Korejský komiks Kazatel u nás před lety vydalo nakladatelství Comics Centrum, bohužel bez většího úspěchu. Pro naše potřeby je to paradoxně dobře, protože se k americké filmové verzi přistupuje tak nějak s čistým štítem. Ano, tento text bude čistě o filmu. Což je pro snímek možná jen a jen dobře.

Ne že by někdo mohl čekat zázraky. Prostě další ze snímků, které se vezou na nedávné vlně obliby (pseudo)biblických a (stejně tak pseudo)náboženských akčních béček, v nichž z jakéhosi důvodu často hrají podezřele kvalitní herci, především pak Paul Bettany. V tomhle konkrétním případě dostaneme i Karla Urbana, Maggie Q a Christophera Plummera. Vážně netuším, jak se režisérům typu Scotta Chalese Stewarta daří podobné lidi ukecávat.

Asi mají všichni rádi béčka a snahu aspoň jednou za pár let si v nějakém zahrát. Pokud ano, tak už by měli mít někteří vystaráno do konce života – a to i v případě, že na jejich pažbě bude figurovat jen jeden zářez v podobě právě Kazatele. Protože tohle je béčko s velkým, podtrženým a ještě navíc vytučněným Bé. B.

Takže ano, postapokalyptická budoucnost, kde se pár hrdinů (dva až tři, trochu se to mění) vydá na záchrannou výpravu a zmaří plán na konec lidstva tím, že vykydlí jednoho hnusáka a pár – dva nebo tři – jeho ještě hnusnějších poskoků. K tomu co nejvíc pouště a smogovým mračnem přikrytého města, aby se ušetřilo (a mohlo se předstírat, že tvůrci mají propracovanou vizi temné budoucnosti).

A pak tvrďácké, ale opravdu tvrďácké hlášky – které bohužel jako hlášky nefungují, protože by je s vážným ksichtem nedokázal prodat ani ansámbl Národního divadla po šesti rumech. A akce – pokud možno rychle a zběsile, aby lidé nezačali přemýšlet, kde už všude viděli lepší choreografii a gradaci. No a pak minimum logiky.

Vím, že to je cesta do pekel, ale vážně by mě zajímalo, proč jsou upíři v rezervacích, a taky to, jak je to s tím slavným vlakem, který chtějí využít ke svému návratu… Oni mají totiž upíři vlak, víme? A v něm svoje… vajíčka? Asi tak. A s tím vlakem jedou do lidských měst. Bohužel asi cestou vysáli mašinfíru, protože brutálně bloudí a místo, aby prostě dojeli do města a všechno zmasakrovali, tak raději počkají, až se k nim dostanou hrdinové a plány jim… hatě!

Co to všechno drží nad vodou? Především skutečnost, že upíři jsou hnusné animální bestie, které trochu připomínající „vetřelecká“ monstra z Černočerné tmy, přímočarost (jedem, bojujem, jedem, bojujem, jedem, zachráníme svět a zase jedem dál) a skutečnost, že díky své vážnosti a opisování od čehokoliv (Blade Runnerem počínaje přes Bladea – Matrix sem přes všechny ty pláště a brýle zatahovat nebudu – až po Mad Maxe) je to vlastně zvrhle zábavné a především: naprosto rozumně se to drží pod devadesát minut.

A tak si spokojeně otevřete lahev vína (nebo raději dvě) a najednou si říkáte: Hmm, ten film si drží neútěšnost a mystickou rovinu klasických severských filmů dvacátých let, ba je americkou verzí evropského filmu let třicátých, což Stewart právě necitoval Dreyerovo Utrpení panny Orleánské? Což ona hra se stíny a snímáním detailů hrdinů není dědictvím této expresionismem odkojené doby? Ne, není. Ale nakonec se na to kouká poměrně dobře – a asi nebude pro nikoho překvapením, že bez ohledu na počet lahví vína v tom má prsty (bacha na vynechaná písmenka) Maggie Q a Lili Collins, o herectví se pokoušející Paul Bettany a vtipná minirolička upíra Billa aka Stephena Moyera, u kterého čekáte, že i na smrtelném loži pronese: „Shoookhhie…“

No, nepronese, ale nemůžeme mít všechno. Snad bude stačit, že v záplavě světélkujících upírků jsou tu tyhle příšery, film nenudí a na DVD si ještě můžete přidat komentáře tvůrců a pár dokumentů, u nichž byste skoro uvěřili, že to je fakt film s větším potenciálem než na zabití nudného večera, kdy je jediné kino v dosahu obsazeno zmutovanými šváby a oblíbená restaurace prochází sanací…

Kazatel

USA, 2011, 87 minut
Režie: Scott Charles Stewart
Scénář: Cory Goodman
Hrají: Paul Bettany, Maggie Q, Karl Urban, Liliy Collins aj.
Cena: 359,–

boris.hokr@fan­tasyplanet.cz