Viktor, vládce společnosti vampýrů, má starosti s nezvladatelnými vlkodlaky, útočícími na jeho hrad. V noci je schopen se vlkodlakům bránit, ve dne hrad hlídají otroci, lidé proměnění v Lycany. Mezi nimi i Lucien, Viktorův chráněnec s řadou privilegií.
Využívá jich natolik, až se nakonec zaplete se Sonjou. Pro záchranu jejího života je schopen porušit pravidla, za což je tvrdě potrestán. Lucien uteče, osvobodí ostatní otroky a postaví se do čela vzpoury. Společně chtějí zachránit zbylé druhy z nadvlády nenáviděných upírů. A Sonja je pro svou lásku ochotna zradit svůj vlastní druh…

Hlavní hrdinku Selene vystřídala, k smutku i zlosti spousty fanoušků, neméně okouzlující Rhona Mitra, které obepnutý kostým sluší úplně stejně jako Kate Beckinsale. Lucien nám za ta staletí omládl a jeho kouzelným velkým očím zkrátka nejde nic upřít. Ovšem na démonického Billa Nyghyho zřejmě neplatí, Viktor je neoblomný i ve chvíli, kdy se k „velkému překvapení“ všech diváků stává dědečkem. A vzpomínáte si na Tanise? Vychytralý knihovník, který místo boje za přežití své rasy raději rychle zachraňuje cenné svitky?
Herci zkrátka odvedli dobrou práci. Kladným hrdinům fandíte, záporné o to víc milujete. A celou dobu zoufale přemýšlíte o tom, kdo by měl vlastně vyhrát…

Filmu by se daly vytknout záběry utopené v modročerné tmě. Není to ovšem nic zásadního, co by filmu ubíralo na kvalitě. Diváci se také možná báli romantického žvatlání o ničem, díky kterému se občas stydíme v kině vůbec sedět. Naštěstí oba milenci buď řeší podstatné věci, nebo pro jistotu mlčí úplně a užívají si toho druhého. Velmi zdařilé jsou kostýmy, rozhodně originálnější, než spousta latexu a černé kabáty. Za zmínku stojí určitě i hudební stránka, stojí za to si poslechnout soundtrack.

Přestože se natáčení třetího dílu Underworldu chopil nový režisér, atmosféra a duch filmu zůstávají prakticky stejné. Patrick Tatopoulos spolupracoval na předchozím díle mimo jiné jako návrhář kostýmů a výtvarník, takže žádný strach – už po prvních několika vteřinách filmu prostě víte, že tak to má být. Jen to zařazení do škatulky „horor“ je dost přehnané. Lehkému mrazení v zádech sice neuniknete, stejně jako záplavě něhy a lásky. Naštěstí se divák nemusí obávat hluchých míst, akce je tu hodně, prostě se neustále něco děje. Oceňuji i fakt, že se ve filmu neobjevují vtipné průpovídky a humor celkově. Vznikla by tak nesourodá a nestravitelná míchanice.

Ačkoli je film postavený hlavně na milostném poměru Sonji a Luciena, dávka romantiky je přesně vyvážena akcí a krví, čímž si každý přijde na své. Svým dvěma předchůdcům se kvalitou zřejmě nevyrovná, každopádně ale stojí za zhlédnutí. I v případě, že již předem známe konec.