Hrdina, který mluví s rybami

Další DC film na stole. Další film komiksového univerza, které, co se velkého plátna týče, notně hazarduje s věrností i u vlastních skalních fanoušků. Napraví Aquaman tuhle pošramocenou pověst?

Možná se na tenhle film po všech těch zklamáních ze strany DCEU (DC extended universe) ani netěšíte, nebo k němu přistupujete s pochopitelnou skepsí, přestože se počítáte mezi fanoušky komiksových blockbusterů. To je nakonec dost možná nejlepší stav, protože nízká očekávání k Aquamanovi navázaná předznamenávají, že můžete být jedině překvapeni.

S hrdinou Aquamanem jsme se ve filmech již setkali. Jak v těch, které DC předkládá svým fanouškům v animované podobě (Justice League: Throne of Atlantis nebo Death of Superman), tak i v té hrané, kdy se lehce mihl v prvním střetnutí Supermana a Batmana, posléze výrazněji promluvil v nechvalně proslulé Justice League. Víme tak, že je jeho představitelem Jason Momoa, žánrovému fanouškovi nikoliv neznámý – do většího povědomí se dostal v seriálu Star Gate: Atlantis, zahrál si novou verzi Barbara Conana (a jakkoliv je film špatný, on v něm předváděl povedený výkon) a proslavil se ztvárněním postavy Khala Droga ve Hře o trůny. V těchto rolích, svou sympatickou nespoutanou osobností, macho atraktivitou a vystupováním na sociálních sítích si vybojoval početnou fanouškovskou a fanynkovskou základnu.

I proto se záhy ukazuje, že tohle je hrdina, které současné DC potřebovalo. Po všech těch pochmurných, vážně se tvářících gerojích a gerojkách z hlavní Trinity (ovšem nakonec, postavy Supermana, Batmana a Wonder Woman v tomto vesmíru musí být vážnější) je zapotřebí charakteru lehčího a lehkovážnějšího a tím i divácky snáze přístupného. A současně – tohle je nakonec i film, který DC potřebuje.

Režisér James Wan (Saw, Insidious, Rychle a zběsile) notně opouští od temné, melancholické atmosféry předchozích DC filmů a jde více cestou Marvelovskou – tedy ještě lépe – raně Marvelovskou, z doby, kdy konkurenční studio předvádělo své nejlepší výkony a zasadilo úrodu, kterou nyní sklízí. V Aquamanu je tak mnohem více vtipů, charaktery dostávají sice jednodušší, ale snáze pochopitelné motivace, kterým není nutné dodávat nepochopitelné „Martha“ zvraty, film je tak lehčí a přímočařejší. A rozhodně mu nechybí „geekgasm“ momenty – od supehrdinských přistání po hrdinu v tom správném kostýmu.

James Wan režíruje

Zápletka je přitom jednoduchá: Atlanťané chtějí začít válku s pozemšťany (z nikoliv nepochopitelných důvodů, mimochodem), Aquaman se musí stát jejich králem, aby ji zastavil. Nejprve dostane na hubu, a proto potřebuje magickou zbraň, k jejímuž získání je třeba projít několika rozdílnými prostředími a splnit pár úkolů.

Je to tak – Aquaman je v podstatě ryzí fantasy. A dost možná tou nejlepší, kterou jste v kinech letos viděli, s náladou připomínající poctivé, zábavné filmy devadesátých let. S dobrými hereckými výkony (Momoa si snadno získává sympatie, povedenou práci odvádí také Patrick Wilson v roli Orma), skvěle nasnímanou akcí a dokonce i jednou fungující romantickou linkou, byť je ve filmu spíše vedlejší. S krásnými triky – do detailů dovedená Atlantida je skutečně nádherná. S fajn soundtrackem, kombinujícím epické orchestrální motivy se syntezátorovými pasážemi připomínajícími to nejlepší z osmdesátek. A s Dolphem Lundgrenem!

Aquaman je film, který si na nic nehraje, baví a funguje. Kolik dalších z DC univerza o sobě může totéž říct?

Hodnocení: 80 %
Aquaman
Režie: James Wan
Herecké obsazení: Jason Momoa, Amber Heard, Patrick Wilson, Willem Dafoe
USA, 2018, 143 minut

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page