Fandím elektronickému čtení, zvláště na cesty je čtečka mnohem praktičtější, ale na druhou stranu jsem sběratelkou knih. Kupuju knihy, které si přečtu nejspíš za pár let, a kupuju je jen pro pocit, že je mám. Elektronické čtení má bez pochyb svou budoucnost a nakladatelé by se tímto dlouhodobým trendem měli zabývat ještě více, na druhou stranu, pohled na knihovnu plnou oblíbených knih potěší stejně, jako pohled na úchvatný obraz.

Podstatny rozdil se tyka skoly. Zatimco knihou je mozne bez nasledku majznout spoluzaka po hlave, elektronicka zarizeni toto neumoznuji, pokud tedy nejsme hodne bohati.

Až nastane TMA, knihy zde zůstanou s námi, abychom z nich mohli čerpat radost, poučení, papír na podpal či cigarety. ;-)

Čtečky jsou zhola zbytečná udělátka… Jejich zastánci mají jediný (zdánlivě) rozumný argument, a sice, že s nimi odpadá zavalení bytu regály s knihami. To je sice pravda, jenže – žiju sice v nevelké místnosti s bratru čtyřmi tisíci svazků a není tu k hnutí, ale nejstarší z nich je z roku 1835 a spousta dalších z konce devatenáctého nebo začátku dvacátého století. Jak tohle chcete s elektronikou dosáhnout? Životnost jakýchkoli dat je, jak se prozatím ukazuje, nanejvýš patnáct až dvacet let; po té době, i kdyby se soubor mezitím samovolně nerozsypal, prostě už neseženete přehrávací mašinku kompatibilní s použitým nosičem. (A to ani nemluvím o tom, že číst cokoli z té odpudivě šedé plochy mi připadá jako chodit v teplákách do divadla.)

Čtečky nezáří tak jako monitory, mají „pasivní“ displeje, tzn. oči z toho nebolí.

No je fakt, že tohle je taky jedna z věcí, kterých se trochu bojím, budoucí problémy s kompatibilitou. Přece jen knihu člověk může užívat desítky let, jak dlouho vydrží čtečka, resp. jak dlouho dokáže přečíst v roce 2012 zakoupený soubor? Ačkoliv věci znalí tvrdí, že s tímhle by být problém neměl. Na druhou stranu, asi bych ještě někde našel disketu s nějakými soubory v T602 a co teď s nima? :) Případně pořád si schraňuju svou sbírku originálních magnetofonových kazet, ale jak jsem nedávno koukal, přehrávač už aby taky člověk v obchodě pohledal. Doufám, že se mi ten můj ještě nějakou dobu nerozsype :) Je to určitě zajímavý formát, ale jeho užitečnost ukáže teprv čas. Další věc je, jak ty e-booky rozvrátí trh. Viz CD versus MP3. I kdyby se čtenáři ukázali poctivější než hudební fandové a skutečně knihy kupovali, nejen pirátili (ale jsem skeptik), rozšíření e-booků bude znamenat zánik kamenných knihkupectví a celého toho objevovacího rituálu, čehož bych já osobně želel. Na druhou stranu, debata pod Bandžuchovou knihou ukázala, že už dneska je poměrně silná skupina čtenářů, která do knihkupectví nechodí. Sakra, cítím se najednou jak fosílie :)

Schrammovi: „Čtenáři, kteří už do knihkupectví nechodí…“ To byli ti, co vyžadovali ukázku, neb jim přišlo hloupé si tam zajít a v té knize si zalistovat, že? Aniž by si uvědomovali, že tenhle „přímý kontakt“ dá člověku podstatně víc informací než nějaká ukázka; u beletrie to sice tolik nepomůže, ale v tzv. literatuře faktu (a vůbec u odborných publikací) už způsob, jakým je kniha vypravená, napoví hodně o její hodnověrnosti. (Jenže i kdyby tu ukázku dostali, tihle lidé by frfňali stejně – u krátké, že se z ní nic nepozná, u dlouhé, že ji nemají čas číst. Pokud by ji vůbec otevřeli – třeba zrovna tady na Fantasy Planet se povídky a ukázky v poslední době mému počítači zjevují – místo jako normální článek – ve tvaru kompaktního černého obdélníku.)

Já jsem si elektronické knihy hodně oblíbila a v poslední době jich čtu víc než papírových. Ale tím se papíru úplně nevzdávám: v mých očích je papírová kniha vhodnější, pokud ji chcete vlastnit, kdežto na samotné čtení dávám přednost elektronické. Proto věřím, že i v budoucnu budou vedle sebe existovat obě varianty, i když jejich poměr se bude ještě nějakou dobu upravovat.

Sama pro sebe si už chvíli sestavuju přehled výhod a nevýhod obou variant a zatím se to drží poměrně vyrovnaně. Fanoušci pocitových vjemů si k papírové knize ještě připíšou hmat, vůni a podobné, ty pro mě příliš velkou roli nehrajou. Elektronickou knihu beru při čtení ve čtečce, takže některé vlastnosti záleží na konkrétním přístroji.

Výhody papírové knihy

– nevybije se
- funguje bez dalších podmínek: nepotřebuju nic dalšího (HW, SW), bude čitelná i za 100 let, nemá DRM
- rychlejší, pohodlnější pro letmé listování
- pád na zem jí neublíží
- když mě omrzí, můžu ji prodat
- dá se podepsat, věnovat
- lze ji prodat, zdědit
- je vidět obálka, dá se vystavit v knihovně

Výhody elektronické knihy

– ani tlustá bichle moc neváží
- nemusím ji při čtení držet rozevřenou, dá se zároveň držet i otáčet stránky jednou rukou
- můžu jich mít po ruce i na cestách kolik chci najednou, včetně slovníku
- snazší vyhledávání podle jmen, ve slovníku apod.
- dá se zálohovat
- používáním se neničí
- snese určitou vzdušnou vlhkost, upatlání od jídla není fatální
- sama si pamatuje, kam jsem dočetla
- můžu si vpisovat poznámky přímo do knihy, aniž by to na ní zanechalo trvalé následky

Taky doufám, že obě varianty budou existovat vedle sebe (a nebude moc takových počinů a la poslední Žamboch, že kniha vyšla toliko elektronicky). Otázkou ale je jestli nedojde k něčemu podobnému jako u muziky a rostoucí obliba e-booků nerozvrátí de facto knižní trh. V tom smyslu, že klasické knihy budou už jen pro fajnšmerky, čemuž bude odpovídat cena. Takže člověk bude nucen ekonomicky kupovat spíš ty e-booky a knih si bude moct dovolit méně, což opět zvedne jejich cenu. Ale to už působím jako e-book hater, což nechci. Spíš ze mě teď mluví zkušenost, kdy jsem si v poslední době chtěl koupit několik CD, ovšem ani Bontonland coby (snad?) největší síť je neměl na skladě u nás ve městě a dokonce ani v e-shopu. A to se nebavím o nějakých marginálních žánrech nebo x let starých deskách! Je asi moje chyba, že neposlouchám Helenku Vondráčkovou a Míšu Davida :)

Tak se ty soubory za deset let překonvertují do něčeho kompatabilního, a bude to.

Hlavní výhoda pro mě – některé knihy zřejmě už do češtiny nikdo nikdy nepřeloží a já si je můžu stáhnout bez toho, že bych porušil autorská práva (vzhledem k jejich stáří). Za druhé – nejsem odkázán na Českou poštu, zbrusu novou knihu si můžu za chvíli po jejím vydání v zahraničí přečíst na mém Kindlu.

S tímhle formátem si ví rady OpenOffice/Li­breoffice (protože 602 software přestalo vyvíjet vlastní balík a přešlo na upravenou verzi OOo.) Každopádně rada v budoucnu překonvertovávat v podstatě znamená překonvertovávat svou knihovnu průběžně… pokud vám to dovolí samotný soubor (mluvím o těch oficiálních, ne o pirátských, na nichž se pak opravdu dá ušetřit)…
Vždycky mne fascinuje, když vydavatelé dojdou k závěru, že cena za samo fyzické vytvoření fyzické knihy je v podstatě to nejmenší z ceny knihy jako takové, a proto jsou e-booky „ne o moc levnější“. Říkám si – „Hm…“

No, ačkoliv pro mě je minimální rozdíl v ceně mezi knihou a e-bookem taky argument (co jsem zatím tak viděl, dělá to v průměru 150 Kč, což já pořád za artefakt dám raději si koupit pár nehmatatelných megabajtů), je ale třeba vzít v potaz, že pořád je i v té digi verzi práce autora, práce redaktora, práce grafika, takže se tomu zas až tak nedivím. Na otravné překonvertovávání, resp. ukládání na nová a nová média se dívám podobně.

Jo, tohle všechno chápu a beru (jen jsem netušil, že to placení je tak rychlý, ale vlastně ani neví jak to funguje) – je to ale háček pro mě osobně: e-book pro mě není plnohodnotná kniha, je to „jen“ plnohodnotný text. Výtvarná stránka věci je úplně jinde – pořád jsou věci co mají ilustrace, mapky atd. a mě osobně nějaký zvětšování na maličkatém displejku prudí, přiznám :) Proto jak píšu výš, když si můžu vybrat, jestli budu mít na disku pár mega nebo v ruce pár set stran a rozdíl v ceně bude těch 100, 150 Kč, zatím nemám motivaci se o e-booky víc zajímat.
Druhá věc je, že tohle je servis Amazonu, ale sám Kindle je naprosto user unfriendly vůči produktům, které nejsou od Amazonu. Tak jsem tomu alespoň porozuměl, když jsem se snažil se nabídkou čteček probrat. Uvažuju totiž o ní, ale hlavně pro četbu zahraničních odborných prací. Akorát že v tom pořád tápu, pořád vyskakují nějakcí čertíci z krabičky, takže to možná dopadne tak, že se na to s ohledem na výši investice vykašlu. Máš s tímhle nějakou zkušenost? Myslím s kompatibilitou ne-amazoních produktů?

Jednou jsem také přemýšlel… ale vždy jsem končil také u čertíků ;-) A za danou cenu musí, pro mě, ta čtečka (i s elektronickým papírem) nabízet víc služeb (sloužit např. jako mp3, externí datové úložiště, zvládat maximum formátů, napadá mne GPS modul, délka výdrže, budoucí rozšiřitelnost (abych najednou nezjistil, že kvůli „novým“ formátům knih mohu starou čtečku zahodit…), atp. Že by to byla taková hračka na prostoje když někam jedu, do vlaku a tak. Pro DOMÁCÍ čtení žádné výhody nevidím – i tu knížku můžu číst ve vaně.
No a nikdy jsem nesehnal nic, co by odpovídalo sumě, kterou jsem ochotný za podobnou hračku dát. A pak si vzpomenu na ty tuny pdfek a epubů co se člověku válí nesmyslně po disku už teď a nikdy je stejně nepřečte… Nakonec vždy končím u toho, že zatím mi stačí kniha a netbook, který si vozím z důvodů pracovních. Ony ty věci kolem (nákup, knihovna atp.) vytvářejí i určitý filtr toho, co „opravdu musím mít“.

Koukám, že to vidíme podobně. Já se mimo jiné zasekl na tom, že většinu odborných zahraničních knih, které bych tak četl (protože u počítače čtu neskutečně pomalu, nebaví mě to, vadí mi to) mám v pdfku – a s tím prý ty čtečky mají docela problém. Resp. mi byla doporučena ne standardní čtečka, ale čtečka většího formátu – což už ale oslabuje argument pohodlného čtení na cestách – třeba ve prospěch toho netbooku, kde si zrovna můžu dělat poznámky nebo začít psát text. U beletrie vidím fakt jen tu výhodu, že bych mohl mít po ruce knihy, které nechci řídit fyzicky kvůli místu. Jinak totiž taky věci, které jsou spíš jen na jedno přečtení (typu většina dílů JFK) se rekrutuje buď z knihovny nebo v zápůjčce od kámošů. Takže zatím váhám a marně čekám na ten podnět, který by mě nějak popostrčil. Třebaže tady padají pro e-booky arguementy, které respektuju. Čili za mě bod pro Pavlu, že s tímhle článkem přišla, očividně to alespoň pro mě bude docela zajímavá diskuse.
Jo a s tím filtrem máš taky pravdu. Vidím to u sebe naprosto jasně, co se týče jak těch pdfek, tak třeba mp3. Alba už dávno nemám naposlouchaná tak, jako když jsem si je musel nahrávat z kazety na kazetu :) Ale to je problém každého osobně, jestli bude nebo nebude hungry ghost :)

Nějak jsem nepochopil, proč bych neměl chodit do knihkupectví nakupovat knihy, a současně neměl chtít na netu ukázku? Protože za ty ukázky jsem „bojoval“ jako první ve zmíněné diskuzi já. Ukázky na netu čtu rád a chci je, stepovat listujíc knihou v obchodě mě prostě nebaví, knihu jsem si přes net nikdy neobjednal a vše zásadně kupuji v knihkupectvích, převážně speciálkách … svět zkrátka není černobílý. Pokud to má někdo jinak, ať si to užije, mně stačí, když mě s tím svým „zaručeně správným“ přístupeme nebude prudit.

U čteček je skutečný problém jen jeden, a to nekompaktibilita formátu. Jinak mají své klady, stejně jako je mají klasické knihy. Ty druhé osobně jednoznačně preferuji, ale jsou situace, kdy není co řešit … 1) chci knihu která momentálně není na trhu, a nemíním čekat až nakladatel možná dotiskne. 2) již v diskuzi zmíněný nákup cizojazyčné literatury, kdy je celý proces platby i „doručení“ podstatně snazší a většinou i levnější (i když například bookdepository zasílá zdarma, celekem svižně a většinou i za míň) 3) ideální je čtečka na cesty, protože například 14 dní relaxační dovolené znamená mít s sebou min 4 knihy, a kdo se s tím má tahat.

Jinak nechápu proč tu řešit nějaké buď a nebo … myslím, že elektronické i papírové knihy mohou a budou v pohodě ještě dlooouho existovat vedle sebe. Naštěstí.

Ač je čtečka e-booků jistojistě šikovná hračka na cesty či může fungovat jako úspěšný šetřič drahocenného místa, pro mě není nad papír neboli starou dobrou KNIHU.

Znáte ten pocit, kdy vyrazíte do oblíbeného knihkupectví jen tak „omrknout“ situaci? A jdete domů samozřejmě s další novou knihou s kterou se nejdřív mazlíte, okukujete obálku, přičichnete, začtete se… Po přečtení uložíte do knihovničky a tak pořád dokola?

Tak o to bych se nerad v budoucnosti připravil. :)

to zdenda:
Jo, ten pocit znám… Jdu obhlédnout situaci a vrátím se s pěti jinýma knížkama ;-).
Nádhera, ten pocit, když si pak z povinnosti nadávám, že jsem se zas vydal z peněz a uvnitř duše se sám na sebe drze šklebím a mám z nákupu radost a těším se na to průběžné občasné listování možná víc než na samotné čtení ;-)

to Schramm:
U mp3 jsem s úžasem zjistil, že nakonec stejně poslouchám víceméně dokola jen ty samé kousky. Ale je pravda, že zde jsem ty kousky povětšinou poznal právě díky internetu, protože ta naše rádia… Tak jsem si je nakonec koupil všechny i na CD, abych vyjádřil svůj vztah k interpretům (Mono, The Black Heart Procession, Three Mile Pilot, Evpatoria Report, Diana Krall…). Ale to už je jiná historie.

Pavla:
Úžasné je i to, jaká historie se někdy s těmi knihami váže – stará ex libris, stará věnování, razítka školních knihoven, hlavonožec namalovaný nepozorné mamince dítětem doprostřed příběhu…

Já sem jedním z těch paranoidních staromilců, co by se nejraději vrátili na stromy a moderná e-všechno doba se mi hnusí.
Pro mě je e-kniha další z průserů na kterou uživatelé časem doplatí (viz. např. Amazon který na dálku uživatelům smazal data). S dalším rozmachem začnou být viry pro e-zařízení apod.

Nehledě na to, že s e-knihou odchází rovněž svoboda a to je pro mě to hlavní, co v životě hledám. Papírovou knihu po zakoupení vlastním (můžu jí prodat nebo půjčit), e-knihu ne (dobrý článek http://www.lupa.cz/…du-pravniho/).

A jak už tu bylo zmíněno výhody a nevýhody. Papírová kníha nejde rosednout v batohu, nevybije se, jde použít jako podložka pod monitor nebo zařážka pod dveře (pokud stojí za ho…), nic nevyzařuje, je univerzální (jednorázová) tj. co je psáno to je dáno, ne že s další verzí firmware něco přestane fungovat.
A čistě suběktivně, člověk s papírovou knihou v MHD nevypadá jako idiot, což se ovšem nedá říct o lidech co v MHD drží v ruce plast 20×15cm, koukají do něj a někteří se smějí, někteří vypadají vážně apod…

Takže za sebe říkám e-knihy v žádném případě nebrat a nepodporovat.

No popravdě z e-booku nejsem vůbec nadšený. Už tak se knihy šplhají do horentních částek a e-booky tomu rozhodně nepomáhají. Ale holt, taková je doba. Prostě uvidíme, jak se to během pár let zamíchá. Myslím, že v ČR a celkově v Evropě je knižních staromilců naštěstí dost.

Mě by třeba zajímalo, jestli by šlo nějak vysledovat nějakou „zákonitost“ ve vztahu ke čtečkám stran toho kdo inklinuje spíš k fantasy nebo naopak ke sci-fi. Myslím ve smyslu takového toho zjednodušení, že fandové sci-fi jsou víc geekové a fandové fantasy víc konzervy (jasně, je to naprosto nesmyslná otázka, ale ať je legrace) :)

Myslím, že tohle srovnání tu ještě nezaznělo: u kojení miminka můžu číst papírovou knihu (odzkoušeno na tlusté Jane Eyre – oxford edition), ale nemůžu číst z čtečky. Cokoliv digitálního v mých rukou mé děti natolik fascinuje (asi ten svit displeje?), že se vykroutí, aby taky viděly, a nenakojí…

Ale to vás muže asi nebere, co:)))

Tak teď jsi mi zničil moje kruhy :)

;-) Bylo mi potěšením.

To Y:
No jo, když tobě stačí pouze příběh, tak jsou pro tebe čtečky ideální. Jenže já se s tebou v tomto asi nikdy neztožním. Kromě toho, co popsala Pavla a blaženého pocitu z vlastnění, jsem úchylný i na neustálé nahlížení do obsahu, abych věděl, co je za kapitolu bude následovat, listuji i zpátky „v čase“, abych si porovnal info, nebo prostě jen projíždím nepřečtený stránky a uzobávám utřzky vět, aby mi poodhalily, co bude následovat, jestli tam ještě bude, či nebude ta či ona pastava atd… A možná je to úchylný i na knihofilské poměry (a je mi to jedno), ale krom láskyplného pohlazení knihy se občas uchyluji i letmému polibku, pokud se pročtu k něčemu, co mě obzvlášt nadchne. Líbat a hladit nějaký soubor mi přijde poněkud neosobní, nehledě na to že bych se ve skutečnosti laskal jen se zobrazovací plochou a nikoliv se samotným souborem. Navíc si nedvedu představit barevné komixy ve čtečce.

já se tady přihlásím jakožto odborník – vyrábím ebooky pro palmknihy. (Čekám, že mě asi zabijete, ale risknu to:)

Myslím, že s e-knihami je práve ten problém, že se srovnávají s papírovými, ale vzato kolem a kolem, ono je to trochu jiné médium, tak trochu jako kino a divadlo.
E-kniha je primárně spotřební zboží a nejlépe se hodí na „vlakové“ čtení – tedy měla by se jednoduše koupit, stáhnout, přečíst a pak smazat. (Čímž se trochu odbourává řešení budoucí kompatibility). Když budete mít ke knížce hlubší vztah, stejně si ji koupíte. Je to prostě pohodlnější než s sebou tahat tlusté bichle, nedejbože, jede-li člověk na dovolenou, tak místu další příruční tašky si vezme jeden tenoučký přístroj.
Jakékoliv jiné typy e-knih než beletrie v ebooku buď „nejsou ono“ nebo se vydávají jen v PDF, které je určené spíš pro počítač než čtečku. Mezi tyhle jiné typy se řadí odborná literatura obrazové publikace nebo třeba již zmíněné komiksy.

Co se týče obrazovky a bolení očí, tak ne nadarmo se říká, že čtečky mají „e-ink“ ono jde o to, že display nesvítí, takže vás z něj bolí oči jako z normálního čtení papíru a navíc má ten příjemný bonus, že se dá číst na sluníčku (tedy třeba lépe než papír).
A tady si trochu rýpnu do konkurence – tohle neplatí pro čtečky Wooky.

Abych to shrnula – nesrovnávejte papír a elektroniku. Berte to tak, že něco je lepší tak a něco onak – jako si na něco zajdete do kina a něco si pustíte na DVD. Jakožto knihomol miluju papírové knížky a plnou knihovnu, ale někdy je prostě lepší nacpat čtečku jednorázovým čtením a vyrazit na cesty…:)

Koukám, že se tu vykrystalizovaly dva tábory … pro první je kniha především zdrojem zábavy, prostředkem příjemného a někdy i poučného ukrácení volného času, a ti čtečky nijak moc neřeší a berou to čistě pragmaticky, někdy jo, jindy ne. Druhý je v zajetí knižního fetišismu, a s těma nic nehne:-)))))

Jinak z diskuze je jasně vidět, že fakt máme prd co na práci:-))), bo papírové knihy nás v pohodě přežijí, a elektronické pro ničí zlaté oči nezmizí:-).

a tím bych nesouhlasila, osobně mám přístup momentálně asi k tisíci knížkám a ve čtečce mám většinou tak pět, které postupně pořádně přečtu. Kdybych jela někam na týden na dovolenou a měla tam čas číst, tak za týden klidně deset knih přelouskám…

rean: Jasně, proč to udělat jednoduše, když to jde složitě :-)

Schramm: U většiny čteček je uvedeno, že pdf zvládnou.

To je právě ono. Zvládnou! Co to znamená? Co jsem se zatím bavil na fórech s e-bookáři (bohužel, neznám nikoho, kdo by ji vlastnil), většinou zní názor přesně v téhle rovině. Jo, jde to číst, ale už musíš postrkovat stránky nebo luštit menší písmo, prostě není to reader friendly jako epub. Nebo si koupit jakousi větší velikost čtečky – pak se ale ptám, jestli v podstatě za stejný prachy už není lepší netbook (i za cenu bolení očí z monitoru).

S těmi PDF je to takové všelijaké, ale třeba Kindle má problém otevřít větší PDF (myslím, že ta hranice byla někde okolo 20MB) a to tak, že se celé sesypalo a bylo potřeba komplet ho přeinstalovat.
Co se týče čtení, tak opět nemám osobní zkušenosti. Představuju si, že se PDFko musí zvětšit a pak rolovat ze strany na stranu, nicméně neznám nikoho, kdo by si na to stěžoval – třeba spolužáci docela běžně používají Kindle na skripta. Myslím, že pokud je člověk šikovný a stáhne si nějaký free prográmek na ořezání bílých okrajů, tak by se tomu rolování mohl i vyhnout.
Jak říkal Schramm, na PDF je lepší něco většího, třeba ten iPad.

Já se osobně dmnívám, že jsme účastníky věku katastrofálního odklonu od literatury a za třicet let už nebude knihy kupovat nikdo. Pokud by čtečky tento trend změnily, tak je nutné je uvítat, ale nevím, nevím…

Jsem už bohužel dost starý na to abych pamatoval, že podobné zvěsti se objevovaly už před těmi 30 lety … a že by nebylo v Luxoru narváno jak za totáče v masně, to jsem si teda ještě nevšimnul:-)

Připomíná mi to debaty odpůrců/zastánců CD/vinylu nebo nověji CD/MP3 – lamentace, o kolik byl starý systém lepší, jak ho ten nový zničí atd. Vždycky pak následovalo malé zemětřesení na trhu, pak se prach usadil a oba systémy koexistovaly, resp. koexistují v pohodě dodnes.
Čtečku zatím nemám, ale z prostorových důvodů (byt prostě není nafukovací, už takhle mám polovinu knih v domě rodičů) ji jednou pořídit budu muset. Ano, kniha (stejně jako LP proti CD nebo MP3) skýtá mnohem příjemnější pohled na krásnou obálku a ten pocit držet v ruce pořádnou cihlu je k nezplacení, a to už nemluvím o osáhávání či ochutnávání :-) ale čtečka je, ať už si to chcete přiznat nebo ne, mnohem praktičtější. V batohu tak netahám 2kg, ale jen 0,5kg či kolik to váží – a odpadá nejvážnější důvod, proč si nedopřát Vzpomínky ledu či To i v natřískané MHD (stejně je tam čtu, ale častokrát hrozí poškození knihy). Navíc některé tituly např. od Black Library – magazín Hammer and Bolter třeba – vycházejí pouze v elektronické podobě.
Situace pro mně je do budoucnosti jednoznačná – v papírové podobě si budu kupovat jen ty opravdové srdcovky – Eriksona, Červenáka, Ashera, Webera, Abercrombieho, Šlechtu a pár dalších, zbytek bude stahován (legálně, pochopitelně) a ukládán do čtečky. Každému dle jeho vlastní chuti a preferencí, ale brojit proti čtečkám jako proti nějaké satanské technologii která bude nějak degradovat čtení knih je s odpuštěním pitomost…

Máte čas číst, smradi!

„A Kalouska taky do prdele.“, jak by řekl Sahula, kdyby dosud žil. :)

Zbytecna debata, stejne to tu za par let bude vypadat jako ve skvele povidce Cerpadlo 6. :)
Jinak jsem mel v planu odpovedet podobne jako Fenris 13. Jeste pred par lety jsem byl toho nazoru, ze ctecka je pro me uplne zbytecna a dal jsem si nekolikrat rocne objednaval pres internet desitky knih, kdyz najednou doslo misto v knihovnach. No co, knihy se vejdou i jinam. Za nejakou dobu doslo misto i „jinde“ a dal se mi nakupilo nekolik velkych krabic plnych knih a v ten moment uz opravdu nebylo kam dat dalsi varku. Prisel cas na ctecku. Knih mam velkou spoustu, mam take moc rad jejich vuni, prvni otevreni, letme prolistovani, ale protoze kazdy den ctu cestou z a do prace a nekolikrat mesicne jezdim autobusem hodne daleko, tak jsem se paradoxne ochuzoval o cteni tech knih, na ktere jsem se tesil nejvice (Erikson, Barker…), protoze misto normalni brasny bych musel tahat batoh, aby se mi tam takto velke a tezke knihy vesly. Takze na epickou Eriksonovu serii seda prach, Imagika je nekde v hloubce pod dalsi tunou knih, ani nevim kde. :) Nakupem ctecky se to vsak zmenilo a ja se nemuzu dockat, az tyhle knihy rozectu. Doma se stale „mazlim“ s klasickym papirem, vetsinou jsou to velke knihy, ktere by bylo uplne nerealne tahat sebou (encyklopedie, historicka literatura atd.).
Co se tyce jeste toho srovnani, e-ink je opravdu slusna nahrada papiru, pokud mohu cist papir, mohu cist i ctecku. Imagika misto 800 g a obriho kvadru vazi jen 170 gramu. Ctu temer kazdy den a od vanoc jsem nabijel zatim jen 1×, vydrz je excelentni. Cteni pdf (manual k fotaku a jedna kniha) bez problemu, ve ctecce je mozne udelat i oriznuti, takze se zrusi presahujici okraje, lze zmenit velikost pisma (samozrejme v pripade, ze pdf je puvodne prevedene a neni to scan). Pripadne u vetsich formatu je mozne cist na sirku nebo si klasickym „tahem“ prsty zoomovat. Ovladani je intuitivni.
Obavy z poskozeni nebo nekompatibility souboru do boudoucna bych se vubec nebal, existuje spousta konvertoru. Jak tu nekdo psal, ze mu nefunguje scanner v novych win atd., tam muze byt nekolik ruznych pricin. Vedle sebe mam 12 let starou inkoustovou tiskarnu HP, ktera bez problemu funguje na Vistach i W7, to same scanner od Canonu. Na disku mame vic jak deset let stare soubory z Cadu, Corelu a jinych programu a neni problem je otevrit, verim, ze to stejne bude platit i o e-knihach, vzdy bude zpusob jak je otevrit.

sory za hrubku…„neustálým“ samozřejmě

Urqhat: nez nas pohlti Slunce nebo postihne jina fatalni katastrofa, tak elektronicke knihy teoreticky nemaji jak zaniknout – co se jednou dostane na internet, je tam naporad. A pokud nas vyhladi mimozemstani, tak je velka sance, ze si pred tim zkopiruji cely internet, tedy i ebooky a teprve pak nas znici (spolecne s papirovyma knihama). :))

Mimozemšťané by si museli své mimozemské údy protáhnout nějakým jiným, mimozemským způsobem :-) Ale možná by je naše hard-core dílka odradila od invaze…ještě by to nechutně slizské lidstvo mohlo být nakažlivé :-)

Zdar, shodou okolností jsem před chvílí napsal komentář na téma ebooky vs. papír do diskuse k vydání „Ve službách republiky“, tak kopíruju sem na případnější místo, tam si to už stejně asi skoro nikdo nepřečte…

*"Za sebe připojuju jeden důraznej hlas pro rychlejší zavádění eBooku i v češtině, čekám na ně jak na smilování.

Moje story – za posledních víc než 20 let jsem si až do předloňska kupoval každou SF a Fantasy knížku (i další žánry), která mě aspoň trochu oslovila. Výsledek je pěkná sbírka, mám v pracovně skoro tři stěny pokrytý velkou knihovnou od země až ke stropu (s pojízdným žebříkem, abych dosáhl nahoru), která je plná tak, že knížky jsou ve dvou a někde i ve třech řadách za sebou a když chci něco najít, je to boj (měl bych si zavést nějaký systém, ale jsem na tohle bordelář).

Několik posledních let jsem pokukoval po čtečkách eKnih, nakonec jsem se ale rozhoupal až u iPadu. Kouzlu iBooks jsem propadl zcela a papírový knížky beru už jen jako nutný zlo, když neexistuje elektronická verze. Jinak papír nechci, je to přežitek a technologie pokročila. Taky nekoukám na filmy černobíle, když můžu koukat barevně a občas i v 3D.

A protože mi je vcelku jedno, jestli čtu v češtině nebo v angličtině (mírně ale preferuju CZ), tak za poslední rok jsem koupil všehovšudy cca 4–5 knížek (x násobný pokles) a to jen proto, že šlo o český autory / publikace a nebyla šance je pořídit jinak. Všechno ostatní pořizuju jako eBooky v angličtině. Co najdu v iBookstore, tak to koupím, co tam nemůžu koupit, stáhnu jako pirátskou kopii.

Výsledek pro mě – jsem spokojenější, líp se mi čte na iPadu než na papíře, je to skladnější, nemám v knížkách takový bordel a ještě něco ušetřím. Až na absenci českých eKnížek samý plusy.

Výsledek pro knižní byznys v CZ – ztráta v drobných desítkách tisíc Kč ročně na tržbách. To je jako když plivne, ale jakmile je / bude lidí jako já tisíce a pak desetitisíce, tak to už bude poznat.

A závěr – eknížky sem :-)"*

Nevím, proč nechodil/nechodí do kina Predator2811, ale já tam nechodím protože je to předražené, zdlouhavé a lidé tam vyrušují. Ze čtečky se mi čte mnohem lépe, a ceny papírových knih jsou čím dál tím přemrštěnější.

Predator2811: Co se týče knih v CZ, tak děláme obrovské pokroky – před rokem a půl, když jsme začínali, tak pomalu nikdo nevěděl co to ebook je, nakladatelé se s námi nechtěli bavit a vyčkávali, kterej blbec se do toho pustí a jak to dopadne (což ostatně někteří dělají ještě teď…) a teď už jsou k mání legálně tisíce e-knih a bude jen líp, především se přestanou převádět staré ležáky (jako Grada a její příručky na Officy 2003…) a budou se vydávat aktuální publikace.

A ještě k tomu přetrvávní – víte, že Akademie věd má celou „divizi“, která se zaobírá skenováním všelijakých knih (třeba i takovými pitominami jako jsou staré učebnice), aby je uchovali v elektronické podobě, než fyzicky zmizí?

K té archivační činnosti: jsou to jednoduše dva regulérní úhly pohledu. Skladování dat je v tuto chvíli především prostorově snazší a jednodušší, než skladování hmotného předmětu. Můžeme se jen dohadovat, zda první velké celospolečenské zemětřesení přežijí snáze hmotné knihy nebo ona data (nacházejících se ovšem také na hmotném nosiči) – myslím v tím ve funkci víceméně srozumitelného zdroje informací. Ke čtení knih jednoduše není třeba současná infrastruktura, průmyslová vyspělost, elektřina, znalost norem a principů fungování samotného média. Klasické: „Kolik e-knih byste si s sebou vzali na pustý ostrov?“ ztrácí jednoduše smysl. Abychom se pak jednou nedivili, že nepřítomnost zásuvky je tím, co nám znemožní se dostat k informaci, jak zásuvku zkonstruovat.

(Jinak ony knihy, dokumenty atp. mají samozřejmě vyšší informační hodnotu než jenom hodnotu nesených informací. Vypovídají o technologiích, estetice, vkusu. Někdy máte dokonce na pergamenu pod banální smlouvou stopy seškrábnutého, z historického hlediska důležitějšího textu – jenom ho najít. Na skenu té smlouvy ho už nenajdete. Ale to už je možná trochu extrém. ;-) Každopádně fyzická zkušenost je často důležitější než digitální odtažitost.)

Ale dost. Až mravenci ovládnou po jaderné válce svět a vyhrabou takový archiv, budou to mít vůbec složité, když sami, chudáci, komunikují zcela jinak než my ;-)
Pochopí dříve knihy nebo harddisky jako nositele informace? A pokud pochopí, že informace nosí oba předměty, které asi bude Mravenec zvládat číst dříve, budeme-li mu za to stát? Mysleme i na jeho budoucí budoucnost, přátelé! ;-)

standa.e: No jo, jsi prostě fajnšmekr, zatímco ostatní co nechodí do výběrových kin jsou barbaři :-)

VŠ: Autoři knih je můžou prodávat přímo přes internet, pokud jejich tvorba někoho zaujme, může si z jejich stránek knihu za poplatek stáhnout.

Já osobně už jsem z diskusí s ebookáři, z nichž někteří vykládají, že když si stáhnou knihu, je to přece stejné, jako by jim ji půjčil kamarád, a jiní už jen vítězně ryčí, že nakladatelé každým dnes zaniknou a autoři mají psát zadarmo, protože přece platí právo na informace, velmi unavený. Potkal jsem několik i v reálu, většinou to byli ajťáci s naprosto nereálným pohledem na svět a představou, že brzy budou lidi za to, co se jim líbí, dobrovolně sami platit… (s několika zjevně neustále opakovanými příklady z amerického prostředí).

Mně jako člověku a nakladateli ebooky zajímavé nepřijdou. Jakožto technická inovace se mohou chytnout, anebo z různých důvodů zapadnout, ne každá změna světa se nutně stane televizním vysíláním. Osobně mám ale dojem, že pokud se chytnou, jen ještě posílí anglofonní kulturní dominanci. Pro Američany je totiž potenciálním trhem celý svět a v něm se stále ještě najde dost lidí ochotných za ebooky platit… Ale u nás, při přesycenosti a mikroskopičnosti našeho trhu..?

K té zmiňované tuposti NĚKTERÝCH: taky už jsem tím unavený a jsem zvědav, jak budou své právo na NOVÉ informace naplňovat, až autoři a nakladatelé využijí svého práva se na svou činnost vykašlat. Nevěřím tomu, že všichni tihle halasně vykřikující jsou s to číst v angličtině, aby parazitovali na větším trhu.

Schramm: jo, to taky nechápu, když 30 let staré cd stojí stejně jako horké novinky :-( Rozum mi nebere, že když ceny filmů na dvd časem klesají (ve většině případů), tak se ceny cd drží stále na stejné úrovni. Tedy až na občasné akce – když jsem v Bontonlandu zahlédl tři cd Opeth po 119,– tak jsem okamžitě všechny tři koupil. Ale to je jen kapka v moři předražených nahrávek…

Já bych se trochu vrátila k tomu pirátství – myslím, že v populaci je určitá skupina lidí, která prostě nebude nikdy za nic platit, ale na druhou stranu tu máme hromadu lidí, která si radši zaplatí za legální obsah, aby místo hrabání se po warezech s nejistým výsledkem získali pohodlně kvalitní věc. pokud možno za rozumnou cenu.
A je jen na nás, abychom jim tu příležitost dali.

A jinak tedy čeští piráti – ti, kteří vytvářejí skutečně kvalitní ebooky – jsou velmi slušní. Vlastně to nejsou asi tak piráti jako nadšenci, kteří jako správní fandové zpřístupňují nedostupný obsah:)

To Kulagin: systém „autoři knih je můžou prodávat přímo přes internet, pokud jejich tvorba někoho zaujme, může si z jejich stránek knihu za poplatek stáhnout“ zní báječně, ale má několik nedostatků.

Za prvé: tenhle způsob je použitelný jen pro autory, kteří už prošli sítem papírových časopisů, papírových knížek a literárních soutěží a kteří si už vydobyli určité jméno. Pro začátečníka je tenhle systém k ničemu, na síti jsou tuny textů a neslyšel jsem o jediném začínajícím (neznámém) autorovi, který publikováním povídek na internetu vyzískal jedinou korunu. Teď nemluvím o blozích, tam jsou šance získat (nějaké) peníze i jistou proslulost, teď mluvím čistě o literatuře.

Dál: uvedenou větu můžeme ještě rozšířit: „Autoři knih je můžou prodávat přímo přes internet, pokud jejich tvorba někoho zaujme, může si z jejich stránek knihu za poplatek stáhnout, NĚKTEŘÍ Z NICH TO PAK NABÍDNOU VOLNĚ KE STAŽENÍ, koneckonců už to mají digitalizované.“ Takže je jasné, že problém jsme neodstranili.

Do třetice: někteří autoři na tohle „publikování po internetu“ prostě nepřistoupí, konkrétně třeba já.

Já vaši nepreferenci e-knih chápu, ale osobně bych tam viděl dva problémy. Jednak mi přijde, že posláním nakladatele je (krom toho se uživit.-) zprostředkovat dílo autora pro co nejširší okruh čtenářů. Pokud někteří preferují e-knihu, měl by jim to nakladatel umožnit, nebo aspoň umožnit autorovi, aby právo distribuovat jeho dílo v el.podobě mohl poskytnout někomu dalšímu(klidně s nějakým zpožděním). Nicméně to je spíše věc mezi autorem a nakladatelem a toho, jakou smlouvu spolu podepíší. Vážnější problém je ale situace, kdy knihu již v papírové podobě nelze sehnat, a zájemce o její koupi nemá možnost ani tuto sehnat v elektronické podobě.

Já osobně knihy kupuji, a to zásadně papírové…čtečku nemám. Ale párkrát jsem si chtěl přečíst knihu, jež byla již vyprodána, a musím se přiznat, že jsem jednoduše skončil u stažení nelegální kopie na netu … ne proto abych ušetřil, ale prostě jsem neměl jinou možnost. Knihovnu či zapůjčení za možnost nepovažuji, knihu chci vlastnit abych se k ní mohl vracet (oblíbené knihy mám přečtené většinou min. dvakrát), a lovit něco na aukru nebo anticích je opravdu hodně na dlouhé lokte. Navíc tyto možnosti pro autora+nakladatele jsou z fin. hlediska prakticky stejné, jako když si knihu stáhnu.

Ale kecy prdy. Tohle jsem nikde neřekl. Já vím, máte tam smajlík, ale i tak člověka takové převracení výroku naštve.

Pak souhlasím, máte to těžké ;-) Ale přesto – neříkejte, že není rozdíl mezi ramenem namoženým od držení Eriksona a nebo pohodovkou s kindle. Ale na rovinu – kterou z těch věcí si spíše vystavíte do knihovny? ;-) Mě osobně v tomhle zachraňuje určitý odstup od mnohadílných ság a extra tlustopisů. Jinými slovy – jsem limitován svým tempem čtení. Nejtlustší knihy, jimiž jsem poslední dobou vybavil svou knihovnu, jsou ty od Orlanda Figese (v zásadě kulturní dějiny Ruska/raného SSSR), Rokoského Rudolf Beran a jeho doba či Žena v českých zemích, kde posledních 250 stran zabírá poznámkový aparát… Tedy mimo prózu a žánr. U sérií pak mám něco jako pivní záklopku. Pratchetta jsem nakonec zastavil u desáté knihy, Nekroskopa také. I ten Ender mi už po famózním Mluvčím za mrtvé a Xenocidě (plus asi i trochu Děti ducha) začal připadat marný – dárky už jsem nekupoval.
Holt jsme každý jiný.
Jinak hudbu nezabilo nic. Hudba žije. Jen se musí dělat. Mnoho kapel už dnes považuje CD a mp3 za součást své sebepropagace a dobře se živí hraním.
Digifoto – a to mě právě fascinovala ona nutnost šetřit s každým políčkem a vážit každý záběr a muset o tom něco vědět. A třeba ty čb i sám vyvolávat. Experimentovat. Pro reportážní fotografii je digitál samozřejmě požehnání.

Já nevím, tohle jsem nepochopil, já mám rád horory.

Nepochopil jsem ty dva poslední příspěvky, přijdou my nějak vykloubené :-) Když si je znovu čtu, úplně mi to zadrhává mozek. Ale souhlasím s tím, že si každý může sledovat a číst co chce, na tom se asi shodneme.

Stáhnout soubor z netu opravdu není nelegální, nelegální je jen šířit.

Ale fuj … ještě sem tahat problematiku (ne)legálního stahování knih z netu, to už z toho bude úplný brajgl. Protože diskuze kdy je to košer a kdy ne nevemou nikdy konce. Já osobně třeba stahuji jen to, co opravdu není k dostání … myslím, že takovou Cestu krve má nastahováno HODNĚ lidí, a budou jen a jen přibývat, jak okruh Mistrových čtenářů bude růst a růst;-) … ale čistě z principu jsem nikdy nepochopil jaký je rozdíl, když si knihu půjčím z knihovny nebo od kamaráda, nebo stáhnu z netu, protože v obou případech z toho má autor+nakladatel stejné prd. Ale taky nemusím chápat všechno:-)))

Pravda je taková, že jestli čtenáři masivně začnou stahovat nelegální ebooky a přestanou knihy kupovat, malá a střední česká nakladatelství to v současné ekonomické situaci dlouho neustojí. Nejdřív proškrtají edičáky a časem půjdou do kopru.

Každopádně jsme se myslím ocitli ve fázi, kdy pirátění začíná bránit vzniku stabilního trhu s e-booky. Těžko říct, zda při prťavosti našeho trhu může vedle sebe existovat oboje…

Tohle mě taky napadlo, ale jen si říkám, kolik tak těch výtisků u nějaké průměrné české sf/f(nemyslím naše domácí star typu Kulhánek či Žamboch) v těch knihovnách tak skončí?

Jinak za sebe hnusně řeknu, že tohle mi je tak nějak fuk, ono zase tolik knih českých autorů není, abych si to, co mne zaujme, nějak neposkládal do knihovny nebo mě koupě zruinovala. To si spíš někdy drbu hlavu co jsem to zase koupi za ....., a i za korunu by mi to bylo nakonec drahé. Raději nebudu jmenovat;-). U anglicky psané produkce je mi to opět jedno, tam ta možnost volby papír/e-book je prakticky vždy.

Já jsem myslela, že knihovny dostávají „povinné výtisky“, které platí nakladatel. Mimochodem už se odevzávají povinné výtisky i od ebooků, jsem zvědavá, co s nima knihovny vymyslí.
Ono vzato kolem a kolem práce knihovny jsou největší „piráti“, jen se to tak nebere, protože přece šíří vzdělanost:) (všimněte si smajlíka a nadsázky…:)

Povinné výtisky jsou tuším jen do státních vědeckých knihoven. Což je absurdní, neboť jak k tomu přijdou knihovny ostatní…

Jedinou cestou k vyřešení rozporu vyplývajícím z faktu, že e-kniha není ani z hlediska zákona ani z hlediska práv uživatele ani z hlediska jejího charakteru totéž co kniha, spočívá ve změně chápání e-knihy jako takové. Přestat ji prostě vidět jako „knihu v jiné podobě“. Uměl bych si docela snadno představit službu, v níž si mohu kdykoliv stáhnout třeba půlku knihy, když ji mám rozečtenou doma a vydávám se na cestu. Uměl bych si představit časové omezení takové „zápůjčky“. V prostředí, kde je zbytek knihy i kniha sama kdykoliv k dispozici, přece nehraje roli, leží-li xtá kopie doma ve čtečce půl roku, než se k ní dostanu, nebo na serveru, kde si ji stáhnu těsně před samotným čtením.
Fakticky si nekupujeme e-booky jako takové. Kupujeme si právo si je pouze přečíst. Není možné, aby tato cena byla srovnatelná s verzí knihy na hmotném médiu. Není možné vydávat je za totéž, čím je kniha.
Umím si představit nabízení elektronické podoby textu formou dynamické, průběžné služby. Nebaví mě kniha? Nestáhnu (nezaplatím) si její další části. Nebo mě naopak zaujme natolik, že si třeba další části nestáhnu, neboť si ji koupím vázanou. Nebo si ji přečtu ve čtečce nakonec celou, ale budu chtít mít jeden kousek v knihovně. Mám rozečteného Eriksona a vím, že strávím příští týden po vlacích na služební cestě? Proč bych musel kupovat CELOU knihu, proč ne jen ty kapitoly, které mám před sebou a které, pravděpodobně, stihnu za tu dobu přečíst? A fakt pak ty kapitoly ve čtečce mít nemusím, mám-li doma knihu.

Všechno je to jen otázka techniky a – pravda, prvotní investice do ní. Když si za dvě pětky stáhnu sto stran textu s vědomím, že mi za týden ze čtečky zmizí, nebude mě to bolet, protože jsem si koupil právo číst o určitou dobu onen text, asi jako bych si koupil časopis na peróně. Nebude mě to bolet ani když mám danou bichli doma – investuji do toho, že se s ní nemusím tahat… Nevím, jednoduše si myslím, že takové řešení, které herní průmysl už dávno objevil, je jediná rozumná šance do budoucna. Hraní si na piráty a ukřivděné (okrádané) autory či vydavatele nikoliv. Jenže si neumím představit, co na to ochranné svazy žijící z předpokládaného pirátění (a příslušných poplatků).

Je to všechno jen otázka chtění. Problém není v technologiích. Problém je v našem myšlení. Pravdu nemají ani totální piráti, ani bojovníci za autorský zákon v jeho současné (či ještě lépe chystané) podobě a přidružených smluv typu ACTA. Opravdu je třeba se odpíchnout od toho, že e-book není kniha (se vším, co je tím spjato – od snadnosti kopírování, přes právní úpravy po estetickou funkci). A nikdy nebude. Tak si na to přestaňme hrát. Pomůže to jedné i druhé straně.

Jinak v hypotetickém dokonale fungujícím DRM světě je e-book pro vydavatele dar z nebes. Zatímco dnes si teoreticky knihu může koupit jediný zákazník a přečíst ji pak mohou (čistě teoreticky) stovky (tisíce) dalších („okradou“ vydavatele a autora tím, že si knihu půjčí, darují, přeprodají (limit je pouze fyzická životnost), v DRM e-bookovém světě stačí vydavateli jediný exemplář k tomu, aby jej měl zaplaceno tolikrát, kolik čtenářů si jej bude chtít přečíst. V zásadě je tedy v zájmu vydavatele/autora tištěnou knihu zrušit a nahradit e-bookem s dostatečně silným DRM. Zájem zákazníka je přesně opačný.

Petra v jednom z rozhovorů argumentuje „Kdo chce číst, ať platí“. Zapomíná, že při koupi knihy stojí otázka jinak: „Kdo chce vlastnit, volně nakládat a číst ať platí.“ S tím, že složka „volně nakládat“ je zjevně cennější, než „vlastnit“ a ta než „číst“.

Když už jsme u toho, jaká je vůbec ona „cena práva číst“? Když si knihu koupím a přeprodám, lze ji definovat jako cenový rozdíl. A pokud ji půjčím? Pokud ji daruji? A obdarovaný zas daruje dál?

Tahle skutečnost se prostě na ceně e-booků projevit musí. Jinak se nehneme dál a zůstaneme u stále silnějšího tlaku na kriminalizaci – a stále silnějšího odporu proti ní. Jistě, existují zde náklady na jeho přípravu. Ať mi ale nikdo netvrdí, že jsou duplicitní s náklady na přípravu knihy tištěné. Že jsou srovnatelné s náklady na fyzickou výrobu kopií, jejich distribuci, dopravu, prodej.

Za právo číst budu platit rád – ale v míře přiměřené. Autor i vydavatel si odměnu zaslouží, stejně jako já si zasloužím platit jen to, co skutečně konzumuji. Ta cena nemůže být srovnatelná s cenou za produkt, s nímž mám právo ho vlastnit a dokonce s ním volně nakládat. Hm, teď mě ovšem napadlo, jak mohu inspirovat mocné tohoto světa: zakažme knihovny, antikvariáty, zakažme půjčování i přeprodej knih. :-(

přesně tak, vize je to krásná, ale ne moc dobře realizovatelná, přinejmenším ne u nás.
A padla tam zase věta o ceně ebooku – opravdu vám to přijde tak drahé, jak je to teď? A jaká cena by vám přišla reálná?
Jak už jsem tady psala – sice neplatíme za dopravu, sklady a tisk, ale zase máme náklady jiné. To opravdu máte pocit, že se eknížky musí prodávat do 100Kč?
(Neberte to prosím jako ublížené úpění, ale jako opravdový zájem o odpověď)

…ale možná trochu budu. V příspěvcích výše (třeba standa přímo nade mnou) se často řeší, jaký byznys model a ceny nastavit pro ebooky, aby to bylo spravedlivé, aby vedle sebe mohly koexistovat tištěné knihy a ebooky, co a jak by se líbilo autorům, vydavatelům, čtenářům a co si kdo zaslouží. Jsem skeptický, že tohle hraje nějakou roli, není to o morálnosti, ale jen a pouze o ekonomice. Podle mě jsou hlavní následující faktory:

1) Technický pokrok vždycky vítězí a novější, lepší a levnější technologie vždy postupně vytlačí ty starší, horší a dražší (nemusí je zabít ze 100%, ale vytlačí je z většiny trhu a udělají z nich niché). Tohle se stane i s eBooky a papírovými knihami

2) Na každým normálním trhu (mimo monopoly, oligopoly apod.) je převis nabídky nad poptávkou a pánem trhu je tedy v konečným efektu zákazník. Dodavatelé nemají možnost trh ovládnout, takže se jim buď daří přizpůsobit poptávce a současně vydělávat, nebo se jim to nepovede a jdou z trhu pryč. Tohle platí i na knižním trhu, byť tady větší roli hrajou emoce, protože k literatuře obvykle máme hlubší vztah než k jiným zboží. Ale i tak to platí.

3) Lidí, pro který stažení ebooku zadarmo bude preferovaná varianta, jak se ke knížce dostat, je a bude hodně, i když zdaleka ne každý (pravděpodobně cca stejně jako v případě hudby a filmů, tj. odhadem desítky procent populace, kvantifikovat to nedokážu) a nic proti tomu nebude možný udělat – právní ani technologický restrikce / represe nikdy nefungovaly a fungovat nezačnou a spoléhat na změnu morálky by byla utopie. A kde je poptávka, bude vždycky i nabídka

4) Protože eBooky se pirátí snáz než papírový knížky, nějaká část v současnosti platících zákazníků z trhu po přechodu na eBooky v každým případě odpadne a trh se tím zmenší. Návazně na to se sníží ceny prodávaných eBooků, než se najde rovnovážná cena, při který lidi ochotný za ně platit nebudou mít problém ji akceptovat a nebudou vytlačovaný k warezu. Poklesem ceny se trh dál o něco zmenší, takže na straně nabídky se na něj všichni už nevejdou

5) Nakonec to dopadne tak, že trh bude menší a s nižší cenovou hladinou než v současnosti. Část vydavatelů a autorů to ustojí, část ne a budou se muset věnovat něčemu jinýmu. V procesu proběhne nějaká konsolidace vydavatelství a prodejců apod. Celý to potrvá tak 5–15 let

6) Straně nabídky se tenhle proces pochopitelně nelíbí, ale kromě odchodu z trhu nemá žádnou efektivní možnost, než se mu přizpůsobit, adapt or die

7) Tohle všechno je normální, bylo to tu 100× v minulosti a bude to tu 100× v budoucnosti

8) Podstatný faktor do budoucna bude ještě znalost světových jazyků v populaci, kolik lidí bude ochotno číst knížky v ENG atd. Knižní trh je reálně globální, ale je tu historicky vytvořená jazyková bariéra. Jestli se udrží, poběží to podle scénáře v bodech 1–5. Jestli padne, bude to ještě podstatně drsnější (kolik třeba znáte českých maloobchodních řetězců?)

Jinak, já podobný scénář v posledních letech pozoruju i ve svým byznysu, pořádně mě to štve a nikomu ho nepřeju, takže mě za můj cynismus nekamenujte. Ale tohle je prostě cena za pokrok, občas to v procesu někoho semele – v duchu si představuju třeba chovatele koní nebo vozky v době nástupu železnice nebo aut :-)

Ano, já hledám cestu, jež by dala možnost knihu jako fyzické médium zachránit v koexistenci s e-bookem. Bohužel mám pocit, jakoby sama vydavatelství běžela radostně k srázu – po vzoru lumíků. Jsem přesvědčený, že to vše je otázkou času. A čím déle bude trvat současný stav, tím více pravděpodobná je vaše cynická vize.
Což je ve světě, kde jsou lidé ochotni posílat třicetikorunové sms do talentových soutěží, dost smutné prozření.

Opakuji – nemám e-booky rád. Ale nejsem slepý. Miluji knihy se vším dobrým i zlým. Ale nejsem hluchý. Snažím se nebýt němý, ale holt „je to jen krásná teorie, bla bla bla…“

Dopadne to jak předpovídáte. A tištěná kniha bude jednoduše snobismus a zbytečný luxus.

Já absolutně netuším, jaké ty náklady jsou – ale prostý rozumem dojdu k tomu, že e-book ušetří akorát tak za papír a tisk. Možná za distribuci. Takže ty ceny nepovažuju za nijak mimo – to je ale pro mě právě argument, proč nejsou pro mě e-booky konkurence schopné. V průměru je tam rozdíl cca 100 Kč a to už za knihu rád připlatím.

Pardon, ten anonymní příspěvek je můj…

To standa.e: posílat Petru Neomi „do rachoty“ s tím, že o její Tinu Salo nikdo nestojí – to je docela drsný.

Stando, proboha… spisovatelé z flash disků a médií přece nemají vůbec nic, to jde do OSA, ne do Dilie. Opravdu musejí všichni plkat nesmysly, aniž by si zjistili, jak je to v reálu? Je to pořád dokola. Ostatně, sám píšeš, tak bys měl aspoň vědět, kdo za tebe dostává peníze.

Proboha, to dáte v Praze za pivo tolik???

A to nemluvě o tom, jak ten Pilch (a další) sdírá autory z kůže, že? ;-) :) :) :)

Promiň, ale píšeš skoro v začátku svého výčtu „2) Na každým normálním trhu“ – na žádném normálním trhu se přece neukradne 99% zboží! Jak chceš probohy na to podle čehokoli vytvářet nějaké ekonomické modely? Jediným modelem je zbožné přání, že se to nějak ustojí…

Za tu výpůjčku je to přesně 0,50 Kč. Kromě toho se pro autory, překladatele a nakladatele rozúčtovávají také peníze vybrané z nově zakoupených kopírek (tam netuším, kolik to je) a z komerčního kopírování – tam je to řádově v haléřích na kopii. Přijde mi to relativně správné, protože nejčastěji se kopírují skripta, a skripta také tvoří podstatnou část publikací nahlášených v Dilii. Přihlášení u Dilie je zdarma, autoři a nakladatelé nic neplatí, naopak peníze dostávají.

Praxe je tedy taková, že Dilia po autorech nic nechce, naopak jim peníze posílá. Nemám pocit, že by tahle organizace autory „dřela z kůže“ (což by byl také nesmysl, protože Dilii si autoři kdysi dávno založili sami).

Jasně, ve vztahu k literatuře jsem jen čtenář a fungování knižního trhu neznám, můžu se seknout… ale kdyby 99% čtenářů četlo pirátský kopie, tak už by knižní trh neexistoval vůbec.

Jestli se jako analogie vezmou filmy a hudba, tak velmi pocitově odhaduju, že by lidí, kteří budou pirátit vždy a všude, mohlo být cca 25–30% a lidí, kteří naopak budou všechno kupovat, bude cca 25–35%. Ti mezi budou využívat oba způsoby pořízení a podíly budou záviset na cenách a uživatelským komfortu, tj. při nízkých cenách budou víc kupovat, při vysokých převážně pirátit. Jestli jsem se v tomhle odhadu a analogii s audio/video zásadně neseknul, tak při rovnovážný cenový hladině u eBooků (nižší než současná) by se trh zmenšil o cca 30–40%. A za sebe bych tipnul spíš pokles o něco menší – třeba o 20–30%, protože mezitím přijdou nějaký inovace (interaktivní knihy apod.) a současně při nižších cenách a pohodlnější distribuci asi lidi nebudou nad nákupem tolik přemýšlet a častěji si impulsivně koupí i něco, co by třeba za víc peněz dneska už nekoupili.

Já tady analogie moc nevnímám – kniha je kniha a ebook textový soubor. U písně mám dojem, že takové rozlišení nefunguje.

Ale mluvil jsem o trhu s ebooky. Tam podle mě 99% objemu jaksi není placené… Míchat do toho tištěné knihy vlastně nemá moc smysl – každý titul bude mít jiné poměry prodejů…

Když budou ebooky levnější, budou je lidé víc kupovat. Ale problém je podle mě hlavně v tom, že někteří vydavatelé/na­kladatelé, neprodávají ebooky vůbec.

Je těžké donutit lidi, aby kupovali něco, co jen celkem snadno k sehnání zadarmo. Nemyslím, že je to otázka ceny… každá úhrada je vyšší, než nula. Zatím imho nejsou problémy fatální, pokud by byly, vynutí si velcí hráči restrikce, nebo větší paušální odvody autorským svazům. Standa mě sice posílá do rachoty, ale Fífek se určitě k pásu jen tak nevydají.

to: Petra Neomi – Lidi především nejde nutit, lze pouze něco nabídnout.

to: Robert Pilch – V tom případě jsme ztraceni v začarovaném kruhu :-)

Děkuji vám všem za reakce a především Robertu Pilchovi za vyčíslení (a taky za jeho knihy, ty vždycky zpracovávám s láskou a péčí:). A teď si vemte ještě k tomu všemu, že my musíme něco taky vydělat jako distributoři, což jsou jak jsem již psala, někdy docela vysoká částka.
Já si myslím, že časem by cena e-knih mohla lehce poklesnout právě třeba vlivem zdokonalení výroby ebooků už v rámci přípravy tištěné knihy. To však závisí spíše na Adobe, aby vylepšilo export z Indesignu, protože to, co z toho leze teď je někdy fakt nezpracovatel­ná hrůza.

A pak si myslím, že právě poměrně vysoká cena ebooků vede k tomu, že tištěná nezanikne, protože jak jste říkali, když ten rozdíl není tak velký, tak už je lepší koupit si tu tištěnou.

Děkuju Robertovi za doplnění – to s těmi kopírkami jsem nevěděl.

V předchozím příspěvku má Petra naprostou pravdu, k tomu se nedá nic dodat.

To Kulagin: jak už vyplynulo z předchozí diskuze, tak e-kniha NENÍ kniha a to ani v právním smyslu. Dalo by se říct, že e-kniha je takový jakoby „duch“ papírové knihy. Znáte to: „země byla pustá a nesličná, jen duch (knihy) se vznášel nad vodami“ … :-)

Šanci na „cestu z bludného kruhu“ vidím jedině v tom, že bude dostatečné množství „staromilců“ (takových, jako jsem já), kteří si budou kupovat papírové knížky. E-booky jsou ZA STÁVAJÍCÍCH PODMÍNEK cestou do (doplňte si sami kam).

Krom toho mají knihy a ebooky i naprosto jinou logistiku prodeje, jinou cílovou skupinu pro reklamu, jiné klíčové problémy…

Prostě tomu nerozumíte.

Já taky občas jezdím autem a nemluvím do řemesla ani automechanikům, ani závodníkům formule 1. Člověk jako laik získá představy, které jsou často mylné.

Vždyť ty ale ebooky vůbec neprodáváš, ne?

Samozřejmě už jsem absolvoval větší množství naléváren, co se ebooků týče. To je nutnost. A pro mě jsou ty rozdíly očividné, když jsem v oboru. Ostatně většina těch argumentů padla i v téhle diskusi, stačí si je přečíst. Pro hmotný objekt přece musí platit hodně jiná pravidla než pro něco, co je ke stažení přes internet, aniž se člověk hne ze židle… A to je jen otázka distribuce…

Někdy ano, někdy ne. Samozřejmě máme asi každý zkušenost s tím, že si stáhneme film a na konci se bušíme do hlavy jaká je to kravina a jsme rádi, že jsme nevyvalili ty dvě kila za lístek. Nebo muzika. Řada alb prostě prosviští jedním uchem tam a druhým ven a člověk ví, že i kdyby si to koupil, stejně to nebude moc poslouchat. V tomhle vidím se stahování velkou výhodu. Je pravda, že se to s koupí úplně nevylučuje. Sám jsem si takhle naposled koupil skvělé album Silent Stream of Godless Elegy, když jsem zjistil, že ho poslouchám už třetí týden v kuse. Pak je to investice, která se vyplatí, nemluvě o podpoře zajímavého interpreta (mimochodem, kapelu doporučuju, je to skvělý soundtrack k Červenákovým knihám :)). Nebo podobně Kopřivův Asfalt. Zabíjení se mi nelíbilo, takže jsem byl vůči autorovi opatrný. Ovšem kolem knihy bylo takový haló, že jsem stáhnul knihu ve wordu a po přečtení padesáti stran jsem to běžel koupit. A Holomráz už jsem pak bral automaticky. Takže ano, dalo by se říct, že pokud je autorovo dílo dost kvalitní, kupce najde i přes možnost stažení zdarma a je to spíš svérázná reklama. Na druhou stranu nevěřím tomu, že lidi, co si stáhnou jmenovitě toho Žambocha, by si ho nekoupili nebo nepůjčili v knihovně, kdyby tu možnost neměli. Možná ho někdo čte ze zvědavosti a ve výsledku nesedne, ok, ale kolik takových je? Nevím jak je to generačně, ale začínám si myslet, že my, co jsme vyrostli na knihách, ty ebooky bereme trochu zdravěji než (zastydlí) puboši. Tam už bych se určité deformace opravdu bál. Další věc je, že ekonomická situace je taková jaká je, jak píše Petra, a s tím asi nelze nic dělat. Lze jen doufat, že bude někdy líp… Šíleného Maxe mám moc rád – ale dožít bych se toho asi nechtěl :) Asi si pro sichr z posledních peněž koupím Stmívání a Vampýrskou akademii – až TO nastane, narozdíl od e-bookářů se aspoň chvíli ohřeju :D

Ano, dříve se knihy kupovaly „jen tak“, teď se čím dál víc kupují „na jistotu“.
Proto taky stojí dvakrát tolik.
A piráti argumentují „Koukněte, jak vás nakladatelé ždímou; nekupujte, stahujte zdarma.“
To samozřejmě cenu dále zvyšuje, aby se titul alespoň zaplatil.
Pevně doufám, že to není spirála smrti a nějak se z toho vybruslí…
Ovšem upírám se spíše k víře, nežli k rozumu. :)

Samozřejmě že se z toho vybruslí … prostě se budou vydávat knihy jen těch, kteří mají dost příznivců, kteří si jejich knihy v dostatečném počtu a při patřičné ceně koupí. Na tom není nic tragického.

BTW .. a je právě úkolem nakladatele oslovit a přesvědčit co nejširší skupinu zákazníků, že právě ta která kniha stojí za to investovat do ní peníze a čas. Když to zvládnou, přežijí, když ne tak skončí. Žádná škoda. Je to napsáno možná až moc brutálně, ale prostě to tak je. Nakladatelů je dost, autorů jak psů, nějaká redukce nebude žádná tragedie.

Tak jsem prelouskal tuhle dlouhou diskusi, abych zjistil, ze uz neni moc co dodat. Jednu pro me podstatnou vec ale prece ano – prelouskal jsem ji diky tomu, ze jsem si ji otevrel ve ctecce, protoze ze cteni na monitoru uz by me davno bolely oci.

to VS a Leonardo … jak se mohou jednicky a nuly zkazit? :D tohle ais fouknu na lamera :D

Ošklivý, ošklivý Honza Voráček!
Chce nás připravit o další vzduch, co nás ještě drží nad vodou…

Něco zbožňuji, a proto očekávám, že to co nejdřív vyhyne…?
A nebudu to bránit, protože to je přece přirozený zákon?

Asi si nějak vůbec nerozumíme…

To rozhodopádně!

Problém je, že ve výlevech na několik normostran člověk těžko hledá ten hlavní akcent.
(Přišlo mi, že ten předpolední krátký jsem ale shnul celkem dobře.)
Ostatně nejsem myslím jediný, kdo má v dikusích s Tebou občas potíže chápat, co chceš říct…

A nebo tu předchozí otázku nechejte plavat. V podstatě mě to zas až tak nezajímá. A tenhle prostor je asi přeci jen vhodnější pro jiné příspěvky než vysvětlování si „já si myslel že ty sis myslel že já si myslel.“ Za ten potenciál flamu to nestojí. ;-)

Někde výše si kdorsi nemístně liboval na téma Dilia (Divadelní a literární agentura). Tato instituce ze zákona oškubávala od 50. let autory o solidní podíly na honorářích, v praxi je odváděly rovnou příslušní nakladatelé a autorům byly vypláceny již náležitě zkrácené částky. Pokud částku nestrhlo a neodeslalo nakladatelství, byl naháněn autor. Zdroj – archivní fond Západočeské nakladatelství Plzeň.

a to nevíte, že si tam teďka sušíme asi dvěstě knížek od Baronetu… Je pravda, že spousta toho je červená knihovna, něco tam jsou upírské knížky, ale třeba připravujeme komplet Helmutha Nowaka…:)
A když už jsme u té reklamy (omlouvám se, jestli tím ruším), tak se mi dostala do rukou chystaná palmknihácká (dotyková) čtečka a osobně mi přijde ještě lepší než Kindle – respektive funguje úplně stejně ale jako plus jsou u ní vidět obálky knížek a má hrozně hezkou animaci při otevírání. Nehledě na to, že se na ni chystá super akce…:)

Tím úvodem jsi to celé pohřbil;-) … každý přece víme co by se stalo, kdyby někdo recenzoval dárek od partnera/ky, a NEBYL pln nadšení a enthusiasmu;-))). Pod mosty je furt ještě trochu kosa;-)))).

Vskutku, standa.e má velký kus pravdy. Zbytek lze najít ve výroční zprávě:

Odměny vybrané od výrobců a dovozců přístrojů k zhotovování rozmnoženin
zvukových nebo zvukově obrazových záznamů a od výrobců a dovozců nenahraných nosičů zvukových a zvukově obrazových záznamů (…) na základě práva nositelů práv na odměnu v souvislosti s rozmnožováním děl zaznamenaných na zvukový, resp. zvukově obrazový záznam pro osobní potřebu. [*jiné záznamy nejsou výslovně uvedeny, patrně ne úmyslně, protože dál se s nimi počítá*] Výběrem těchto odměn pro nositele práv zastupované, resp. registrované DILIA je kolektivní správce OSA. Brutto inkaso poukázané kolektivním správcem OSA činilo v roce 2010 celkem 17.980.225,23 Kč. Z toho:
- přístroje a nosiče zvukových záznamů Kč 1.789.735,77
- přístroje a nosiče zvukově obrazových záznamů Kč 12.701.362,24
- přístroje a nosiče jiných záznamů Kč 3.489.127,22

Ale jak rozliší, který bajt je na mp3, který na avi a který na ebooky, ví čert – jestli by se to našlo někde v rozúčtovacím řádu OSA, se mi pátrat už nechce.