- Autor:
- Nakladatelství:
- Cena:
0 Kč
- Vyšlo: 1. 1. 1970
- Žánr:
- Provedení:
- Autor obáky:
- Počet stran:
Emmerichu, ty kluku skopčácká, ty jsi největší americký vlastenec všech dob. Kam se na tebe hrabe Donald Trump! Tvoje filmy vždycky byly přehlídka pohádkového amerikanismu, který jednoho nutí vytáhnout si uši nosem. Přitom už jsi v té Americe stačil rozflákat úplně všechno a něco hned několikrát (ty bys ten Bílý dům vážně postavil jinak, co?) a zbytek světa na tom není o moc lépe. Je třeba všechno rozmydlit, aby ze všech národů světa povstali ti praví američtí hrdinové. Ale většinou jsi to ukočíroval tak, že se sice zbytek světa shovívavě usmíval při pohledu na vlající vlajku v západu slunce, ale jinak to mělo obvykle ještě hlavu a patu. Tady jsi to ovšem už dokonale přestřelil!
Věru, děj filmu je neuvěřitelná hovadina od začátku až do konce. „Ber to s nadhledem“, chtělo by se říct. Ale to se dalo u prvního dílu, kde jenom největší prezidentský sympaťák všech dob sednul do stíhačky a vedl útok nebeských jezdců. Ale tady to už prostě nejde, protože se jde přesně podle staré dobré nefunkční sequelové praxe – všeho víííííc a většíííí. A tak matičku Zemi drtí koráb nepopsatelných rozměrů, dvacet let příprav a budování vesmírné obrany se ukáže být totálně na hnědý mazlavý a všechno musí zase zachraňovat bývalý prezident a jeho kamarádi, jejich rodiče a děti, děti jejich dětí, kamarádi jejich dětí a vůbec všichni z rodiny, ulice a oblíbené knajpy, protože ostatní vždycky u všeho zařvou. Pochopitelně v partě nesmí chybět černoši, asiati, homosexuálové a emancipované ženy. Jedinou velkou novinkou do hereckého klišé je sympatický a hrdinný diktátor. Asi se v USA něco změnilo.
Ještě že jsou všichni chytře nedisciplinovaní (mají to v rodině), protože by jim jinak bylo na nic, že jsou naprosto skvělí. A tak mají všichni výborné nápady v pravý čas, objevují se v poslední okamžik a zachrání situaci a plácají mezitím patetické kraviny nebo se snaží být vtipní, což se ale daří tak maximálně neselhávajícímu Jeffu Goldblumovi. Ale nejhorší na tom je, že jsou při tom všem divákovi všichni naprosto ukradení. Tady je třeba zmínit i obvykle sympatický fakt, že se navrátili skoro všichni hrdinové z prvního dílu. Jenže co je to platné, když jsou rozmělněni do hromady dějových linek a odboček, které ve výsledku nemají pořádně hlavu ani patu a nikoho nezajímají. Mě osobně těšil pouze Jeff Goldblum, kterého byla radost po letech opět vidět v jeho nejslavnější poloze neortodoxního vědátora, se kterou kdysi dobyl svět počínaje Mouchou a Jurským parkem II konče. Jinak možná ještě zaujme kořen Liam Hemsworth, protože charisma a kořenitost je evidentně domácí produkt klanu Hemsworthů. Zbytek bohužel vzal čert i s oholeným Billem Pullmanem, není proč se o ně zajímat.
Ale ať už nakonec královna vetřelců honí školní autobus nebo nehoní, Emmerich má opět jedno svoje nezaměnitelné plus. Vizuální stránka prostě bere dech a některé záběry jsou jednoduše skvostné. Sice se ani v nejmenším nekoná nové avatarské wow!, ale i tak by tohle mohl snímku závidět kdejaký soudobý blockbuster včetně nových Star Wars. Skoro se mi chce říct, že tohle se musí vidět v kině, ale nechci pak dostávat poštou chcíplé kočky, tak to neřeknu.
Den nezávislosti: Nový útok je hovadina jak z pohádky, která má všechny atributy pro to, aby z toho byl filmový megaflák, který odstartuje novou úspěšnou předraženou franšízu. Slavný první díl, výborné efekty a obecně vizuál, epické rozměry všeho, relativně slušné mladé herce i nostalgické body ve formě navrátilců z prvního dílu. Všechno by bylo ok, kdyby to ovšem někdo nesmíchal dohromady v totální blbost. Asi jako vzít kvalitní francouzské víno a nejdražší koření z Orientu a uvařit z toho svařák.
Režie: Roland Emmerich
Scénář: Nicolas Wright, James A. Woods, Dean Devlin, Roland Emmerich, James Vanderbilt
Délka: 120 min.
Kamera: Markus Förderer
Hudba: Harald Kloser, Thomas Wanker
Hrají: Liam Hemsworth, Jeff Goldblum, Jessie Usher, Bill Pullman
Hodnocení: 40 %
