Uvodnik2

Je to výborná věc také, pokud se ve volném čase zabýváte nějakou manuální činností. Modelářství, šití nebo louskání ořechů, při mnoha činnostech máte uši a mozek připraveny přijímat. Stačí k tomu zapnout počítač či pustit cd a odpoledne při práci vám uteče jako voda. Workoholici navíc ocení, že se nemusí zdržovat čtením. Největší šťastlivci si mohou mluvené slovo pouštět i v zaměstnání. Například pracovní den za volantem ve společnosti dobré knihy je určitě o něčem jiném než ve společnosti rádia a Rudy z Ostravy.

Mluveného slova se dá sehnat nepřeberné množství. Jedná se většinou o namluvené knihy, respektive o četbu. Naštěstí ani v tomto směru není fantastika nijak pozadu, takže našinec si může užít nejen ty největší hity typu Harry Potter či Pán Prstenů. Já osobně ale vyhledávám něco ještě o stupínek výš – rozhlasové dramatizace.

Rozhlasové dramatizace nejsou zdaleka tak rozšířené, je to přeci jen výrazně složitější záležitost. Někdo to musí napsat a zrežírovat, doplnit různými zvuky a vkusnou hudbou a hlavně sehnat dobré herce, kteří to zahrají. Prostě film pro uši. Žádná levná záležitost. Ale výsledek obvykle stojí za to.

Rozhlasové dramatizace fantastických knih nejsou žádná novinka a mnohé z nich pamatují vydání na vinylových deskách či magnetofonových kazetách. Jedná se tedy především o dramatizace klasických děl fantastické literatury. Sem patří například větší množství dramatizací verneovek. Je třeba podotknout, že mnohé z nich (nejen ty dobrodružné bez fantastických prvků) jsou určeny spíše pro mladší posluchače. To se týká třeba Cesty kolem světa za 80 dní z roku 1986. Ale není tomu tak naštěstí vždycky. Skvělé je třeba zpracování Ocelového města z roku 1977 v režii Jiřího Hořčičky, výborně ozvučené a s výtečným Rudolfem Hrušinským st. v roli profesora Schulze. Mezi další povedené kousky patří třeba Tajemný hrad v Karpatech z roku 1971. V roce 1996 pak spatřil světlo světa Vynález zkázy, který pro rozhlas zpracoval Ondřej Neff a režíroval opět Jiří Hořčička.

Krom verneovek se rozhlasové dramatizace dočkali i další praotcové fantastického žánru, jako je třeba zdařilý Podivný případ doktora Jekkyla a pana Hyda z roku 1994. A v roce 2009 pak vzniklo skvělé zpracování klasicky Brama Stokera Hrabě Drákula, které všem rozhodně doporučuji. Hororová atmosféra by se tu dala krájet.

To je jen letmý průlet dramatizacemi s fantastikou tématikou, ale samozřejmě krom nich existuje i řada skvělých dramatizací příbuzných nebo jiných žánrů, které také rozhodně stojí za poslech, např. řada detektivek A. C. Doylea (především tedy Pes Baskervillský). A za všechno ostatní ještě musím zmínit výtečné devítihodinové Jméno růže s neopakovatelně vybudovanou atmosférou.

Takže, pokud váháte, co si pustit v dlouhé chvíli nebo když máte zrovna plné ruce ale prázdnou mysl (nikoliv trvale), mluvené slovo, respektive rozhlasová dramatizace, je rozhodně dobrá volba. A pokud již mezi posluchače patříte a znáte ještě něco jiného a kvalitního než výše jmenovaná dílka, sem s tím!

ilustrace: Sharg