Ohlédnutí do minulosti

Historie této hry se začala psát již v roce 1998, kdy se dva nadšení studenti rozhodli vyzkoušet možnosti tehdejšího internetu a sepsali první řádky kódu. Dodnes je na Martina Šťavu a Petra Nálevku vzpomínáno v knize cti jako na první autory hry Red Dragon, tehdy nazývané RD1. Tato verze hry se samozřejmě od té dnešní dramaticky liší ve všech ohledech. Nejenže RD1 postrádalo jakoukoliv líbivou grafiku, bylo zde i velké množství chyb, kterých se hojně zneužívalo. A také celý svět nebyl tak důkladně promyšlen, jak je tomu nyní.

V podstatě revoluční skok hra zaznamenala o dva roky později, v roce 2000, kdy ji od původních autorů zakoupila firma Cenega. Pro tuto firmu se tak Red Dragon stal pilotním projektem pro uplatňování neotřelých nápadů a především nových technologií. Ještě stále byly online hry, využívající webové rozhraní, v plenkách, a proto byl pro ně tento projekt neocenitelný. Došlo k výrazným investicím do hry, přepracování celého konceptu, přeprogramování a také vytvoření nové, o mnoho přívětivější grafiky. Od této chvíle již mluvíme o tzv. RD2, která bez přerušení funguje až dodnes.

Dalším zásadním zlomem v historii této hry bylo zavedení poplatků, což pro tehdejší smýšlení uživatelů internetu byl dosti nepříjemný šok. Dnes se již nad placením jakékoliv služby či hry nepodivujeme, ale tehdy, začátkem roku 2003, to zapříčinilo masivní odliv hráčů na sesterské projekty reddragon.pl a reddragon.hu. Rázem se tak ze hry, kde se nacházelo více jak 30 000 hráčů, vytratila polovina z nich. Mírný nárůst byl pak zaznamenán i při zpoplatnění polského serveru a o pár měsíců později zrušením serveru maďarského.

Takto hra pokračovala až do roku 2006, kdy byla firma Cenega prodána ruskému investorovi, který se rozhodnul tento, tehdy už nevýdělečný, projekt ukončit. Hru odkoupila firma JRC a za značného úsilí byla provedena další revoluce. Hra se opět stala neplacenou a pro zájemce byl vytvořen systém drobných a hru nevýznamně ovlivňujících vylepšení, za které si již ale hráči museli připlatit. Společně s tímto se do hry zavedly i nové rasy, přidala další rozšíření, zdokonalil se herní svět a jeho pravidla. V této podobě hra funguje až dodnes.

A současnost?

V dnešní době, od roku 2008, hru provozuje firma IDEA Games a nachází se v ní na 1 500 – 2 000 hráčů s průměrně 10 000 – 13 000 přístupy denně. Je vytvořeno kolem 4 000 aktivních gubernátů, které tvoří zhruba 300 aliancí, a neustále je přihlášeno přibližně 100 lidí. Toto číslo je samozřejmě na hru s takovou historií, takové kvality a s tolika rozličnými možnostmi nedůstojné. Proto probíhají intenzivní práce na jejím dalším vývoji, ať už to je zlepšování současné verze RD2 nebo příprava zcela nové verze. Hra prochází neustálými inovacemi a hráči se mají pokaždé na co těšit. Rozhodně se nedá říci, že by projekt usnul na vavřínech a jen čekal na svou záhubu.

Princip hry

Red Dragon je tahová strategie, kde každý den hráč dostává určitý počet tahů, které může využít, nebo si je pošetřit. Pošetřit ale lze maximálně tahy za tři dny, dále již o ně hráč přichází. V rámci jednoho dne lze pak měnit jednotlivá nastavení gubernátu (profese, budovy, armáda a mnoho dalších) a změny se vždy provedou po jejich potvrzení dalším tahem. Pak lze sledovat dopady jednotlivých změn na váš gubernát. Na vás je tyto dopady v negativních položkách zmírnit a pozitivní maximalizovat. Po vyčerpání všech tahů už jen zbývá počkat do druhého dne, kdy vám tzv. přepočet, který probíhá každý den vyjma Vánoc a Silvestru v 04.00, přidělí další.

Avšak hra samotná není jen o tom hrát si s čísly, tvořit zásoby či budovat a rozvíjet svůj gubernát. Na počátku hry se sice nacházíte v úvodním protektorátu, kdy nemůžete zaútočit na ostatní, ale ani nemůže být zaútočeno na vás, ale již od desátého dne tato ochrana zmizí a vy jste odkázáni jen na své schopnosti. Red Dragon je totiž především válečná hra, kde za pomoci různých sabotážních akcí posílaných zloději, destruktivní magie sesílané mágy a vašimi armádami dobýváte nepřátelská území, získáváte respekt a budujete přátelské vztahy s ostatními hráči.

Nedílnou součástí hry je také politika. Kromě nepřeberného množství válečných strategií je zde také mnoho citlivých situací, kdy je nutné využít své diplomatické schopnosti buď pro jednání s nepřáteli, nebo pro domlouvání spolupráce se spojenci. Hra se tímto stává velmi komplexní a odmyslíme-li ty tahy, tak i velmi realistickou. Vskutku jen ti nejšikovnější hráči, kteří mají chuť posouvat hranice nemožného, mohou v takto náročné hře obstát a hru vyhrát. Avšak nemusíte se bát, že byste na to byli sami. Základem všeho je zde totiž týmová spolupráce. Jednotlivé gubernáty se sdružují do aliancí a aliance pak následně i do klanů. Od dob RD1, kdy aliance postrádaly jakýkoliv význam, se mnohé změnilo a dnes již není možné působit v této hře čistě jen sám za sebe a být vyjmut z aliančního dění. K dokonalosti dotažená týmová spolupráce je zde největším lákadlem. V podstatě po stránce komplexnosti stále není na českém herním trhu konkurence, která by se Red Dragonu vyrovnala. Toto však je vykoupeno vyšší náročností hry a pro každého nemusí být atraktivní její matematický základ.

Cílem hry je postavit Palác posledního soudu, díky kterému dojde k ukončení současného věku a hra se zresetuje do výchozích pozic. Jeden věk trvá zhruba 120 dní: 100 dní budování gubernátu, kdy si připravujete pozici na závěrečný boj, a zhruba 20 dní apokalypsy a četných multiválek se spoustou aliancí bojujících na různých stranách, ke kterým to vše směřuje. V RD2 již dnes máme za sebou 25 úspěšných věků, během nichž se do knihy cti zapsalo na 33 aliancí. Vskutku ohromující historie.

Budování gubernátu

Než dojde k založení samotného gubernátu, bude nutné se rozhodnout, kterou rasu si zvolíte. V nabídce je celkem deset ras, kde jedna je vyloženě zlodějská (Hobiti), dvě jsou jak zloději, tak vojáci (Lidé, Br-Oughové), čtyři jsou čistě jen vojáci (Enti, Trpaslíci, Obři, Skřeti), dvě mají kombinaci vojáků s magií (Nekromanti, Elfové) a jedna je vyloženě magická (Džini). Rozhodovat se tedy lze nejen podle sympatií a obrázků, ale také podle jejich využití ve hře. Někoho těší být zákeřným a podlým zlodějem podnikajícím na cizí gubernáty sabotáže všeho druhu, jiní ocení vznešenou magii a jsou zde také tací, kteří si nejvíce dokáží vychutnat válečné vřavy z pozice vojáka a jeho brutální síly.

Jakmile si gubernát úspěšně založíte, dýchne na vás z obrazovky ta kouzelná atmosféra, která již očarovala tisíce hráčů. Jako první se budete muset seznámit s herním prostředím a pochopit, k čemu jednotlivé budovy a profese slouží, ostatní věci vás mohou zajímat až později. Základem každého gubernátu jsou pozemky, díky kterým se poměřují vaše zkušenosti. Pozemky lze získat dvěma způsoby. Buďto si je nakoupíte, nebo vyválčíte. Jelikož ale cena nových pozemků roste úměrně s vaší rozlohou, brzy pochopíte, že válčení je to, oč tu běží především.

Když máte pozemky, je nutné je zastavit. Každý nevyužitý pozemek vás brzdí v rozletu za dalšími. Budete nuceni postavit dílny pro své poddané v profesích, pro jejich vyšší efektivitu postavit cechy, zapomenout byste neměli ani na několik manufaktur přímo produkujících suroviny a samozřejmě v neposlední řadě také na školy, díky nimž se vaše populace zacvičuje do jednotlivých profesí, a na univerzity, které jsou důležité pro navýšení kapacity výzkumu vědců a tím další rozvoj gubernátu.
V profesích je pak třeba v prvé řadě dbát právě na samotný výzkum, který bez univerzit zvýší výkon profesí až o 100% a s univerzitami mnohem více. Základem tohoto výzkumu jsou vědci samotní, kteří produkují vědecké body užívané nejen v profesích, ale i v dalších vylepšení gubernátu, jako jsou zisky zkušeností pro ekonomické generály či dlouhodobý výzkum. Vědu v profesích lze pak libovolně rozdělovat a tím dosáhnout onoho požadovaného navýšení výkonu všude tam, kde zaměstnáváte své poddané. Výkon vaší ekonomiky dále také zvedají mágové, kteří na vás mohou zakouzlit pozitivní magii. Přesný popis všech profesí (farmářů, kameníků, zedníků, obchodníků, alchymistů, zbrojařů, druidů, mágů a vědců) ale samozřejmě naleznete v manuálu.

Dalším problematickým místem bývá popularita gubernátu, kterou ovlivňujete především výší platů od 0 do 50. Cílem je dosáhnout popularity 100 bodů, pro kterou budete nuceni platy navýšit až skoro k maximu. Tato popularita pak přímo ovlivňuje, kolik poddaných k vám přijde a bude žádat o práci. Avšak stejně tak jako popularita může růst, může i klesat. Snížíte-li opět platy nebo nebudete-li mít dostatek jídla na uživení vašich poddaných, začnou houfně opouštět váš gubernát. Další roli samozřejmě hrají i negativní kouzla, která na vás mohou být seslána v průběhu některé z četných válek.

Nakonec je také dobré se zabývat i stavbou speciálních budov, které taktéž váš gubernát v mnohém vylepšují. Na začátku jsou asi nejdůležitější všechny speciální budovy, které ovlivňují maximální zalidněnost vašeho gubernátu (Vodárna, Norový systém, Kanalizace a Vodotok), dále speciální budovy dávající vám denně o tah více (Věž času a Palác času), stavba umožňující obchodovat se surovinami (Průsečík obchodních cest) a nakonec také Portál, díky kterému do vašeho gubernátu budou přicházet Draci zvyšující sílu vašich vojenských jednotek.

Války v Red Dragonu

Místo popisování průběhu válek, které by zabralo spoustu času, bychom se nyní rádi zaměřili na objasnění stylů válčení. První styl je ten nejméně čestný ze všech a povětšinou také bývá velmi tvrdě trestán ostatními hráči. Jedná se o tzv. „svačinářství“, tedy o napadání výrazně slabších či nehrajících gubernátů a aliancí za účelem prostého uzurpování si jejich pozemků s minimálními riziky ve formě zlostné odvety. Takovéto jednání je samozřejmě trestuhodné a málokdo jej ve hře vidí rád.
Druhý, o mnoho více čestnější styl, je válčení jako „dark“. Zde se jedná především o krutou válečnou vřavu postrádající jakákoliv pravidla. Nicméně tato skupina hráčů stále ctí principy fair play a i když se s nikým příliš nemazlí a jsou schopní všeho, tak výrazně slabší či nehrající gubernáty a aliance bezdůvodně napadají. Mnohokrát sami raději přepadnou silnějšího protivníka, přepadem jej oslabí a následně poměřují své síly buď v běžné válce jeden na jednoho, nebo si obě strany přivolají své spojence a vznikne multiválka. V poslední době tomuto stylu hry propadá stále více hráčů a vzniká tak vážný protiklad k doposud nejrozšířenějšímu stylu hry.
Zdaleka nejnáročnějším a také nejčistším způsobem válčení je tzv. styl „light“, kde jde především o vzájemné poměřování sil v předem domluvených válkách. Samozřejmě zde lze naleznout i čistě zištné války, kde jakékoliv ideály zastíní příslib snadně získaných pozemků. Nicméně stále platí, že při těchto kláních jsou si obě strany maximálně vyrovnány co se herních pravidel a možností týče. Tady již vskutku rozhodují zkušenosti, vědomosti, dobrý odhad nepřítele a také troška toho pověstného štěstí.

Pokud ve světě Red Dragon chcete něčeho dosáhnout, pak byste se měli vydat buď cestou „dark“, kde více než precizní odehrávky svých gubernátů a dokonalé znalosti strategických možností využijete své organizační a diplomatické schopnosti. Multiválky nejsou ani tak náročné na vědomosti, jako na váš čas a dobré vystupování, kterým si získáte podporu stejně horlivých a bojechtivých souputníků. Anebo se můžete vydat také cestou „light“, které zase na straně druhé dominuje preciznost, čestnost a vysoké znalosti, které uplatňujete v rytířských válkách.

Klady a výhody aneb proč hrát?

• Red Dragon je společenskou hrou, kde všichni vaši týmoví hráči a nepřátelé jsou lidé stejní jako vy, lidé, kteří se dopouštějí chyb, dělají překvapivá rozhodnutí a také se snaží dokázat své kvality.
• Red Dragon má předlouhou historii, během které byla pravidla herního světa dotažena téměř k dokonalosti. Stejně tak vás nepřekvapí nečekané chyby či zneužití děr ve hře jinými. Hra je prověřená časem.
• Red Dragon je velmi rozmanitá hra s nepřeberným množstvím různých strategií a postupů. I po letech hraní lze stále zkoušet něco nového, odhalovat doposud skrytá tajemství a dále zdokonalovat své schopnosti.
• Red Dragon je chytlavá hra, která jen tak neomrzí, pokud se vám podaří překonat úvodní oťukávání. Možná by se tento bod dal uvést i v nevýhodách, protože už mnoho hráčů této hře naprosto propadlo a nebyli schopni se této závislosti po dlouhou dobu zbavit :-).
• Red Dragon má komplexní herní systém, ve kterém lze nalézt širokou škálu rozličných zlodějských akcí a kouzel.
• Red Dragon vám nabízí možnost stát se úspěšným vojevůdcem, své schopnosti můžete prosadit i na poli diplomatickém.
• Red Dragon má působivou grafiku a i přesto, že se jedná o matematickou hru fungující přes webové rozhraní, tato grafika vám pobyt ve hře zpříjemní.
• Red Dragon lze hrát zcela zdarma. Platí se pouze drobná a hru minimálně ovlivňující vylepšení. Tato vylepšení mají především za cíl zpříjemnit jejich vlastníkům pobyt ve hře.
• Red Dragon je tahovou strategií, která vás nenutí u ní vysedávat po celý den. Tuto hru lze hrát kdykoliv a odkudkoliv, stačí pouze připojení k internetu, běžný internetový prohlížeč a chuť (si) hrát.

Zápory a nevýhody aneb proč nehrát?

• Red Dragon je díky své komplexnosti také poměrně složitou hrou, kterou nelze lehce pochopit během prvních dnů jejího hraní.
• Red Dragon je matematickou hrou komunikující s hráči skrze webové rozhraní. Nenaleznete zde žádná hejbátka, vyskakující potvory či jiné grafické vymoženosti.
• Red Dragon postrádá masivní hráčskou základnu, o kterou přišel před lety zpoplatněním hry. Věčná škoda, že doposud si hráči cestu zpět nenašli, i když už dva roky placená není.

Hru najdete na www.rd2.cz