expendables2.3

Druhý díl vlastně kopíruje dějový rámec svého předchůdce. Tým Postradatelných v akci, tentýž tým poté popíjí po hospůdkách a ukazuje sílu a ducha svého sžitého kolektivu. Akce číslo 2, něco se posere, je třeba napravit chybu (v tomto případě pomstít se), akce číslo 3. Výplně mezi těmito body? Akce a tklivé, melancholické myšlenky o životě = žvásty. Snad jste nečekali sofistikované a rozvětvené dějové linie, nebo nedejbože nápad.

Srovnatelné jsou oba díly de facto i po stránce kvalitativní – co se vám líbilo na prvním, bude se líbit i v tomto případě a naopak. Dobře, pár zlepšení by se našlo, akční scény jsou o chloupek přehlednější (avšak naopak o dost méně nápaditější), nemusíte koukat na (opět) deprimovaného Mickeyho Rourkea a přibylo pár dalších ikon béčkového akčního filmu. Možná jste o nich slyšeli: Jean-Claude Van Damme, Chuck Norris nebo současnější geroj Scott Adkins (asi největší ranař filmového plátna dneška, konečně někdo, kdo se vyrovná Borisi Hokrovi – pro lepší představu doporučuji filmy Neporazitelný 2 a 3), který však dostal jen uslzeně málo prostoru pro předvedení svého umění. Dramaticky se snížila také aktivní minutáž Jasona Stathama, což je škoda, neboť šlo o jeden z nejlépe „prokreslených“ charakterů prvního dílu. Ještě hůř dopadl Jet Li, ten po pár minutách zmizí do nenávratna.

Zůstaly však i chyby jedničky. Logika dostala dovolenou, při hraní si na old-schoolovou akci by neměla proudem stříkat digitální krev či voda (v několika momentech na plátně ohyzdně zasmrděla jasná přítomnost zeleného pozadí) a Bulharské exteriéry připomínají svou okatou laciností mnohem spíše direct-to-video klenoty Uweho Bölla. Zhoršila se také dynamika a gradace příběhu.

A přesto si Expendables 2 naleznou ono svoje publikum, pro nějž budou jedním z nejlepších filmů letošního roku. Ono totiž ve chvíli, kdy před návštěvou kina zmrazíte svoje mozkové závity (nebo jste-li fanoušky žánru a prvního dílu), budete se pravděpodobně velice dobře bavit. Stallone a spol. si totiž umí skvěle pohrávat s divákem, jeho očekáváními a jeho znalostmi žánru a pozadí hereckých drah pánů aktérů, jejich legendárních charakterů či hlášek. A těchto charakteristických trademarků využívají dosyta, takže Arnold huláká, že je zpátky, Van Damme stříhá otočky, a jestliže máte v oblibě vtipy o Chucku Norrisovi, naučíte se další, přímo od Chucka Norrise. No neberte to. Zabaleno dohromady s další akcí, několika vynikajícími hláškami a slovními přestřelkami v dárkovém balení.

V určitých scénách jsem měl však pocit, že ač celý ten „dream-team“ nápad působí jako Vánoční dar pro diváka, jde spíše o plnění tužeb samotných herců. („Díky, že ses tu ukázal,“ říká postava Stalloneho té Norrisově.) Ale protože je třetí díl potvrzen, můžeme nadšeně tipovat, kdo bude dál. Jmen je ještě hodně. Spekuluje se o Clintu Eastwoodovi, Harrisonu Fordovi či Nicholasi Cageovi, ale objevit by se mohli i jiní – Kurt Russell, Steven Seagal, Wesley Snipes, Chow Yun-Fat, Jackie Chan, Michael Dudikoff, jen přidávejte další, představte si je na jednom plátně… střík.

P.S. Už vím, proč jsem měl jako dítě ze všech akčních hrdinů nejraději „žánklóda“. Věděl jsem, že jednoho dne dojde ve filmu celé party seniorů na srovnávání a on bude tím nejzajímavějším.

Josef Horký (zástupce šéfredaktorky)

josef.horky@fan­tasyplanet.cz