Jsou to dva roky, co u nás Yanceymu vyšla Pátá vlna, první díl série spadající do v současnosti tak populárního postapo young adult. Při čekání nejen na plánovaný film, ale i na druhý díl si někteří možná rvali vlasy, ale alespoň knižní pokračování snad naplní všechna očekávání. Se čtením Nekonečného moře však nijak nepospíchejte, protože Poslední hvězda (The Last Star) vychází v originále až v květnu 2016.
O čem vlastně člověk může s jistotou povědět, že je to to ONO? To reálné, čeho se může bez problému dotknout za pomoci všech svých smyslů, čímž by potvrdil materiální skutečnost něčeho, co existuje v určitém čase na určitém místě, zrovna jako on sám? Co když je to ovšem pouze iluze vytvořená Krajinou stínů k ošálení nedokonalého lidského vnímání?
Nejde jen o to, čemu věříte, ale i jak silně v to věříte. Víra totiž utváří realitu. A realita je v Nespasitelných hnusné prohnilé místo, kde jen těžko spasíte svoji duši, protože pravděpodobně už na vás nezbylo nic, co by se dalo spasit. A když se rozhodnete stvořit si boha, jen těžko vám v tom někdo může zabránit. Ale pořád je tu ještě možnost vám ho ukrást!
Oskar Fuchs k nám prichádza už so svojou treťou knihou s názvom Leichenberg. Frost a Hitokiri si u čitateľov získali nečakane veľkú priazeň, náklady sa vypredali a kedysi nesmelý chlapec zo Sudet sa stal hviezdou akčnej fantastiky. No jeho knihy sa nedajú zaradiť len do jedného žánru. Rád experimentuje a píše tak, ako mu to prsty na klávesnicu prinesú. Leichenberg je zmes štýlov, hlavný hrdina sa dá kľudne zaradiť k morálnemu dnu, no napriek tomu si ho zamilujete. Tak, ako jeho autora, ktorý má zmysel pre humor a kopu dobrých nápadov. Mnoho vecí si už dnes o Oskarovi Fuchsovi prečítate na internete. Preto som sa teraz sústredila na veci okolo jeho novej knihy a pridala pár zákerností. Tie mi autor sľúbil raz spočítať a vrátiť aj s úrokami. Veď vravím, má zmysel pre humor…
První dva díly litRPG série Obránce perimetru Michaela Atamanova byly víceméně uzavřeným příběhem. Nyní je však na stole nová smlouva a možnost vrátit se do virtuálního vesmíru počítačové hry Obránce perimetru. A nadšený hráč Ruslan opět neváhá vypůjčit si cizí postavu a vrhnout se do hlubin vesmíru v boji s mimozemskými cizáky.
Neuvážené sliby vám můžou zavařit. Tristran Thorn by to měl vědět. Když krásné vesnické dívce slíbí, že jí na důkaz své lásky přinese hvězdu, kterou spolu viděli padat z nebe, zdá se to snadné. Od narození má dar věci nacházet. Jenže hvězda spadla na druhé straně zdi, ve vsi, která se Zeď jmenuje, a kde tato zmíněná překážka stojí od pradávna. Má to svůj důvod. Za ní leží Faerie.
Jedenáctým prvňákem v pořadí se stal Michal Březina. Nutno říct, že odvaha mu nechybí, protože se do našeho projektu podporujícího začínající autory přihlásil zcela sám. A rovnou předesíláme, že Měsíční deník nás velmi příjemně překvapil.
Ačkoli název evokuje drsnou řezničinu a obálka dokonce skoro dívčí románek, ve skutečnosti je tento román něčím zcela jiným. Onou Krví Nejmocnějších je myšlen magický artefakt. Žánrově pak jde o hybrida Pána prstenů a Písně ledu a ohně, jak slibuje kniha v anotaci. A plní své sliby? Překvapivě ano.
Nové tváře, nové změny. Kolikrát už tu něco takového bylo?
…Ale že by to tentokrát vyšlo?
Čtvrtý díl esence gotického hororu s oblíbenou chodící rostlinou v hlavní roli. Tempo vydávání jednotlivých dílů konečně trochu akcelerovalo, což lze kvitovat spokojeným mručením. Události jen zlehka nakousnuté v Prokletí eskalují, což znamená vzestup šílených kultů, vrány z lidských hlav, seanci největších kouzelníků z DC, drogové tripy, finální konflikt a možná i nějaký ten konec světa. A kdo tušil, že v pekle jsme se s Bažináčem v předminulém díle neohřáli naposledy, tušil správně, protože dojde i na veršíky.