Sherlock Holmes 2

Guy Ritchie přesně ví, jak diváka zaujmout. Už první trailer odhalil, že půjde o střet mezi Holmesem a jeho největším nepřítelem dr. Moriartym a že tam bude požehnaně akce. Inu, milý Watsone, trailer nelhal a divák dostane přesně to, co od moderního populárního filmu chce. Scénáristické duo Michele a Kieran Mulroney vytvořilo sestavu vtípků, alce a napětí přesně na dvě hodinky a patnáct minut čistého času.

Příběh je jednoduchý, leč velmi podstatný. Sherlock Holmes, opět v nezapomenutelném podání Roberta Downeyho jr., v něm hraje hlavní roli, ve které se snoubí hned dva charaktery – akční drsňák a klaun. Nový snímek tolik připomíná poslední Piráty z Karibiku, že by bylo možné obvinit autory z opisování, ale není tomu tak. Na vině je pouze moderní trend, jak diváka přilákat do kin. Známý ksicht a moře humoru.

A tak zatímco Depp v Pirátech připomíná klauna, Holmes v novém dobrodružství blbne ještě více než předtím. Downey dostal propustku a mohl řádit, jak chtěl. Zatímco se v prvním díle držel na uzdě a popouštěl poťouchlost jen místy, aby vytvořil perfektní kolorit roztržitého a bláznivého génia se znalostí bojového umění, nyní jakékoliv mantinely této postavy mizí v nenávratnu. V jednu chvíli je Holmes vážný elegán, podruhé maskovaný Číňan a ve třetí scéně pije formaldehyd a tváří se u toho potěšeně. Downey vtiskl Holmesovi novou tvář, čímž poslal původního detektivního konzultanta do tmy zapomnění. Bojových scén není málo a prostor pro pořádnou rvačku dostanou prakticky všichni herci.

Dr. Watson, který v minulém díle hrál velmi podstatnou roli a takřka se Holmesovi vyrovnal, byl nyní scénáristy zatlačen do pozadí. Vykoukne zpoza Sherlocka jen v několika málo momentech, čímž scénáristé rozbili tolik povedený vztah mezi hlavními postavami, který se jim povedlo vytvořit v prvním díle. Watson se oženil, a tedy definitivně nevyšly Holmesovi snahy zvrátit jej od tohoto rozhodnutí. Scénáristé se zároveň efektivně zbavili novomanželky, aby ani ta nerušila akční jízdu, na kterou se oba pánové vydali. Nyní již ne jako duo, ale jako bijec a poskok. Nemůžeme o nich ani říci, že jeden plní roli hrdiny a ten druhý zábavného společníka, jak napsal Roger Moore. Downey zvládne obě postavy dohromady, a to s takovou bravurou, že Watson v některých scénách začíná být až do počtu.

Film trvá dvě hodiny patnáct, a to přesně rozdělených na dvě části. První hodinu postavy doslova blbnou a zápletka se odhaluje jen vlažně a pomalu, aby bylo dostatek místa na pobavení. Ve druhé půli příběh zrychlí. Do popředí se dostane akce, střelba a útěky. Patrně již je jasné, že na děj opět zbudou jen drobné předěly mezi hlavními scénami. V prvním díle snímek ještě připomínal detektivní vyšetřování a scénáristé jej drželi v rovinách Londýna, ve dvojce si vybrali jako hřiště celou Evropu procestovanou křížem krážem.

Úhlavní nepřítel dr. Moriarty trpí stejným problémem jako Watson – aby se do filmu vešel celý Sherlock, musel být i on upozaděn. I když se Jared Harris snaží, jak to jde, a geniálního padoucha hraje opravdu dobře, tak mu mnoho prostoru pro svoji expozici nezbývá.

S ním pomalu mizí i střet mezi nimi. Příběh se drží v tradičních kolejích „jdeme mu po stopě“, ale jednotlivé pátrací pasáže jsou velmi krátké a ze snímku jen problesknou, stejně tak jako indicie k vyřešení celého případu a tedy i závěrečné pointě. Což je dost vražedné, protože takto se odvypráví příběh celý! Závěr víc než celý film připomíná rukopis A. C. Doyla. Mimochodem, lepší předlohu si opravdu scénáristé nemohli vybrat, protože takhle mohli řádit celý film a na konci Sherlock všechno vysvětlí sám. Použili to v jedničce, použili to i v novém snímku, i když s menším úspěchem. Řešení není neprůstřelné, a pokud nad ním začne divák přemýšlet jen o malinko víc, začne se to celé hroutit.

Takže kdo je potom na vině, můj milý Watsone? Celý filmový štáb režisérem počínaje, cateringovým kuchařem konče dali vzniknout čistokrevnému popcornovému trháku. Během něj se divák bude smát i bát, občas se mu na tvářích objeví slzy radosti i smutku.

Guy Ritchie vyždímal Downeyho do maxima. Vytáhl z něj jeho nejbláznivější kousky, výrazy v obličeji a navlékl ho do neuvěřitelné spousty kostýmů tak, aby diváka bavil i děsil zároveň. Ostatní herecký ansábl mu v ději pouze sekunduje. Ale funguje to. Ritchie přesně ví, kde nasadit smutek, kde humor, kde drsnou akci, kterou vždy okoření o nějakou hlášku. Scénu umí postavit efektně – zejména ta s kapesníkem na parníku a útěk lesem jsou vrcholem celého snímku. Ritchie prostě umí naladit tu správnou atmosféru konce minulého století, a to nejen díky temnějšímu osvětlení. O hudbu se postaral Hans Zimmer, takže i podkres perfektně ladí a diváka neruší ani v nejmenším. Režisér namíchal všechno ve správném poměru přesně tak, jak si divák přeje.

Nový Sherlock Holmes jest ukázkou, jak lze udělat kvalitní a zábavný film pro celou rodinu. Dobře hrající herci a postavené scény zajistí, že se divák rozhodně nebude nudit a snímek si pustí nebo v kině zhlédne minimálně ještě jednou.

Režie: Guy Ritchie
Scénář: Kieran Mulroney, Michele Mulroney
Hrají: Robert Downey jr., Jude Law, Jared Harris, Noomi Rapace aj.
Premiéra: 5. 1. 2012

Lukáš Vaníček (redaktor)

lukas.vanicek@fan­tasyplanet.cz


Také si přečtěte:

Recenzi na první díl Sherlock Holmes (Boris Hokr)