Každopádně je zřejmé, že zprvu neotřesitelná Burtonova pozice začíná být v současnosti poněkud vratká. Přesto je každý další jeho film očekávanou peckou, ač zrovna v případě Temných stínů, nové verzi klasické gotické mýdlové, všemi různými monstry prolezlé opery z let šedesátých) lze toto očekávání pojmenovat jako: „Tohle je určitě ten film, ve kterém se vrátí starý dobrý kutil Tim.“ Nebudeme to zdržovat a zbytečně natahovat – zklamu vás.

V roce 1752 opustila rodina Collinsů i s malým Barnabasem starou dobrou páchnoucí Anglii, aby pokusila štěstí v Novém světě. S úspěchem, zakládají vlastní přístavní městečko Collinsport ve státě Maine, rozjíždí rybářský průmysl ve velkém, staví majestátní sídlo. Nic však netrvá věčně – štěstí Collinsů přesně do chvíle, kdy nyní švarný mladík Barnabas zlomí srdce služebné Angelique, po nocích brigádničící jako čarodějnice. Angelique má moc obrátit život Collinsů naruby (pokud rubem života je smrt, ať ta skutečná nebo nemrtvá) a nic jí nezabrání tuto moc použít. Barnabasova milá končí pod útesem, upír-začátečník Barnabas v rakvi, rodinné impérium v troskách.

Věčný život je věčný život a developeři nenechají nic pohřbené dost dlouho, Barnabas se samozřejmě osvobodí. Běží rok 1972, po asfaltových silnicích jezdí motorová auta, v zázračné televizi zpívají maličké zpěvačky, hippies hulí a šíří mír, lásku a sex a Angelique stále žije. Z rodiny Collinsů zbyl morální odpad, jehož jediným klenotem je nová vychovatelka, tolik podobná Barnabasově dívce. Zdá se, že upíra čeká krušné období, diváka pak první zhruba půlhodinu slušná zábava, která vychází z konfrontace starého (jeho zákonným zástupcem je Barnabas) s novým.

Nadnárodní organizace jsou Satan, světla aut jsou Satan, hippies potrava (která se nejspíš v dobrém duchu pacifismu ani moc nebrání). Jenomže na srážce s novou dobou nelze postavit celý film, o což se Burton tak trochu pokoutně pokouší. Zapomíná však přitom na to nejdůležitější, jednu z esencí, která z jeho filmů dělá nezapomenutelné zážitky. Příběh (Druhý trademark – cynismus – se dostavil naplno). O něj se jenom tak povrchně cvrnká, aby se vlastně tak nějak vecpal do závěrečné půlhodiny, která ale vůbec neodpovídá celému předchozímu snímku, jako by si sem odskočila z epizody Krajních mezí.

Nikoho jistě nepřekvapuje, že se v hlavní roli pitvoří pravá Burtonova ruka a kmotr jeho dětí Johnny Depp, protentokrát s příšerným účesem a vtipným starosvětským přízvukem. Právě o něm (a měl by být i na něm) celý film je. Více než zdatně mu však sekundují dámy s mnohem menším množstvím prostoru – Michelle Pfeiffer a sladká Eva Green, pro kterou by si nejeden vyrval tlukoucí srdce z těla. A tím to končí. Ostatní postavy jsou tak nějak zbytečné. Jasně že ne všechny, některé mají pro Barnabase představovat motivaci, přesto by se jich pár dalo bez starostí vyškrtnout, aniž by se „příběh“ změnil.

Dalším problémem jsou vztahy mezi postavami – jediné alespoň trochu uvěřitelné jsou opět v trojúhelníku Depp – Pfeiffer – Green. Na plátně to v trailerovém sexu mezi Johnnym a Evou slušně jiskří, Michelle doopravdy působí jako žena chránící svou rodinu, přes což nepojede vlak. Jakékoliv další vztahy pak působí uměle jako v laciných jihoamerických telenovelách, které se neodvážili dát na Premiéře v odpoledním čase, a tak okupovaly obrazovky před Heidi, děvčátko z hor.

V jednom směru však Burton opět nezklamal. Jeho cit pro vizuálno je dechberoucí, stále je to jediný režisér, u něhož platí, že kdybyste v jakoukoliv chvíli zastavili obraz, můžete tisknout nádherné pohlednice.

Je mi však jasné, že celý text působí jako jedna velká obžaloba, nechť mě ospravedlňuje skutečnost, že jsem z kina odcházel doopravdy zklamaný (a to jsem se těšil). V první půlhodině vše ještě vypadalo nadějně, poté Temné stíny ztrácí dech, aby jej půlhodina poslední nadobro zastavila. Na rozdíl od Barnabase však tenhle film z mrtvých už nevstane. Tak snad na podzim s Frankenweeni­em, Time.

(Burtonofilové nechť zapomenou, co přečetli. Vy ostatní návštěvu kina zvažte, obzvlášť, když můžete jít podruhé na Avengers.)

josef.horky@fan­tasyplanet.cz