Potěcha pro oko

Tím prvním, čím knížka čtenáře osloví, je samozřejmě její vzhled. Nejde jen o obálku, ale o celkové provedení – od vazby před případný přebal až po takové drobnosti jako je (ne)existence látková záložky či sladění obrazu se zadní stranou knihy… Tím vším na sebe knížky strhávají pozornost náhodných kolemjdoucích, nemluvě o extázi, kterou pak jejich majitelé pociťují, když si svazek zařadí do domácí knihovničky. A čím v ní mají víc titulů, tím hezčí je na krásně srovnané poličky pohled. E-knížky nabízí maximálně onu obálku, o vše ostatní jsou ochuzeny. Knihovnou se lze před návštěvami chlubit a tvoří vkusný doplněk pokoje, seznam e-knih nikoho neoslní. A že se knížky časem očtou, dostanou oslí rohy či – dožeňme to do extrémů – zlomené hřbety a mastné fleky (ruku na srdce, kdo z nás si u jídla nečte?)? Málokdo z jejich majitelů nad nimi poté ohrne nos, naopak pro ně dostanou patinu často a s láskou používaného předmětu, který pro ně bude nádherný, i kdyby byl poničený sebevíc.

Ach, ta vůně!

Klidně se přiznám, že vůně knih je pro mě jednou z nejhezčích vůní na světě. A je úžasné zjišťovat, jak každý titul voní jinak. Není pravda, že nejkrásněji voní staré knihy, nádhernou vůni mají i ty nejnovější tituly, o křídovém papíru ani nemluvě. Je zbytečné se o zážitek prvního přivonění k čerstvě zakoupené knize ochuzovat jen z nějakého předsudku, že je to zvrhlé, beztak to děláme všichni. :-)

Melodické šustění papíru

Se sluchem samozřejmě souvisí zvuk stránek při listování. Ano, v tomhle tištěným knihám různé prográmky imitující rozevřenou knihu (v takovém formátu vydáváme naše povídky) šlapou na paty, ale těžko na tom někdy budou líp – každý papír šustí jinak, navíc to ovlivňuje i rychlost a vůbec – ono to stejně na tom počítači zní jaksi uměle.

Pohladit hřbet

Což o to, uchopit můžeme i čtečku, ale je to stejné jako s šuměním stránek – každá kniha je na omak jiná. Má jinou tloušťku, váhu, odlišný druh papíru a vazby… Navíc většina titulů se velmi příjemně nosí v podpaží jako tzv. image maker – jsem čtenář a hrdě se k tomu hlásím, můžete to použít i jako starosvětský (ale prý stále účinný) nástroj k seznamování.

Ochutnat

S chutí je to těžké. Normální člověk knížky nejí a papír neolizuje, ale dětem, těm leporela mooc chutnají a ani zapřisáhlé příznivce e-knih by jistě ani nenapadlo jim místo toho nastrčit čtečku. :-) I tak ale pro jistotu kupujte ta plastová…

A co vy? Jste zastánci klasických knih, či fandíte elektronickým?

Pavla Lžičařová (šéfredaktorka)

pavla.lzicaro­va@fantasypla­net.cz


Přečtěte si i další redakční úvodníky, které od 25. 12. 2011 vydáváme každou neděli.