Stále mi ta hra příjde příliš složitá a mozkově náročná. Doufám, že další díl ještě více ořežou.

Ten rozsah série Elder Scrolls je nelidský. Hrál jsem kdysi Morrowind, strávil jsem u toho doslova tuny hodin a docela mě to i bavilo, ale pak jsem se zasekl, koukl do návodu a zjistil – že jsem zhruba v desetině. Šokován a zhrozen jsem to okamžitě odinstaloval – to jako autoři čekají, že u toho hráči stráví čistého půl roku života?

Jsem na tom podobně, s tím rozdílem, že na hraní prostě nemám čas. Oblivion hraju už taky zhruba půl roku, jednou nebo dvakrát do týdne se mi k tomu podaří sednout na hodinku, na dvě… Bloumám si přírodou, na hlavní úkoly moc nehledím, prostě jak se co zrovna přihodí:-). Tímto tempem a stylem je to hra na celý život.
Recenze není zdaleka kompletní, nezmiňuje se třeba o trestuhodné nestabilitě hry. Ono je hezké, jak je to všechno nádherné a grafika plynule šlape, když vám to co 15 minut spadne. Po spoustě přečtených rad a nainstalovaných patchů to stejně alespoň jednou za hodinu zhučí do woken:-(. Za zmínku stojí také tisíce módů, kterými si člověk může hru upravit – od přidání drobných předmětů, přes dodání postav a nestvůr do sterilního světa, až po celé nové lokality i s questy, či úpravy herního systému. Bez modů je Oblivion doslova poloviční. Každopádně chvíli trvá, přijít téhle hře na chuť a někomu se ta brutální rozsáhlost a volnost může jevit jako prázdnota. Já jsem spokojená… až na to věčné padání:-/

Určitě jedna z nejlepších her, brutálně rozsáhlá měl jsem nahráno asi 100 hodin a spoustu úkolů jsem ani nerozehrál. Dohrál jsem hlavní linii asi před rokem a furt si říkám, že bych se k tomu ještě měl vrátit.Výborná atmosféra, při úkolech nemáte pocit, že by se nějak opakovali. Jedno z nejlepších virtuálních dobrodružství ve fantasy světě které jsem prožil:) Kdysi mě takhle chytla hra Shadows over Riva.

Ja mam nahrano taktez neco malo pres sto hodin, a opravdu ani jednou mi to nespadlo, ale ted budu mit novy comp, tak uvidim :-). Jen kdyz to vypnu to woken, tak nekdy musim ukoncit pres task manager, tot vse.

JMENO NEUVEDENO: Morrowind jde dohrat za cca deset minut, kdyz vis jak ;-)
myslim ze doslo k nepochopeni (a stejne tak u TNT) tehle hry, ktera je prave o tom, ze je slozita, hraje se dlouho a da se v ni „zit“ komu se to nelibi, at ji nehraje, je to jako s jidlem, nejite to, co vam nechutna, ale nezlobite se, ze to v restauraci vari a nechcete po nich, aby to varit prestali, muzete si prece z jejich jidelnicku vybrat i to na co mate chut :-)

Jana677:musím se připojit k Samwisovi, Oblivion mi taktéž nepadá, naopak mi přijde jako velmi dobře odladěný a zbetatestovaný. Problémy jsem měl sem tam s Morrowindem, tam to občas spadlo a když nebyl po ruce save…aj, proklínal jsem všechny a všechno :-) Ale Oblivion je v pohodě…a to prosím i neopatchovaná verze. Na rozdíl od Areny či Daggerfallu si tady Bethesda dala záležet.

Presne tak, ta hra se nehraje, ale zije. Muzu si tam delat co chci, vse jako v realu, akorat v mem oblibenem prostredi :-) a za svistotu cepeli.

Hra byla ve své době parádní. Když přišly modifikace a datadisky, už tak obrovský svět nabídl mnoho a mnoho hodin zábavy navíc. Ano, hra má své mouchy, od některých hloupých questů až po neživost krajiny či nemizící mrtvoly, kterých si nikdo z kolemjdoucích nevšímá, ale i tak jsem jí nahrála nějakých 160 hodin a to je dneska rarita. Utéct od ní jen proto, že je dlouhá, může jedině člověk, který ji pravděpodobně ukradl. Kdo čeká tupou bezduchost, končící během pár hodin, jak je tomu bohužel zvykem u nových kousků, ať si doboha nejdřív sežene nějaký informace. Chápu, že v článcích je příliš mnoho písmenek, ale škodíte si sami sobě :D.

No dobře, možná to zní divně, chybí tam pár informací. Takhle – když si něco kupuji, předem si to dobře rozmyslím případně hraji demíčko. Jde o moje peníze.

Ale lidi si to často jen sosnou bez rozmyslu, pak je na tom naštve nějaká kokotina a je tedy snazší hru opustit.. z toho – možná špatně – usuzuji, že jenom projíždí kradené hry. A upřímně, pobavil mě první a třetí post a to velmi, u toho se zase chechtám já.

Článek se mi líbil. Jen tak dál.

Na Morrowindí edici za pětikilo se mi tu práší. Vydržela jsem to hrát jen do doby, než přišel Oblivion. Vpodstatě jsem to koupila chvíli před tím a pak tu hru odložila. Oblivion mě dostal trochu víc než jeho předchůdce.

Jeden čas u her vůbec nevydržím a někdy tam žiji víc než v reálu. Jednou je to FPS podruhé vleklé RPG a jindy raději zajdu s přáteli popít a pokecat, tak to máme asi každý, kdo jednou hrál nebo hraje.. ale škatulkovat už nechci. To zas někdy, až mi ujedou nervy nebo něco.

Mohu doporučit mody z projektu Unique Landscapes (neskutečné předělávky krajiny) a Lost Spires (cech archeologů se skvělým příběhem a finálním bojem).

Shodou okolností jsem si Oblivion koupil před týdnem, mám nahráno cca 18 hodin a zjišťuju, že je to z poloviny povedené RPG a z poloviny střílečka ve stylu stařičkých FPS (DOOM 1, Quake 1). Při „zavírání bran Oblivonu“ je to jako když hrajete jeden a ten samý level DOOMa pořád dokola. Snad bude Shivering isles lepší.
Ad „nudnost Morowindu“: měl jsem ho doma asi 6 let, 2 x jsem ho zkoušel a nic (nuda) a pak (zčistajasna) jsem mu docela propadl. Morrowind není ve skutečnost nijak zvlášť dlouhý, hlavní linie se dá se dohrát za 15 – 20 hodin, jenom musíte proniknout do systému levelování a využít „zkratky“ které tam tvůrci buď záměrně nebo omylem nechali.

Oblivion mě teda bavil dost, až do chvíle kdy jsem se snažil zachranovat jednotliva města a skončil jsem v cheydinhallu kde mě poslali najít syna od hraběte ale našel jsem prd u brány a v oblivionu. Bránu jsem pak uzavřel a vratil se k hraběti. NO a ukol se nedal splnit.
Tak jsem se zasekl ve 3/4 hry zhruba a nasralo me to tak ze sem se na to vyprdl, ale pak do toho pudu zase znova.