18. května - Redakce Soutěž o PODEPSANOU tetralogii a tři audioknihy
Milí čtenáři,
na závěr narozeninového měsíce jsme si pro vás připravili opravdovou
lahůdku – kompletní tetralogii Odkaz Dračích jezdců,
kterou nám Christopher Paolini při své návštěvě Prahy
podepsal. Ani další čtenáři nepřijdou zkrátka – třem
pošleme novou audioknihu Eragon.
Ceny jsou velkolepé, proto jsme si pro vás připravili hned deset otázek,
ale nebojte se, supertěžké nejsou. Naleznete je společně s formulářem
pro účast v soutěži na:
Je to již osm let, co hollywoodský producent Jerry Bruckheimer bouchal lahev šampaňského v oslavě dalšího svého hitu. Jak se brzy ukázalo, Piráti z Karibiku jsou jako obchodní značka dokonce megahitem. Proto v době, kdy se Jerrymu ne zcela daří (poslední tři filmy, v jejichž rozpočtu smočil svoji peněženku z krokodýlí kůže, tedy Čarodějův učeň, Princ z Persie a G-Force, na sebe ani nevydělaly), bylo načase sáhnout po látce, jejíž obal je označen velkým nápisem: „ÚSPĚCH ZARUČEN“. Tedy vzhůru miř, lebko s překříženými hnáty, vzhůru a ještě výš! Piráti se vrací a neodplují s prázdnou.
Další plavby se však nezúčastnila celá posádka předchozích
úspěšných vyplutí. Za kormidlo se tentokrát místo Gorea Verbinského
postavil režisér Rob Marshall, který proslul svými výpravami do
Chicaga či za japonskými Gejšami. Bohužel vám musím
oznámit, že ač je to dozajista dobrý kapitán, kvality svého předchůdce
přeci jenom nedosahuje. Oproti svým předchůdcům působí poněkud laciněji
i přes rozpočet 250 milionů, který je tak svou výší zařazen mezi
třetí (300 mil.) a druhý díl (225 mil.). Ne, že by snad bylo málo akce,
chraň bůh – ta je ve skutečnosti jakousi berličkou, využívanou
scénáristy v naději, že větším počtem šarvátek skryjí absenci
příběhu. Místo něj je nám naservírován jakýsi slabý odvar
okopírovaný z počítačových her.
Pokud jste četli úžasnou knihu Plout na vlnách podivna od Tima
Powerse, musím vás zklamat. Tento snímek s ní má společný akorát název
a existenci fontány mládí. Ta je cílem plavby hned několika závodních
týmů – pirátů v čele s Černovousem, anglickým loďstvem a jeho
španělským protějškem. Dostat se k fontáně však není tak snadné –
je zapotřebí mapy, slzy mořské panny (její získávání je patrně nejvíc
cool moment filmu) a dvě nádoby. Taky cítíte ten počítačový,
přímočarý a primitivní nádech? Ostatně ani hudba Hanse Zimmera neprošla
nějakou markantní proměnou, jakoby se panu skladateli nechtělo hledat
nové noty.
Umíte řídit loď podle hvězd? Podle Johnnyho Deppa by to šlo dozajista
snadno. Tenhle chlapík září všude, kde se objeví, a čtvrtý pirátský
díl si urval jenom pro sebe a z plátna de facto nesleze. Můžete se proto
těšit na jeho eskapády, odporující fyzikálním i logickým zákonům,
neotesané vtipy, které se možná až příliš opakují, a tentokrát se od
jeho Jacka Sparrowa dočkáme i něčeho, co u něj takřka neznáme –
morální zásady vlastní jen vybraným hrdinům.
To je vlastně první kámen úrazu – Jack Sparrow má být morální
červ, kanálník a bezcitný šmejd, abychom si jeho zábavnosti mohli užít
naplno. Jakmile jej však scénáristé tahají za dredy kamsi
k neposkvrněným „Aragornským“ postavám, začíná působit poněkud
uměle a neduživě. V Na vlnách podivna máme dokonce možnost
seznámit se s ženou Jackova srdce (Penélope Cruz, občas zastoupená
vlastní sestrou Monicou). Copak má mít pirát ženu svého srdce?
Chemie mezi oběma těmito postavami je sice dobrá, ještě lepší je však
již tradičně vztah Jacka s kapitánem Barbossou. Vzájemně si tvoří
sympatický protipól, a přesto jsou si velice blízcí. Barbossa by si jistě
zasloužil více prostoru, tak jako Černovous, který jej má žalostně málo
(a pořád víc než naposledy Chow Yun-Fat). Romantiku, o níž se
v předchozích dílech starali Will s Elizabeth, tu má na své košili (do
chvíle, kdy ji sundá) kazetel (!) a mořská panna, a výsledkem je jen
jakési nedochůdče. Kde se kazatel vzal na pirátské lodi, není
vysvětleno.
Nakonec, někdo to říct musí. Jakkoliv jsem při sledování předchozích
dílů nadával na neadekvátní linii s Willem a Elizabeth, tady mi oba dva
velice chyběli. Nejen proto, že by Jack mohl být dál jenom komickou
vedlejší figurkou, jak to máme rádi, ale protože by romantický aspekt
Pirátů působil jenom kýčovitě, namísto kýčovitě, naivně a
nedotaženě dohromady. Proto nezbývá, než se modlit, aby se v dalším
díle (jemuž už je umetávána cestička) sešla stará čtyřka, tedy Bloom,
Knightley, Depp a Rush. Ostatně, působí velice zvláštně, když o starých
postavách nepadne ani jedna zmínka.
Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna jsou pozlátko. Na první
pohled lesklé, třpytící se a draze vypadající. Pokud se však podíváte
pozorně, zjistíte, že je to vlastně jen tretka. Zábavná, ale přesto
tretka.
Režie: Rob Marshall
Scénář: Ted Elliott, Terry Rossio
Hrají: Johnny Depp, Astrid Berges-Frisbey, Penélope Cruz, Ian McShane, Kevin
McNally ad.
Hudba: Hans Zimmer
Premiéra: 19. 5. 2011
Souhlasím s tvrzením zábavná tretka. Ale fakt zábavná. Nevím, jak
pozorně jste se díval, ale Angelica přece jen nezůstala ženou Jackova
srdce. Protože Jack je prostě narcista. A díky těm řečem o duších,
tuším, že ten kazatel tam byl proto, aby Černovous neshnil v pekle :)
Já jsem tedy pochopila, že mladého kazatele piráti kdesi chytli, aby pak
vyměnili jeho mládí za Černovousovou (dva poháry, jeden se slzou). Ale
jinak už jsem se ani nebavila. Jacka bylo nějak moc.
Ano, postave kazatele by tam mohl mít takový význam, ale jen
v případě, že by ho v této rovině alespoň nějak využili. Jestliže se
však Černovous ani trochu zatracení nebál, ani nedošlo k nějaké
„katarzi“, kdy by o odpuštění sám požádal, byl tam kazatel de facto
naprosto k ničemu…Tedy pokud nepočítáme dělání „bu bu bu, půjdeš
do pekla!“ a linii s mořskou pannou, která je takovou nedostatečnou
náhražkou za Willa s Elizabeth (v ní by ale mohl být kdokoliv jiný).
K ženě Jackova srdce – podle mě to, o čem mluvíte, není konečné
řešení jejich vztahu. Uvidíme v dalším díle :) Konec a tržby tohoto
napovídají, že na něj nebudeme muset čekat nijak dlouho.
Osobně jsem rád, že film vypadal cituji: „laciněji“. Na předchozích
dílech mi vadilo, že tu jste byli v japonsku, tu hned v Karibiku, pak zase
v Antarktidě… pirátské lodě nejsou stíhací letouny, jsou to dopravní
prostředky, kde ledasjaká cesta trvá měsíce. A díky tomu, že se film
držel v podstatě jedinné cesty (Londýn – Cuba) mi to přišlo mnohem
reálnější, jak předchozí díly.
Další výtka: Hans Zimmer odvedl ohromný kus práce, namixoval starší
melodie s novými prvky (přecijen je film součástí série a byl by nesmysl
vymýšlet Jackovi nový hudební motiv). I nové postavy dokázal uvést
perfektně (Angelica – hispánský motiv v kombinaci s motivem Jacka, však
je Agelica takový hezčí „klon“ Jacka). Obdobně je to s Černovousem.
A motiv mořských pannen ani nezmiňuji, zcela nový a přitom pasující
k filmu + magický + napínavý + svým způsobem sexy.
Jack Sparrov není bezcitný šmejd – asi jste špatně sledovalpředchozí
díly.
Absence Willa a Elizabeth byla jedinně ku prospěchu – co by nám tyto
postavy přinesly nového? Will = kapitán Bludného Holanďana se značně
nedpřirozenými schopnostmi, schopný vyřešit v podstatě jakýkoliv
problém „na moři“ během okamžiku. Elizabeth = opuštěná dívka na
pevnině, čekající na svého vyvoleného (nebo s Willem hnijící…
doslova… na palubě Holanďana)? Ne, děkujeme ještě, že jsou tyto postavy
mimo hru.
Pozvolna rozvinutý motiv kněze a mořské panny je mnohem lepší s výrazně
větším potenciálem. Vždyť knězi ani nevadí, že má jeho láska místo
nohou (a toho mezi nimi) rybí ocas. Ocas, kterého se sice lze na chvíli
zbavit a kněze tak „pokoušet k hříchu“. Ano, tohle bude určitě
ještě zajímavé.
Dve hodiny nudnej 3D tmy. Tak veľmi o ničom, že som s láskou spomínal
aj na Willa a Liz (čomu by som nedávno nebol veril) a všetky tie
samoúčelné trikové orgie z dvojky a trojky. Najviac ma naštvalo, ako
veľmi nevyužili inak skvelého Iana McShanea. Zatiaľ najnudnejší filmový
Blackbeard vôbec.
bída s nouzí. Žádné napětí, chemie mezi postavami, moc Jacka.
A Zimmerovi bych za tuhle hudbu nezaplatil ani floka. A jinak souhlas
s Ďurem, Will a Liz tu fakt chyběli. Já jsem si zase nejednou s nostalgií
vzpomněl, jak jsem před lety seděl na Prokletí Černé perly a skvěle jsem
se bavil.
A pro Tintina: Jack je šmejd a vždycky (až na pár výjimek) dělal jen to,
z čeho mohl mít sám prospěch. Stačí si vzpomenout na první díl kde
sebou vzal Willa jenom kvůli tomu, že byl potomek piráta a mohl ho
případně vyměnit za loď.
Řekněme, že každý má na film svůj pohled. Pro mě byla romantická
linie mezi knězem a Sirénou jen slabou náhražkou za Willa a Elizabeth,
navíc podanou takovým způsobem, že si nejsem jist, jestli tam nebyla
zakomponovaná dodatečně, nebo jestli ji naopak dodatečně markantně
neosekali ve střižně.
Pokud ohromným kusem práce Hanse Zimmera myslíte scény, kdy jako na
běžícím pásu mění starší melodie a těmi „novými“ de facto
vykrádá sám sebe (samozřejmě, kromě flamengo kytarových motivů jak
z filmů Roberta Rodrigueze) slyšeli jsme každý jiný film. (A podotýkám,
Hans Zimmer patří mezi moje favority.)
Josef H.: On Hans je velice inteligentní člověk, když ho tak člověk
sleduje, takže je i možné, že když viděl ten film, tak si řekl – tady
budu spíš recyklovat, tady nemá smysl se namáhat až tak.
Ještě jsem neviděla a zdá se mi, že ani neuvidím. Jakožto fanoušek
původní knížky Tima Powerse nějak nemůžu tu „adaptaci“ překousnout.
Když začali slibovat že se čtvrtý díl vrátí k Podivnu, zajásala jsem
(ač jsem marně dumala, jak tam chtějí vecpat milého Sparowa). No, stalo se,
co se dalo čekat – z Podivna má film jen název a kostřičku
nejubožejší. Jeden se za ten „výžer“ skoro stydí.
Ale jsem optimista – třeba to aspoň Powersovým knihám udělá trochu
reklamu.
Víte proč tam nemáte Willa a Liz? protože i když jim byloa nabídnuta
obrovská suma za to že budou hrát tak hrát odmítli. Tak to museli udělat
bez nich jinak knížku jsem nečetla – ale ono se nenadasrmo říká je
lepší přečíst si knížku až jako druhou(sama se tímto neřídím jenom
předkládám fakta) dále co byste asi tak od toho ještě čekali vás je pár
co na to do kina nejdete jen kvuli Sparrowovi. Měli by nejmíń o 3/4 menší
výdělek a to se jim vážně nevyplatí.. také by jste neměli hodnotit vždy
záporně a nalézt si v tom něco kladného.. jinak nesouhlasím s těmi
kterým se hudba nelíbí – zkuste si to složit zlatíčka pak komentujte…
třeba „mermaids“ byla velmi pěkná a absolutně výstižná žádnou tak
pěknou jsem už hodně dlouho neslyšela – jenomže každý to neslyší
každý jsme jiný. Nějak se mi z toho dělá nanic vyčítání něčeho
ostatním tak zatím a asi navždy pápá…
Minipřipomínka k thilleru Alexa - 6. 6. 2011 14:56
Všimli jste si že v thilleru dává zhruba někde na konci mořská panna
Jackovi facku? já to v tom filmu nějak nepochytila..