náklaďáku, se
kterým padouch ujíždí :-D
Tos mě pobavila, s těmi policisty. Ale jo, je to vlastně na stejný brdo,
tihle týpci x-let trénují,jak jsem z toho pochopil, že některé districty
své děti trénovaly, aby v kritických chvílích selhali jako zelenáči.
A ty bojovné školy, proč je teda neměly všechny okrsky?
Johnny: A to je právě vysvětlené v knize. Protože ty „bojové
školy“ byly jen v krajích, které vyráběly luxusní zboží pro Kapitol,
díky čemuž byly i tyto kraje bohatší a mohli si dovolit lepší jídlo a
výcviky. Kdežto kraje jako 11 nebo 12, které byly zaměřeny na sadařství
nebo těžbu uhlí, byly chudé a školy si dovolit nemohli.
V tom filmu bylo obrovské množství věcí nedovysvětleno pro ty, kteří
nečetli knihy – a proto se pak najdou názory, že je příběh plný
nelogičností a zasazený do nefungujícího světa. Ti, kdo je četli, se
krásně chytali.
Ono to s tím tréningem není v knihách vysvětleno nikde. Ten argument,
který zazní v knize a který Ax použila, by nikdy neobstál.
Kraj, který měl výherce, totiž získával výhody po ten rok, kdy někdo od
nich zvítězí. Logicky se tedy všechny kraje musí snažit, aby vyhrál
jejich závodník.
Jedena z mnoha nedotažeností logiky vytvořeného světa… :)
Ono správně to mají všechny kraje zakázáno, ale z nějakého důvodu
přivírá Kapitol nad bohatšími kraji oči (asi ho podlácí či co) Takže
kdyby všechno běželo podle původních úmyslů Kapitolu, tak by to byla
opravdu věc náhody, protože každý občan Panemu se ve svém Kraji učí
něco, co by se mu teoreticky mohlo hodit do her (plavání, výbušniny), ale
pořádný trénink si chudší kraje nelastnou, protože by je
stihl trest.
Hunger Games jsou v prvé řadě naprosto zbytečné.
Kdo se chtěl pobavit u ad absurdum akční komedie a zrelaxovat, pustil si
Running mana se Schwarzeneggerem. Stejně „nefunkční“ totalitní režim,
trhlá reality show a triky z 80. let. Kdo si chtěl užít
sofistikovanější podívanou, pustil si Battle Royale – větší důraz na
realističnost, kombinace klasické hudby (Vivaldiho Air) a krvavého masakru.
Co se týká knih – opět vede Battle Royale, jak kniha, tak manga, která je
podstatně lepší, než film. Kdybych chtěl ještě absurdnější
vyvražďovačku, sáhl bych po Gantz, výborném japonském seriálu, nebo po
filmech.
K čemu potřebuji Hunger Games, které pouze vykrádají výše uvedené, a do
toho ještě stihnou nacpat milostný trojúhelník? Koho to zajímá,
proboha?
Hype jarní sezóny, po Twillightu bylo potřeba asi přitvrdit, ale ne zase
moc, aby se nám fanynky nerozutekly, tož vznikl tento film. Děkuji, ale já
zůstanu u Battle Royale.
Tak mě napadá. Když je kniha ubohá a film debilní, proč se vůbec FP
tomuto splašku následujícímu Stmívání věnuje. Že by dostali zaplaceno
od distributora a Fragmentu? Jinak to nevidím. Já bych zde uvítala vážně
info o dobrých knihách, ne takových zbytečnostech. Ona totiž každá
reklama i záporná je prostě reklama a vzbuzuje zvědavost.
Jak jste mohl něco očekávat, když je kniha hloupost. Myslím, že kdyby
takovou nabídl český autor k vydání, nikdo by mu ji nevydal. Ale z ciziny
jsme vždy poprdění. :-))
Ale ne, on ten film není debilní. Původně jsem od něj nic neočekával,
několika úvodními scénami mě dokonce fakt překvapil. Hloupé je, že tu
nehodnotíme procenty, jimi by se to dalo dobře vyjádřit. Ta látka totiž,
ač se to nemusí zdát, má neuvěřitelný potenciál, MOHL by krásně
fungovat jako psychologická studie fenoménu reality show (např. ve směru jak
jejich účastnící vidí sebe, své soupeře a své šance na výhru) a
zároveň to fungovat jako zábavný film pro masy. Ale to by se to nejspíš
muselo lehce odtrhnout od předlohy, takže tenhle potenciál nevyužívá.
Ne, zaplaceno od Fragmentu opravdu nemáme, kdyby jo, tahle recenze by byla
jistě pozitivnější. :D Snažíme se mapovat všechna zákoutí fantastiky,
proto tu díla jako je Stmívání, Eragon či Hunger Games vždy svůj prostor
dostanou. Nehledě na to, že své cílové skupiny, kterým se líbí,
jistě mají.
no je to podobne,ale prece jenom je krapet tezsi se trefit do rychle
ujizdejiciho auta, nez do vicemene nehybne a zranene dcerky,ktera si vysplhala
par metru na strom…kdyz ji nemuzu poradne videt z jeden strany tak si strom
obejdu a je po ptakach… nebo nebudu pokladat miny ke vsem mym zasobam,aby mi
je nahodou nekdo vsecky neznehodnotil,clovek by neveril,ze nejaky trenink
vubec meli:)
Josef H.:to je skoda,ze jste ty procenta zrusili,bych tomu dal mozna tak
55 ze sta
abych řek pravdu, nemám k tomuto novému fenoménu žádnou důvěru.
podle mě je to stokrát obehraná věc zabalená do hávu „pro mladé“,
což přeloženo znamená, že je to jednoduché, přímočaré a hlavně
prošpikované těma „vztahovýma“ problémama. Osobně nevidim nic
pozitivního na tom, když se děti ládujou těmihle produkty.
Já osobně mám knižní předlohu dost ráda, ale nikomu ji vnucovat
nebudu. Nicméně moc nepochopím, proč to někteří tady kritizují, když to
ani neviděli nebo nečetli. Pokud jsem je špatně pochopila, pak se
omlouvám.
V tom prvním případě by ale potom nebylo od věci se mrknout na recenze
knihy, co jsou na FP. Jestli mě paměť neklame, tak byly poměrně
pochvalné.
Jinak film byl podle mě dobrý, i když druhá půlka pro ty, co nečetli
knihu, docela matoucí a nedotažená. Rozhodně to ale má do katastrofy,
o jaké občas čtu v recenzích, daleko. Konkrétně v těch českých
recenzích. Nějak mám poslední dobou pocit, že strefovat se do teen
knih/filmů je tady trochu v modě.
A že je tam romantická linka? No a co. v první knížce hrdinka kašle
na oba, v druhé má nějaké to dilema, ale spíš to souvisí s tím, jestli
dál předstírat tu jejich šarádu nebo ne a v třetím díle se to teprve
opravdu řeší jako milostný trojúhelník. Ale hlavně se tam řeší ta
revoluce. To mi teda nepřijde jako druhé Stmívání.
Jinak by mě taky zajímalo, v čem je BR jako logičtější a
propracovanější? Možná mě pamět klame, ale tamější jatka se ve filmu
nebyly moc věrohodně objasněné…
00
apolotwilightgetika, aneb řeč pána Lukáš na částečnou obranu Twilightu a odhalení židozednářského spiknutí Lukáš - 25. 3. 2012 23:12
vy v tom opravdu nevidíte židozednářské spiknutí řízené
Rockefellery z USA? Ó, jak jste slepí, ó, jak jste vykořisťovaní, dílo
mechanické reprodukce opět vládne světu.
Pardon, já musel. Upřímně, stejně jako se hledá nástupce Harryho
Possera, tak se nyní hledá nástupce Twilightu. Ale v případě Hunger
Games, které sází na podobný trend se to tak úplně nepovedlo, protože to
autoři dostatečně nepochopili, proč Twilight uspěl tak masově. Možná mě
budete kamenovat, ale mám pocit, že hledači náhrady vynechali to, co nikdo
skoro nevidí, ale všechny divačky v kině ano – ideu vztahu založeném
na původně křesťanské kazualitě: nejdřív kostel a potom postel. Tady se
Twilightu zastanu. Ano, po filmové i literární stránce je to hrůza děs a
pan Pavlovský zejména z prvních dílu právem ztrácí zbytky vlasů, ale
pořád je v tom zakódováno to, co – a teď mi prosím promiňte tuto
formulaci – každá žena chce aspoň částečně vidět. To
romantické – pojď na to! Ne, až po svatbě. Tak jo, já to vydržím.
To Hunger games rozhodně není. Všimněte si, jak kolega v recenzi úpí,
proč tam není rýpání do reality show či aspoň Médi Bédi, ale je to
založeno na vztahu, který prsotě netáhne. Proč? Protože je přáliš
plytký a není tak archetypálně romantickočervenoknihovní. Tady je
vidět, jak mechanická reprodukce (ten pojem fakt existuje!) se snažila
napodobit původní dílo, pokud parafrázujme W. Benjamina.
Film jsem ještě neviděl, ale knihu četl. Takže nedokážu posoudit, jak
ten film funguje. Ale vypadá to, že se druhého dílu v kinech dočkáme,
protože tento díl v Americe vydělal tolik, že se dostal až na 3. místo
v tržbách za 1. víkend. Za Temného rytíře a poslední díl Pottera.
Zajímá mě, jestli se ještě bude držet takle vysoko i nadále nebo zda se
příští týden propadne hodně a nebo jen mírně. Z toho se by se dalo
odhadnout jak moc se těm prvovíkendovým divákům líbil nebo nelíbil.
A ještě by bylo zajímavé zjistit jak to vypadá s návštěvností
u nás.
Lukáš má u mě jedno velké bezvýznamné plus!
Já si to teda přečetla a jako… to si snad dělají pr…?
Zase jde jenom o masové fanatizování davu a „někdo řekl že je to super
tak to po něm budu opakovat až do zcvoknutí“ ono je jedno jestli to je nebo
není jako stmívání, blbé je to s prominutím stejně (oboje dvoje).
Mike: ono když je to zrovna náklaďák, který jede po rovné cestě… :-D
jako američani jsou schopní všeho. Každý další takovýhle film mě v tom
jen utvrzuje.
Že filmují takovéhle věci jen napovídá tomu, že jsou v dupě
s celým rozumem a neví, co by těm lidem už nalili do hlav. Nejenom že je
to v poslední době samý zpackaný remake a zprzněná klasika. Z mého
hlediska mohli ty prachy co vyhodili za natočení HG poslat hladovým dětem do
afriky a svět by byl hned o něco hezčí.
Jatka v Battle Royale byla objasněna dokonce už v samotném traileru
k filmu. Děcka dělají bordel (kriminalita mládeže), bojkotují školu,
neposlouchají autority, tož je potřeba je postavit do latě. Takže vezmeme
náhodně vybranou třídu a namísto školního výletu je necháme se
navzájem povraždit.
Uznávám, film je oproti knižní předloze o poznání slabší, prohrává
i ve srovnání s mangou. Nicméně svět Hunger Games je nevěrohodná
antiutopie, zatímco svět Battle Royale je věrohodná antiutopie (odehrává
se pouze v Japonsku, ve kterém opět funguje totalitní režim). Co se týká
postav, tak to pardon, ale trio hlavních kladných postav v Battle Royale
(Kawada, Nanahara, Nakagawa) překonává milostný trojúhelník Hunger Games
ve všech směrech tak o dvě třídy v knize i manze. Ve filmu to už tak
slavné není, to je fakt.
Nicméně pokud obhajuješ film Hunger Games částečnou nutností znát
knižní předlohy, pak mohu argumentovat stejně a motivaci Kawady si do filmu
Battle Royale vytáhnout třeba z mangy.
A ačkoli Battle Royale na webu Fantasy planet recenzovaná nebyla (ono to
totiž není fantasy a vlastně ani sci-fi nebo horror), tak si troufám tvrdit,
že je pořád podstatně lepší, než Hunger Games. Mimochodem i proto, že
postavy Battle Royale znají hranice svých možností a neřeší nějakou
pitomou revoluci, ony se pouze snaží porazit Program a přežít s nadějí,
že to třeba nakonec povede k ukončení zrůdné reality show.
00
Petra (jiná než ta první) Anonym - 27. 3. 2012 15:47
Bonhart: to je sice pravda, ale kde je efektivita takové reality show, když
ta děcka dřív, než se na ostrov dostala, vůbec nevěděla, že něco
takového existuje? Na začátku sice byly nějaké televizní spoty, na druhou
stranu účastníci o hře slyšeli poprvé až ve chvíli, kdy se tam
ocitli… Nevím, jestli se tohle nějak objasňovalo v knížce nebo manze, ty
jsem nečetla. Battle Royale je jedním z mých oblíbených filmů, ale ani
tak nemůžu tvrdit, že tam všechno dává smysl.
A zdejší hysterii proti Hunger Games nechápu – v žádném případě to
není knížka, kterou bych stavěla na úroveň Eragona a Twilight. Podle mě
je to dobrá dystopie pro mladší čtenářstvo (jasně, v místních
představách mladší čtenářstvo = třináctileté fanynky Stmívání,
čemuž se posmíváme, protože je to v módě a máme potřebu se proti tomu
vymezovat, abychom vypadali chytře; opět – nic proti nikomu, komu se
Stmívání a spol. nelíbí, mně taky ne, ale tyhle výpady jsou jenom
trefování se do snadného cíle), ve světě HG pár věcí nesedí (spousta
věcí nesedí i v „high fantasy“, co si budem povídat), to, že se někde
vyskytne milostný trojúhelník neznamená, že je to ucamrané a špatné.
Samozřejmě by se to dalo napsat takhle a takhle, ale pak už by z toho byla
jiná kniha – nikom nikdo nebrání, aby si napsal takovou, která by vám
dokonale vyhovovala.
Samozřejmě už to tu bylo, Running man, 1984, prosímvás, řekněte mi aspoň
jedno dílo, které tu ještě nebylo.
Spíš mě zaráží ta nenávist k něčemu, co zdaleka tak špatné není.
Touha se vymezit a když je to hnusnej mainstream a líbí se to všem, tak mně
teda ne? Mimochodem, o slečně Kate si po hlášce, aby se ty prachy radši
posílaly dětem v Africe, jsem od téhle věty přesvědčená, že je troll.
Začala jsi dobře, ale tou Afrikou ti to už ujelo :)
Ještě vám řeknu, co by světu (aspoň v lokálním měřítku) prospělo
světu více než posílání peněz dětem v Africe místo točení filmů.
Porovnejte:
„Hunger Games se mi nelíbí. Je to na mě moc dětinské, hrdinka moc
neuvažuje, ti kluci tam jsou jenom do počtu. Zabíjení nic moc, vždycky se
to přešlo jednou větou, mám to radši krvavější, mozky na stromech a tak,
to je moje. Všimnul jsem si tam několika logických lapsů, např… Prostě
nic pro mě, radši zůstanu u Battle Royale.“ vs. „Ta kniha je debilní,
jó, z ciziny jsme vždycky poprdění. Zbytečná absurdní vykrádačka, koho
zajímá milostný trojúhleník? Jsou v dupě s rozumem, zpackaná a
zfanatizovaná volovina, to si snad dělají prdel?“
Pardon, ale to, že někdo napíše, že se mu to nelíbí, je snad jeho
názor. Diskuze je od slova „diskutovat“. Tyhle reakce jsou dle mě
normální reakce náročného diváka, který není v teen-věku, takže si
radši pustí Battle Royale. Absurdně by působilo, kdyby tady zase skalní
fanynky psaly, jak je to úžasný a dokonalý film.
…o čem jiném taky mluvím, že, přečti si pořádně ten můj
poslední příspěvek nad tebou. Narážela jsem na to, jak se tu někteří
předhánějí, kdo ty „teen slepice“ líp setře, nebo snad
„nároční“ diváci nejsou schopní bavit se slušně? Btw, Battle Royale
taky není žádná náročná pecka pro inteligenty.
Asi nechápu, ale to nevadí. Kate řekla hodně věcí „na plnou hubu“,
ale upřímně nedávno jsem se bavil s kamarády o tom, že už jsem dlouho
neviděl dobrý film (jeden remake za druhým. Když člověk otevře csfd tak
pořád předělávky a adaptace knih). Absolutní konec byl, když jsem byl
v kině na Conana. Měl jsem slzy na krajíčku, mlátil hlavou o sedadlo
před sebou a skuhral: „Bože, proč?!“
Mimochodem manga BR je opravdu zajímavá látka a za pecku pro inteligenty bych
ji možná neoznačil, ale nemá k ní moc daleko. To je pak zase na diskuzi,
co je tedy „pecka pro inteligenty“, že ano…
00
Petra (jiná než ta první) mike - 27. 3. 2012 23:18
rozhodne se to nelibi vsem,ono je to dost o propagaci…ty trzby jsou v USA
docela zajimave 150M 1. tyden,to musela byt poradna reklamni masaz a ta fan
zakladna taky udela sve…
ten film se zabyva vicero tematy,ale zadnym do hloubky,jen to lehce nakousne a
pak vyplivne,takze si tam skoro kazdy neco najde,ale malokoho to nadchne, zalezi
co od toho kdo ceka,ja jsem si treba rikal arena smrti…tak to bude hlavne
nervydrouci boj kdo prezije, jenze do areny se doustanou tak po 100 minutach a
tam byly jen 2,3 napinavejsi sceny,celkove to neni spatny film,ale ani nad
ostatnimi nevycniva
Souhlas. Nevadí mi ani tak skutečnost, že Hunger Games jsou zfilmované
podle knihy, vadí mi skutečnost, že Hunger Games sama o sobě je výsledek
tvůrčí impotence – Battle Royale zase není tak stará (1999 publikovaná
v Japonsku, film natočen v roce 2000, anglický překlad novely dostupný
v roce 2003), aby byla odsunuta na vedlejší kolej s tím, že teď je tu to
samé ve stravitelnějším obalu (Hunger Games).
Je to asi na té úrovni, jako kdyby někdo šest let po Shakespearovu
Hamletu napsal divadelní hru o sebestředném emařovi, který nějakým
způsobem přijde o otce a následkem toho zešílí, má halucinace (vidí
mrtvé lidi a rozmlouvá s lebkami) a po delším váhání a sbírání odvahy
se onen emař rozhodne pomstít údajným pachatelům jen proto, aby následně
celá hra skončila velkolepým masakrem vlastní rodiny a bližšího
i vzdáleného příbuzenstva, který onen emař jako jediný přežije a poté
odejde se svou láskou za zvuků fanfár dobrovolně do vyhnanství.
Posledním kvalitním a originálním filmem poslední doby bylo Nolanovo
Inception, a i ten byl zčásti inspirován Paprikou (a v některých ohledech
připomínal Ubika). Souboj Titánů (dokonce s pokračováním), nový Barbar
Conan, čtvrtý Terminátor, Aliens versus Predátor – to nejsou filmy, to je
prznění klasiky staré desítky let. Sherlock Holmes – jasně, držíme se
knih jen letmo, nabízíme brakovou zábavu (ale zrovna tady to nevadí,
protože už knižní Holmes od A. C. Doylea je od počátku jasně přiznaný
brak, vlaková literatura, mající ze čtenářstva vytřískat prachy). Vtip
je v tom, že všechny postavy i zápletky už jsou připravené a natočit
tak film nedá moc práce.
Pokud už se nedělají přímo remaky, tak se vykrádá „chytřeji“, tj.
Battle Royale se vykastruje, dá do nového obalu a voilá, Hunger Games jsou tu
a k BR se raději vůbec nehlásí. Že to funguje, dokazuje Matrix – první
díl z roku 1999 silně vykradl Ghost in the Shell z roku 1995 a fungoval,
diváci si u něj sedali na prdel, řada z nich totiž Ghost in the Shell
neznala. Divací znalí Ghost in the Shell už u prvního Matrixu jen kroutili
hlavou.
Stále nechápu, v čem jsou BR logičtější. XD
Máme zvýšenou kriminalitu děcek, takže jednou za školní rok necháme
jednu třídu kdesi na pustém ostrově, ať se efektně povraždí. O čemž
jejich ostatní vrstevníci ví jen mlhavě. To je velice výchovná metoda.
Kdyby do každé školy poslali dva vojáky se samopalem, ať střílejí
problematické žáky, mělo by to účínek jistě větší.
To v HG mi ta aréna přijde věrohodnější. Protože ty Hladové hry jsou
tam jen jako symbolika, pro ponížení krajů a pobavení Kapitolu. Na
pořádek tam mají mírotvorce a bomby. To je poněkud účinnější.
Jinak k trojúhelníku se vyjadřovat nebudu, mangu jsem nečetla, viděla
jsem jen film, takže to porovnávat fakt moc nemůžu. Každopádně si píšu
na seznam a brzo to omrknu, stejně jsem si tu mangu už chtěla nějakou dobu
přečíst.
Jinak ale hádám, že základní myšlenky ve filmech zůstaly jak takž
stejné, takže viz to výše.
Omyl, o existenci Programu ví ve světě Battle Royale celé Japonsko. Že
si to skoro nikdo nepřipouští, že by tak mohl skončit a muset povraždit
své spolužáky, je jiná věc. Ale faktem zůstává, že kdo se zajímá, ví
o existenci této krvavé soutěže.
Navíc se ony masakry studentů neodehrávaly vždy pouze na pustém ostrově,
Shogo Kawada ve 13. díle mangy vzpomíná, že jejich třída skončila
v nějakém opuštěném městském ghettu, boj se odehrával přímo
uprostřed města, perimetr byl hlídán japonskými vojáky. Lokace pro Battle
Royale i způsoby transportu studentů se rovněž lišily – aby nikdo
nemohl zdrhnout předem.
Základní myšlenky zůstaly zhruba stejné, to je pravda.
Jo, jen pro úplnost: Battle Royale II: Requiem je už jen zoufalý pokus
vydojit z úspěšného filmu další prachy, s původní mangou nemá
společného nic (ostatně předlohou je tentokrát manga Battle Royale: Blitz
Royale) a nestojí za nic.
Furt mi to ale přijde jako dost neúčinná výchova, když o tom ty děcka
pořádně nevěděli… Nevím jak v knize a manze, ale ve filmu vypadali
spíš nechápavě a netušili, co se děje.
Plus pořád nechápu, v čem je má usměrnit to, že se někde jedna třída
povraždí. Prostě si nemůžu pomoct, ale přijde mi to jako fakt zásadní
logický kiks.
Jinak BR 2 je výborná neúmyslná komedie, ale neboj, nepodezřívala jsem
autora, že to takhle spackal… :-)
00
Existence BR je logická Bonhart - 30. 3. 2012 00:58
naopak, výchova strachem je účinná dost. Předpoklady, z nichž lze
vyjít, jsou následující: a) japonská vláda nevytvořila Program jako
samoúčelnou zábavu, ale se snahou postavit mládež do latě, b) Program
běží a jeho výsledky v podobě masakrů studentů jsou veřejnosti známé
a za c) nikdo neví, jakým způsobem se rozhoduje o výběru školy, resp.
třídy, kterou čekají třídenní jatka. K tomu za d) Battle Royale se
odehrává na více místech a studenti jsou vylákáni pod různými
záminkami, aby se snad Battle Royale nevyhnuli.
Pokud mám dobrý důvod si myslet, že Programem projdou jen třídy plné
gaunerů, kteří si nic než třídenní vyvražďovací maraton nezaslouží,
pak se sám snažím chovat slušně, aby se moje třída neúčastnila
příštího ročníku. Navíc tu funguje i samohlídací efekt – pokud chci
přežít, hlídám nejen sebe, ale snažím se usměrnit i své okolí –
tedy své spolužáky.
Mimochodem, třída, v níž se Nanahara a Nakagawa ocitli, byla přímo
ideálním kandidátem na likvidaci, protože zhruba polovinu osazenstva
tvořili pěkní dacani (opět odkazuji na mangu, je nejsnáze dostupná).
Kiriyama nebyl náhodně importován zvenčí jako vítěz minulého kola
(film), ale byl součástí té třídy (manga). Shogo se do ní dostal
úmyslně poté, co se dozvěděl, která třída byla vybrána k účasti
v Programu.
Že byli studenti vyděšení a dezorientovaní se nedivím, když je
všechny uspali, unesli a namísto školního výletu přepravili na ostrůvek
s tím, že se budou muset všichni povraždit. Jedině Shogo nebyl
překvapený, Kiriyama, mající roli necitelného, strojově chladného
terminátora, rovněž nehnul ani brvou.
Čili žádný logický kiks, naopak využití extrémní psychologie
v praxi.
Jinak k Battle Royale ještě jednu poznámku: ve filmu působí postava
učitele (Takeshi Kitano) téměř sympaticky, zatímco v manze se jedná od
počátku o nechutnou svini, která si nezaslouží nic, než potupnou a
bolestivou smrt – za to všechno.
Jinak jedním z možných zdrojů inspirace pro Battle Royale mohl být
román Pán much (Lord of the Flies) od Williama Goldinga – minimálně co do
psychologie mladistvých, vystavených extrémní psychické i fyzické
zátěži. Takové Dva roky prázdnin, ale bez Verneova idealismu. Nutno
dodat – Battle Royale se kvalitám Pána much blíží, ale – jak už
někdo poznamenal v debatě výše – ani ona není příliš intelektuálně
náročná. Hunger games se pak této klasice ani nepřibližuje a řeší
jiné věci.
Myslím, že se shodneme, že se neshodneme, páč mně prostě v BR
nepřijde ta jejich metoda „výchovy“ úplně logická. :-) Dokážu si
představit x mnohem učinnějších a jednodušších metod, jak je ta děcka
dostat do latě.
Tím neříkám, že je to špatné, to ne, ale prostě pak mi přijde vtipné,
když se do HG kope, jak je to strašně nelogické a BR jsou proti tomu
výkvět logičnosti.
Jinak Pán much mě též už napadl, toť k té omílané originalitě…
Ale já zastávám názor, že autoři nežijí ve vzduchoprázdnu, takže je mi
upřímně jedno, jestli se tím inspirovali nebo ne, pokud to nevzali přes
kopírák.
Jinak HG podle mě fakt řeší něco jiného, zatímco BR se zaměřují
spíš na to přežití, tak HG podle mě víc řeší tu zvrácenost
tamějšího režimu a revoluci. Takže m ito zas tak strašně podobné
nepřijde, no.