18. května - Redakce Soutěž o PODEPSANOU tetralogii a tři audioknihy
Milí čtenáři,
na závěr narozeninového měsíce jsme si pro vás připravili opravdovou
lahůdku – kompletní tetralogii Odkaz Dračích jezdců,
kterou nám Christopher Paolini při své návštěvě Prahy
podepsal. Ani další čtenáři nepřijdou zkrátka – třem
pošleme novou audioknihu Eragon.
Ceny jsou velkolepé, proto jsme si pro vás připravili hned deset otázek,
ale nebojte se, supertěžké nejsou. Naleznete je společně s formulářem
pro účast v soutěži na:
Aneb podpásovka formy obsahu. O tom, že je Zack Snyder jedním z mála režisérů, jejichž rukopis bezpečně rozpoznáte, může pochybovat jedině slepec. Kdo viděl Úsvit mrtvých, remake zombie klasiky, jímž se Zack uvedl jako mladý a velice nadějný talent, nebo adaptace geniálních epických komiksů 300 (Frank Miller) a Strážci (Alan Moore) – mimochodem, navštěvuje stránky Fantasy Planet někdo, kdo neviděl alespoň jeden z těchto filmů? – ví, o čem mluvím.
Jejich podmanivý audiovizuální styl chytí diváka za koule (protože
cílovou skupinou těchto snímků je doopravdy spíše muž, ovšem ženy,
jimž se líbí, nejsou výjimkou) a silně zahraje na testosteronovou strunu.
Když šlo o zombíky, pseudohistorickou rubačku tří stovek Sparťanů a
mnoha tisícovek Peršanů kdesi u Thermopyl nebo thriller několika
superhrdinů v krizi středního věku, byli jsme ochotni Zackovi zobat
z ruky. Teď musí zákonitě přijít nějaké JENOMŽE.
Jenomže doposud Zack příběhy nevymýšlel, on je pouze převypravoval.
Jak by vypadal film kompletně z jeho mysli? Sucker Punch nám poskytuje
dostatečnou a lehce znepokojivou odpověď.
Kapitola 1 – Tělo
Pokud přirovnáme vzezření filmu k tělu, tak je Zack Snyder ten
nejgeniálnější plastický chirurg všech dob. Po vizuální stránce totiž
nemá Sucker Punch nejmenší chybu, k tomu připojte skvělý výběr
pro zvukový podklad (písničková část, upravená Mariem De Vriesem, jenž
stojí i za úpravou songů z Moulin Rouge, instrumentální skládaná
skvělým epikem a dlouhodobým Zackovým spolupracovníkem Tylerem Batesem).
Ačkoliv to občas vypadá, jako by Zack vykrádal sám sebe (úvodní scény
poněkud evokují scény ze Strážců), stejně mu to jeden žere, až
nestíhá polykat.
Jenomže tělo je také potřeba ladně rozhýbat, aby mohlo ukázat všechny
svoje pohyby. A tady to začíná pomalu skřípat. Ačkoliv s Babydoll,
hlavní hrdinkou příběhu, navštívíme hned několik fantastických
reálií, jejich podstatou je jediné – kosení spousty nepřátel pěticí
spoře oděných masturbačních předloh náctiletého puberťáka a
stárnoucího úchyláka. Poprvé to může být fajn, podruhé je to přímo
skvělé (ovšem opět spíše zpracováním než obsahem – scény ze
zákopů se steampunkovými skopčáckými vojáky jsou parádní – nabudily
mě na představu Zacka režírujícího válečný film), pak to začíná
nudit. U některých zpomalovaček si člověk dokonce říká „už zase?“.
A to je problém.
Kapitola 2 – Duše
Jakmile se nad Sucker Punch zamyslíte, film nemůže obstát.
Podstatou příběhu je Babydoll, dívka, jejíž matka právě zemřela a
otčím se nedokáže smířit s představou ztráty nároku na dědictví,
proto na Babydoll nahraje ztrátu příčetnosti a neváhá ji umístit do
ústavu pro duševně choré. Zde Babydoll prožívá svoje fantazie hned ve
dvou úrovních – nejprve blázinec promítá do podoby luxusnějšího
bordelu, další pak jsou návštěvy fantaskních – muzikálních světů
jako z počítačových her. Seznamuje se s několika spoluchovankyněmi,
plánuje útěk a vypadá rozkošně. Všechny vypadají rozkošně. Vlhký sen
všech geeků. Příběh by pravděpodobně fungoval lépe, kdyby jakákoliv
z úrovní byla zcela vypuštěna. Blázinec – bordel – akční světy.
Dvě by se mohly vzájemně doplnit, třetí je tam navíc.
Pseudofilosofická omáčka, kterou je příběh zalit, taky nechutná zrovna
nejlépe. Buď je Zack geniálnější, než si myslím, a nepochopil jsem
všechny jeho myšlenky, anebo jsem je bohužel pochopil. Kterak
Počátek potkal Přelet nad kukaččím hnízdem a nedokázaly se
spolu dohodnout, ani vzájemně doplnit. Zcela nejhorší je pak závěrečný
za moudrost převlečený doslov, který je natolik klišé, nakolik si to jen
dovedete představit.
Sucker Punch funguje spíše jako parádní videoklip než smysluplný
film. Fanoušci Zackova rukopisu budou v sedmém nebi, příznivci příběhů
se budou držet za hlavy. No a? Téměř každé velké dílo bylo zpočátku
rozporuplné. Uvidíme, co čeká Sucker Punch. Sláva, nebo
zatracení?
Sucker Punch
Režie: Zack Snyder Scénář: Zack Snyder, Steve Shibuya Hrají: Emily
Browning, Abbie Cornish, Jena Malone, Jamie Chung, Carla Gugino, Jon Hamm, Oscar
Isaac, Scott Glenn, Vanessa Anne Hudgens Hudba: Marius De Vries, Tyler Bates
Premiéra: 31. 3. 2011
Tenhle film se mi líbil, ale spíše tou atmosférou. Překvapilo mě, že
film měl pointu (aspoň nějakou)… trošku nudnější byly paradoxně ty
akční pasáže, protože 1)světy nebyly nijak originální 2)když člověk
ví, že se to těm holkám povede, tak tam chybí napětí.
Nějaké věci bych tam udělal jinak, ale z kina jsem odcházel potěšen a
vlastně i nadšen.
O 300 lze polemizovat, nicméně Strážci i Úsvit mrtvých jsou
nadstandardně dobré filmy, oba hlavně dokazují posměváčkům, že Snyder
umí dobře i postavy a příběh.
Odpověď taky ano.
Jinak jsem viděl dvakrát trailer a přečetl si dvě tři recenze a vím, že
na tenhle film se nikdy cíleně nebudu dívat. A přitom jsem myslel, že
takovéto vizuální bezhlubokomyšlenkové orgie budou pro mě to pravé,
z takového Scotta Pilgrima jsem byl absolutně nadšený.
a mně se to třeba líbilo hodně. z kina jsem odcházela naprosto
nadšená. čekala jsem, že to bude film o krásných polonahých slečnách
zabíjejících mečem velké obludy s rotačákem, a přesně to jsem taky
dostala. Dokonce mě překvapilo, kolik to mělo příběhu :-)) A Scott
Pilgrim byl zase podle mě hrozná hovadina…tam nebylo vůbec na co koukat,
ani na ty herce a herečky
Však poslední věta recenze napovídá, že ne každý musí nutně sdílet
můj názor… Samozřejmě, budou tací, kterým se Sucker Punch zalíbí, moje
očekávání prostě nesplnil.
Musím za sebe říct, že jsem z filmu byla nadšená. Po všech těch
strašně emocionálně vypjatých thrillerech, rádoby psycho filmech atd. je
to podle mě příjemná změna. A že by byl Sucker Punch bez nějakého
smyslu mi taky nepřijde, má základní téma a cíl, ale přitom ho člověku
celou dobu neopakuje a necpe, ale přitom jej nakonec uzavře bez toho, aby
„všichni šťastně přežili a lidi jim zatleskali“. Pravda, že některé
ty akční scény mohly být lepší, ale zase obsahovaly super efekty, kterými
se to tak nějak vynahradilo. Ok, byly tam polonahé lolitkovské slečny,
přehnané prvky, spousta střílení … Ale zase koho z nás občas nebaví
se podívat na něco přehnaného? Moje očekávání byly splněny, takže já
jsem z filmu rozhodně nadšená. Podle mě záleží, co od toho člověk
očekává. Pokud očekáváte extra super složitý psychothriler, kde bude
pochodovat jeden suverénní klaďas a všecko řešit hlavou a nakonec opět
všecky zachrání, tak to asi nebude to pravé ořechové. Ostatně, podobné
názory měli lidi i na Sin City a byl to podle mě podobný případ, stejně
tak, jako např. Svět zítřka.
U me jeden z nejlepsich filmu.
Nejvice se mi na tomto filmu libilo, ze po shlednuti jsem musel hodne o tomto
filmu premyslet, nez jsem prisel na to jak to vlastne dopadlo. Je to celkem
hodne emocionalni film, nad kterym musi clovek premyslet.
Jedine co me vsam mrzi je, ze o hlavni hrdince nic moc nevime. Kdyby ve
filmu byl ukazan vice osobni zivot Babydoll, tak si myslim ze by byl film jeste
emotivnejsi a mel vetsi napeti.
Take si myslim, ze vetsina lidi v tom filmu vidi videohru, ale ja se v tom
filmu spis snazim pochopit ten pribeh a ten je podle me hodne dobry a hlavne
originalni.
Kazdopadne ten konec me dostal a myslim ze je to prijemna zmena od vsech
ostatnich filmu, protoze tento byl uplne jiny.
Josef Horký (redaktor)
