Autorem neobvyklého stroje (stejně jako celé řady dalších) byl K. A. Kalinin. Pocházel z kozácké rodiny, byl nejprve carským důstojníkem (nejprve u pěchoty, pak u dělostřelectva a nakonec u letectva), po revoluci vystřídal letecké oddíly několika vládních formací na Ukrajině, aby skončil v leteckém oddílu Rudé armády. Po válce studoval leteckou konstrukci, přžil první vlnu čistek, aby se nakonec stal leteckým konstruktérem a pracoval v několika leteckých závodech – v Kyjevě, Charkově a ve Voroněži. Zkonstruoval celou řadu menších dopravních a sanitních strojů, pokoušel se i o bombardéry. Proslulým byl stroj Kalinin K-7 – těžký bombardér, bohužel se zřítil při letových zkouškách, snad v důsledku tehdy neprobádaného flutteru ocasních ploch. Známým je jeho „Pták Ohnivák“, který se měl stavět v menší sérii, a jeho posledním projektem byl malý raketoplán K-15, který zůstal už jen na papíře. Po úspěchu stroje K-12 konstruktéra opět dohnala realita. Další vlna stalinských čistek vrátila do hry jeho proukrajinskou činnost v letech revoluce a K. A. Kalinin byl režimem nemilosrdně zlikvidován – není ani známo přesné datum jeho popravy, uvádí se různá data v letech 1938 – 1940. A protože nebylo žádoucí vyrábět dílo „nepřítele revoluce“, zahájená sériová výroba stroje K-12 byla zrušena a existující prototyp rozebrán a uskladněn jako zdroj náhradních dílů…
„Ptáka Ohniváka“ v současné době seženete jako stavebnici jen náhodou, nejspíš v aukci, nebo v komisním prodeji při likvidaci pozůstalosti po nějakém sběrateli, jako se to podařilo mě. Jedinou známou stavebnici stroje (1/72) odlévala z epoxidu začátkem 90. let firma Spin, což byl zjevně „garážový výrobce“. V lepenkové krabičce s brutálně kolorovanou fotografií stroje se nalézají pytlíky s blánou s drobnými díly a několika velkými odlitky, tvořícími motory, křídla, klapky a části trupu. Rytí je jemné, ale znehodnocuje ho bublinatost materiálu. Prosklené části jsou vakuované z acetátové fólie. Povedený je kryt pilotní kabiny, ostatní díly jsou lehce zmuchlané. Prostudujeme jednoduchý návod, připravíme si vteřiňák, urychlovač a debondér, sadu brusných nástrojů, nějaký tmel a začneme s prací.
Nejprve očistíme velké díly od nálitků a stop po dělení formy,
z blány vypreparujeme a začistíme drobné díly. Odvrtáme v motorech
otvory pro vrtulové hřídele. Zkontrolujeme křídla a pokud jsou olámány
stojiny mechanizace křídla, z plastových destiček vyrobíme a nalepíme na
křídla nové. Následně doporučuji větší díly přestříknout
surfacerem, nebo alespoň přebarvit nějakou světlou základovou barvou.
Objeví se tak bublinky v povrchu a bude je možno včas přetmelit a
přebrousit. Po skončení přípravných prací nabarvíme drobné díly a
interiéry, případně doděláme díly na vylepšení interiéru pilotní
kabiny. Zkompletujeme interiér pilotní kabiny (existuje jedna fotografie),
slepíme a vybavíme interiérem příď (dle fantazie a jiných
bombardérů – podklady nejsou k dispozici), zasklíme její boční okna a
případně doděláme z polotovarů ve stavebnici otevřenou pumovnici. Já
jsem ji lepil zavřenou – bylo třeba upravit dvířka, protože konstruktér
stavebnice s touto možností nepočítal. Přilepíme křídla na trup,
nalepíme na křídla mechanizaci (klapky a křidélka). Zde je třeba dávat
pozor na geometrii a nejspíš použijeme urychlovač na vteřiňák, který
výrazně usnadní práci. Slepíme díly podvozku a odložíme je stranou. Na
slepeném trupu začistíme spoje debondérem a zahájíme první fázi
nátěrů.
Jediná známá barevná rekonstrukce pochází z časopisu
„Modělist-konstruktor“ z poloviny 80. let a působí dost fantastickým
dojmem (spíše jako mnohobarevný, opravdu ohnivý airbrush). Černobílé
fotografie originálu jsou už fantastické podstatně méně – zdá se, že
stroj pomalovali mechanici jednou barvou (asi žlutou) pomocí dvou
štětek – velké kulaté na malování pokojů a malé, užívané na
běžné barvení. Rozhodl jsem se pro kompromis mezi dostupnými zdroji.
Spodní plochy jsou v základu světle modré či šedomodré (použil jsem
ruskou modrou AMT-17), základem horních ploch je vlastnoručně namíchaná
červenohnědá (základ ruská zemitě hnědá AMT-1, přimíchaná červená).
Touto barvou jsem natřel i rámování věží, pilotní kabiny a prosklení
přídě. Po zaschnutí barvy opatrně přilepíme kryt pilotní kabiny a
prosklení přídě (kombinoval jsem vteřiňák a Clearfix). Necháme vše
důkladně proschnout, než přikročíme k malování „peří“. Podle
fotek a kamuflážních schémat si nejprve vhodným odstínem patinovacího
fixu od Gunze nahrubo předkreslíme „brka“(pozor, oranžová je na modrém
podkladě dost tmavá, na hnědém zmizí) a pak je začneme přes
předkreslený vzor malovat syntetickou žlutou barvou – pěkně ručně
štětcem, jako na předloze. Osobně jsem ve finále rezignoval na detailní
rozmístění „opeření“ a použil systém „žaves“ (počet „brk“
mi sedí s předlohou po okrajích, zbytek v ploše je „jak to vyšlo“,
pro spodní plochy není věrohodný doklad), což v důsledku působí
v porovnání s fotkami dost realisticky. Nejprve jsem „opeřil“ horní
plochy, pak trup a směrové ploutve zhora a z boků. Po zaschnutí barvy jsem
pokračoval na spodku. Nechal jsem nátěr důkladně zaschnout a posléze jsem
ho dokončil „růžovým“, žlutým a oranžovým patinovacím fixem
(třepení a úprava tvaru „brk“). Nátěr jsem fixoval matným lakem, boky
přídě jsem následeně přelakoval lesklým lakem a nanesl japonská bíle
lemovaná „hinomaru“, která tvoří „oči“ ohnivého opeřence. Po
jejich vyschnutí jsem je znovu přelakoval, celý stroj přetřel vrstvou
„filtrů“ (silně naředěná šedomodrá na spodek a šedomodrá se žlutou
na vršek) a po proschnutí opět přelakoval matným lakem. Dolepil jsem
podvozek, střelecké věže (ty clearfixem) a „Ohnivák“ byl hotov.
Stroj zpodobňující bájnou bytost vypadá naprosto neuvěřitelně a kdyby ho někdo vyráběl rozumnější technologií a s kvalitními obtisky, mohl by se stát ozdobou četných sbírek a připomínat památku konstruktéra, který se i přes svůj talent stal obětí absurdního systému.....
Nátěry – základ kamufláže: syntetické emaily Agama, kovy:
ModelMaster, detaily: patinovací fixy GundamMarker od Gunze.
Laky – akrylátové Agama
Lepidla – střední vteřiňák + urychlovač, Clearfix na průhledné
díly.
Zdroje:
http://www.valka.cz/…k_12409.html
http://forum.valka.cz/…Kalinin-K-12
http://www.airwar.ru/…ww2/k12.html
