Už vám někdo ustřelil nohu, ruku a udělal díru do hlavy? Už z vás někdy manželka udělala polovičního robota? Skočili jste někdy ze vzducholodě, abyste unikli šílenému telekinetikovi? Ne? Tak rychle naskočte, protože tenhle vlak nebrzdí!
Hardcore Henry, dlouho očekáváný biják, je tu a stojí to za to. Pokud o filmu slyšíte poprvé, tak vězte, že se jedná o první celovečerní film natočený z pohledu první osoby. Ano, pohled, který byl donedávna výsadou počítačových her, se nyní dostal na plátna kin. A není to jen perspektiva, co převzal z herního světa. Je to taky hláškování, střílení, spousta herních odkazů a především 90 minut brutální akce.
Už úvodní titulky vám naznačí, že pokud jste do kina vzali své ratolesti, tak je zase šmahem pošlete pryč. Hardcore Henry si totiž nebere servítky s nikým a s ničím. O Henrym samotném toho moc nevíme. Probudil se v laboratoři se ztátou paměti, hlasu a několika končetin, které mu doktorka a manželka v jedné osobě nahrazuje robotickými implantáty. Než mu však stihne cokoliv vysvětlit, vtrhne do laboratoře vraždící maniak s psychokinetickými schopnostmi a Henrymu nezbývá nic jiného než vzít manželku a skočit v únikovém modulu pryč. Do centra Moskvy.
Z prvních minut filmu je vám asi jasné, že absencí akčních scén tenhle film netrpí. Je na nich totiž postaven. Nehledejte tady žádné ponaučení ani filosofický přesah. Pokud si chcete Hardcore Henryho užít, odložte mozek během filmu na vedlejší sedačku a nechte se unášet jednoduchým, adrenalinovým, a hlavně šíleně zábavným příběhem. Tedy, příběhem. Spíš čistou nekončící akcí. Henry v jednu chvíli zažívá pád z letadla, o chvíli pozdějí rvačku, nástup do auta, bouračku, autobus, plamenomet, samopal, raketomet, granáty…
K tomu, aby film bavil, však samotná akce nestačí. Tady přichází na řadu vlastní pohled. Je vidět, že autoři si s tímto aspektem vyhráli a vy si jako divák můžete užít netušené pohledy a zážitky. Kdo někdy hrál FPS strílečky na jakékoliv herní platformě, bude se cítit jako doma. Vizuální zážitek umocňuje přehršel výbuchů a efektů, na kterých se sice projevuje rozpočet ruských tvůrců v porovnání s kolegy z Hollywoodu, ale rozhodně to není něco, co by zážitek narušovalo. Na zkoumání detailů totiž ani nebudete mít čas.
Co se týče hereckých výkonů, oproti klasickým filmům tu logicky nehraje prim hlavní postava, která je navíc němá, ale především postavy vedlejší. Jednoznačnou hvězdou filmu je Sharlto Copley, jehož dokonalý přízvuk známe z filmu District 9, kde si zahrál hlavní roli. Jelikož Copley je muž mnoha tváří, dalších herců téměř nebylo potřeba a zbytek rozpočtu se utratil za příjemné cameo Tima Rotha. Na relativně malý rozpočet (cca 2 miliony USD) to jsou výborná jména. Třešinkou na dortu je pak dokonale zvolená hudba, která dokresluje tenhle absurdní zážitek.
Finální verdikt: pokud hledáte nenáročnou zábavu plnou popkulturních odkazů, akce a výborné hudby, pak se budete královsky bavit. Pokud hledáte složitou zápletku, ruce pryč. Pro fanoušky Deadpoola a Kung-fury povinnost!
Režie: Ilja Najšuller
Scénář: Ilja Najšuller
Délka: 90 min.
Kamera: Pasha Kapinos, Vsevolod Kaptur, Fjodor Ljass
Hudba: Darja Čaruša
Hrají: Sharlto Copley, Danila Kozlovskij, Tim Roth, Haley Bennett
Hodnocení: 80%
Tuto recenzi, stejně jako další články nejen o sf&f titulech, si můžete přečíst na autorově blogu.
Tohle bude buď úžasné nebo úžasně příšerné. V každém případě děkuji za echo. Mezi novinkami mi to zcela uteklo a v našem kině to i překvapivě poběží, takže je na čase koupit popcorn <3
Zní to jako blbost, takže to může být dobrý! 🙂
Rozhodně si to nenechám ujít!
Takže díky za tip i za recenzi!
Tohle bude strašlivý výplach :-D. Asi jako se dívat jak kámoš hraje Duke Nukena. Zajdu si
Je to tak, opravdu to minimálně v Praze v kinech najdete, takže neváhejte:)
to KarelC: Je to blbina, celé roztřesené, peněz moc nebylo, tak se snažili udělat z nouze cnost. Krom toho, není to tak třeskutě originální, jak si kreativci myslí, filmy “z vlastního pohledu” už tu byly, vybavuji si jeden o detektivovi, kterého divá uviděl až na konci, když se tuten podíval do zrcadla… Zkusím najít, jak se to jmenovalo.
A tle to máme! http://www.csfd.cz/film/80636-lady-in-the-lake/prehled/
A ten detektiv se jmenoval Phillip Marlowe… Taky jsem si na to okamžitě vzpomněl, jakmile jsem to tvrzení o “prvním filmu z pohledu první osoby” četl – a to jsem onu stařičkou “Dámu v jezeře” ani neviděl, jenom je tak slavná, že o ní prostě vím. Čili se naskýtá otázka, jestli nic neznají tvůrci reklamní kampaně, anebo jestli znají, leč snaží se cílit na tu část obecenstva, která nic nezná; obojí je varující.
Přiznám se, že jsem Lady in the lake neviděl, takže chyba jde za mnou. Z několika zdrojů (csfd, wiki) jsem zjistil, že kompletně z vlastního pohledu ten film není, ale určitě jsem ho měl v recenzi zmínit. Budiž to ponaučení pro mě a příště to bude lepší! 🙂
to Podchaljuzin: Jo máš naprostou pravdu.
Ono ve hře to má smysl, ale točit takto film je pitomost. Dámu v jezeře jsem viděl a pamatuji si, že mě to tam strašně rozčilovalo. Leč ta měla alespoň kvalitní scénář.
to KarelC: Bať, všecky tlety experimenty jsou pro kočku. U nás ve vsi byl taky jeden experimentátor. Kvačič se jmenoval. Nic co staří po staru dělali mu po chuti nebylo! Experimentálně samohonku pálil – stodola a chlév v plamenech! Experimentálně bandory pěstníroval – požral mu je pilous! A když jednou experimentálně přitáhl do chalupy jakousi zmalovanou ženštinu z města, jeho dobrá žena Aglaja už to nevydržela, pokřižovala se, před ikonou svatého Kuzmiče se poklonila, pak vzala experimentální sekeru s třemi ostřími, co Kvačič jednou po lahvičce vyrobil a rozsekala ho i s tou zmalovanou měšťkou na kusy! A tak Kvačič doexperimentoval, chytrolín jeden! Inu, jak se říká: Kdo je velkým expertníkem, brzo bývá nebožtíkem!
Na “Lady in the lake” mi právě strašně vadí, že to roztřesené není, což je jasné, když si vezmu z jaké je to doby. Člověk prostě s hlavou a pohledem nějak pohybuje, třeba že v normálním klidném stavu mnohem míň než HH 🙂
Plus v Lady in the lake strašně staticky mluví, což ale taky dělají ve všech těch starých filmech.
to KarelC: obecně se to ve filmech určitě neuchytí, ale zrovna v Hardcore Henry je pohled první osoby použitý dobře, protože si s tím tvůrci vyhráli a využili to na maximum, v “obyčejném” filmu by to ale nefungovalo. Plus stopáž 90 minut je tak akorát, víc už by nešlo.
to Podchaljuzin: Ano to nedělá dobrotu. A přitom by člověk řekl, že bude ráda, když bude mít večer klid.
to Ondřej Š. : Já proti tomu vašemu hodnocení vcelku nic nemám. (Procenta jsem se naučil ignorovat.) To je jen můj doplňující dojem.
to petrsimi – ve hrách mám raději, když je ta kamera statická, než když se houpe nahoru a dolů, aby “předstírala” pohyb. Ve skutečnosti, když se člověk pohybuje tak se nic nehoupe. Pokud nemá vertigo, nebo to nepřehnal s chlastem. Mozek získaný obraz z oka velmi dobře filtruje, takže PC hry často lžou.