Paver Michelle - Pojídač duší - Letopisy z hlubin věků IIIPojídači duší se opět vrátíme do dávno zapomenutých časů, kdy na většině území dnešní Evropy šuměl nedozírný Hvozd, obývaný nepočetnými skupinkami lidí. Lidí, kteří ještě zdaleka neměli ambice přetvářet svět k obrazu svému, místo toho zvolili cestu přizpůsobení se okolí a dokonalého využití všech dostupných zdrojů. Lidí, kteří považovali Hvozd za svou matku a zvířata za své bratry. Strázně života pomáhala překonávat magie, všudypřítomná a skrývající se v každém živém tvoru, v každé věci. Na osoby, schopné manipulovat s magií,  však číhá strašlivé riziko – touha po moci, pokušení manipulovat ostatními. Ti, kteří tomuto nutkání podlehnou, se stanou nebezpečím pro všechny živé tvory kolem. Stanou se z nich Pojídači duší.

Hlavní hrdina, mladý Torak, přijde po střetnutí s nimi o otce. Zoufalý chlapec nejprve ani netuší, oč vlastně jde, nebezpečí začíná získávat konkrétní podobu teprve postupně. V Pojídači duší však už nastal čas na přímou konfrontaci s nepříteli. Pojídači unesou Torakova vlčího přítele a hrdina se musí vydat po jejich stopách na mrazivý sever, kde končí přívětivý Hvozd a začíná kraj věčné zimy. To ale není jediná překážka. Jak začíná být tvář nepřátele stále zřetelnější, zjišťuje vyděšený Torak, že jedním z Pojídačů by mohl být i on  sám.  Na konci bude tedy muset zvítězit nejen nad nepřáteli, ale i sám nad sebou.

Dějová linie Pojídače duší je poměrně prostá a lehce identifikovatelná – jde o stále aktuální boj dobra proti zlu, o kterém jsme četli již nesčetněkrát.  Michelle Paverová ovšem starou formuli obohatila o nové prvky, které její cyklus pozdvihují nad průměr běžné literatury pro mládež. Autorka prokazuje jednak důkladnou znalost přírody a chování zvířat, jednak solidní  historickou erudici, týkající se zvláště období mezolitu, ve kterém se odehrává děj knihy. A co je nejdůležitější, dovede svých znalosti dovedně využít a předat je čtivou a srozumitelnou formou i ostatním. Mladý čtenář tak má ojedinělou příležitost poznat život a mentalitu lidí z období těsně před počátkem „zemědělské“ revoluce. Pokud si přidáme i dobrodružný děj a dávku mystiky, vnikne kombinace, která nemusí urazit ani dospělého čtenáře.

Velkým plusem je vkusná grafická úprava knihy. Kresba na obálce, stylizovaná do podoby jeskynních maleb, i obrázky na počátcích kapitol by sice neměly mít vliv na hodnocení knihy, ale určitě mají pozitivní efekt. A to zvláště na ty čtenáře, které stejně jako mě vychovaly klasické dobrodružné romány, vyzdobené úžasnými kresbami. Bohužel, zvyk ilustrovat knihy vymizel, a dnešní doba je v tomto ohledu úpadková. Pěkně ilustrace jsou jedním z faktorů, tvořících celkový dobrý dojem z knih Michelle Paverové. Však také její cyklus Letopisů z hlubin věků oslovil nejen čtenáře, ale všimli si ho i filmaři, věčně lační zajímavých předloh pro scénáře.  Film natáčený podle Bratra vlka má produkovat Ridley Scott, takže by výsledek mohl být zajímavý.