Není mnoho režisérů, jejichž každé další počiny jsou vyhlíženy s až dětinským nadšením. Mezi tuto smetánku však Quentin Tarantino dozajista patří. Tři roky po poctě kinematografii zabalené do alternativní verze druhé světové války, oblíbeným Hanebným panchartům, cinefilům tento Ježíšek nadělí dáreček, na který čekali již dlouho. Quentin totiž konečně natočil regulérní spaghetti western. Echm, echm. Tedy, skoro regulérní.

Jeho jméno zná takřka celý svět. Bond. James Bond. Agent 007. Protřepat – nemíchat potřiadvacáté a rozhodně ne naposledy. S Oscarovým režisérem v zádech.

Vlhké snění pamětníků dokola omílaných véháesek s poctivou akcí se podruhé mění ve vlhkou realitu. Jestliže jste se roztékali blahem při kostelové scéně v minulém díle, kdy se na plátně poprvé objevili bok po boku Arnold, Stallone a Willis, nezapomeňte si s sebou vzít balení papírových kapesníků.

V roce 2002 se na plátnech kin objevil nenápadný snímek představující divákovi akčního hrdinu pro nové tisíciletí – Jasona Bournea. S kratším odstupem se z filmu stal hit. Následovalo pokračování (již pod taktovkou Paula Greengrasse) a slavné zakončení trilogie filmem Bourneovo ultimátum před pěti lety. Nebyl by to však Hollywood jak ho známe, aby z uzavřené trilogie, bez původního režiséra a dokonce i bez titulního hrdiny nedokázal natočit „pokračování“ a vymámit tak z diváků nějaké ty penízky navíc. Paula Greengrasse na režisérské sesli vystřídal scénárista Tony Gilroy a na světě je Bourne nový. Avšak když dva dělají totéž…

Filozofická otázka na úvod: proč se na Fantasyplanet.cz zabývat snímkem Až vyjde měsíc, když ho nikdo do fantastiky neřadí? Odpověď: protože to je fantastický film. Tečka. Následující text číst nemusíte, vše podstatné již víte. Tečka. Tečka. Pokud ovšem ten film neuvidíte – i když ani k tomu vás nikdo nenutí – bude váš život šedivý a prázdný. Tečka. Tečka. Tečka.