| |
Knižní recenze
3.6.2011 | Článek si četlo 3179 čtenářů |
Žáby v mlíku - Drnek Jan
V roce 2007 se na knižním trhu objevila objemná kniha s divoce zbarvenou obálkou a podivným názvem Žáby v mlíku. Šlo o paralelní dějiny ČSR od známého plzeňského trampa a monarchisty Jana Drnka. Původní cena kolem 450,- Kč, ne zrovna lákavá obálka a dost netradiční rozměry patrně způsobily, že na Aukru se dal ještě v květnu 2011 tento zajímavý spis sehnat kolem 160,- Kč i s poštovným, což je za 641 stran textu velmi slušná cena.
 |
Přejděme ale k obsahu. Po lehce scifoidním úvodu, který svým obsahem
vyvolává asociace na způsoby historického bádání, popsané Cardem ve
Vykoupení Kryštofa Kolumba, vstupuje čtenář v roce 1920 do
reálné historie. Prakticky deníkový styl záznamu událostí směřuje
k Mnichovu a s blížícím se kritickým datem roste i dramatičnost
zaznamenaných událostí. Bod zlomu, ve kterém děj vstupuje do jiné nohavice
„kalhot času“, nastává v okamžiku, kdy se Beneš rozhodne přijmout
Mnichov a armádní velení se vzbouří jako jeden muž. V noci z 26. na
27. září 1938 položí generální štáb prezidentu Benešovi nůž na
krk – buďto se pokusí přijmout Mnichovské dohody a skončí, nebo bude
dál prezidentem, ale republika se bude bránit. Následně je jmenována nová
vláda. 1. října Němci útočí podle „Fall Grün“ proti připravené
obraně plně mobilizované československé armády. Mimo jiné i díky
agentovi A-54 je obrana přizpůsobena přesně podle německého útočného
plánu, navíc se Čs. letectvu podařilo zasadit protivníkovi několik
nečekaných úderů….
Máme před sebou napínavý thriller. Drnek stylem připomíná Shorese
(Krvavá jatka), dramatičností a spádem Harrisona (cyklus Hvězdy a
pruhy) a díky tomu se od knihy těžko odtrhává. V ději se vedle
historických postav (generalita, politici, diplomaté, proslulí trampové)
vyskytují i postavy smyšlené, jejichž příhody oživují děj. Autor
k rozvinutí své vize celkem solidně využívá historických reálií a
nepříliš propagovaných skutečností, například reálných stavů
výzbroje německých ozbrojených sil (všeho všudy 42 zdaleka ne plně
použitelných divizí proti našim 38, fakticky nevalný stav tankových
jednotek nepřítele), mizerné počasí, které prakticky vyřadilo německé
letectvo a posuny v zahraničněpolitické situaci. Jedním z klíčových
momentů je spiknutí německých armádních špiček proti Hitlerovi,
podmíněné právě útokem na Československo, dalším útok Poláků, na
který reagoval vojensky SSSR.
Bohužel skvělý příběh znehodnocuje řada detailů. Jedním z nich je
autorovo ignorování technických dat i reálných možností výzbroje na
obou stranách, což je markantní zejména u tanků, protitankových děl a
„našich“ letadel. Reálně ale popisuje odhodlání a schopnost našich
lidí bojovat – zcela to odpovídá výkonu, který v naší realitě
předvedly jednotky SOS a Česko-slovenské armády ve dnech 14. – 17. dubna
1939 na Podkarpatské Rusi. Problematické může být i jeho vidění
zahraničněpolitického vývoje na východ od našich hranic –
materiální pomoc ze SSSR, sovětsko – polské vztahy, přístup Rumunska a
další z dnešního hlediska sporné body.
Z popisu domácí politiky je zřejmé autorovo politické přesvědčení,
které místy nahrazuje seriózní zkoumání pramenů. „Paměti“
velvyslance Masného (sepsané po válce ve vyšetřovací vazbě, dostupné
v Památníku národního písemnictví) dostatečně vypovídají o tlacích,
jakým bylo politické vedení tohoto státu v roce 1938 vystaveno. Bohužel
je chybou, že se autor patrně nikdy nesetkal s profesorem Nálevkou,
přednášejícím obecné dějiny na FF UK. Jednak by zjistil, že odsun nebyl
Benešův nápad, ale Chamberlainova pomsta sudeťákům za jeho politické
znemožnění (tuto informaci osobně sdělila Chamberlainova dcera profesoru
Nálevkovi na jakési vědecké konferenci), druhak by se dozvěděl řadu
zajímavostí o zákulisí vzniku a následného fungování první
republiky.
Co ale knihu značně degraduje, je množství chyb a překlepů. Část bude
mít patrně na svědomí redakční program nakladatele, protože řadu
podobných chyb jsem objevil i v jiných knihách od Našeho vojska.
Podstatný díl mají ale na svědomí zcela odbyté redakční práce. A to
jak po věcné, tak po jazykové stránce. Přehozená písmena i slabiky,
chybějící písmena či části slov, řada věcných či technických
nesmyslů, záměny centimetrů a milimetrů u ráží zbraní či místy
zprzněná jména reálných postav jsou patrně jedním z důvodů (kromě
vysoké ceny, zmíněné v úvodu), které z jinak zajímavé knihy udělaly
ležák a zboží vyhrazené pro notně otrlé fajnšmekry.
Na Žáby v mlíku navazuje stejně obsáhlý svazek Žába a
škorpión, popisující paralelní dějiny Evropy v letech
1939–1942 – tedy mezi Mnichovskou válkou a tažením Stalina na západ.
Chystaná třetí část pak má pojednávat o válce s Ruskem. Druhý díl je
z redakčního hlediska jen o málo lepší a můžeme jen doufat, že
třetímu se bude redakce konečně opravdu věnovat.
Závěrem mohu konstatovat, že přes veškeré nedostatky (tahle kniha
dokázala odrovnat i proslulého J. V. jr.) jde o opravdu zajímavý počin,
který se odrazí i v rubrice Modely pro scifisty.
Mystifikace Jana Drnka se vrací do záři a října roku l938, do
zlomové doby, která osudově rozhodovala o dnešku. V období mnichovské
dohody představovaly pojmy národ a republika klíčové hodnoty a
rozhodování tehdejších politiku zřejmě nemalou měrou přispělo
k devalvaci těchto nadřazených ideí v povědomí národa, který se pod
tlakem okolnosti odvrátil od věcí vznešených k vlastnímu břichu.
A přitom stačilo jen velmi málo aby…, kdyby… (anotace)
- Autor: Jan Drnek
- Formát: hardback
- Počet stran: 644
- Cena: 450 Kč
- Nakladatel: Naše vojsko, 2007
Michael Střelec Pešťák (redaktor)
Strelec.M.P@seznam.cz
Související knihy
Ty dějiny snad radši alternativní
J. V. jr. - 3. 6. 2011 00:38
Paralelní jsou Bulockovi Hitler a Stalin, potažmo Aragonovo a
Mauroisovo SSSR-USA.
Ano, tomu říkám historický pramen: jedna paní povídala na jakési
konferenci.
|
Léčba komplexu méněcennosti
Mantelar - 3. 6. 2011 06:53
Když Německo nevyhrálo první světovou válku, vymyslelo legendu
o ráně dýkou do zad. Armáda by byla slavně zvítězila, nebýt slabých,
zbabělých a zrádných politiků. Hle, máme tu českou odrůdu…
|
škoda
Střelec - 3. 6. 2011 07:01
Škoda, že profesor Nálevka už zemřel, měl by k tomu co říci.
Včetně vysvětlení, proč jsou některé skutečnosti dodnes
nepublikovatelné. Cokoliv přednášel, byl schopen doložit relevantními
dokumenty.
Milý pane Vaňku, vznesl byste svou námitku profesoru Nálevkovi do očí,
kdyby byl ještě naživu? Předmětnou přednášku jste neabsolvoval, máte
jen z širšího kontextu vytržené sdělení a místo, aby jste se zajímal
o podrobnosti a souvislosti, pokoušíte se spáchat asistovanou
sebevraždu.
Celé sdělení tehdy odsahovalo historický exkurs. Uzavření problematické
situace odsunem bylo spojenci (původně Chamberlainem) navrženo na základě
precedentu – řešení řecko – tureckých vztahů, které se neobešlo
bez spousty mrtvých. I v našem případě stál za prapůvodní myšlenkou
předpoklad, že dojde dle výše zmíněného vzoru ke spontánnímu
„konečnému řešení“ a kdo přežije, uprchne dobrovolně. K tomu, až
na pár excesů, nedošlo.
|
Regis - 3. 6. 2011 09:01
„žáby v mlíku“ mi přišly velmi zábavné, ale trošku přitažené
za vlasy. nedlouho před nimi jsem četl „český sen“ od knitla a ten byl
podstatně realističtější. i ten sborník „co kdyby to dopadlo jinak“
obsahuje méně umanutou variantu pomnichovské alternativy. a když jsem
listoval „druhým dechem habsburské monarchie“ a „žábou a
škorpionem“, je jasné, že drnek má trochu jiné úmysly, než hledat
kontrafaktuály a konstruovat alternativní linie dějin.
|
Mantelarovi
Michael Bronec - 3. 6. 2011 09:20
Všechny národy si vytvářejí alternativní legendy, dávné i moderní.
Ostatně nepochybuji, že i Illlias a Oddysea nejsou čistě historickými
zápisky, ale budou rovněž přikrášlené.
Takže si my Češi máme říct: „Ne, my jsme lepší! My máme kritickou
mysl, a tak víme, že jsme slabí a hloupí a zbabělí a nikdy bychom nic
podobného nedokázali, tak proč se o tom vůbec bavit!“…?
Já osobně pevně doufám, že tenhle přístup časem náš
národ pustí…
|
Drnek
Střelec - 3. 6. 2011 10:59
Drnek je jakožto zavilý monarchista poněkud mimo realitu, navíc má
nepřehlédnutelnou averzi k Benešovi (ne, že by Beneš byl něco extra) a
čs. legiím, které jsou specifickou kapitolou. Jeho vize pomnichovského
vývoje (Žába a škorpion) je směs propagandy a odhadů. Sice vytahuje na
světlo řadu zajímavých událostí a jejich interpretací, ale aplikuje je
občas více než křečovitě. Z náznaků, pochycených na přednáškách
v dobách mého studia, se ale zdá, že pozadí vzniku a fungování první
republiky dylo nejen daleko drsnější, ale i mnohem barvitější, než Drnek
předestírá. Navíc je Drnek zcela mimo v technických záležitostech, což
se prozměnu propírá na Modelfóru ve „what if“ sekci.
|
no,
Anonym - 3. 6. 2011 10:59
četl, je to neuvěřitelně podrobný popis fiktivní války států, které
se hodně podobají československu (trochu lepšímu) a německu(trochu
horšímu) v roce 1938, no a je to prostě … skvělé. pro mě, co se dost
zajímá historií a taky scifi, kterou čtu přes 50 let, je to jeden
z nejlepších počinů české … no, jak to nazvat? historické fantasy??
pro mě velký objev.
mimochodem, vážení, kolik jsme četli poslední dobou různých variací na
alternativní českou minulost? docela dost. i oid známějších autorů,
i ve sbornících. myslím, že na tohle opravdu nemají.
regisi, jistě, autor je silně přesvědčený monarchista. Jak pomalu stárnu,
začínám si myslet něco podobného. asi proto mám rád období františka
josefa a obdivuji tuto u nás opravdu nezaslouženě pomlouvanou postavu. ale
nesouhlasím, že nechce konstruovat. naopak, konstruuje a to důkladně. no a
nereálnost pomnichovské doby v jeho dalších knihách? jistě. znáte
reálnou fikci? :-)) já ne. ani nereálnou skutečnost.
|
gurp33 - 3. 6. 2011 16:22
anglosaským autorům na poli knih alternativní historie projde vlastně
vše..
u nás se něco takového objeví a už je autor pořádně vyválen,někdy až
za absurdní věci,
vezměte si Nesvatbovo „Peklo Beneš“ jeho dějinná linka je také silně
nepravděpodobná,
a reakce na jeho knihu???
|
Fouré - 3. 6. 2011 18:19
Hmm..
Asi si tuhle knihu budu přeci jen muset na konec přečíst. I když docela
mne odrazují Drnkovy další počiny, s nimiž jsem se setkal a které jsem tu
zběžně tu pečlivěji prolistoval… Nemyslím teď překlepy, ale
historické nepřesnosti (já vím, jsou to alternativní dějiny, ale měly by
alespoň vycházet ze stejného základu).
Jo a zájemcům o to, jaké bylo to skutečně hardcore pozadí první
republiky vřele doporučuji Klimkův dvojdílný Boj o Hrad. Člověk zjistí,
že se ta politika dějá pořád stejně, ať už se ten u kormidla jmenuje
Klaus nebo Švehla.
PS: A příznivcům starého Rakouska nezbýva než vzkázat, že tam ta
politika byla snad ještě šílenější, než za první republiky…
|
Michaelu Broncovi
Mantelar - 3. 6. 2011 18:30
Nejsem si jistý, zda si rozumíme. Netvrdím, že si máme říkat, jak jsme
lepší a máme kritickou mysl a tak (nejsme a nemáme).
Měl jsem příležitost díky svému datu narození absolvovat několik
dlouhých rozhovorů s veterány roku 1938, obvykle při oslavách 9.5. nebo
připomenutí 1.9. Všichni, kteří byli tehdy anebo za války vojáky či
partyzány, se shodovali v jednom – neměli bychom šanci vyhrát. Dodnes
mne fascinuje, že většina z nich do toho přesto pořád byla ochotna jít,
přestože věděli, že bychom dopadli jako Polsko.
A o tom se můžeme bavit (nejlépe jinde, tady je to poněkud OT). Jestli
jsme do toho boje přesto měli jít. Jestli je lepším výsledkem deset
milionů lidí s „páteří zlomenou“ kapitulací nebo nějakých – já
nevím – osm milionů se zkušeností boje až do samotného konce. Ale
tvořit si legendy, jak počasí uzemnilo Luftwaffe a slavná československá
armáda to natřela Němcům, to nám snad za to nestojí…
|
gurp33
Anonym - 3. 6. 2011 19:40
i když je to OT musím reagovat:
netvrdím ani jsem to tu nikde v komentářích nečetl že jsme mohli
vyhrát..
ale doporučuji historii První světové války:
Obrana Belgie,malinká zemička vzdoruje německé mašinérii,
svým spojencem „franciji“ je předhozena vlkům (kde jsem to už
slyšel)
přesto že utrpí strašlivé lidské i materiální ztráty vyjde ze všeho
nakonec posílena.
To že Drnek líčí naše vítězství v knize která je vlastně scifi mi
připadá úplně normální.
Tímto končím působení v této diskuzi a omlouvám se všem že jsem ji
takto zaplevelil.
|
ad Drnek
Jacques - 3. 6. 2011 23:53
Poslední dobou jsem nabyl dojmu, že kopat do Drnka se stalo jakousi módou.
Ano, kniha má svoje chyby, některé konstrukty jsou přinejmenším sporné,
některé pasáže (zejm. technické) jsou nesmyslné, na druhou stranu není od
věci vzít v potaz množství faktů, se kterými musel autor pracovat.
Celkově se IMHO jedná o kvalitní literaturu. Zápletka „Československo
nepřijalo Mnichov“ se na what-if sekci na Modelfóru objevila mnohokrát
v různých variacích, ale vždy to skončilo nějak „dali jsme Němcům
(ev. +Maďarům) nářez“. Je to pochopitelné, modeláře zajímají
především letadla – těch československých what-if už je pěkná
řada – a politika je až na druhém místě. Drnek jde do hloubky, řeší
alternativní dějiny v mezinárodních souvislostech a zabývá se tím, co
bylo potom, v čemž spatřuji genialitu celého počinu. Ruku na srdce,
realita nastíněná v Žábách je o mnoho řádů pravděpodobnější, než
příběh, že v Čechách přistanou mimozemšťané, dají české armádě
k dispozici svoje technologie a ČR následně hospodářsky ovládne Evropu,
vybuduje flotilu kosmických lodí a zachrání Zemi před hnusáky z vesmíru.
Přesto Patriku Zandlovi nikdo nespílá, že jeho Flotila Země je blábol,
naopak, pokud jsem stačil zaznamenat, obecně je hodnocena pozitivně.
Žáby doplácí hlavně na totální neprofesionalitu Našeho Vojska, které je
schopné vypustit tak redakčně zmršenou knihu, v druhé řadě na absenci
odborného poradce – nechce se mi věřit, že by se mezi plzeňskými
prvoválečníky zabývajícími se C.a K. armádou nenašel nikdo, kdo má
hlubší přehled o druhoválečné technice. Naprosto zbytečné lapsy, např.
jako že bombardér MB-200 je dolnoplošník, bylo možné vychytat velmi
snadno, ale na druhou stranu, kdo ví, jak letoun vypadá, si ho prostě
představí a takovým detailem nemusí nechat kazit příběh, kdo to neví,
tomu je to jedno.
Osobně jsem velmi rád, že tohle dílo vzniklo. Líbí se mi, čte se velmi
dobře a z modelářského hlediska je velmi inspirativní.
|
Mantelarovi
Michael Bronec - 4. 6. 2011 10:43
Já tu reakci prostě nechápu.
Kdyby u nás vycházely desítky a stovky fiktivních knih o tom, jak jsme to
Němcům po Mnichovu natřeli, a Jan Masaryk by v nich v čele jízdní divize
útočil na Reichstag, aby Hitlera ukopala kopyta naší hrdinné kavalerie –
jo chápal bych povzdech „Zase už.“
Jenže nějak nemám dojem, že by tu taková módní vlna byla (i když bych
ji sám spíš jen uvítal).
Nikdo neví, jak by to dopadlo, kdybychom bojovali, válečná štěstěna je
velmi vrtkavá dáma.
Komunisti tohle téma nerozebírali, protože pro ně byl boj buržoazní
země se zemí imperialistickou nezajímavý (a krom toho by velmi brzy
z historie vyplynulo, že kdo nás podle smluv podržet především měl a
v rozhodující chvíli se zcela odmlčel byl Sovětský svaz). Tak teď je na
to vhodná doba, ne?
Krom toho si myslím, že bardi tu jsou od toho, aby národní sebevědomí
pozvedali, ne sráželi. A že k tomu patří i bájení o minulosti, tak
jako každý člověk si svůj život pamatuje poněkud zkresleně ve svůj
prospěch. Myslím, že podobné „lhaní“, pokud z dalších generací
dostane to nejlepší, není k neprospěchu.
Já bych možná protestoval, kdyby se tyhle věci dostaly do osnov a učily
ve školách, ale – proboha – je to fantastika!
|
A velmi dobrá, Michale. Nic lepšího od našeho autora ještě nevyšlo. Tohle je o Dva řády výše.
racek - 5. 6. 2011 00:01
Nic lepšího od našeho autora ještě nevyšlo. Tohle je o dva řády
výše. Neuvěřitelně propracované. Už se těším na druhý díl
škorpiona.
|
Raptor
Anonym - 5. 6. 2011 17:49
Jackvézi, ono to asi s tím „kopáním“ bude trochu jinak.
Neřešil bych až tak politiku jako takovou protože ta může být vždy
jen možným variantem na téma jak by to mohlo být a i když budeš
fabulovat, těžko můžeš do fabulací zahrnout osobní ambice (já tohle
město prostě CHCI dobýt – typicky třeba za WWII ofenziva na Stalingrad,,
já tohohle neřáda prostě CHCI porazit – na Sicílii soupeření mezi
Montgomerym a Pattonem,…) a miliony drobností proč vlastně válka začne
(vem si třeba japonsko-čínskou válku – její záminkou se stal průjem
japonského vojína a v důsledku toho nedostavení se na nástup, podezření
že jej unesli a zabili číňani,pokus o jeho osvobození…a nakonec když se
vojín našel, byla už armáda na pochodu a dlouhá válka eskalovala) nebo jak
dopadne (velitel se ráno blbě vyspí, potom to velení není ono a průser je
nasnadě, nebo třeba najednou přijde bouřka, ta přizemní letectvo no a už
se nám ten plán sype) takže i když Drnek uvádí poměrně zajímavé
konstrukce, vždy to je varianta která vychází z nějaké jeho představy
(klasický Drnkům monarchismus) nebo touhy po výsledku (a to je obecně
problém nejen Drnka ale jakékoli fabulace – viz třeba u Drnka jednání
Beneše a Masaryka které si v reálu vzhledem k tomu jak to v roce
1938 skutečně proběhlo nedokážu dost dobře představit).To že by se
k tomu jistě velmi zajímavě vyjádřil odborník (třeba výše zmíněný
profesor Nálevka) nicméně jak by to skutečně dopadlo by jsme zjistili až
ve chvíli kdy by jsme zkusili reálný pokus a to myslím nechce asi nikdo
z nás. Poměrně dost spekulativní je potom „jasnozřivost“ některých
národů – viz ve Škorpionovi „jasnozřivost“ Poláků kteří pro
podrzření z potencionálního sovětského útoku změní celé Polsko na
Ypres a následně se dlouhodobě brání Rudé armádě v plné palbě –
asi se shodneme na tom že tohle už skřípe jako sentinel.
Drnkovým problémem ultima thule je technická stránka věci a na ní to
prostě hoří a to nikoli zásluhou NV protože pokud by mu to dali k opravě,
musela by se ta práce přepsat kompletně.Nejde o tebou zmíněný průser
s MB-200 ale spíš o podstatně důležitější věci jimiž je třeba
Drnkova „zázračná zbraň“ kterou je TRUL.Toliko zbraň Drnkem líčená
jako jednoduchá a za pár šupů vyráběná střela podvěsitelná díky malé
váze pod cokoli a použitelná proti čemukoli.Reálně to s těmi parametry
nejde postavit ani dneska a i kdyby, nebude to tak malé aby se dala podvěsit
pod B-534 (spíš by to z ní spadlo i s kusem křídla), nebude to stát
pár šupů a velikostně to bude tak asi jako Volchov a to i za předpokladu
že máme dneska k dispozici prakticky zvládnutou technologii digitálně
zpracovaného zvuku, mikroprocesorů, výkoných počítačů,… .Taktéž
třeba konstrukce s Whittlem je mírně řečeno úsměvná – představit si
ji dokážu pokud mu dáme nůž na krk (půjdeš k nám nebo pod drn) ale ne
pokud odejde zhrzen a nepochopen (na to si jej v té době britové už dost
hlídali) nicméně to už není zas tak neřešitelný problém (literárně
tak jedna stránka textu) jako spíš následné šílené konstrukce s jeho
motory (porovnej s realitou jak rychle se na barevné kovy a technologii
náročné turbínové motory vyráběly a zaváděly do výzbroje – trvalo
to přes pět let než se rozběhla jakás takás výroba a postavily se první
bojeschopné letouny – u Drnka je to suma rok od Whittlova útěku
k zavedení prvních mašin do výzbroje – takhle rychle to nezvládají ani
Číňani při kopírování už hotového :) ).
Takže ve výsledku nejsou Žáby špatné ale myslím že (když už žijeme
v době internetu) mohl autor věnovat tak týden podrobnějšímu studiu
historické techniky a průmyslovým dějinám a vyhnout se tak řadě faux pas
které jeho dílo zbytečně srážejí.
PS:Vím o minimálně jednom what-ifu na MF kde to našim vítězstvím
neskončilo a došlo k dost těžké porážce :)
|
anonyme,
racek - 5. 6. 2011 19:07
nemohu si pomoci, ale tys v zaslepení „špatného“ drnka který se
vsí..rá do hájemství uznávaných autorů (u kterých technické či jiné
blbosti se předpokládají samosebou a jsou považovány za roztomilé)
kritizuješ samou podstatu scifi nebo fantasy. fakt že jo. takže, tohle co se
snažíš kritizovat je kritika úplně jiné literatury, víš? a literatura
faktu tohle opravdu není.
mimochodem, TRUL byl od začátku vyvíjen ing. Otčenáškem jako odpalovaný
ze země a naváděný hlukem. což myslím v tomto drnek opravdu nepřekročil
meze rozumné fantazie vzhledem k možnostem roku 1941. taktéž u turbin,
v roce 41 už měly první protoptypy za sebou řadu letů. jenom ten vývoj
trochu urychlil. naopak, v technice je velice silný, myslím.
a popis politické situace je opravdu lahůdka. to stojí zato číst mnohokrát
po sobě.
|
Raptor - 5. 6. 2011 19:52
Aby jsme si rozuměli – pokud je něco scifi (tedy zcela smyšlené),
není problém tam mít růžového létajícího slona.Pokud je ale něco a la
Drnek (tedy vydáváno za fikci co by bylo kdyby to bylo takhle) navíc
s podtitulem „snaha o maximální věrohodnost“ tak je to už buno
průser.
Viz Jackvézův příspěvek o „Flotile Země“.Ano, Flotila země je
scifi takže tam člověka nijak nepohorší možnost že jaksi absentují
Keplerovy zákony (a na čtení to je lahůdka).Na druhou stranu pokud tam
někdo napíše že letadlo známé už skoro 80 let jako hornoplošník má
úplně jinou konfiguraci nebo že existuje něco takového jako TRUL
v popsaných parametrech tak už to je prostě základní neznalost a je to
chyba jak u Drnka tak třeba u Clancyho nebo kohokoli jiného.Jistě,
drobných chyb v niancích se vyvarovat nelze (ne každý zná všechno) ale na
odhalení téhle chyby stačí jediný pohled na fotku sktuečného stroje bez
jakéhokoli dalšího studia.
A ad TRUL – vzhledem k tomu že mě vojenská elektrotechnika
(radiotechnika a radarová technika) živí, trochu do ní vidím a to včetně
ceníků.Představa že TRUL s danou naváděcí soustavou bude něco malého
je blbost.Uvědomme si že se píše rok 1938.Tranzistor je neznámý pojem,
rádio v letadle (samo o sobě natolik nákladná věc že zdaleka ne všechna
letadla je mají) je velikosti menší televize a celá elektronika stojí a
padá na vakuových elektronkách které jsou na výrobu dost mastné.To co se
dnes nacpe do jednoho čipu bude mít v roce 1938 velikosti krabice od
monitoru a rozhodně to nebude mít pár gramů ale poctivých pár kilo.Takže
to rozhodně nebude malá raketka (velikost A-4 nebo Wasserfallu by už byla
reálnější).O tom že samotný naváděcí systém je těžce mimo už
v principu (namátkou si představím přesné zamíření na tank s vypnutým
motorem nebo na bodový tank v průběhu tankové bitvy kdy tankový motor je
jednou z těch tišších věcí na bojišti, o tom jak přesné a selektivní
musí být zamíření třeba na stíhačku v letecké bitvě nebo na svaz
bombardérů do kterého řežou flaky a kterým se probíjí stíhačky
nemluvě) nemluvě.Ano.V roce 1938 se to panu Otčenáškovi mohlo zdát
realizovatelné ale fakt kolik takto naváděných střel reálně vzniklo a
bylo zavedeno do výzbroje armád a letectev (tedy limitně 0) asi o něčem
svědčí, nemyslíte?
A co se týče toho urychlení vývoje – máte pravdu – první
prototypy.Kdy se objevil první německý bojový turbínový letoun a jakou
měl životnost motoru?Kdy britský?Jak dlouho jim trvalo alespoň základní
„vyzrání“ aby nehořely už na zemi?On je háček „urychlení vývoje“
hodně pěkný ale i za WWII už byla trochu dál doba kdy se výkresy kreslily
na hale kde se podle nich rovnou stavěl prototyp.Nehledě tedy k tomu že
v případě války jeden průmysl v prvé řadě na to co je osvědčené a
co funguje a je levně vyrobitelné tak aby se nakrmila fronta.Špeky jako
turbíny by potom právě z tohohle důvodu šly až do druhého gardu.Navíc
zapomínáte na technologickou a materiální náročnost (Messerschmitt byl za
války schopen za cenu jedné Me-262 postavit 4–5 Bf-109 a Focke-Wulf za
tytéž náklady 4 Fw-190).O tom že na takto revoluční techniku taky
musíte vyškolit a vylétat piloty nemluvě (kolik se jich zabilo při
přechodu z dvouplošníků na jednoplošníky s vyšší rychlostí
přistání – a to šlo jen o pár desítek km – takové hurá
přeškolení na turbíny v letectvu s mlhavou zkušeností s jednoplošnými
stíhačkami – i kdyby se podařilo Drnkem navržené rychlé
přezbrojování na B-35 a B-135 (což je pro dané roky ve srovnání
s turbínami podstatně perspektivnější a levnější typ) by skončilo
krutým masakrem).
|
Raptor - 5. 6. 2011 19:57
Ostatně k těm reaktivním mašinám vám doporučím si přečíst třeba
životopis Hanny Reitschové „Létání, můj život“ (ta se po prvním letu
na Me-163 léčila půl roku) nebo možná ještě lépe „Tajemný dravec“
od Wolfganga Spateho (svého času mistr německa v plachtění) což je jeden
z lidí co zkoušeli první prototypy Me-163 (pokud jste někdy slyšel
o rudé Me-163 tak na té létal právě Spate) a později s nimi šli na
frontu.Ono označovat tehdejší reaktivní letouny za létající rakve nebylo
moc daleko od pravdy.Doporučit se dají i knihy Me-163 a Me-262 od Mano
Zieglera.Taky tak trochu shrnutí osobních zkušeností…
|
2 Raptor
Jacques - 5. 6. 2011 22:18
Zdar Tome,
technická: TRULa a proudové prototypy sem netahej, to se objevilo až
v druhém dílu a tady recenzujeme první, nehledě na to, že si nemůžeme
vystřílet všechnu munici v jedné diskusi, že. ;-)
K pojetí knihy: ano, je to fikce, protože se to ve skutečnosti nestalo.
Proto taky vyšla recenze na serveru zaměřeném na fantastickou literaturu.
Že míra pravděpodobnisti kolísá, to je nevyhnutelné. Při tom množstí
faktů, se kterými autor pracoval, prostě není v silách jednoho člověka
obsáhnout úplně všechno, takže existuje prostor pro autorskou licenci.
Protože proč? Protože Příběh. Teď trochu off topic: vzpomněl jsem si na
historku, kterou dáal k lepšímu jeden z mých vyučujících, původem
sinolog. Kdysi ještě na Maa se skupina historiků rozhodla sepsat historii
jakési revoluce, a dali si za cí vytvořit Absolutně Objektivní Literaturu.
Proto se důsledně drželi pouze spolehlivých pramenů, vyzpovídali
pamětníky, nepouštěli se do žádných spekulací. Po 20 letech práce
vydali Absolutně Objektivní knihu a zjistili, že to nikoho nezajímá. Konec
off topicu:-). Kdokoliv píše o Mnichovu a coby kdyby, nevyhnutelně vyvolá
řadu bouřlivých reakcí, jak souhlasných, tak nesouhlasných. O míře
pravděpodobnosti se můžeme dohadovat. Technika – tam celkem není co
řešit a prostor pro fantazírování je omezen (což neznamená, že není
vůbec žádný), víme, jaké byly možnosti. Že si autor vypomůže nějakým
známým konstruktérem nebo posune vznik toho či onoho o pár let, to mi
v zásadě nevadí, nemělo by to ale být do očí bijící. Co bylo nebo
nebylo možné politicky, těžko říct. Aktéři událostí si svoje
skutečné pohnutky vesměs vzali do hrobu.
Že si Drnek nenastudoval techniku, to bych mu nevyčítal, ale mohl to dát
přečíst někomu fundovanému. Jenže – kdyby mu technik řekl, že
popsané není možné, možná by to položilo příběh a kniha by vůbec
nevznikla. Takže (spíš řečnická) otázka na konec – co je lepší,
zabít příběh proto, že je technicky víceméně nereálný, nebo ho sepsat
s tím, že řada čtenářů dostane psotník, zatímco jiná řada si
příběh užije? Aha?
|
Raptorovi
Michael Bronec - 5. 6. 2011 22:46
Nějak se úplně názorově míjíme.
|
Raptor - 5. 6. 2011 22:48
Ahoj Jackvézi
Pokud chystáte ještě samostatnou recenzi na Škorpiona tak sorry, Truly a
turbíny rozebereme tam
Stran zbytku, nemyslím že oprava základních seků v technice by Žáby
v mlíku položila už proto že narozdíl od Škorpiona na té technice
ještě ten příběh tolik nevisí – jeho gro je především v politice.To
že není v moci jednoho člověka obsáhnout všechno vědění světa je fakt
(poslední to mohl zvládnout tučím Aristoteles) nicméně zase nežijeme ve
středověku a dnes je získání konkrétní informace třeba o tom Blochu
otázkou ani ne minuty a to je jen čas než si usrknu kafe a nabouchám dotaz
do Google nebo (u našich letadel) prolistuju Němečka na konkrétní kapitolu
(a dokonce tam najdu i perovkový výkres).A asi se shodneme že to není nic
zásadně náročného.
On důvod proč se do té techniky řada lidí naveze je právě ve formě
jak jsou Žáby psané.Být to jen samotný popis událostí, neřekl by nikdo
včetně mě ani popel nicméně pokud už se Drnek pouští i do srovnávání
techniky, početních stavů, dislokací,…tak tam už to musí sedět protože
minimálně TTD jsou betonové a i když se lze bavit o tom že letounu dáme
jeden-dva kulomety navíc nebo do něj navěsíme nový typ bomb, základní TTD
se nemění ale zásadně by se změnily se změnou koncepce celého
letounu – schválně si srovnej právě hornoplošný
MB-200 s dolnoplošným MB-210 (což bude zřejmě zdroj záměny), křídlo
dole, konstrukční změny poměrně malé ale TTD se liší jako den a
noc.A potom to objektivní srovnání začíná poměrně objektivně
pokulhávat (asi tak jako když se dnes často v literatuře objevují
srovnání třeba F-15 a Su-27 a to obvykle pro poslední verzi F-15 ale
základní verzi Su-27 nebo naopak pro F-15A vs Su-35 – ano, pořád to bude
F-15 a Su-27 ale ta TTD se mění s verzemi a po změně koncepcí letadel
jdou do vrtule už úplně).Takže potom je samozřejmě hezké si číst
srovnání tanků našich a německých, letadel našich a německých ale
s tímhle přístupem to je spíš pár desítek stran zbytečného textu než
něco z čeho se lze něco dozvědět nebo který může položit základ
k následné diskusi – a řekněme si otevřeně že zcela
zbytečně.Ostatně i Drnek shromažďování uvedeného nějaký čas věnovat
prostě musel a tím spíš to je cítit spěchem a lajdáctvím než poctivou
prací která je vidět na té politice.
Nikdo nečeká že kniha o jakékoli alternativní historii bude knihou
objektivní (což se ostatně nedá čekat ani od literatury faktu a tím
spíše od románu kde chca nechca musí autor někomu fandit nebo někomu
trochu stranit aby příběh běžel a vyvíjel se tak jak chce aby se vyvinul)
nicméně výše uvedené chyby jsou příliš laciné a příliš snadné na
odstranění a knihu dost srážejí (minimálně třetina jejího obsahu se tak
dostává do oblasti pohádky) a to je myslím si škoda.Dnes už je doba kdy
vše nemusí nutně ležet na hromadách literatury a stačí použít
internet – mocný nástroj a nalézt na něm lze snad už všechno – ale
musí se použít a holt obětovat třeba ještě jeden den tomu aby se autor
vyvaroval podobných faux pas.
|
Panu Broncovi
Raptor - 5. 6. 2011 22:51
Možné to je.Asi je to tím že jsem holt puntičkář zvyklý si maximum
toho co chci napsat ověřit a jsem ochotný strávit několik hodin diskusí
nad nějakým technickým či taktickým problémem či technickými
specifikacemi a možnostmi nějaké varianty techniky než se do ní pustím
nebo než ji použiji (což by mohla dosvědčit dlouhá řada kolegů).Asi holt
máme s panem Drnkem a vámi odlišné priority – byť v podobném
zaměření.
|
raptor
racek - 5. 6. 2011 23:28
milý raptore, opravdu netušíš, co je to za žánr, o kterém mluvíme.
No a k té technice, mám mnoho literatury na toto téma, vč. té reitchové a
spol. kromě toho taky dvě vysoké, abych se mohl taky vytahovat. můžeme na
toto téma klidně diskutovat, nicméně, opakuji, tohle je o vojenské fantasy
jana drnka. fantasy.
|
Válka s Goky, tak to se asi poserete jak z vokurek s Ecollou
jwp - 6. 6. 2011 02:35
Tak to, chlapi, abych vás varoval, nečtěte proboha mou alternativku
„Válku s Goky“. K Československu se dobrovolně připojují Sudety a
Prusko, československý letectvo (i za přítomnosti novináře a esejisty
Karla Čapka, možná vám to něco říká) brání celou Evropu před GOKY a
je teda fakt, že podle laicky smíchaného letounu mi Jackvéz vyrobil věrný
model i s nahatou Mankou pod kabinou. Je tam bombardování Drážďan (ale
úplně z jiných důvodů) i Plzně (taky z úplně jiných důvodů.) Tak
já jen, že když z toho někdo ze znalců dostane úplavici, tak to není
kvůli německý čočce nebo španělskejm vokurkám…
Jo – a mám taky reálný generály a politiky tý doby, to abych vás
ještě víc nasral :) A válku s mloky, samozřejmě.
|
jenže
Střelec - 6. 6. 2011 06:44
Jenže JWP, ty jsi na rozdíl od Drnka nikdy nepředstíral, že seš
serózní autor pseudohistorické literatury. Válka s Goky není náš svět
„o pět minut vedle“, ale něco úplně jinde, co si musíme zatraceně
zasloužit.
Navíc jsme zvědaví, jak se bude Drnek šklebit na své výmysly, až je
uvidí v plastu…
|
Regis - 6. 6. 2011 07:50
racek: tak „český sen“ od knitla je o řád lepší než „žáby
v mlíku“, imho. jistě rozsah je asi třetinový, poněvadž knitl se
soustředí na podstatné detaily a ne často jen popis autorových libůstek
(jak tu docela trefně poznamenal jacques). navíc, jeho alternativa je
v časovém horizontu krátce po mnichovu podstatně realističtější (tj.
v mezích daných znalostmi autora i čtenáře pravděpodobnější
historická alternativa), i když i knitl se dopouští v závěru podivných
zjednodušení (prostě posune průběh celé války o rok).
jwp: pokud jsi v poslední době napsal něco, co mě skutečně oslovilo,
pak to byla „válka s goky“. dost dobrý! :)
|
žáby
Fishbed-J - 6. 6. 2011 10:15
No k „vojenské fantasy“ ten žánr sice neznám, ale pokud jsou jím
žáby, dobrá můžeme se zdržet jakýchkoli poznámek k technice, i kdyby
si tam pan Drnek dal třeba samopal s ráží 205 mm, se kterým bude voják
čsl. armády likvidovat jedou rukou celej wehrmacht. Nicméně žáby by měla
být historická fikce, či mystifikace, která by měla mít svá pravidla
stejně jako by je měla mít fikce vědecká (od toho je vědecká, jakmile se
tam vědě vzdalujeme, patří spíše do žánru fantasy)
Tedy můj názor na žáby je takový, že autor má zvládnutou politiku (ač
tam možná příliš tlačí svoje osobní politické názory, ale budiž,
umělecká licence). Nicméně na technické části a popisech bojů
pokulhává, až selhává. Nádherné jsou popisy práce dělostřestřelecva,
zjednodušené a někdy dost naivní je nasazení tanků, a totálně mimo je
prakticky cokoli o letectvu, o kterém autor nemá ánung a možná proto mu
(ač nejdůležitější složce armád po roce cca 1936) dává hodně málo
prostoru.
(ve škorpiónovi pak svůj pohled na politiku tlačí do popředí ještě
víc, díky technické neznalosti padá na hubu vše – letectvo,
protiletadlovci a samozřejmě opomíjené tanky, ale to je vlastně až na
příště)
|
2Michael Bronec
Elinor - 6. 6. 2011 10:19
Řekla bych, že on je dost velký rozdíl mezi „paralelními dějinami
ČSR“ a sci-fi či vojenskou fantasy – hlavně v tom, jaký by měl být
přístup k reáliím a práci s nimi.
Na Žáby v mlíku se hodlám víc podívat, až mi skončí zkouškové a
doženu resty na fantasyi, z toho, co sleduju v diskuzi, se psychicky
připravuju na to, že půjde o české „Hvězdy a pruhy“ místo
promakaných alternativních dějin. A že z hlediska doby, zpracování
reálií, věrohodnost, atp. to bude o hodně překonáno Bandžuchem a jeho Ve
službách Republiky (historická fantasy).
|
to Elinor
Fishbed-J - 6. 6. 2011 10:28
Ano, obávám se že srovnání s hvězdy a pruhy je na místě, stejné
vizionářství na straně US/ČSR…Ale Drnek podle mého dělá větší chyby
v technické části…
|
regis
racek - 6. 6. 2011 14:51
jistě, regisi. právě tyhle libůstky, které jsou cca 80% obsahu knihy,
jsou na tom nejkouzelnější. jistě, samozřejmě, pro mě. nemusí se to
samozřejmě líbit všem. stejně jako sám drnek. nebo knitl.
Fischbed … no, i letectvu tam toho málo není. nějak jsem si nevšiml
nějaké větší chyby. jistě, české akce jsou vždy úspěšné a německé
barbarské ,,, a téměř úplné zničení letectva pravděpodobné. no a
vztahy s rusama právě v letectvu velmi zajímavé. zrovna v tomto bodě je
scénář dosti pravděpodobný, kdby rus …atd.
a tak tohle téma raději uzavřu. drnek holt nesedí každému a každý v tom
hledáme něco jiného. asi tak to má přece být. jeho dílo je nebývale
rozsáhlé, nebývale podrobné a převelice složité. s jistými chybami a
častým zjednodušením, nebo naopak komplikacemi. někdo se v tom
z rozkoší hrabe, někomu se to nelíbí.
zrovna jsem si objednal dalšího drnka (země zaslíbená) na téma příchod
čechů do české kotliny a jak by to mohlo být, kdyby … řeknu vám, že se
docela těším -))
|
poučení
Michael Bronec - 7. 6. 2011 09:58
Pro mě z toho plyne poučení, že když je u nás někdo jako tvůrce
zajímavý, projevuje se to tím, že na něj na internetu spousta lidí
nadává a napsala by to líp než on… :)
|
Straky
Střelec - 7. 6. 2011 11:30
Tak zkuste Drnka vyfouknout NV.
Straky mají podstatně kvalitnější korektury, než Naše Vojsko, akorát by
v tomhle případě musely najmout externistu – specialistu na technické
záležitosti a korektorům zvednout pro tenhle případ plat, aby nezdrhli
hrůzou. Ještě zajímavější experiment by byl dát dohromady Drnka
s Fabianem – kvalitní politika a ještě lepší bojová akce. Jen by to
asi zruinovalo rozpočet…
|
michaeli,
Regis - 7. 6. 2011 11:43
nadává? nikoliv, kritizuje; podstatný rozdíl. většina těch, co tu
kritizují, to totiž nedělají ad hominem, ale ad res. a většinou jako
platící čtenáři, kteří mají představu, co za své peníze chtějí.
tož tak. kritická debata neubírá autorovi na zajímavosti, naopak. pořád
si lidi pletou kritiku s něčím neuctivým, pořád si pletou kritika
s někým, kdo se chvástá, že to umí líp než autor. tož tak. bez
smajlíku.
|
regisi, se smajlíkem
jwp - 7. 6. 2011 12:26
Už jen za tu poctu, kterou jsi vyslovil o Válce s Goky. Vidím, že
znáš způsob, jal si udobřit Velkého Hlučné Vulgárního Boha Flejmů
:))
A samozřejmě – jsem rád, že se ti to líbilo. :-)
|
Michaeli,
Mantelar - 7. 6. 2011 18:42
tady mám dojem, že už v kopání za knížku trochu přeháníte. Jak
napsal už přede mnou Regis, autorovi tady nikdo nenadává (četl jste
zdejší diskuse ke knížkám Martina Moudrého?) a taky si nevzpomínám, že
by tu někdo říkal něco o psaní lépe. Pár lidí tady buď ví víc
o technice/politice než autor, nebo si to o sobě alespoň myslí, to
nedokážu posoudit, ale trumfnout autora tu nikdo nechtěl.
K naší předchozí krátké výměně – píšete, že nechápete mé
reakce. Taky píšete, že nikdo neví, jak by to dopadlo, kdybychom se
bránili, protože válečná štěstěna je vrtkavá dáma. Obávám se, že
berete-li věc takto, tak mou reakci vážně nepochopíte. Ale já zase
nechápu, jak někdo v možnost našeho vítězství nad Německem na podzim
1938 může vůbec věřit (čímž jsme si v mých očích kvit :) ) a
s tímhle přístupem si prostě s Drnkem nikdy nesedneme. Takový
je život.
|
jwp a tak
Regis - 7. 6. 2011 19:55
jwp: jojo, líbilo, spolu se starými věcmi (stromy, pražský průnik a
rox'n'roll) to nejlepší, cos napsal, ó velký ;)
tak jsem si také objednal nový drnkův počin a jsem zvědav. oceňuju jeho
autorskou odvahu, i když bych byl radši, kdyby leccos dělal (úplně) jinak,
ale pořád nejen že je jeden z mála, ale pořád to je dosti zajímavé.
a kdy bude na FP recenze na žábu a škorpiona? doufám, že ne zase za
čtyři roky od vydání :-)
|
Země zaslíbená
fv - 8. 6. 2011 00:40
Tohle Drnkovo dílo chvi (a budu) recenzovat pro XB-1… Jsem
zvědavá :-D
|
oprava
fv - 8. 6. 2011 00:41
|
čtyři roky po vydání
Střelec - 8. 6. 2011 06:38
Proč tak dlouho? Poměr ceny a kvality provedení se na aukru letos ukázal
přiměřený. 450,– Kč za tuhle ukázku nakladatelské nekompetence Našeho
Vojska bylo moc, 160,– Kč i s poštovným na Aukru bvylo tak akorát.
Na „Žábu a škorpióna“ nebudete čekat tak dlouho, máme zrovna jeden
kousek v oběhu. Je v tom viditelně míň překlepů (i když mnohem víc,
než J.V.jr snese), ale zato přehršel monarchistický propagandy
|
TRUL
Střelec - 8. 6. 2011 06:52
Možná by nebylo od věci umístit Raptora s Rackem do jedné slušně
vybavené dílny a nechat je společně kutit. Výsledek by mohl být
překvapivý. Faktem je, že v meziválečném období dělal různé pokusy
s naváděním střel kde kdo. V SSSR se nakonec dostala do výzbroje
torpédovka G-5 s RC ovládáním. Operátor systému řídil loď „na
dohled“ z hydroplánu MBR-2. Pokusy byly činěny i s RC kluzákovou
pumou – šlo o speciální větroň – hydroplán, testovaný nejprve jako
pilotovaný „sportovní stroj“…
|
vojenská technika z poloviny století
fv - 8. 6. 2011 15:22
Tohle jsou nesmírně zajímavé věci. Připadá mi, že zajímavější a
přes veškerý smrtonosný potenciál jaksi pozitivnější a uchopitelnější
(v přeneseném slova smyslu :-))než sama politika, která se dá opravdu
vykládat různě (nejen dle ideologického přesvědčení).
|
Žáby v mlíku
Jerry.Gunman - 10. 6. 2011 11:45
Pánové,Jan Drnek napsal, jak sám uvádí, vojensko-historickou
mystifikaci. MYSTIFIKACI, tedy nikoli literaturu faktu (á la Miloš Hubáček
blahé paměti); nikoli technickou příručku, nikoli politickou analýzu, ale
z mého pohledu velmi dobrou knihu o velmi špatné době.
Že autor nemá rád Edvarda Beneše? No tak ho nemá rád. A co? Dle
svědectví pamětníků byl E.B. prototypem „druholigového“ politika,
člověkem, jenž preferoval zákulisní jednání a také mužem, který byl
dějinami povýšen na místo výrazně nad své schopnosti.Dá se říci, že
vždy, když byl osudem, dějinami či Bohem postaven před zásadní problém,
zvolil si morálně nikoli bezchybnou cestu cestu uhnutí a ústupků. Ať se
již jednalo o mnichovskou krizi (kdy bez schválení parlamentem nebyl
oprávněn „rozdávat“ jakékoli území ČSR státu jinému), či
o situaci kolem Podkarpatské Rusi nebo o Causu Hácha, kdy osobní Benešova
ješitnost převážila nad prostou lidskostí.
Žáby v mlíku jsou de facto Drnkovou prvotinou a jako na takové na ně
prosím hleďme. Ano, obsahují mnoho překlepů (což je zcela samozřejmé,
když si uvědomíme, že se jedná vlastně o „hrubý text“ knihy, který
se v nakladatelství Naše Vojsko povaloval snad 2 roky a pak byl bez
nějakých podrobnějších korektur vydán) a nevyhnula se ani faktickým
chybám (mne coby rodáka ze severní Moravy vždy pobaví bitva u Havířova,
o jistých lapsech v technice ani nemluvě :-) ), ale ruku na srdce –
každý, kdo si tuto knihu přečte, začne detailněji vyhledávat a
zjišťovat, JAK a PROČ jak to bylo ve skutečnosti. A za to, myslím si, je
vhodné Janu Drnkovi vzdát dík.
|
různé
Michael Bronec - 10. 6. 2011 22:18
Střelec: Mně by zkrátka připadalo nemravné snažit se vyfouknout autora
někomu, kdo ho celkem pracně zavedl. Není můj styl to zkoušet.
A u Našeho vojska bych automaticky očekával kvalitní odbornou redakci.
Sám rážím šedesát let starých zbraní fakt nerozumím.
(Navíc bych se za něj těžko mohl brát, kdybych ho vydával… :) )
Regis: Pořád mám pocit, že jiné národy svá zajímavá díla oslavují,
zatímco u nás se do nich kope, aby se zjistilo, co vydrží. Zřejmě ta
zakořeněná česká nedůvěra…
|
Anonym - 10. 6. 2011 22:27
autor se občas dopouští chyb a chybiček, nejen technických. Občas se,
možná zbytečně, utápí v technických detailech… Alternativa, jak jí
nastínil, se nemohla stát… ale měla. A ku.va dobře se to četlo…
|
To Střelec
racek - 11. 6. 2011 02:59
No, opravdu jsem pracoval nějakou dobu jako konstruktér v Tesle Karlín,
ale to víte, před skoro 40 lety to bylo fakt o něčem jiném než dnes.
tehdy nám technika zaostávala za nápady, dnes nám spíš chybí nápady, jak
ty ohromné možnosti techniky využít.
Jinak, chtěl bych upozornit, že v žábách češi nezvítězili … spíš
měli nehorázné štěstí že v pravý čas zabili hitlera.
ale jak říká tady někdo, moc hezky se to čte … zvláště stářím
zmoudřelému ( nebo spíš zblblému) zblblému monarchistovi jako jsem
já :--))
|
Michael Bronec - 11. 6. 2011 10:53
Střelcovi: Já nechci přímo říct, že bych nedal na odbornou kritiku,
ale ve skutečnosti už jsem si empiricky ověřil, že když se sejdou
4 odborníci, mají na cokoli, co není naprosto stará vesta, 4 různé
názory. Pokud tomu tedy člověk sám alespoň trochu rozumí, je nejlepší je
vyslechnout a udělat to po svém. Z tohoto hlediska mě odborná kritika
podobných děl nechává poněkud chladným.
Ostatně čtu hrozně rád Viktora Suvorova (a věřím mu, sedne mi zatraceně
do obrazu toho, co jsem si jako malý četl o druhé světové, výborně
vyplňuje bílá místa), a pokud vím, ten je u spousty odborníků zatraceně
neoblíben…
|
Anonym - 11. 6. 2011 13:57
suvorov kecá… (alespoň z části, i když pouze bozi a archivy KGB asi
vědí z jak velké). Pan Drnek by byl možná rád, kolik už je v diskuzi
příspěvků.
|
Broncovi
Střelec - 11. 6. 2011 14:16
Technické záležitosti jsou jednou dané a jejich prznění si všimne
každý zájemce o danou problematiku (a těch je zatraceně hodně –
sběratelé, modeláři, nejrůznější další hobbysti). Tady je hlavní
problém totálně odfláknutá redakční práce. Bohužel to v jen o málo
menší míře platí i pro následující díl.
Co se týká slavného Suvorova – polovina jeho textů je čirá sci-fi a
pokračování Drnkovy vize se o něj dost výrazně opírá. Realita ji
jinde – doporučuji publikace z řady „Frontovaja illustracija“ a knihu
„23. červen, aneb opravdový den M“ od Solonina, ve věci letectva pak
titul „Triumf a tragédie“ od Dymiče a Šedivého.
|
to JVJr
standa.e - 13. 6. 2011 22:41
…„Bullockovi Hitler a Stalin“! ;-)
|
Strelec
racek - 14. 6. 2011 02:09
no, milý pane strelče, technika je problém veškeré scifi. myslím že by
neobstála asi ani jedna. zkus třeba zkritizovat verna, ten se zrovna dost
dobře kritizuje. konec konců, ani ta magie, co vypomáhá při nedostatku
správné a potřebné techniky u jiných, není nic moc. tsktéž různé
mimoprpstory a nadsvětelné motory, že …
suvorova znám a souhlasím s tebou. je to takový drnek profesionál, konec
konců něco jako xemínkový generál šejna (a to už je hodně dávno…),
když vyrazil na západ, si taky hodně vymýšlel, aby byl zajímavý, to už
tak tihle vojenští zběhové dělají. jenom, a to je hodně důležité,
vydávají fikci za skutečnost. což tedy problém je.
ale jak myslíš, zkus s touhle svou tezí vyrazit na nějaký scifi sraz mezi
spisovatele. razit novou zásadu že všechny scifi musí být ode dneška
pravdivé, bude to jistě novátorským činem.. třeba uspěješ a všechny
scifi budou už nadále technicky zcela správně, výhradně na dnešním stavu
poznání a dle skutečného průběhu historie..
v tom případě bych je asi přestal číst. a nebyl bych sám. HOWG
nic ve zlém, jen tak kecáme, že.
|
technika v historické fikci a ve sci-fi
Střelec - 14. 6. 2011 12:40
Kdybys Racku dával pozor, zjistil bys, že se k tomu jednoznačně a
správně vyjádřil už Raptor.
Žáby v mlíku (a ničeho jiného se moje připomínky ke konkrétním chybám
netýkají) jako historická fikce operují s reálnou technikou roku 1938,
která v dané době existovala a je dodnes dohledatelná. Technická data
této konkrétní techniky jsou daná a neměnná a nelze s nimi svévolně
hauzírovat, ani je jinak prznit. Tím se autor, potažmo nakladatel připravil
o zákazníky
Následující díly už jsou čirá sci-fi jak politicky, tak technicky a
o té lze vést sáhodlouhé diskuse a připustit třeba i létající
talíře a Raptorovy slony.
Druhý a patrně hlavní problém je, že Naše Vojsko věnuje
profesionální pozornost publikacím z reálné vojenské historie, (dokonale
profesionální redakční zpracování výše zmíněného Solonina, včetně
upozornění na autorovy chyby v poznámkovém aparátu), zatímco na
„civilní“ tituly evidentně kašle.
|
Anonym - 14. 6. 2011 14:00
Osobně vidím nejzásadnější otázku v rozhodnutí toho, čím autorův
román ve skutečnosti je. Je alegorií? Je čirou fantasií? Je spekulativní
politfiction? Je to alternativní historie alternativního světa, nebo
alternativní historie našeho reálného světa?
Nemohu si pomoci, ale na mne Žáby působí spíš jako spekulativní
rozvíjení alternativní historie našeho reálného světa od dosti blízkého
bodu. Pomáhat si v takovou chvíli technoudělátky – rozuměj, tahat
králíky z klobouku – považuji také za chybu (nehledě na chyby
v reáliích nevysvětlené odlišným PŘEDCHOZÍM vývojem).
Pokud je jeho text míněn jako dobrodružná hra nezřízené fantazie
odehrávající se „jakoby ve střední Evropě jakoby roku 1938“, pak
nemám problém s fotonovými děly, jež vynalezl doktor Karel Nový
v nejtemnější chvilce našich dějin a spasil nás před invazí
nacistických hord nemrtvých – či třeba mloků (je jen na šikovnosti
autora, zda onen vynález vyzní přirozeně k možnostem světa či opět jako
samoúčelný králík z klobouku).
Ale určitě cítíte, že přístup v obou případech vyžaduje odlišné
čtení i odlišné psaní.
Pokud autor jednoduše píše: „Mohlo by se reálně stát,“, pak je chyba,
vkládá-li tam (dobově) nereálné prvky. I každá hra fantasie má určitá
pravidla. Každý svět je má. Kdyby Barbar Conan vytáhl rotační kanón,
jenž pro něj vytvořil kovář Logen a pokácel džungli, všichni se tady
zasmějeme.
|
standa.e - 14. 6. 2011 14:01
|
milý anonyme stando
fv - 14. 6. 2011 19:34
Hezký názor, naprosto souhlasím. Teď mám v rukou Drnkovu Zemi
zaslíbenou – objemné dílo. Ale nevím, připadá mi od prvního pohledu,
že je tam převelice mnoho autorovy vlastní ideologie: „já jsem
stoprocentně přesvědčený, že....... , a tak to prostě je“.
|
no, už jsem chtěl toho nechat
racek - 14. 6. 2011 21:52
ale tedy naposled. nějak v tom obrovském rozsahu technických a
historických podrobností jsem opravdu nezaznamenal nějaké vážnější
nepřesnosti. jistě, pár překlepů. což jest tedy opravdu zločin. zejména
u drnka.
jediné co lze nějak reálně vytknout, je to, že u drnka jedné straně se
neobyčejně daří, druhá naopak většinou vše zpacká. to je opravdu
nereálné. asi tak jako u všech spekulací. zločinem ovšem je, že
v jedné větě drnek napsal " mohlo se to stát". souhlasím, že nemohlo. ale
dobře se to čte, ne?
jinak k termínu vojenská fantasie, ten termín znám z doby mé vojenské
služby, útvarová knihovna překypovala různými výtvory zejména
sovětských autorů na toto téma a ty knihy se tak prostě označovaly.
z nedostatku jiné zábavy jsem to i masochisticky četl.
jo, Zemi zaslíbenou jsem přelouskal, ale chce to důkladnější studium.
jsoun tam části silnější, části slabší, možná při druhém čtení
zase změním názor na opačný. jo a ten monarchismus, no jo, to víte.
možná na tom něco je. nebo ne?
|
to racek
standa.e - 14. 6. 2011 22:45
Osobně v monarchismu vidím cosi jako přiznání si vlastní malosti a
bezvýznamnosti v systému zastupitelské demokracie a přenesení
odpovědnosti za neschopnost prosadit svou vůli (či naopak za spolupodíl na
vůli prosazené, když je ten spolupodíl v zásadě z obecného pohledu
marginální, ale z pohledu osobního zásadní) na autoritu vyšší, než
jsem já. Nic jiného. Což prosím nebrat jako hodnotící soud. Možná bychom
si ušetřili hanebná divadla ve Vladislavském sále, na druhou stranu mě
nenapadá nic, čím by bylo takové znovuzavedení monarchie přínosem
reálným.
|
To Standa
racek - 19. 6. 2011 18:27
Monarchie je sice ustupující, ale přece jen pořád dost významný
způsob řízení společnosti. někdy má i moderní formy, jako třeba
presidentské systémy nebo čínský či ruský model. znovuzavedení u nás
nebo kdekoliv (zatím jediný pokus byl učiněn ve španělsku..) už je dnes
nereálné. a asi by to bylo i dost nešťastné řešení, společnost je
jiná, nepřijala by to a pro osvícené monarchy chybí jaksi schpní
kandidáti. tedy, kandidáti nechybí, jen schopní nejsou.
je to asi tak stejná fantasie jako drnkovo vítězství nad německem.
nereálné, ale hezky se o tom rozjímá.
mimochodem, o uloze davu v demokracii si myslím svoje. a my všichni jsme jen
dav, nic jiného. manipulují s námi různé skupiny, pudy, vlastní zájmy
atd. zajímavé, o tom ten drnek taky je. zejména v jeho poslední práci to
leze na povrch, i když nahlas to neřekne.. tedy, komu to vše prospívá …
odpověd by mel každý hledat sám.
|
to racek
standa.e - 19. 6. 2011 21:54
Jen pro upřesnění – hovořím o úhlu pohledu občana země
s téměř stoletou republikánskou historií. Jasně, ta monarchistická byla
delší, ale přeci jen…
Španělsko – tam to bylo dáno historií. Nebylo nakonec znovunastolení
monarchie cestou k nekrvavé a tlusté čáře za Frankem? Jednoduše –
předal moc třetí straně nezúčastněné na předchozím konfliktu, tedy
novému králi.
Ještě mě napadají jiné příklady znovuzavedení monarchií – totiž
Anglie po Cromwellovi, či naše stará dobrá Francie (Napoleon, Napoleon
III.). A co takhle takové Maďarsko regenta Horthyho, když už máme být
blíže Mnichovu?
Nakonec mé oblíbené z dopisů Klemense Metternicha: „Nic si nezaslouží
větší opovržení, než republika. (…) Ti nejsilnější se chtějí
prosadit na úkor sobě rovných – a odtud to sobectví, nízká zášť a
ubohé intriky!“ Do velké míry s tím souhlasit lze, až na několik
skutečností ověřených praxí: absolutistický monarcha nikdy nemusí být
uvědomělý, schopný, nadřazující zájmy země zájmům vlastním. Monarcha
svázaný demokratickou konstitucí je pak v zásadě jen nákladnější
variantou prezidenta s (alespoň v Evropě) většinou i menší mírou
politické suverenity.
Nejde o monarchii x republiku (tedy státní zřízení), jde o formu
uplatnění moci – demokracie, despotismus, diktátorský režim. Je to
stejné jako s dnes tak „trendy“ tvrzením, že kapitalismus=demokracie
(naprosto neplatí, neboť demokracie byla jen předpoklad k upevnění
kapitalismu, dokud mu stály v cestě výsady feudální), tedy zaměňování
pojmu politického světa se světem hospodářským. Abych ale neodbíhal –
prostě monarchie nás před námi samotnými neochrání. A despotismus nás
nemusí ochránit před despotou a všemi, kdo se chtějí prosadit „na úkor
sobě rovným“ do jeho přízně. Takovými Jagody, například… No,
nechejme toho mudrování „co kdyby“… ;-)
Znovuzavedení monarchie u nás brání ještě jedna drobnost – totiž
legitimita takového monarchy, jež se v zemi bezvěrců může sotva opírat o
„Boží vůli“, zvláště když nemůže poskytnout ani svou družinu,
jíž nás bude chránit, zatímco my jej budeme živit. ;-)
|
to: standa
racek - 22. 6. 2011 15:51
vždyť já se nehádám. jenom takové malé pripomenutí … právě+ ve
scifi či fabtasy z budoucnosti je monarchie většinový způsob vlády. a
proč asi? no, nemyslím si, že to autoři dělají jen proto, že by htěli
dělat vše naopak …
mimochodem, u románů a,c,clarka je budoucnost založená na jakési
demokracii, kdy podnikatelé jsou šlechetní tím víc, čím jsou bohatší
… což tedy, no … a vůbec, už jsme drnka prodrbali dost. dnes začnu
podruhé číst zemi zaslíbenou. moc podrobné na rychlé přečtení, moc
faktů a východisek. a nejzajímavější je hledat bod zvratu …
|
2 Racek:
Elinor - 23. 6. 2011 12:50
Jestli to není tím, že se literárně fakt mnohem líp pracuje
s monarchistickým uspořádáním či nějakou formou elitářské vlády či
diktatury než s klasickou parlamentní demokracií… :-)
|
to racek, Elinor
standa.e - 23. 6. 2011 22:54
Rád upozornil, že se v mnoha žánrových knihách vyskytuje společnost
korporátní, kde je politická vůle lidu či jedince či společenské vrstvy
nahrazena vůlí ekonomickou (a tedy politickou) obchodních společností (a to
ani ne ve smyslu prodloužené ruky nějakého konkrétního majitele, jako
spíš z podstaty mechanismu fungování) – právnická osoba má větší
ekonomickou sílu a tedy i politickou váhu, než masa osob fyzických.
Nedělá mi to radost, ale obávám se, že je to výrazně pravděpodobnější
směr než nějaká jednoduchá monarchie.
A dál už jen pár teoretických úvah, přes použití pojmů jako
„třída“ v něm nehledejte vazbu na jakoukoliv známou ideologii ;-)
Myslím, že to časté autorské užití despocií má víc rovin – ono
je všeobecné demokratické republikánské zřízení víceméně historickou
„anomálií“ vzešlou z touhy silné střední vrstvy uplatnit svou
politickou moc a právo řídit svou existenci – tedy uplatňovat občanskou
společnost v praxi. Nikdo z té silné střední třídy není hegemonem, aby
mohl uplatňovat vůli vyloženě svoji – není dost silný na to, aby
„převálcoval“ společnou vůli ostatních. A tato relativní
„slabost“ a neschopnost prosadit se individuálně vůči kolektivní vůli
(povědomí, touze) musí platit i pro představitele ekonomických elit ať
už vůči té početné střední třídě jako celku, tak vůči ostatním
„elitářům“. Takže – ano, vidím jako přirozené, pokud se děj
odehrává v nějaké formě despocie, či demokracie vyhrazené pouze pro
úzkou elitu ve smyslu úzké skupiny víceméně vyrovnaných osob
s rozhodujícím ekonomickým vlivem.
Druhá rovina je spíš kulturněhistorická – drtivá masa této
žánrové literatury vzniká dnes v prostředí oné společenské
„anomálie“ (a fakt si tam dovolím přiřadit i Británii, jejíž
monarchismus je reálně dosti formální – vlastně vytváří prakticky jen
vazby na země kdysi podřízené, emočně supluje ztracenou moc a představuje
tradici bez faktické politické síly), pro níž je exotikou právě ono do
větší či menší míry despotické zřízení. A sci-fi je zajímavé
právě tou exotikou.
No a pak jsou tu asi opravdu i ty literární důvody. Je určitě vždy
snazší pro autora i čtenáře představit politické dění, politickou
vůli a moc personifikovanou na nějakou konkrétní osobu, či rodovou
linii – jak vystihnout nějakou „politickou vůli občanské
společnosti“ natolik, aby vyznívala dostatečně věrohodně a zároveň
obsahovala silný dramatický prvek? To už chce fakt zručného autora,
protože takové všeobecně demokratické republikánské společnosti chybí,
není-li v přímém ohrožení, silný jednotící prvek, étos, idea. Je
jenom sbírkou bezpočtu banálních drobných zájmů. A je-li v přímém
ohrožení, jen výjimečně je schopná reagovat pružně a efektivně –
z podstaty svého fungování.
Teď mě napadá, že vlastně i USA vznikly jako „politický program“
místní elity, do všeobecné demokracie (přes četná prohlášení či
ústavu) měla dosti daleko (viz. výběrové volební právo, různá síla
hlasů, černoši, indiáni…).
Hm, tak měnapadá, že je vše dost často založeno jen na definici pojmu
„lid“ či „občan“, pro něž jsou práva uplatněná. Žiji-li v zemi,
kde každý „člověk“ má právo volit, být zvolen a teoreticky má
dokonce šanci, aby zvolen byl, a přesto je „člověk“ vlastně jenom
„muž“ a to navíc jen muž s určitým původem a majetkem a drtivá
většina ostatních humanoidů dělá jen stafáž, či jsou dokonce PODlidé,
nikoliv jen NElidé, ano, pak mohu směle říkat, že žiji ve všeobecné
demokracii podle dnešního chápání i ;-).
|
2 Standa:
Elinor - 24. 6. 2011 09:06
Pod analýzu se podepisuji, líp bych to nevyjádřila, i kdybych měla
náladu a čas psát vlastní úvahu, proč tomu takto je.
|
To Standa
racek - 24. 6. 2011 19:18
hezké :-)) nicméně, současné vůdčí společnosti už témě úplně
přestávají vykazovat demokratzické rysy, tedy zůstávají pouze
v takovété formě velmi hlučné, nicméně nepříliš významné. ovce
vedené jednou za 4 – 5 let na porážku k volbám. ten typ společnosti
korporátní začíná totiž sice velmi potichu, ale zato naprosto
rozhodujícím způsobem, převažovat. příkladem budiž … no, podívejme se
kolem. no a ty slavné střední vrstvy, kterými se každý rád ohání, by
skutečně měly být základem. ale nejsou. rozhodující jsou skupiny spojené
na rasovém či jiném společném principu, často vznikající ad hoc kvůli
danému cíli.jen to dělají potichu.
ta definice demokracie je jistě správná, avšak ještě ve dvacátých letech
minulého století neměla řada zemí, považovaných i tehdy za vzory
demokracie, např. volební právo pro ženy. no a o rasové segregaci a
diskriminaci v USA v padesátých letech víme všichni. v tom nám komouši
nelhali. jistě, pokud člověk tam žil, s nimi, jistě znal své
pappenheimské. já je i chápu, představ si. jsem totiž taky tak trochu
rasista, jako každý z nás. i když někteří si to nepřiznají. a co
říci na problém etnika, jehož hlasy jsou obecně na prodej, jako třeba …
atd.
no nic, i o tom píše drnek.
jinak tvoje příspěvky velmi pěkné, líbí se mi to.
|
|
|