Velké odhalení hned na začátek: Prometheus je úchvatné, místy dokonce dechberoucí sci-fi, které v lecčem připomíná snímky ze zlatých let tohoto žánru. Pojí v sobě romantiku objevování nových světů se strachem z tajemných končin vesmíru a temných zákoutí lidské mysli, to celé v hlubším, až filozofickém podání. Přesto se v žádném textu o něm nemůže neobjevit slovo bohužel.
Měl to totiž být jeden z největších zážitků roku, který sliboval
Prometheus, film legendárního Ridleyho Scotta, jenž se jím vrací
k žánru sci-fi, navíc do světa snímku, který jej vymrštil vzhůru mezi
hvězdy, do světa Vetřelce. Intenzivní mediální kampaň slibovala
také mnohé, především však odzbrojující vizuální složku.
Očekávání fanoušků se vyšponovala až na půdu, není proto divu, že
jsou první hlasy spíše zdrženlivé. Ovšem tak trochu neprávem.
Hned první záběr dozajista potěší všechny fajnšmekry, neboť
parafrázuje legendární dílo Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná
odysea. Právě s ní se pro Promethea nabízí největší
srovnání, především proto, že je pojí společné téma vzniku lidstva.
Tam, kde se však Odysea „omezuje“ na zrod člověka v rovině
zrození jeho intelektu, jde Prometheus ještě dál a nastiňuje vznik
veškerého života na Zemi. Ten nemá (což je také tématem mnoha vědeckých
teorií) tak úplně pozemský původ.
Dvojice archeologů Elisabeth Shaw (Noomi Rapace) a Charlie Holloway (Logan
Marshall-Green, jehož největším hereckým uměním je vypadat skoro jako Tom
Hardy) o několik (veliké několik) let později nachází a zkompletovávají
piktogramy z různých částí světa a historických ér. Všechny tyto
piktogramy mají podobné prvky a nejen archeologové jsou přesvědčeni, že
představují adresu k mimozemské rase, dost možná k našim tvůrcům.
A hurá do Vesmíru.
Posádka se probouzí ze stáze poblíž planety s označením LV-223
(zatímco ve Vetřelci šlo o planetku jinou: LV-426, přesto jsou si
vcelku podobné), kde je čeká průzkum jedné z místních prapodivných
pyramid, v níž se schovávají ještě divnější „nábojnice“ těla
mohutných humanoidů či obří hlava z traileru (také ale mnohem méně
viditelná nástěnná malba vetřelce).
V tento moment končí rozjezd na jednu z nejparádnějších space oper
poslední doby a začne něco, co se snad ani nedá pojmenovat slušně.
Postavy – experti ve svém oboru, se totiž začnou chovat jako
dvanáctiletá děcka na výletě na Ještědu – nechodí po stezkách a
neposlouchají rozum. Jenomže na Ještědu vás nemá v plánu všechno kolem
zabít. Tak jako tak, sundávání přileb skafandrů, nebo sahání po
„čemsi (vyvinutém z odkudsi se vynořivších pozemských červů), co
vypadá docela dobře jako kobra“, to zavání nedostatečným pudem
sebezáchovy. A lepší už to u většiny nebude až do chvíle jejich
zadostučiňujícího skonu. Což není na škodu, postavy jsou totiž tím
zásadním negativním rozdílem proti Vetřelcovi. Zatímco v něm měla
každá svůj smysl, tady jich je polovina, eufemisticky řečeno, do počtu.
(Výkaly se na Fantasy Planet probírat nebudou.) Co byste však čekali od
pisálků „hitů“ jako Kovbojové a Vetřelci či Černá
hodina.
Přesto najdete na Prometheovi mnoho pozitivního. Pár bodů si
tedy zmiňme.
Především je třeba vyzdvihnout vizuální stránku filmu, která je tak
vypiplaná, že si připadáte, jako byste po LV-223 sami chodili. Obrazová
dokonalost, což je tak trochu Scottův trademark, hraje prim v každém
záběru. Pomáhá tomu i jedno z nejlepších (a nikterak nerušivých) 3D,
jaké jsem kdy viděl.
Michael Fassbender. Tento herec jasně patří mezi nejlepší v generaci
x<50. Jeho David je nejen nejsympatičtější, ale i nejlépe napsaná
postava. Z ostatních stojí za zmínku snad jen Noomi Rapace a Idris Elba
v roli sympatického kamaráda. Ne, tak za zmínku stojí i Charlize Theron,
která má pořád moc hezký zadek.
Ridley Scott opět točí a jde mu to. Z takto slabšího scénáře by
snad nikdo nedokázal natočit tak přitažlivý film. Hned se více těšíme
na možné pokračování či prequel Blade Runnera. Žádaná by
jistě byla i tak o půl hodiny delší verze Promethea na
DVD/BD.
Myšlenky. Občas je dobré vyjít z kina a nechat film kolovat v hlavě,
interpretovat si jej, teoretizovat a dál se jím zabývat. Prometheus
to nabízí dosyta, tedy alespoň do chvíle, kdy se film změní na klasickou
vyvražďovačku. Dokonce i sekera se mihne v rukou hlavní hrdinky. Přesto
předpokládejte, že u tohoto snímku si nejen neodpočinete, ale také
potrénujete internet. Kdyby měl někdo zájem o teorie a vysvětlení, nechť
se ozve. Odpověď na jednu z hlavních otázek (která podle mnohých
pomýlených zůstává neodpovězena), tedy jak vysvětlit chování tvůrců,
nabízí kulečníkový rozhovor Davida s Charliem.
Nenechte se odradit, Prometheus za návštěvu kina rozhodně
stojí. Tedy, pokud od něho nečekáte ryzí Vetřelcovský prequel, nebo
největší žánrový milník od dob Matrixu, ne-li přímo
Metropolis. Ano, očekávání umí být nezdravé jako
laciná coura.
Režie: Ridley Scott
Scénář: Jon Spaihts, Damon Lindelof
Premiéra: 7. 6. 2012
Hrají: Noomi Rapace, Michael Fassbender, Charlize Theron, Idris Elba…
bohové pod námi, kdy už někdo na začátku 21. století natočí velkou
nekomediální scifárnu, u které nebudu řvát smíchy od samého začátku?
:-/ scénáře jsou absolutně největší slabinou žánrové tvorby, takové
snůšky nelogičností, nesmyslů a krystalické nudy zabalené v líbivém
vizuálním hávu aby jeden pohledal. wtf?
Na negativních hodnoceních Promethea mě zaráží jedna věc – Avatar
byl pár let zpět přijat docela hodně kladně kvůli vizuálu, přestože
příběhově byl daleko pod Prometheem. A vizuálně jsou u mě na
jedné lajně.
No, já viděl brblání na příběhovou stránku i u Avatara. A problém
je asi v tom, že u Avatara se něco podobného předem čekalo, ale u Scotta
člověk očekává jaksi jiný standard…
Jsem naivní a zastávám názor, že je ten základní scénář –
námět, téma a otázky a odpovědí, které chce film ukázat, moc chytrý.
Bohužel to zkazily špatně napsané postavy
Co se týče Avatara, nemám nic proti jednoduchým příběhům, pokud
nejsou nejen jednoduché, ale i pitomé, bylo to fajn. Občas si dám ono
jednozančné rozlišení, kdo jsou ti hodní a kdo ti mizerové, líbit.
U experimentu s novými vizuálními efekty bych ani nečekala, že bude film
experimentovat ještě s něčím jiným. Snadno srozumitelný příběh pro
široké spektrum diváků a velkolepý výlet po Pandoře včetně leteckého
pohledu :)Možná je kritika tím větší, čím větší je moře
vyprodukovaných filmů. Divák se stává náročnějším a vybíravějším a
už ho málokdy co ohromí. Když se člověk podívá do historie, co stačilo
ke štěstí prvním divákům němého stříbrného plátna… :)
Protože jsou to jen najmutí civilisté. Nemají disciplínu. Nejsou to
vojáci, ani profesionální průzkumníci. Chovají se jako většina
lidí – nezodpovědně a pošetile.
Nikdo si nesejme přilbu jenom na základě toho, že je tam dýchatelný
vzduch. Nikdo se nepůjde podívat na dvoumetrovýho hada a to mám pocit, že
snad dokonce přistávali bez orbitálního průzkumu. Pokud někdo financuje
takovýhle projekt tak si nenajme diletanty nebo podívíny a neodletí bez
nějakého přesného manuálu a postupů co dělat a jak se chovat. Tohle není
výlet do sousedního města za 50 korun.
Kulagin: blbost. Bilión dolarů na vypravení expedice na druhý konec
vesmíru s hromadou idiotů… nároky dnešních teamleaderů v běžných
outsourcingových firmách se zahraniční účastí dalece přesahují to, co
musela evidentně podstoupit „posádka“ téhle diletantské mise. Jednoduše
řečeno, když budu dělat „osudovou“ misi, jako Wheyland, tak si udělám
kurevsky náročný a zacílený tendr na posádku. Rozdíl oproti posádce
z Nostroma je v tom, že oni byli ti rutinéři, kteří s tím jezdili jako
s kamionem pro natěženou rudu.
Ten film je kromě vizuální stránky naprostá tragédie.
Docela by mě zajímalo, jak to vlastně funguje.R.Scott rozhodně není
idiot.Nechce se mi věřit, že ty výhrady, které tady,a nejen tady,k filmu
padají, by jemu nebo někomu ze štábu nebyly patrné.Z nějakého důvodu se
rozhodli je ignorovat.Proč?Je on sám s filmem spokojen?Co on by řekl na
všechny tyhle připomínky a výhrady?
No, já bych si tu přilbu taky nesundal :-) Jinak: Co tedy navrhujete? Jak
měl být ten scénář napsán? A hlavně – kdyby posádka Promethea
neudělala žádné chyby, bylo by vůbec o čem točit?
Kulagin: určitě dalo… úspěch a zajímavost příběhu přece nestojí
na imbecilním chování postav, pokud to tedy není nějaká praštěná
komedie. Nemluvě o tom, že koncept posádky přiletivší na cizí planetu a
její následná infikace a likvidace tu jaksi už byl a nezapadá to toho
pompézního příběhu Promethea, stvořitelů a podstati lidství… ehm.
to je důvod, proč Prometheus vypadá tak, jak vypadá. Anebo v Hollywoodu
došli scénáristi a ti dva nedoukové jsou výkvět hollywoodské
scénáristiky… V tom případě, kdy letí nejbližší letadlo do LA?
Lepší scénář sesmolíme ve čtvrtek u piva.
to Kulagin: přemýšlela jsem o tom. Pokud by se Scott rozhodl trvat na
konceptu Tvůrců, co nám nechali vzkaz v čmáranici na zdi, tak se na to
nejspíš rozumný scénář napsat nedá… Ve složení manželé Danikenovi,
bloncka, robot, dědek a kanonenfutr se taky nic lepšího než vyvražďovačka
sehrát nedá.
Ech, furt jsem z toho filmu poněkud v šoku… nečekala jsem něco extra,
ale tohle ????!!!!
Nehážu flintu do ječmene… už tam dávno leží. Možná, že 4hodinový
d-cut nám ledascos osvětlí, ale „ňuňu ťuťu to je ale miloučká kobra,
hned si ji jdu pohladit“ atd. nespraví nic.
PS. Jistá osoba mě upozornila, že existují filmy, kde se s takovými
vztyčenými věcmi dělají mnohem horší věci, než že se na ně jenom
šahá… takže asi buďme rádi za to, že ji jenom pohladil. Dobrou chuť,
pokud právě večeříte!
Ono už tu jaksi bylo skoro všechno… Mě se to celkem líbilo (až na to
sundávání přileb :-)). Po dlouhé době opravdová sci fi. Rozhodně lepší
než Vetřelec 4. A otevřený konec je možným příslibem pro ty, co jsou
„zklamaní“.
Kulagin: neobhajuj to, nemá to smysl a nemáš na čem stavět, to s tím
tygrem není zrovna dobré přirovnání – kobru by sis pohladit šel?
I člověk má pořád něco, čemu se říká instinkt sebezáchovy a
podvědomě tváří v tvář neznámým věcem cítí, že by se měl zdekovat
co nejrychleji to jde. Taková reakce je asi trilionkrát pravděpodobnější,
než to, že bude na takovou věc jen tak sahat, navíc s připitomnělými
řečmi. Když si k tomu vezmeš, že je to biolog (!!), který moc dobře ví,
jaké svině někteří tvorové jsou, tak to nutí otočit člověka oči
v sloup… nemluvě o tom, že na výpravě za bilion dolarů, která tajně
veze bosse firmy bych čekal toho nejlepšího biologa z planety a ne
nějakého kokota v brýlích, který působí jako někdo s čerstvou
lobotomií. To samé se dá říct o tom geologovi, který je snad ještě
horší. Ty postavy nezachrání nic, ani dvacetihodinový DC – tam je
prostě scénář mělký jak lžička na kafe!
Takhle, osobně jsem typ člověka, co by si ROZHODNĚ chtěl kobru
pohladit – no, možná spíš než pohladit ji jenom držet v ruce a vidět
ji fakt zblízka. Na druhou stranu, ani takovej magor jako moje maličkost by po
kobře nešla
- buď bez patřičných ochranných pomůcek
- nebo bez jistoty, že kobřička nemá jedové zuby/má prázdné jedové
váčky.
A rozhodně ne na ni vylítnout kamsi do křoví s výkříkem „jéééé,
tam je kobraaaa, ta je roztomiláááá!“. To bych maximálně tak prohlásila
nahlas. :D A ani bych nepáchala huráakce typu „strkáme do hada větví“
nebo šaháme holou rukou do terárka.
P.S: A vzhledem k tomu, že jeden poddruh kober plive, a celkově jsou to hadi
dosti rychlí a poměrně asertivní, bych se asi v dohledu od hada chovala
dosti paranoidně a snažila se ho nevyprovokovat k útoku, jak by to jenom
bylo možné.
Jen tak mimochodem, značná ostražitost až určitá paranoidnost tváří
tvář neznámým zvířatům (až na výjimečné situace) je naprosto
normální a řekla bych, že pokud se člověk zajímá o zoologii
intenzivněji, tak mu přejde do krve. Většinou. Jeden kamarád terarista je
v tomhle dosti specifický případ, ale předpokládám, že potkat absolutně
neznámého živočicha, tak nebude předvádět nic podobného tomu, co u něj
vidím při zacházení s neznámými zástupci dobře známého druhu, který
má zafixovaný jako „neškodný“.
Tak nevím, ztraceni v mimozemské stavbě na cizí planetě, obklopeni
kostrami a neznámými organismy… Já to beru tak, že jim to prostě jasně
nemyslelo. Lidé už se zcvokli kvůli menším problémům :-)
Kulagin: to jsou fakt argumenty… založil bys na něčem tak pochybném,
jako to, co jsi napsal, misi za bilion dolarů? Na kterou letíš sám jako
boss? Víš jak se vybírají a cvičí astronauti? Při sebemenších
problémech ve stresových situacích jde ten člověk prostě pryč…
Neexistuje něco jako: „nemyslelo“ „zcvokli“ atd. Ty postavy jsou
absolutně nerealistické, nesmyslně jednající, naprosto ploché s pár
větami ze scénáře. To, jak to podal ten film neobstojí ani před
hloupějším divákem… A to rozebíráme pořád jen tu situaci s
„kobrou“ a helmami, tam těch nesmyslů je podstatně víc…
No právě. Ti co tam vyváděli ty skopičiny nebyli astronauti. Byli to
vědátoři které si ten šéf vybral spíš na základě emocionálním, než
profesionálním. Taky si myslím, že ten scénář mohl být lepší. Ale
jaký? Napadá tě nějaké vylepšení?
Lepší scénář? Ale jistě:
A) emzáci nechají na Zemi čmáranici na zdi. Výprava (elitní vědci plus
super mariňáci plus bloncka, dědek, robot) přiletí na planetu, kde emzáci
žili, ale teď je opuštěná, páč cosi emzáky vyhubilo a milá výprava
musí zjistit, co to bylo, a zajistit, aby se to nedostalo na Zem. Čímž se
vracíme k hezké Vetřelčí vyvražďovačce. Na závěr výprava třeba
najde čmáranici, kam se poslední emzáci zdekovali, a vyrazí za nimi, aby
mohl být druhý díl.
B) emzáci nenechají čmáranici, ale lidi najdou nějakou ztracenou emzáckou
tabatěrku (datovanou třeba do druhohorního vymírání) a podle ní doletí
k onomu opuštěnému měsíci, kde zjistí, že tu emzáci připravovali
emzáko-formaci Země, leč jejich super-biologické zbraně se poněkud
obrátily proti nim. Cíl výpravy (a její složení) viz výše.
A pokud by podle tohohle Scott natočil scénář, tak jsem právě vydělala
něco jako milion doláčů za minutu práce.
Takhle, obávám se, že kritéria pro výběr vědátorů na misi tohoto
typu by byla zatraceně přísná a zatraceně by se kladl důraz na věci typu
„psychická stabilita“ a „co nejvyšší pravděpodobnosti, že nebudou
účastníci zájezdu dělat bordel, ať se stane, co se stane“.
A myslím, že kdyby bylo na výběr „nevyzpytatelný extra odborník“ a
„zodpovědný jen o něco málo méně extra odborník“, tak by letěl ten
druhej. :)
Plus by jejich vyslání předcházel předběžný výcvik a vymezování
bezpečnostních pravidel, respektive jejich nadrilování – v rámci toho
rozpočtu by se na podobné věci prachy určitě našly. Rozhodně by byla
snaha co nejvíc vyselektovat reakce „sundáváme si přilbu“ a
„jůůůů, háďátko…“ :)
Především: jak bys definoval SKUTEČNÉHO vědce a odborníka?
Takhle z hlavy mě napadlo pár lidí, ale začala jsem dělat selekci,
cože by to vlastně měl být ten skutečný vědec a odborník…
(přírodní) vědu na TOP úrovni nedělá nikdo.
(Jako přírodní vědu TOP úrovně beru (ideálně inovativní) výzkum).
Kulagine, kamaráde :) zajdi si někdy do personální agentury s žádostí
o práci. A ne do nějaké šmudly, ale nějaké lepší. Uvidíš, že to
poslední, co někdo hledá, jsou podivíni, excentrici nebo naopak
introverti… a taky to, že nikoho nezajímají emocionální základy, na nich
nikdy nemůžeš přijmout dobrého zaměstnance a pokud někdo vede impérium
jako WY a navíc se sám osobně vydá na misi, tak prostě vybere to nejlepší
z nejlepších, ne bandu kokotů :) Upřímně, já bych taky byl moc rád,
kdyby ten film dopadl líp a stala se z něj ikonka, ale kde nic není ani
čert nebere, ale je dobré si to přiznat, že se to prostě nepovedlo, než si
donekonečna všelijak přizpůsobovat realitu, aby do ní zapadla ta
filmová.
Scénář se vylepšit nedá, tohle předně chtělo scénář
úplně jiný.
Excentrik a podivín může být i ten, kdo to financuje :-) Ohledně
scénáře: Tak něco jiného navrhni, opravdu by mě to zajímalo. To co
navrhovala edita mi přišlo v podstatě stejné, jako to, co natočili.
Kulagin: ty se toho držíš jako klíště :) Nejsem spisovatel,
scénárista ani nic podobného, takže nic nevymyslím, což ale neznamená,
že nepoznám špatný scénář od dobrého a zpackaný slibný film od
nezpackaného. Na vymýšlení je tu továrna na sny a hromada dalších, já
jsem jen konzument, který holt od určité značky očekával více potravy pro
mozek, kterou zkrátka nedostal.
2elinor: především, „skutečný“ vědec pracuje metodicky, není to
malé dítě, které hned do všeho strká pracky. podívej se jak pracují
archeologové, to je asi adekvátní tomu, co by mohlo být ve filmu. pečlivá,
zdlouhavá práce, která z počátku je především a pouze dokumentační a
teprve pak se něco rozvrtává. to, co předvádějí „vědci“
v prométheovi je naivní představa o šíleném bědátorovi tak
z devatenáctého století. jenže scenáristické násilí na příběhu
nedovoluje, aby se ty postavy chovaly jako vědci, vyvarovali by se tolika
nesmyslů a následných dramatických momentů, že by divák v kině usnul.
určitě by to šlo udělat i zábavně, ale to by zase film vypadal
úplně jinak.
Souhlasím. Podívejme se na to, jaký byl třeba doktor Indiana Jones
archeolog :) Žádný velký vědec to nebyl, prachsprostý lovec pokladů, leč
jaksi zábavný, tak o něm vznikla celá úspěšná série, aniž by se nad
jeho profesionalitou někdo pozastavoval. To totiž asi nebude ta pravá deviza
úspěšnosti postav hollywoodských filmů. Žádný seriózní vědátor se
zatím hvězdou nestal, proto se o něj scénáristi nejspíš ani nesnaží.
Vždycky musí být někdo, kdo něco zvoře a vznikne průšvih.
Když tu byla předtím zmínka o tom, jak moc by se dávalo pozor na tak
drahý počin jako by byla tato vesmírná expedice, podívejme se na vesmírné
lety dvacátého století, jak čteme se zatajeným dechem o těch tragických,
kde díky politickému nátlaku vyletěly do vzduchu miliardové projekty
včetně lidských životů. Nebo kvůli nějaké prkotině, kterou někdo
přehlédl? Co teprve může nadělat takový politický motiv jako je původ
života na Zemi? Možná mohla být zápletka zrovna tohle, ale třeba by se
také někomu zdála profláknuntá a laciná :)
Jeden cas jsem se (skoro na osm let) pripletl mezi absolutni svetovou spicku
ve svem oboru (matematika, mimochodem). Vetsina z nich byli naprosto normalni
lide s racionalnim pristupem ke svetu, mnozi z nich dokonce prekvapive
renesancni co se tyce sire zajmu. Najmout na vesmirnou vypravu idioty da vyrazne
vetsi praci nez najmout rozumne lidi, protoze pokud si clovek nahodne zalovi
mezi odborniky, s vysokou pravdepodobnosti vytahne nekoho, komu to mysli
z hlediska praktickeho zivota lepe nez sestiletemu diteti.
Opravit scenar neni zas tak velky problem. Jestlize je cilem, aby postavy
honily priseraci, pak jsou dve moznosti, bud se do toho ty postavy dostanou
vlastni idiocii, nebo musi scenaristi zapnout mozek a dostat je tam rozumne.
Jsou filmy, kde to slo. I v prvnim Vetrelci se vetsina posadky chovala
racionalne, ale stejne zarvala, protoze byli posazeni do chytre vymyslene
situace. Jenze Hollywood tradicne voli cestu nejmensiho odporu a dela z postav
idioty.
S definicí vědce jako tvora systematického (ve věcech majících co
dělat s předmětem výzkumu a oborem) souhlasím. :) A dosti odpovídá mým
zkušenostem, na druhou stranu, mám zkušenost spíš s „nižšími levely“
a nebo s historií/humanitními vědami, takže je otázka, nakolik by
dotyční mohli či nemohli spadat do škatulky „skutečný vědec
v Kulaginově definici“ – sama bych je spíše než vědci nazvala
odborníky. :)
Obávám se, že na opravu scénáře je už pozdě :-) Já osobně bych
také něco vyškrtl (hlavně ty přilby). Co se odborníků a vědců
týče – že se někdo chová racionálně v běžném životě, neznamená,
že se tak bude chovat i ve vysoce stresující situaci. Myslím, že
Prometheus dopadl jěště celkem dobře. Podle mě rozhodně stojí za
vidění. Je takový… znepokojující.
Janina: uniká ti jedna důležitá věc – Indiana Jones je od začátku
nefalšovaná nadsázka, která se nebere vážně a je zkonstruována
vysloveně pro pobavení. Což více než dostatečně dokládá poslední díl,
kde mohla nastupující senilita dua Lucas/Spielberg naplno tento fakt
podpořit.
Narozdíl od skoro smrtelně vážně braného Promethea, který si bere
náměty vzdálené nadsázce, nebo si na to alespoň hraje.
Elinor: klišé, že typický vědec je pomatený asociál s rozbuchem na
hlavě a brýlemi s tlustým sklem, neschopný si zavázat boty, vzít dvě
stejné ponožky a čisté triko, zatímco řeší věci, které drtivá
většina populace nepochopí, je fakt jenom klišé ;) Vrcholně nudné a
únavné, ale pro stupidní konzumenty popcornové zábavy je to jediná
identifikace, bez ní by byli ztraceni.
Celá tahle diskuse je zároveň příspěvkem do debaty, zda je nebo není
tvrdá SciFi „královnou žánru“. Napsat promyšlený příběh pracující
s nejnovějšími vědeckými poznatky pohybujícími se většinou na hranici
chápání (či spíše až za ní) čtenářů / diváků, jimž je určena a
zároveň vytvořit poutavé postavy a zároveň vytvořit napínavé zvraty
aniž by některá z postav musela propadnout dočasnému posednutí či
lobotomii či pominutí smyslů a ztrátě základních pudů (prostě aby se
chovali racionálně)… to vyžaduje vážně mistra. Pomineme-li skutečnost,
že by měl onu „vědu“ zvládnout autor sám alespoň do úrovně
„víceméně jsem trefil pozemek, na níž stojí stodola, na které jsou
vrata a na nich pak terč.“
Netvrdím, že taková díla vznikají a už vůbec netvrdím, že u nás.
Se vzdalováním se skutečné vědy běžné zkušenosti se i ta
„vědecká“ sf literatura přesouvá do jakési odnože mystikcké SF,
v níž „abraka dabra“ nahrazuje zaklínadlo „singularita“ a
„věrohodnost“ reálií a prostředí je dána jen ochotou čtenáře
uvěřit. Je to trochu jako když jsou malé děti fascinovány
sprostými slovy.
On asi ne každý bude prožívat pocit vzrušení nad rozborem Crescende
fide . A přestože mně přišly Počátky přemyslovců hrozně
napínavé ne tím, o čem byly, jako spíš tím, jak uvažovaly, umím si
představit, že právě toto dobrodružství je bez klišoidních omáček
přidružených zápletek nepřenositelné. Či geolog a geomorfolog
fascinovaně se rozhlížející po krajině tvářené miliony let. Tomu se
přiblížil jen Holdstock. A což teprve vzrušení meteorologa nad nejlepší
„počítačovou“ a trojrozměrnou hrou „Předpověz chování
atmosférických tlakových těles nad pestrou krajinou střední Evropy!“ Bez
ježdění v jeepech za tornády, bez povodní, bez letadla v ohrožení…
prostě jen: „Zaprší nebo ne?“ ;-) (Tím teda nechci tvrdit, že v ČHMU
zažívají průběžné orgie a vzrušení a adrenalin ;-))
Film je navíc ještě limitován časem, většími nároky na tempo
i slabší předpřipraveností diváků na cokoliv jiného, než „co se
osvědčilo“ a „co se očekává“ v jejich statisticky (a ekonomicky)
významné skupině. Takže OK, sestupme z nároků na tu skutečnou vědu.
Skloňme se před „abraka dabra“. Ale pokud film vědomě žádá po
divákovi, aby akceptoval totální nesmyslnost v jednání postav (to není
ani totální diletantství), jež by naopak měly být ve věci „kontaktu
s neznámem“ ti nejpřipravenější… To je prostě špatně.
A nezáleží na tom, kdo film natočil. Přitom… Když potřebuju aby
postavy sundaly helmy, když už nemám tvora, který by prorazil průzor a chci
infikovat tajně, co musím udělat? Holt je zadržím mimo loď tak dlouho, aby
neměli jinou možnost. Nedám jim na výběr mezi „udusit se ve skafandru
nebo risknout dýchat všechno co je kolem“.
Mimochodem – vzpomínáte, kterak Ripleyová NECHTĚLA pustit kolegu
s potvorou na ksichtu dovnitř na základě PŘEDPISŮ? A že to, co
„selhalo“, nakonec nebylo „selhání“ ale vědomý akt? A že jsme
přitom byli vlastně jen mezi bandou kamioňáků? Pustila by Ripleyová vůbec
dovnitř kohokoliv, kdo by si sundal helmu (navíc v přítomnosti zjevného
biologického materiálu)? V době, kdy ozařujeme i naše vlastní sondy
posílané na Mars, aby tam nezavlekly pozemské mikroorganismy?
Myslím, že kritici „rozumových kvalit“ posádky a
„personalistických kvalit“ miliardářů, kteří by pustili takovu bandu
pitomců byť jen do půjčeného trabanta na cestu k moři, mají pravdu.
Ale.
Slyšeli jste někdy o impériu jistého Howarda Hughese? Byl o něm natočen
film Letec s Capriem v hlavní roli a jako podnikatel (a tvůrce impéria) byl
docela dobrý. Tak tenhle Hughes, byl, jak to popisují dějepisci,
excentrický.
V praxi to znamená, že se živil převážně mlékem (do jehož
prázdných lahví následně vykonával malou potřebu), ojel každou sukni co
se k němu přiblížila, měl strach z chorob, že by mu ho mohl Sheldon
z BBT jenom závidět, a ROKY svého života prožil nahý v promítacím
sále, sleduje neustále dokola několik vybraných filmů. Holit, stříhat
vlasy a nehty si v tomoto období života nechával jednou ročně.
Jsem možná hrubý, ale v mém osobním výkladovém slovníku je tohle
chování o několik příček NAD „excentrickým“. Někde mezi „úplně
mešuge“ a „přineste svěrací kazajku“, abych byl přesný.
No a teď k čemu jsem se chtěl dokodrcat.
Když začínal, mohl být magnát zdravý a vybírat personál na základě
své geniality. První kameny impéria. Ale jak se to začne rozrůstat,
nezáleží už tak moc na personálních schopnotech magnáta, jako spíš jeho
zaměstnanců. Prostě od tisíců, až desetitisíců zaměstnanců, si
nemůže magnát každého vybírat OSOBNĚ a taky to nedělá. Pak následuje
období, kdy mu může hrábnout jako Hughesovi, nebo prostě jenom může
ztratit většinu „citu“, který měl v době slávy. No a je pak jedno,
jak moc mešuge je, protože je to PORÁD magnát, co šéfuje impériu, které
VLASTNÍ.
A když pak někdo takový najde svůj „zamilovaný“ projekt, který si
nechá vyřešit (loď, materiál pro expedici, atd) v jiném „oddělení“
své firmy, ale rozhodne se „pro jistotu“ vybrat personál expedice osobně
(a klidně podle naprosto šílených měřítek nabrat do superexpedice za
bilion dolarů partičku lumíků), nikdo už nemá autoritu, ani právo na to,
jenom NAZNAČIT, že to není košer.
Třeba tam mohl být náznak něčeho takového? Ale v mém případě je to
jenom úvaha – vše co o filmu vím, vím odsud (ještě jsem ho neviděl).
Číhnu se na něj a uvidím sám. Každopádně většinu příběhů se
nesnažím analyzovat v průběhu jejich sledování, ale „předtím“ a
„potom“, takže tomu dám šanci a uvidím…
Kulagin: To, že prachy a moc dělají z lidí cvoky, jsem
vlastně ani říct nechtěl (třeba Gejts, Zuckberg, prostě ti „noví“
boháči mi povětšinou přijdou relativně normální a za monarchie ti
králové jeden za druhým vyloženě zcvokávat taky nemohli, takže i tohle
období bych bral jako náznak, že to sice lidi blbne, ale není to
jednoznačný recept na vyložené šílenství)
- spíš jenom to, že když už se někdo s prachama tím cvokem STANE, tak
narozdíl od nás normálních lidí může POŘÁD posunovat prezidentama
i kontinentama… Jenom už to bude dávat menší smysl a může se to
projevit i najmutím smečky obrýlených lumíků bez přileb (nebo ruských
dupajících hledačů min, případně milovníků kober), a jejich vysláním
na nejdražší a nejbombastičtější výpravu v dějinách lidstva.
- A taky to, že genialita a šílenství jsou si v nemálo případech
bolestivě blízko. Géniové za svoji vyjímečnost a jiný způsob myšlení
platí mnohem víc, než jenom „zářezama“ slipů v US středních
školách…
Edita: Škoda. Na druhou stranu takové diskrétní
„zešílení“ miliardáře se dá v případném DC naznačit za pár
vhodně vložených minut a úplně tak změnit vyznění filmu… . DC
vetřelce jedničky mě taky zvednul ze židle – ukázka života lidí na LV
(číslo už si nepamatuju, –0421, nebo tak něják) a přímý rozkaz od
Burka k průzkumu vraku, dal koncové triádě Ripleyové o tom, kdo je
horší, že alieni se nevražděj pro procenta, naprosto jinou váhu… Třeba
si tak chtěli pojistit prodeje ještě těch DCček – vždyť vetřelec měl
taky snad pět vydání… :D Zatím neztrácím naději.
Starý a senilnějící kumštýř (Scott) je podle mých počtů pořád
kumštýř, takže ten příběh ještě třeba trochu zamíchá vařečkou ode
dna… A vizuál mě (jak koukám na ty obrázky z článku) taky celkem
polaská.
Počkat, možná si to špatně vybavuji (zasekl jsem se na verzích
Quadrilogy) – ale ten přímý příkaz k průzkumu… Nebyl to náhodou DC
Vetřelců?!
Já si vybavuji, že v DC Vetřelce zas o nějak zásadní změny nešlo –
zfackování Ripleyové za to, že nechtěla pustit kolegu dovnitř, pár scén,
bez nichž by se to ale také obešlo… DFokonce byl DC i kratší než
standardní.
U té ukázky života lidí v Aliens mě, přiznám se, ta DC verze spíš
mrzela. Prostě mě štvalo, že to bylo celé polopatičtější. Ten úhel
pohledu Ripleyové mi přišel zajímavější. Ale kdybych se vrátil ke
Scottovi, třeba u kinoverze Království nebeského jsem si vychutnal
okamžik, kdy vojsko táhne do bitvy a z ní není ukázáno lautr nic. Jen že
dopadla blbě. Já tleskal – a ono se v DC ukázalo, že nešlo o skvělou
filmovou zkratku, jen ostré nůžky ;-)
U té dnešní módy DC a definitivních střihů a ultraposledních opravdu
úplně definitivních střihů mi prostě vadí, že je to jen ždímačka na
peníze. A já se rozhodl, že pro mě je film to, co běží v kině. A ne,
že to co běží v kině, je jen velký trailer na speciální DVD/BD edice.
Takže pokud film koupím v kinoverzi, DC nekupuju (až na extrémní
výjimky). Pokud film vidím v kině, kupuji až DC verzi. A pokud se k filmu
dostanu až za života té DC verze, koupím JENOM tu.
Myslím, že by se tvůrci měli umět rozhodnout, co je „pravá verze“.
Popravdě, ony někdy ty nůžky naopak filmu svědčí (Alien IV byl v DC
ještě příšernější než bez něj). Momentů, kdy je třeba něco
dovyprávět a při nejlepší vůli pro to nebyl v kině v jednom filmu
prostor a na filmy dva to zase není, zase tolik není.
00
to standa.e, joker, edita atd. Kulagin - 16. 6. 2012 10:39
Pravá verze by měla být ta, co jde do kin. Vše ostatní jsou prostě jen
vystřižené scény. Ale zpět k filmu: Ve Vetřelci 1 pustili do lodi
člověka s mimozemským organismem přisátým na obličeji. To mi tedy
přijde ještě jako větší „pitomost“, než si někde sundat přilbu.
Prostě bez takových nelogičností by ty filmy skončili asi za deset minut
odletem lodí a ponechání „pitomců“ svému osudu :-)
Pozor, Ripleyová na základě bezpečnostních předpisů svého kolegu
s cizím organismem na obličeji dovnitř pustit odmítla a byl to,
tuším, android vedený svými pohnutkami, kdo ji vědomě obešel. Že
ostatní z „party závozníků“ viděli věci odlišně neznamená, že
takové pedpisy neměli a že minimálně jeden z velících důstojníků
jejich dodržení nevyžadoval v době, kdy měl tu moc prosadit se bez toho,
aby musel doufat, že ho ostatní poslechnou (absolvoval jsi základní
vojenskou službu?) ;-)
I bez toho by byl psychologicky moment „kámoš je napadenej něčím,
nenecháme ho tam chcípnout“ přeci jen tak nějak pochopitelnější než
„Jé, tady se dá uprostřed všeho toho organického materiálu s nápisem
BIOHAZARD! na dveřích dýchat! Tak to vyzkoušíme jako ve Star Treku,
ne?“
Vtip dobrého filmu není v tom, že je napínavý jen díky infantilitě
hrdinů, ale tím, že je napínavý navzdory tomu, že hrdinové tací nejsou.
Ale napsat takový scénář už chce opravdu kumšt.
Ano, Ripleyová ho dovnitř pustit odmítla, ale stejně ho tam pustil někdo
jiný. V Prometheovi těm vědátorům taky kapitán říkal, ať si přilby
nesundavají. Prostě lidé předpisy porušují, a my v Česku bychom to měli
dobře vědět :-) Když si vzpomenu, co vyváděli někteří mí
spolupracovníci, dodnes mě mrazí v zádech :-) Nebo ten chlapík ve
zprávách – našel bombu či co a začal ji oťukávat kladívkem! Co se
scénářů týče: Já myslím, že mnoho z nich je dobrých, ale pak přijde
nějaký manažer – kreativec a nařídí to „upravit“ aby to bylo
„přístupnější divákovi který se chce především bavit“. No a pak
už to nezachrání ani sebelepší režisér.
Bože, pustil ho tam ten, kdo ho tam vědomě pustit chtěl. To byl akt zlé
vůle. A i kdyby to akt zlé vůle nebyl, stále dokážu akceptovat, že
chtějí pomoci kolegovi (kámošovi) v nesnázích – na rozdíl od magorů
co sundavaj helmy proto, že jim to připadá jako dobrej nápad – bez ohledu
na veškerá bezpečnostní nařízení.
Hele, ten argument s chlapíkem v TV je fakt už úplně mimo. Teda pokud je
ten chlap s kladívkem standardní vzorek vědce.
Hm, nechám toho. Zase sis usmyslel s využitím všech dostupných
demagogických prostředků spravedlivě brojit proti všem a taková debata
fakt s tebou cenu nemá. Nějak si myslím, že zábava je to jen občas.
Chlapík s kladívkem nebyl vědec. Ten jenom dokládá, jak se Češi
staví k bezpečnostním předpisům. Mimochodem, byli (a možná ještě jsou)
i vědci, co sami na sobě zkoušeli účinky nově vyrobených léků nebo
drog, což také není zrovna podle předpisů. Myslím, že zatracovat kvůli
jedné či dvěma ne zrovna logickým scénám celý film je hloupost. Jiné
filmy jsou jich plné od začátku do konce, a lidé je adorují jak nevím co,
viz např. Avatar, Star Wars, apod..
Ano, mas samozrejme pravdu tenhle DC je z VetrelcU, chybka se vloudila.
Z moralniho hlediska mi prijde horsi riskovat zdravi cele posadky (a
potencialne preziti celeho sveho druhu, kdyz najdu nejakej extrahnus a dovezu ho
nechtic domu) kvuli chuti si ocichat okoli, nez kvuli strachu o---- zivot
kamarada. To druhe je moralne pochopitelne, to prvni je sobecka, do oci bijici
hloupost.