| |
Knižní recenze
7.11.2011 | Článek si četlo 5591 čtenářů |
Vyhlídka na věčnost - Kulhánek Jiří
Jiří Kulhánek si přečetl Božskou komedii od Dante Alighieriho a pak napsal svou vlastní verzi. Oproti renesančnímu básníkovi příběh značně vyšperkoval a podrobně rozvedl důsledky, které jedna taková nevinná výprava může mít.
Kulhánek prostě miluje upíry a stejně jako režisér obsazuje do svých
filmů své oblíbené herce, mají upíři v jeho knihách vždy přednost,
takže i Vyhlídka na věčnost je jich plná. Autor zasadil příběh
do již známého a oblíbeného světa, ve kterém se odehrával i jeho epicky
krvavý Noční klub. Čímž se na scénu dostávají známé
postavy – japonská upírka Hanako, lesbická upírka Karolína i upírský
vůdce a hrdina Tobiáš. Jiří Kulhánek tak spojil osvědčený a oblíbený
svět s populárními postavami a teď pozor, nenapsal pokračování
Nočního klubu! Všechno výše uvedené použil jen jako část kulis
jiného, zcela odlišného příběhu. V něm se to sice mrtvolami také jenom
hemží, ale ty už krev nepijí.
První část knihy začíná zcela dle zvyklostí. Kulhánek čtenáře
vezme, hodí ho do příběhu, nenechá ani rozkoukat a už vzduchem létají
kulky a tělní tekutiny. Poté začne zásobovat čtenáře perfektně
vybroušenými komentáři a poznámkami, které udrží čtenáře
v neustálém úžasu, překvapení a pobavení.
„Už se těším, až budu velký, abych také mohl prznit svou
sestru.“
Hlavní hrdina jako by z oka vypadl těm předchozím – drsný chlapík,
který nejde pro ránu ani drsnou hlášku daleko, vlastně obojím přímo
hýří. Jako obvykle jeho úspěšnou kariéru přeruší velké zlo a on se ho
rozhodne napravit. Autor velice originálně vyřešil zápletku, takže si za
veškeré příkoří a problémy může hrdina sám. Krom toho Kulhánek, jak
již má ve zvyku, přímo s děsivou chladnokrevností nechá první polovinu
knihy čtenáře zcela tápat a nedává mu žádnou indicii, co že se to
krucinál děje.
Ne, že by na to čtenář neměl být zvyklý z předchozích
Kulhánkových knih, jenže v těch minulých autor vždy po zhruba sté
stránce něco drobného vysvětlil, aby si tak nahrál na mnohem větší
otazník, který se vysvětloval dalších sto stránek.
Ve Vyhlídce na věčnost tohle chybí. Najednou jako by zmizelo
takové to obecné napětí. Obavy o to, co bude dál, neustále umocňované
drobnými kůstkami, které autor házel čtenářům. V první části
Vyhlídky to ještě funguje, autor se co pět stránek vytasí
s něčím novým – značky ve vzduchu, otisky ruky, první, druhý a
třetí kruh a čtenářovi se neustále honí hlavou: „Co to proboha je?“
Zároveň u toho autor doslova hýří akcí komentovanou drsněsuchými
hláškami hlavního hrdiny. Všechno funguje, čtenář se baví, děj graduje,
nemrtvých přibývá a mrtvých taky. Pak se to zlomí.
Kulhánek najednou odhalí oponu, řekne tradá a začne pomalu, ale jistě
vyklízet jeviště. Poslední třetinu knihy už nemá co objevovat a děj tak
ztratí svou podstatnou část. To ono neustálé napětí a nejistotu, že
směr, kterým se hrdina ubírá, je správný. Krom toho autor s hrdinou
upadají až do jakéhosi sentimentu a v několika scénách brzdí děj až na
samotnou nulu. Upřímně, Kulhánek umí napsat bojovou scénu na deset
stránek, aby se ani jednou neopakoval a čtenáři se pak o tom i zdálo, ale
erotické scény mu prostě nejdou.
Závěr knihy vypadá tedy tak, že se v ní sice najdou drsné hlášky,
akce a humor, jenže najednou jakoby ztratily svou nit a jen tak tak drží
pohromadě setrvačností. Bojové scény už dávno nedosahují takové délky
a epičnosti jako v předchozích knihách. Kam se poděla hustodémonská
jízda na sněžném traktoru ze Stroncia? Autor scény spíš popisuje,
než aby je prožíval. Chybí také pověstné týrání hrdiny a jeho
postupná dekonstrukce na prvohrdinu, aby se nakonec sestavil do něčeho mnohem
drsnějšího a mocnějšího.
V knize však nechybí úžasné dialogy a výborně pospané a
uvěřitelné charaktery postav. Upírku Karolínu a malou Fionu si čtenář
prostě zamiluje a nezbude mu čas na odpor. Kulhánek s oblibou popisuje
scénu jen za pomocí dialogů a zejména ty ze spacáku jsou velmi libové.
Od první stránky děj nastartuje a jede až do konce. Už někdy na
sedmdesáté stránce dojde k epické bitvě masivních rozměrů přesně tak,
jak jsou čtenáři u Kulhánka zvyklí. Do bitvy rovnou zapojí zombie,
upíry, démony i hlavního hrdinu.
Vyhlídka na věčnost není propadák ani katastrofa. Je to svěže napsaná
kniha plná akce, humoru a upírů, jejíž děj ale začne zejména v závěru
zpomalovat až nudit. Kulhánek opět dokázal, že stále umí napsat čtivou
knihu, avšak pomalu, ale jistě se ukazuje, že ani on nedokáže chodit se
džbánem pro vodu věčně.
Žijí mezi námi – známe je z televize, z rozhlasu
i z novin – mluvčí. Ovšem pouze jeden z nich je pan Mluvčí, ale na
toho v hromadných sdělovacích prostředcích nenarazíme. Pan Mluvčí
totiž příliš nemluví, pan Mluvčí pouze vyřizuje vzkazy, a když s tím
začne, slunce skryje tvář a pohřební služby přecházejí na dvojsměnný
provoz. Trojsměnný. (anotace)
- Vyhlídka na věčnost
- Autor: Jiří Kulhánek
- Forma: paperback
- Počet stran: 544
- Cena: 389 Kč
- Vydala: Crew, 2011
Lukáš Vaníček (redaktor)
lukas.vanicek@fantasyplanet.cz
Také si přečtěte:
Komentář
nakladatele Jiřího Pavlovského
Reportáž
z autogramiády Jiřího Kulhánka (Josef Horký)
Četli jste knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat
a napsat k ní komentář!
Související knihy
Vyhlídka a Usvit
Tomáš Ivan - 7. 11. 2011 15:09
Upřímně jsem zvědavý na srovnávací recenzi /jestli nějaká bude/
Kulhánkovi Vyhlídky a Procházkova Temného úsvitu, o obouch knížkách se
mluví snd tři roky a obě podle toho, co se ví budou spolu asi bodovat
o nejvetší akci tohohole roku.
|
Temný úsvit
Střelec - 8. 11. 2011 06:25
Podle posledních zveřejněných informací se Temný úsvit letos vydat
patrně nestihne. JWP vylepšuje a dodělává, s ohledem na termíny tiskárny
typuju vydání tak na únor – pokud to stihne dodělat. Rozhodně to ale
bude o dost lepší nářez, než tohle. „Vyhlídka“ má sice skvělý
rozjezd, ale od půlky jede víceméně na volnoběh s občasným lehkým
pošimráním plynu.
|
oprava - temný nebude
Střelec - 8. 11. 2011 12:32
Opravuju: Dlouhý černý úsvit, nikolivěk Temný. Temný jsem měl dneska
ráno – evidentně se nevyplatí chrápat při bušení do klábosnice.
|
RakeW
Anonym - 8. 11. 2011 12:40
„Chybí také pověstné týrání hrdiny a jeho postupná dekonstrukce na
prvohrdinu, aby se nakonec sestavil do něčeho mnohem drsnějšího a
mocnějšího.“
A dyť to tam zrovna je, vlastně hned dvakrát.
|
postavy
medak - 9. 11. 2011 01:13
Autor evidentně s postavami hodně pospával, když to dával dohromady
takhle dlouho.
|
Koniaash - 9. 11. 2011 13:19
četl jsem, líbilo se ale pravděpodobně s Kulhánkem končím. Je to už
nějak všechno na jedno brdo. Frajer-sežene výbavu-ultradémonsky
krutopřísně masí nepřátele-dostane přes držku-ještě zdrsní-sežene
lepší výbavu-zase krutě masí-změní se v poloboha-zamsí úplně
všechny-drsně vyhraje a můžem čekat na další knížku. Už celkem
předvídatelné.
|
Pajda - 9. 11. 2011 14:57
to Koniaash: No to si s nim mohl skoncit uz davno, protoze tenhle scenar se
u nej opakuje v kazde knize :)
|
brny - 9. 11. 2011 17:12
to Koniaash: Přesně jak píše Pajda, tenhle scénář je v každé
Kulhánkově knížce. Ale podle mě u něj jde hlavně o to, JAK to napíše
a JAK se to čte. A v tomto případě se to čte hodně dobře :)
|
Hm?
Martin D. Antonín - 10. 11. 2011 00:43
Zajímavé. Je vidět, že každý má vkus jinak. Jak v Nočním klubu, tak
ve Vyhlídce na věčnost se mi závěrečné části knihy líbí víc než
zbytek (který se mi líbí také). Vyhlídku si pro sebe řadím na špičku
jeho tvorby – na stejno s Nočním klubem, vzhledem k jejich
provázání.
A rozhodně nesouhlasím s tím, že by Kulhánek neuměl psát milostné
scény. Napětí mezi oběma postavami přímo jiskří – tleskám. Pravda,
v recenzi je slovo „erotické“, nikoli milostné – a v tom má Lukáš
pravdu, erotiku tam skutečně nenajdete. Neřekl bych ale, že jde
o nedostatek knihy. Spíš je to o volbě, kterou autor učinil – zkrátka
mu tam bližší popisy samotného aktu zřejmě neseděly.
Takže za mě palec nahoru, ale jde o čistě můj názor – čtení je
holt subjektivní záležitost. Jen mi to Lukášovo odsouzení přišlo
poměrně příkré, tak jsem zatoužil říci, že já jsem se ani na konci
nenudil.
(A teď si půjdu za Crwí pro mzdu za reklamní příspěvek.)
|
romison - 10. 11. 2011 11:36
zamiluje upirku Karolinu? ;) ci boha urcite takovou pycu ;)
|
romison - 10. 11. 2011 11:38
Me prijde Lukas jeste mirnej. Me to bavilo do prvniho strycka, pak uz to bylo
horsi a horsi bohuzel. Cte se to dobre, ale to se cte kulhanek vzdycky, ale
nejaky veci uz me proste vytacej, takze se na jeho knihy netesim, prectu je, ale
je mi to vcelku jedno. Na zambocha se tesim porad
|
dasis gút:)
KINAK - 10. 11. 2011 11:52
Za mě naprostý souhlas s pochvalami. Kulhánek psal, píše a doufám, že
i bude psát naprosto perfektně. Stejně tak jsem i rád, že „pořád
píše to samé“. Nějak nechápu ty výkřiky o tom – je to pořád
stejné a kde je nějaká invence… Stačilo mně jak dopadl poslední
Kopřiva – HOLOMRÁZ, kdyby to byla jeho první kniha co jsem četl, tak bych
se k němu už asi nevrátil… takhle mám alespoň relativní jistotu, že by
mistr Kulhánek mohl ještě nějakých 4 – 7 knih stihnout ne? :)))))
|
Avern - 10. 11. 2011 21:04
Tak mě se nelíbila hlavně ta část s peklem.. upíry a zombie beru ale
ultra nebe a peklo mi tam prostě nesedí :-( A nemluvě o globální válce..
brrr… netvrdím že to je špatná knížka.. začátek a konec fajn…ale
jinak je to slabší.. ale rozhodně lepší než stroncium..
|
Chm :/
Corruptus - 11. 11. 2011 03:00
Za mě jednou stačilo. Cesta krve a Vládci strachu asi už zůstanou
nepokořeni. Mám rád i pozdější tvorbu a Stroncium rozhodně nepovažuju
za špatnou knihu nicmeně Vyhlídka na věčnost šla totálně mimo mě. Deus
Ex machina vládne a na jednu knížku je těch „řešení z klobouku“
trochu moc. Celý příběh mi přijde slepený z několika témat (ze kterých
by se jednotlivě dalo vytěžit dle mého mnohem více) a zakončení…
Zakončení mě fakt nasralo. Přitom první třetina knížky kdy je vše jen
nastíněno má atmosféru a funguje ale když jsem se dále dozvěděl o co
vlastně jde napadlo mě, že si snad ze mě dělá autor srandu. Celý můj
dojem z knihy je že to nemá ani hlavu ani patu ale to nevadí protože je
všechno vetší, nepřátelé strašnější (hmm beru zpět, to fakt ne),
příbeh epičtější a superschopností víc než bylo ve všech dílech
pokémonů dohromady. Je to poprvé co jsem dočetl knihu p. Kulhánka
s pocitem že jsem za své peníze nedostal odpovídající hodnotu (Ale jen
můj názor, nic víc)
A na závěr perlička, při brouzdání netem jsem narazil na tuto
recenzi :
http://neviditelnypes.lidovky.cz/…/p_scifi.asp?…
Zdá se to jen mě nebo člověk co todle napsal neviděl z té knižky ani
obal? (Nereším hodnocení, jde mi o popis knihy a obsahu)
PS: A na 30 stranách číst petingova dobrodružství dvou smrtících
zabijáků kteří se v postely chovají jako dva teen co by sice rádi ale
neví jak na to?!? Tak to mi ho fakt ostrouhej a posol…
|
aprílová
Střelec - 11. 11. 2011 06:31
Ta údajná recenze na psu je datovaná na loňskýho apríla, někdo jenom
aktualizoval obálku…
|
Anonym - 11. 11. 2011 11:49
Ha, sice mi tam něco nesedělo ale ten apríl mě nenapad. Měl bych si
občas přešlápnout :)
|
Rety - 11. 11. 2011 15:02
Mě spíš překvapila první stránka kde je napsáno že kniha byla
napsána v roce 2007 a behem jednoho měsíce. To ji měl 4 roky šuplíku?
Je to dva roky po Stronciu ne? Takže další kniha bude mít na první
stránce: Napsáno v roce 2009 a vyjde tak 2013. Celkově mi přišlo že to
byla chvilkama dost zmatené. Moc prostředí, moc změn, jakoby několik knih
dohromady. Jsem zvědav jestli někdy bude kniha která nebude obsahovat
podzemní skladiště plné zbraní a upíry nebo zombíky. A milostné scény
se mi líbily. Není to erotika, je to něco jiného a takhle se můžou chovat
2 skoro lidi když jeden má v sobě vyššího démona a druhý je lesbický
upír. Přečtu to ještě jednou za určitou dobu a třeba se to zlepší
|
Pepa 62 - 11. 11. 2011 18:02
Jedno se Kulhánkovi upřít nedá.Není moc autorů, včetně těch
zahraničních, o jejichž dílech by se takhle masivně diskutovalo a psalo
tolik komentářů.
|
To Rety
MichaelS - 11. 11. 2011 19:31
S ohledem na to, že celkem dost podstatnou část z těch 4 let strávil
tím, že se snažil přežít a následně dával dohromady po bouračce, tak
je to vcelku pochopitelné … protože pak s odstupem toho více než roku jej
logicky napadlo, že by třeba něco mělo/mohlo být jinak a už to bylo.
Pochybuji, že by nějaký autor jednal jinak, asi by to žádnému nedalo.
Pravda je, že mne osobně by VELMI zajímalo, jak ta kniha vypadala
bezprostředně po dopsání.
|
Petra Neomi - 12. 11. 2011 01:45
No, troufám si říct, že bych psaní na čtyři roky zapíchnout nemohla,
protože bych umřela hlady :) A koneckonců, co člověk může dělat jiného
ve špitále, než psát, pokud je tedy při vědomí?
|
Joker - 12. 11. 2011 10:14
MichaelS: to je ale hodně otřepaná historka, která se vyprávěla už tak
před osmi lety ;)
Petra Neomi: ty jsi jeden velký teoretik ;)
|
Petra Neomi - 12. 11. 2011 19:41
Jorker: To víš :) Jak se píše kniha o vykydlovačkách a upírech, to si
vůbec neumím představit :D
|
MichaelS - 12. 11. 2011 20:24
Pointa byla ta, že pokud člověk něco napíše, a pak se k tomu
z objektivních důvodů na rok či více nedostane, bude mít tendenci to asi
slušně překopat … já teda třeba ne, ale já nemám ani tu prvotní
tendenci psát:-))). A pokud si to může dovolit a neživí jej to, tak si
prostě hraje … což si jiní, sociálně slabší autoři..autorky;-)..holt
nemohou dovolit a musí to sekat jak Baťa cvičky;-)
|
Petra Neomi - 13. 11. 2011 12:44
Je otázka, jestli si s tím hraje, nebo na to dva roky sere :) Možné je
obojí. Jinak, časté překopávání textu většinou neprospívá, je často
horší překopávat starý text, než prostě napsat nový.
|
MichaelS - 14. 11. 2011 13:53
S tím druhým naprostý souhlas, proto jsem už psal, že by mě hrozně
zajímalo jak to vypadadalo, když to v tom 2007 dopsal .. poprvé;-). To
první … já s Mistrem nebydlím, tak nevím, ale to by nám věrným a
dychtivým čtenářům přece neudělal ;-)
|
cuco11 - 23. 11. 2011 10:57
tak toto je prvá Kulhánkova kniha ktorú som nedočítal :-(. Nedalo sa.
A to som prečítal všetky. Ešte začiatok sa vyvíjal sľubne ale po presune
deja do Prahy … :-(. Škoda, je to stále o tom istom…bez nejakého nového
nápadu a zápletky ktorá vtiahne čitateľa do deja… kopa zbraní, krvi a
kúskov mäsa nestačí…
|
Kc - 28. 11. 2011 12:20
Hele ty slováku, nech nám našeho Jirku na pokoji, jo? Nebo se začneme
navážet do Ďura…
:-)
|
Gladness - 28. 11. 2011 18:10
Chm, tak půjdu proti proudu a teda za mě přidávám, že kniha mi přijde
vážně dobrá. S Nočním klubem, a Vládci strachu, se mi asi líbila
nejvíc, i když zase jinak. Jediný, co autorovi neodpustím, je smrt jedné
postavy, fňuk.
Je fakt, že tu moc hlášek není, ale stejně se to čte tak nějak samo a
dějově mi to přijde asi nejzajímavější, i když ta logika tam občas
vrže.
Dostala jsem sice něco jiného než jsem čekala, ale nestěžuju si,
spokojená. :-)
A pan L rulez! XD
|
kragh - 28. 11. 2011 21:12
Mi se to taky líbilo-i po druhém přečtení…
|
Grin - 1. 12. 2011 16:29
Píšu na tento server poprvé a proto se raději hned přiznám, že jsem
nekritickým (nejspíše) obdivovatelem Kulhánkovy tvorby: není jediná jeho
kniha, kterou bych neměl rád, která by mě nebavila .Za jeho
nejpovedenější práci osobně považuju Stroncium, která je skvělou
karikaturou současné západní společnosti, machiavellisticky na čtenáře
pomrkává a to na pozadí neuvěřitelně krvavého a bizarního příběhu a
tím je Kulhánek pro mě tak jedinečný. Teď už konečně k jeho
nejnovějšímu dílu.
Předešlé příspevky často knize oprávněně vytýkají děj, který se
malými obměnami u JK stále opakuje. Ovšem, dle mého názoru, to nebrání
tomu, aby si čtenář mohl knihu vychutnat. JK má vlastní žánr, který mu
funguje, a proto se ho drží. Nepřekvapivou (platí pro poslední třetinu
knihy) hlavní dějovou linku ovšem JK nahrazuje vytříbenou formou, jejíž
nejsilnější stránky jsou skvěle zvladnuté zběsilé a nadsazené akční
scény a černý humor. K tomu přidejte střípky, i když tady můžeme
mluvit o pořádných střepech sentimentu (absentuje snad jenom ve Stronciu)
vytvářející v knize tak zábavný kontrast.
JK nikdy nebyl o originálním příběhu, ale o jeho prezentaci a ta u mě
opět skvěle zafungovala. 90%
|
dobra recenze
DEmnoG - 12. 12. 2011 18:32
Jsem velmi prijemne prekvapen recenzi. Cekal jsem oslavnou stat a misto toho
se panu Vanickovi podarilo vystihnout me dojmy.
POZOR, SPOILERUJI
Souhlasim, ze kniha je mile ctiva, ale u me nefunguje scenar, prilis mnoho
temat, ktery se proste nedari svazat do jednoho celku. Kdyby slo o o pana
Mluvciho, jak se Mluvcim stal, navazani na Nocni Klub, nejaka ta mensi valka
s hordami pekelnymi, tak bych byl spokojensi.
Prapodivny konstrukt, diky ktereme se Mluvci dostane do pekla jsem jeste
jakz-takz zkousnul, stejne tak ztraceny pul rok s dusi prazdnou na farme a
plavby s posadkou tri zenskych a tatinkovskeho kapitana. Ale tech cca 20–30
stranek, kdy se Mluvci povaluje s Karolinou ve sbernem tabore, hovory ze
spacaku a milostne/eroticke sceny me uz uprimne vydesily. Cekal bych vyzralejsi
pristup k sexu, takhle se mi z pana tvrdaka stal nablby teenager.
Nemam zatim docteno, chybi mi tak 60 stran, tak doufam, ze se z Fionky
nakonec vyklube loutka pane Hitlera. Protoze ta holcicka je proste neuveritelna.
Nic proti brutalne odolnym ditkam, Kick Ass jsou doukal jen diky te male
nestvure, ale tam jsem holt vedel, proc takova je:).
Primocarejsi Asfalt od pana Koprivy me proste bavil vic. Hlasky, odkazy jsem
si uzil, masakry tez, za dva dny jsem mel docteno s pocitem vseobecne
spokojenosti.
P.S.: kazdopadne tech par stranek o japonske transkripci se mi libilo,
hlasky, vtipky se taky najdou, ale uz to proste neni ono. Nebo jsem se od
Divokych a Zlych holt zmenil ja, protoze ani Stroncium u me zrovna dvakrat
nezabodovalo:).
|
Kulhánek vs. Kopřiva
Martin - 20. 12. 2011 01:08
Vyhlídka na věčnost je dle mého soudu jedinečná záležitost, které
k dokonalosti nechybí nic. Možná trochu dějově zaostává poněkud
neakční část v táboře u Vltavy a v britském táboře. Ale i toto
patří do děje, a zapadá do něj bezvadně. Takže dokonalost.
A dialogy Mluvčího s Luciferem v poslední části? To je něco, co jsem
v životě nečetl, a ani si to nedokázal představit. Tady jsem se ztotožnil
s názorem na boha, peklo, a jsem nadšen.
Celkový dojem z knihy tedy je: bezchybná a strhující záležitost.
Narozdíl od zmiňované konkurence v osobě Štěpána Kopřivy, jehož dva
výtvory jsem si přečetl na základě čtení diskuzí ve kterých byl
s mistrem Kulhánkem srovnáván. Upřimně – nic moc. Bezúčelná
brutalita, bezúčelný hnus, zápletka-budiž, ale zpracování a vyvrcholení
nula. Asfalt i Zabíjení jsem dočetl z jednoho jediného důvodu-chtěl jsem
vědět jak to dopadne. A celou dobu jsem si říkal "už ať to sakra nějak
dopadne! A rozhodně se k těmto výtvorům už nehodlám vracet. Narozdíl od
knih Mistra Kulhánka.
Mistr Kulhánek má totiž jedinečný dar, že všechno dokáže dávkovat
v té správné míře. Krev, násilí, akci, legraci i hnusárny. Nic
nechybí, nic není navíc a všechno se bezchybně doplňuje. Navíc nechává
obrovský prostor čtenářově fantazii v podobě nevyřčených a
nevysvětlených náznaků, teorií a pouze částečných vysvětlení. To
všechno dává dohromady knihy, které čtu znovu a znovu, protože si znovu a
znovu užívám každou stránku. I po několikátém čtení je to požitek,
který mi nikdo jiný než Mistr nedokáže přinést.
Proč se Vyhlídka na věčnost setkala s takovým odmítáním čtenářů?
Pravděpodobně Mistr Kulhánek už neoslovuje masy pouze neustálou akcí a
krvavými scénami, ale trochu nám vyzrál. A s tím se váže nutnost mít
i vyzrálejší a chápavější čtenáře. Takže chyba nebude na straně
autora.
A hlavně – ten, kdo na svět přinesl Cestu krve a Noční klub, ten si
nezaslouží být kritizován. Kulhánek je pro skalního fanouška
povinnost.
|
Lord Fox - 20. 12. 2011 17:22
citace ze strany 411 dole:
„Dobrý, nic na dohled… Ale že bys mi konečně řek, kam letíme?“
Zrovna jsme přelétli hranice Prahy – držel jsem to na severozápad.
„Do Skotska. Za starým…přítelem. Vy u něj počkáte a já si něco
zařídím. Pak tady ty sračky…tady to peklo skončí.“
Doufám, dodal jsem v duchu.
Kulhánkovi fandím a tady jsem se docela ještě k tomu skoro ztotožnil
s hlavním hrdinou.
|
mounal - 28. 12. 2011 17:14
Mistr opět nezklamal. Jen škoda že více nevyužil Noční klub, když už
ho tak pracně obnovil. Jak je psáno výše, dialogy s Luciferem jsou snad to
nejlepší z celé knihy. Akorát nevím proč démon pod Vesuvem hřímá
,poměrně solidní angličtinou,. To jediné mi nezapadlo. Motorhead ? Ne,
Shakespeare !
|
zklamání
Holly - 29. 12. 2011 12:32
Knížka byla čtivá a líbivá, tak jak to Kulhánek umí napsat, ale
pěkně mě nas..štval s tím, co provedl Nočnímu Klubu.
|
Anonym - 8. 1. 00:47
Českej Honza s Ďáblem pokecal, Bohu se vysmál a muslimy
vystřílel…načež konvertoval k budhismu. Velký Leoprd za 389 Kč.
|
To Martin
Schramm - 27. 1. 23:53
Nezlob se, ale stačilo, kdybys napsal poslední dvě věty. Ty osvětlují
vše ostatní :)
|
illy - 31. 1. 09:22
Rozhodně čtivé a zábavné…ale. Žádná velká originality se
nedočkáme a hlavně – „romantické“ scény s supermodelkoidní
upírkou jsou napsány tak neskutečně infantilně, že jsem se musel ujistit
o autorově věku.....chudák. To bylo opravdové peklo. Jinak po akční
stránce bezva, jako oddychovka solidní.
|
Recenze
Wulfric (14) - 1. 2. 15:02
Dobrý den,
nezbývá mi nic než souhlasit s panem recenzentem.
Mistr nám parádně předvedl, jak se umí vykrást.
Další zajímavou recenzi jsem viděl ZDE.
|
Sante - 22. 2. 10:16
me se to opet libilo moc a sem spokojen
|
Velka spokojnost
branok - 1. 5. 22:16
V prvej polovici som sa dost nechytal, autor vytahuje pojmy, ktore
nevysvetli – vlastne som bol dost strateny (aj ked je to dobry hacik, ak sa
citatel chyti), ale potom ked to postupne vysvetli, vsetky kocky do seba
postupne zapadnu a potom zaverecna „jazda“ s povinnym happyendom,
neskutocne rozhovory s Devlinom, Fiona, Karolina … Vyhrady vyssie som
nezaregistroval, bavil som sa perfektne od zaciatku do konca, kniha u mna nema
hluche miesta. Jednoducho Kulhanek ma svoj styl, ktory sa bud paci alebo nie.
Touto knihou latku (hoci na tej istej vyske :) opet preskocil. Vdaka!
|
|
|