České žánrové festivaly mají bezesporu své kouzlo. Ale něco „západního“ je na nich přeci jen poskrovnu – zahraniční hosté. Proto vznikla společnost Star Events, jež se nám snaží zprostředkovat setkání právě s takovými hvězdami.

Vloni v knihovně létali draci, letos jiskřila magií. Na konci září byl v pražské knihovně připraven pro všechny milovníky fantazie již pátý ročník čím dál oblíbenějšího CONiáše.

Istropolis opäť otvoril svoje brány, aby fanúšikovia všetkého, čo páchne (vonia) fantáziou, mohli pobudnúť v jeho útrobách a pustiť z hlavy realitu bežného života. Boli tu starí, boli tu mladí. Ako vnímali tohtoročný IstroCon?

Několik posledních Parconů trpělo nedostatkem návštěvníků a ne zcela zvládnutou organizací, na letošní rok byla proto Václavem Pravdou a jeho týmem naplánovaná velká chotěbořská resuscitace. Neproběhla úplně na jedničku, a kdo ví, jak to s naším národním conem bude od roku 2013 dál, ale snad nikdo návštěvy Chotěboře na konci léta nelitoval – letošní Parcon byl totiž rozhodně příjemným a zajímavým zážitkem.

Psaní reportáže z conu s tak dlouhou tradicí, že v době konání jeho prvního ročníku ještě ani nebylo (u nás) známo slovo con, vzbuzuje v člověku tak trochu nábožnou úctu. Pardubické setkání v roce 1982 odstartovalo tradici, která dodnes spojuje české i slovenské fanoušky SF&F. Toto pouto však prý slábne – mnozí jsou o tom skálopevně přesvědčeni. Zvrhla se tedy oslava jeho třicátin v předčasný funus?

Tohle léto jsem se po letech vypravil do Chotěboře. Naposledy v létě jsem tam byl před mnoha a mnoha lety, kdy se akce ještě jmenovala Avalcon a všechno bylo lepší, tráva voňavější a vše stálo jenom pár halířů…

Letošní Advik je za námi. Facebook je přesycen fotkami od nadšených účastníků, stejně jako bylo kulturní centrum Zahrada zahlceno davy fanoušků. Někteří z nás se obávali, že s příchodem nového organizátora se změní přednášející a s tím i kvalita programu. V mnoha ohledech se tyto obavy projevily jako oprávněné, přesto se stále jednalo o akci hodnou pozornosti.

Skoro každý byl napjatý, jak nakonec dopadne Advik v „cizí“ organizaci a režii. Tentokrát se neměl odehrávat ve škole (jako tradičně), nýbrž v KC Zahrada. Na internetu už dlouho kolovala spousta pochybností, ať už o velikosti místa či slavném pravidle číslo 18. Hlavní organizátor se vyměnil a přiznejme si, že tenhle ročník byl rozhodně jiný, než ty předchozí pod Trillovým vedením.

Na Fantasy Planet se už objevily reportáže mých kolegů, kteří byli na FF poprvé. Možná si ještě pamatujete, jak zhruba před rokem vyšla moje první reportáž z festivalu, která byla také plná nadšení, úžasu a snahy stihnout toho co nejvíc. Letos jsem naplno pochopil, jakým vývojem může fanoušek projít. Moji drazí redakční kolegové psali o tom, jak strávili FF na přednáškách, a já jej strávil v hospodě.

Rok se s rokem sešel, fanoušci fantasy a sci-fi se taky sešli, Festival fantazie proběhnul a nám nezbývá, než se začít těšit na příští ročník. Než ale tak učiníme, můžeme zavzpomínat, jak proběhl ten letošní.

Chotěbořský Festival fantazie letos oslavil své šestnáctiny, pro někoho však byl letošní ročník premiérou. Tedy minimálně pro mě.

16. ročník největšího conu je za námi! Kdo FF zná, tomu není třeba něco dodávat. Snad jen zamáčknout slzu. Kdo FF nezná, ten by se měl zastydět a hned to napravit. A co ještě? Snad už jen slova jedné z přednášejících: bylo to „crazy“, „awesome“ a vůbec…

Chcel by som byť conovským nováčikom. Chcel by som znova prežívať rovnaké pocity, ako tí, čo sa prvýkrát pripojili k takmer osemtisícovému davu a zabávali sa na AnimeSHOW/GAME EXPO 2011. Ten sa konal 18. až 20. marca v bratislavskom Istropolise. Pár conventions (stretnutí, zjazdov) už mám za sebou a počas týchto dní som nechodil po Bratislave s pusou otvorenou od údivu. Napriek tomu môžem povedať : „AnimeSHOW sa vydaril.“

Smíchovských miniconů není mnoho, ale o to více si je můžeme užít. Zvláště proto, že témata jsou zajímavá a dobře zpracovaná. Po úspěšném Pevnostconu se i redakce Fantasy Planet rozhodla čelit realitě a představit svoje obhájce a projekty.

Na cony už nějaký ten rok jezdím, a proto nejsem žádný nováček, který s otevřenou pusou prožívá svůj první víkend mezi sympaticky ztřeštěnými fany. Přesto se stále zas a znova nechávám okouzlovat tou zvláštní a naprosto jedinečnou atmosférou, která na těchto setkáních panuje a barví život do růžovějších barev všem fanům. Kdo jednou okusil cony, pravděpodobně si našel novou skvělou zálibu na další dlouhé roky. Kdo letos přijel na PragoFFest, zřejmě si už pořád bude přelom ledna a února rezervovat pro další ročníky…

Pobočka Městské knihovny Praha na Smíchově díky Mílu Lincovi uspořádala už četnou řádku fantasy a scifi přednášek a conů, nyní se ovšem o slovo přihlásili samotní čtenáři a připravili naučné odpoledne, zakončené hrou na harfu, o zemi opředené mnoha mýty a pověstmi…

Fénixcon proběhl jako vždy v Brně a jako vždy v předvánočním období. Letos byl nosným tématem chaos, ale účastníci se neměli čeho bát, síly chaosu zvládali organizátoři s přehledem zkušených harcovníků.

Sobota 27. listopadu byla výzvou pro všechny fany – conaly se hned tři cony! Stihnout všechny dost dobře nešlo, leda by člověk oželel sobotní program kopřivnického Koprconu a udělal si jednodenní výlet do Prahy, kde se to v Městské knihovně od desíti do šesti hodin jen hemžilo magickými bytostmi (téma letošního Miniconu) a jako intermezzo (odpolední exkurze do podzemí) a následná afterparty (večerní posezení v hospůdce) proběhl již pátý Labyrintcon. Byli jsme na obou a ukážeme vám, o co všechno jste přišli, pokud jste zůstali doma (anebo v Kopřivnici :-))…

Listy zežloutly a opadly, což mnohým fanouškům napovědělo, že se blíží Festival fantazie Speciál. Pro tento rok získal hororový nádech a ten, kdo dorazil, rozhodně nelitoval. Sice se nebojovalo s píkou ani neskákalo wushu jako v létě, ale o to více se člověk mohl rozvalit v teplé místnosti, poslouchat přednášky a cpát se toasty.

Jak je poslední roky dobrým zvykem, i letos na podzim se ve městě Chotěboř uskutečnil podzimní speciál Festivalu fantazie. Tentokrát jsem tam nechyběl ani já, a jelikož to byl můj první con a dostal jsem za úkol napsat reportáž, rád bych se s vámi podělil o své postřehy a zážitky.

Letošní chotěbořský podzim přinesl nejen klasický Festival fantazie Speciál, ale také méně tradiční, rozhodně však stejně zajímavý Bloody XMas Fest. Většina návštěvníků akce si možná neuvědomovala, že se jednalo o dvě samostatné akce, ale to festival, který si doslova vydupal Marek Dobeš, nijak nesnižuje. Doufejme, že se s BXM nesetkáváme naposledy. Nyní však k samotné akci..

V sobotu 18. září se Ústřední budova Městské knihovny Praha otřásala dračím řevem. Nebojte, nedošlo k jejich probuzení, jako například ve filmu Království ohně, to se jen tito magičtí tvorové stali hlavním námětem čtvrtého ročníku stále populárnějšího CONiáše.

Zapomeňte na modernu a její slavné protagonisty, nyní mají konkurenci. 4. 10. se konala vernisáž historicky první výstavy Galerie Nemesis, která se zaměřuje na díla s tématikou fantasy, sci-fi, horor a dobrodružství. Najdete zde ztvárnění snů v podobě barvy, světla a stínů..

Istý Herakleitos z Efezu raz povedal: „Nevstúpiš dvakrát do tej istej rieky.“ Ten chlapík to vtedy určite myslel dosť filozoficky a ak by žil v terajšej dobe, zaiste by svoj výrok zmenil. Nenavštíviš dvakrát rovnaký IstroCon – tak znie správne Vaša veta, pán Herakleitos!

V sobotu 18. 9. proběhl již čtvrtý ročník oblíbeného jednodenního CONiáše. Tentokrát se organizátoři zaměřili na draky a zvoleného tématu se skutečně drželi do nejmenších detailů. Celou akci moderoval Drak, občanským jménem Jakub Kočí, křtila se tu mamutí

Tricon v Českém Těšíně/Cieszyně uzavřel letní conovou sezónu. Rčení „to nejlepší na konec“ se ovšem (překvapivě?) nenaplnilo. Společná akce českého, slovenského a polského fandomu měla své světlé stránky, ale bohužel i spoustu nezanedbatelných chyb.

Anime Dance Víkend čili Advík mě lákal od doby, co jsem začala více sledovat anime a mangu. Na con trvající od středy do pondělí jsem vyrazila v pátek brzo ráno známým žlutým autobusem. Dál byla cesta pod vedením mé pražské kamarádky, a tak jsme byly už v půl dvanácté na místě. Jako předem platící nás během minuty vpustili na místo. Při pohledu do programu jsem nestačila divit, co všechno se vejde do jedné školy – bylo to skoro jako letní FF, až na jednu věc.

Přes 1550 pořadů, přes šest set lidí každý den, přes 30 stupňů ve stínu, letošní jubilejní patnáctý ročník Festivalu fantazie v Chotěboři se skutečně povedl. Dalo se na něm lidově řečeno vyblbnout a život neustával ani dlouho po půlnoci. Bojovali jste s píkou? Umíte Wushu? Já ano. A proč? Protože jsem byl na letošním FF.

Druhý víkend letošního Festivalu fantazie byl ve znamení vedra, zajímavého, přednáškami a besedami nabitého literárního Avalconu a jiných linií, vedra, spousty zahraničních i domácích hostů, vedra, historicky prvního Sletu autorů fantastiky, vedra, slavnostního Večera fantazie, vedra a miniverze tradičného fotbalového turnaje O pohár fantastické ligy. O co všechno přišel ten, který se rozhodl potit radši doma, než v Chotěboři?

Letošní, již patnácté předávání Cen Akademie SFFH se neslo ve znamení tradice – na tradičním místě (veletrh Svět knihy), v tradičním čase a pod taktovkou tradiční (a tradičně skvělé) moderátorské dvojky Eva Decastelo – Richard Klíčník. Bylo rovněž tradičně zábavné. Jen na něm – bohužel již také trochu tradičně – chybělo mnoho známých jmen…