Seriálový seriál 1 – Hra o trůny

Sešli se jednoho dne pánové Benioff a Weiss s přívětivým prošedivělým dědečkem, v Palm restaurantu v Los Angeles. Hovořili a hovořili, minulo poledne a oběd, oni hovořili, odpoledne přešlo v soumrak, hovor stále plynul, večer se přelil v noc, a oni hovořili. Až nakonec pánové Benioff a Weiss sáhli do záňadří. Osud tomu chtěl, že nešlo o najaté vrahy, ale o dva scénáristy, takže namísto zbraní vytáhli pera. A rovněž tomu osud chtěl, že oním dědečkem byl George R. R. Martin. A narodil se koncept, který se hned po několika epizodách stal hitem. Nový seriál z produkce HBO – Hra o trůny.

První tah

Je nutné představovat fenomén, o němž už beztak všichni vědí všechno?

Existuje svět, kde roční období trvají roky nebo i desetiletí. Na severní výspě tohoto světa stojí sedm set stop vysoká zeď, která odděluje říše lidí od divočiny, obývaná černými bratry, kteří drží Hlídku. Zlovlk Starků stráží sever, korunovaný jelen Baratheonů sedí na trůně, lev Lannisterů drží východ, nejstarší lvice je královou ženou, a drak Targaryenů, zkrácený o všechny své hlavy, až na nejmladší dvě, se skrývá za mořem a kuje pomstu, aby dostal zpět trůn, který mu byl uloupen. Železný trůn. Ten je v sázce. Hra může začít.

Oživení Westerosu

Nápad natočit legendární Martinovu ságu to není zajisté první. Nabídky a úvahy nad filmovým zpracováním se začaly objevovat už v devadesátých letech, ve více či méně reálné podobě, ale autor je vždy striktně odmítl. Sice otřepaná, ale pravdivá slova, že jeho dílo do filmu (byť třeba tříhodinového) smrsknout nelze, jsou v tomto případě velmi na místě.

Píseň ledu a ohně je, co se detailů týče, neuvěřitelně komplexním dílem a autor mnohokrát sám přiznal, že mu orientace v nich začíná činit problémy – vypustit jeden z nich by kupříkladu znamenalo vypustit postavu, což by znamenalo vypuštění dějové linie… a už se vezeme s efektem nabalování sněhové koule.

Televizní seriál byl zdaleka nejlepší možnou volbou adaptace – hodinový rozsah jednotlivých epizod zaručuje zachování dějového maxima a navíc společnost velikosti Home Box Office už přece jenom dokáže poskytnout nějaký ten potřebný bakšiš – i tak se ale jedná o seriál s největším množstvím obsazených rolí v historii HBO.

A dost možná bude i nejdražším. Prvenství drží Řím s rozpočtem 100 milionů dolarů, ovšem na dvě sezóny. Game of Thrones jich schramstla rámcově 60 jen na první řadu – ještě tedy uvidíme.

Západozemí ožilo pod taktovkami zkušené dvojice scénáristů Davida Benioffa a D. B. Weisse, z nichž prvně jmenovaný je sice již podepsaný pod snímky jako Trój anebo X-Men Origins: Wolverine, ani jedno z toho ale není dospělá, značně naturalistická a vážná high fantasy se sedmdesáti (close enough) důležitými a osobitými postavami, takže byl valný důvod k obavám. Martin na ovšem na celý seriál osobně dohlížel z pozice kreativního konzultanta – a pokud se dá o odvedené práci pánů scénáristů něco říci, pak to, že přistoupili k látce s velkou úctou.

A že skutečně je na co se dívat – exteriéry a výprava jsou v mnoha případech pastvou pro oko (natáčelo se v Maroku, na Maltě a v Severním Irsku). Ačkoliv triková CGI stránka se samozřejmě nemůže rovnat filmové produkci, papundeklovost v žádném případě nečekejte – na detailech, které jsou duší příběhu, se rozhodně nešetřilo. Dva příklady za všechny: meč Jona Sněha z valyrijské oceli a zbroj královské gardy Jaimeho Lannistera – obojí budete bezpodmínečně chtít mít v pokoji. Interiérům se sice nedá upřít jistá stísněnost, patrná hlavně v městských uličkách, ale kvůli tomu se na to stejně nikdo dívat nebude.

Největší devizou tohoto seriálu, ostatně stejně jako knihy, jsou totiž jeho postavy a jejich herecké ztvárnění. Že Sean Bean je v roli Eddarda Starka úchvatný, nemůže překvapit, stejně jako Lenna Headey coby Cersei Lannister, správně odtažitá, jedovatá a manipulátorská mrcha. Nicméně ostatní v nejmenším nezaostávají. Rodina Starků byla obsazena dokonale – nejlépe snad na svou postavu pasuje Maisie Williams, která hraje Aryu Stark. Absolutním vrcholem všeho, který zastiňuje i první dva jmenované, je ovšem Peter Dinklage alias Tyrion Lannister – tomuhle ochotníkovi budete inteligentního, antihrdinského Skřeta zobat z ruky a těšit se na každý další part s ním jako na máloco…

Možná na Khala Droga, ztvárněného Jasonem Momoou – osobně se přiznám, že po Stargate Atlantis jsem obsazení tohoto jeskynního muže z Havaje vlastně kamkoliv vůbec neočekával, ale jeho výkon je obdivuhodný (škoda Conana).

Střet králů

První sezóna spatřila světlo tohoto světa letos na jaře a byla publikem i kritikou uvítána s velkým jásotem. Osobně spatřuji budoucnost adaptací velkých (nejen fantastických, ale těch především) ság právě v této formě a modlím se, aby se po nedávné záplavě špatně natočených, a především napsaných filmových humbuků našlo dost producentů, odvážných investovat do takto rizikových projektů.

Patříte-li k těm, kteří ještě s Game of Thrones neměli tu čest, nedovedu si (dobře, dovedu… ale ne v seriálovém světě) představit lepší způsob trávení pochmurných podzimních večerů, než ve společnosti tohoto klenotu a pro mnohé též splněného snu. Protože žádný další průser, jakým byla například Legend of the Seeker, nebo infantilita s Kevinem Sorbem, se protentokrát nekoná.

A co se týče pokračování… Inu, slovy Starků: Zima se blíží.

Po ní přijde jaro a s ním i Střet králů.

A věřím, že všichni, kteří první sezónu již viděli, mi dají za pravdu, když řeknu, že 15. duben nikdy nebyl vzdálenější.

Názor známé tváře:

Zatímco v kinech pokračuje „Potterovo prokletí“ (jakž-takž se chodí na dětské fantasy, avšak filmy jako Solomon Kane či Barbar Conan krutě propadají), v televizi si někteří lidé uvědomili, že k magii a vybájeným středověkým světům se hodí i nějaká ta fontánka krve a odhalená bradavka. Dokonce i Raimi a Tapert, kdysi tvůrci dorosteneckých seriálů jako Herkules a Xena, dnes produkují ultrabrutálního a překvapivě kvalitním příběhem opatřeného Spartaka. Samozřejmě, v „dospělé“ (ne té „dospělé“, kterou si obvykle stahujete z neslušných stránek) produkci stále vede HBO. K seriálům pro diváky s vkusem, který nezahrnuje slabost pro sáhodlouhé turecké žvanění, přibyla konečně i klasická epická fantasy. Obrovská radost. Tím spíš, že nejde o báchorku, kde někdo putuje někam a musí tam získat či zničit něco. Hra o trůny je v rámci televizních možností naprostá parádička, která jisté nedostatky ve výpravnosti vynahrazuje lavinou strhujících zápletek a podzápletek a dobře napsanými postavami v podání kvalitních herců. Zkrátka to nejlepší, co fantasy adaptace potkalo od Jacksonova Pána prstenů.

Martin Kužel (redaktor)

martin.kuzel@y­oungstyle.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

30 komentářů

  1. Tyrion
    Možná by šlo zmínit že Peter Dinklage alias Tyrion Lannister dostal cenu Emmy

  2. naprosty suhlas. ja osobne som knihy predtym necital ale po dopozerani serialu sa neda inak len ich vziat do ruky pretoze to cakanie sa neda vydrzat

  3. váhám co dřív
    Váhám, co dřív, jestli si přečíst knihy, nebo se podívat jako první podívat na seriál.. tak nevím..

  4. lepší je první koukat, víc si to užiješ než když srovnáváš s knihou.

  5. taky váhám co dřív
    Knihy jsem před seriálem nečetl, takže jsem váhal, protože jsem si nechtěl vyspoilerovat všechna překvápka pro další sezóny. Nakonec jsem došel ke “zlaté” střední cestě – po každé sezoně přelouskat jeden tlustospis, který obsahovala. Takže se teď chystám na první svazek, snad mi to i zkrátí to nekonečný čekání…

  6. ono je to jedno, stejně to zatím není dopsaný a příběh tak není ukončený… a to poslední díl mu trval 6 let.. Inu spisovatelský blok není žádná sranda….

  7. Kolem tohoto seriálu je spousta rozruchu, ale mě geniální rozhodně nepřijde. Je to pořád hrozně televizní, s opravdovými filmy to nemá nic společného. A je to taky hrozně teenagerský – někomu sice pohled na ženské bradavky stačí jako doklad toho, jak je něco dospělého, ale mě to spíš přesvědčuje o totální nedospělosti.

  8. Ústředním tématem martinových knih je moc, boj o moc a vliv moci na jinak obyčejné lidi. Otázka, co je potřeba, aby byl člověk dobrý vládce, král, politik. On v podstatě vyvrací naivní tolkienovskou představu, že dobrý člověk bude také dobrý král. Což se v první knize /sezóně prezentuje hlavně v postavách Roberta a Eddarda. Oba to byli muži cti, velcí válečníci, kteří dokázali svrhnout tyranii šíleného krále a jeho linie.
    -Ale!-
    Z Roberta udělala léta vladařských povinností, ten tlak na muže, který byl zvyklý řešit všechno přímočaře, tlustého opilce, za něhož vládla rada a který se většinu času jenom bavil a hýřil. Eddard zase kvůli své cti a řekněme smyslu pro spravedlnost nebyl schopen udělat, co bylo třeba.

    V nějakém interview jsem Martina slyšel dávat zrovna tenhle příklad. Aragorn je na trůně a co teď? Všichni budou najednou šťastní a spokojení? Jaká je jeho hospodářská a daňová politika? Jakým způsobem by řešil spor, kdy se dva silní šlechtici sváří o určité území, které leží na sporné půdě, a každý z nich začal jako demonstraci vlastního nároku napadat a plenit území na druhé straně řekněme hraničního potoka?
    Ani jedno z takových rozhodnutí není jednoduché nebo jednoznačné…
    A o tom Martin píše.

    To Sartori: A je ještě něco, kvůli čemu ti přijde hrozně teenagerský? Kromě těch odhalených bradavek? 🙂 Důležitý je přece obsah, ne forma.

  9. “lev Lannisterů drží východ”
    Obrazně ano, ale fakticky drží západ, ne?

  10. telenovela
    To jsem opravdu skoro jediný, komu to připadá jen jako telenovela oblečená do hávu fantasy? Vždyť tam se celou dobu jenom kecá a souloží (odhalené bradavky jsou ještě ok, ale tady je toho k vidění a slyšení daleko, daleko víc, je to už skoro porno, a to přece se způsobem vlády nijak nesouvisí, to je jenom lákadlo), je to proloženo několika nechutnými momenty, jako skoro týden trvající záběr na tu stříkající krev z krku a dušení se rytíře na turnaj. Snaží se působit velkolepě, ale absence jakýchkoliv davových scén iluzi ničí…věřím že kniha je výborná, ale nikdy jsem na ni nenarazil, a doufám, že se mi brzo dostane do ruky. Plně souhlasím se Sartori/m.

  11. To kwandar
    Jde asi o to, jaké máš očekávání. I ta krev, i ta častá kopulace, i sprostá mluva – to je naturalismus, kterým se seriál prezentuje – i kvůli iluzi středověku a jistému, s ním obecně souvisejícímu, předsudku vulgarity a špinavosti. Někomu to nemusí sednout. Řím byl v tomhle skoro stejnej (akorát tam šoustali mnohem, mnohem odpornější lidi). A upozorňuji, že kniha obsahuje občas takový hlody, že by se proslulej prasák Sapkowski moh dát v klidu vysvětit 🙂

  12. Taky bych občas ocenila, kdyby se naučili točit věci bez bradavek a holých zadků je jich tam zbytečně moc 😀 když to chtějí mít drsné, mají to natočit realisticky… ale to by zas nebylo pro děti, že jo.

  13. Jde o miru
    Kopulace v kazdem dile neni naturalismus ani znak dospelosti.
    Krome soulozeni lide take chodi kakat, a to dokonce spousta lidi casteji, ale asi bychom to v Game of Thrones videt nechteli. Taky lidi papaji, rano vylezou z postele, oblecou se (to je docela dulezite, zkuste si predstavit, co by se stalo, kdybyste nekdy zapomneli).

    V GoT knihach se soulozi take, ale ne jen tak ze srandy, vzdy to tam hraje nejakou roli, clovek se z toho neco dozvi o postavach z jine strany. Nikdy jsem tam nemel pocit, ze se Martin v sexu rochni. V dusledku tam proto sex zabiral primerenou cast rozsahu. U serialu (jakkoliv jsem byl nadsen hereckym obsazenim i vypravou) byl prudce zvysen procentualni obsah sexu, a to v mnoha pripadech zcela samoucelne, nic z toho pro pribeh nevyplynulo, bylo to tam jenom proto, aby to prilakalo urcitou skupinu divaku, cimz se dostavame zpet k tomu “teenagerovskemu”, jak pise vyse Satori. On totiz dospely clovek ma mimo jine svuj vztah k sexu vyreseny, takze jej nevzrusuje kazda pripominka a dokaze se bez toho i obejit, aniz by mel pocit nejistoty ohledne sve osoby. Pocit “ja muzu sex, to jsem ale dospelej” je poznavacim znakem teenagera.

    Zmena tematu. Prvni prirovnani k telenovele jsem cetl nekdy v cervnu na foru a nejprve me to urazilo, knihy si hodnotim hodne vysoko. Po druhem shlednuti serialu jsem zacal mit neprijemny pocit, ze by se tezko dokazovalo, ze to fantasy telenovela neni. Ale to je samozrejme vec nazoru a stejne jsem za serial rad, i kdyz jsem chvilemi trpel. Zakonceni prvniho dilu je totalni pecka, neumim si predstavit, ze nekdo muze tohle videt a nedivat se dal.

    Kazdopadne knihy doporucuji, jsou mnohem bohatsi nez serial (coz je ostatne normalni a jinak to nejde). Fascinujici je (alespon pro mne) take ten pocit totalniho vnoreni do stredovekeho sveta se vsim, co k tomu patri, jak o tom pise Martin K. vyse. GRR Martin ma hodne nasteno a je to videt, vcetne detailu ohledne stolovani a pdoobne.

  14. CSFD
    Dal jsem na tomto situ odpad a nazor, ani po teto oslavne ode, menit nehodlam.
    Cistou fantasy je pro mne ten “naivni” Tolkien, jenz svym skutecne propracovanym svetem (jen tech jazyku, co vymyslel!) strci cele Martinovo, respektive HBO porno do kapsy.
    Sex se na nas vali ze všech stran a ac jsem uz nejaky cas dospely clovek, je mi z toho stale stejne blivno, jako kdyz jsem byl teenager. Jiste, nemusim se na to koukat. Nemusim spoustu veci, ale neznamena, ze budu souhlasit se zpusobem, jakym se to ci ono presentuje.
    Nebyt porna, zajimava fantasy o stredoveku bez krestanstvi (zajimavy paradox, protoze prave krestanstvi dost zasadnim zpusobem formovalo rytirsky ideal). Takto jen a pouze fekalni zumpa.
    A ano, dobry kral musi byt dobry clovek. Protoze dobrota cloveka je zavisla predevsim na jeho vztahu k Absolutnu. Ne na tom, kolik hlav necha srazit, kolik devek obskoci a jakymi intrikami dosahne sveho. Ucel prostredky nikdy nesveti.

  15. no holt trochu sexu, puberťáka to vzruší, ostatní to přejdou vcelku s klidem. Myslím, že lidi už jsou celkem otrlí.

  16. Zaujalo mě, jakým způsobem reagují obyvatelé na podivný „ekosystém“ Martinova světa… Což je teda připomínka jak k seriálu, tak ke knižní sérii

    Roční doby trvají různě dlouho – tři, čtyři roky a nebo třeba i deset let. Proč to tak je? Planeta pravděpodobně obíhá kolem svého slunce po nepravidelné oběžné dráze, ale může být i jiné vysvětlení.

    Přiznejme si: taková deset let trvající zima může být, no, nepříjemná… Však také heslo Starků zní „zima se blíží“ a neznamená to, že by se těšili, jak si zalyžují… A zima se opravdu blíží, už je skoro za dveřmi a bude tuhá, deset let dlouhá. Všichni si navzájem vyhrožují: „počkej, až krajinu zalehne sníh do výšky 100 stop“ (to je 30 metrů)… Co by před takovouhle zimou dělali osvícení vládci (Aragorn na trůně, viz předchozí příspěvky)? Zcela jistě by kontrolovali sýpky, jestli jsou plné, přepočítávali by ovce a dohlíželi by na evakuaci slabších členů společnosti do teplejších krajin. Dělá tohle někdo? Ne. Filozofie Starků je takováhle: „Jsme tvrďáci, máme hrad z kamene a taky máme vysokou věž, která bude vyčuhovat ze sněhové pokrývky a tou věží nám bude dovnitř proudit čerstvej vzduch jako obrovským šnorchlem. No a my tu desetiletou zimu nějak překoušeme, i kdybysme se měli živit lišejníkem, oškrábaným ze zdí, protože jsme Starkové, kurňa, jsme tvrďáci.“

    Mimochodem: skutečná středověká společnost dokázala přežít jednoletou neúrodu, ale když se neurodilo i druhý rok, nastal hladomor a vymíraly celé rozsáhlé oblasti.

    Mimochodem podruhé: podle čeho se v Martinově světě počítají roky (zima dlouhá tři roky, zima dlouhá deset let), když se ten svět vyznačuje excentrickými ročními obdobími?

  17. VŠ – dobré postřehy.

    Mně se seriál celkem líbil, i když se narace příběhu tšžko hodnotí, když zná člověk knihu. Peníze asi nějaké měli, ale bohužel stále ne dost, takže bitva se odbyde tím, že Tyriona někdo praští přes hlavu. Jsem zvědav, jak se vyrovnají se spektakulárními bitvami (nechci spoilovat detaily) z dalších dílů.
    Některý scény (hlavně ty s koněma:D ) jsou fakt dobrý.

    V knihách sex věsměs není samoúčelný, hodně se o něm mluví a hodně se na něj myslí, což je asi relativně realistické:D V esriálu se to podle mě až tak moc taky nepřehánělo (myslím hlavně oproti některým jiným serálům), i když scéna kdy ittlefinger vybírá nový kurvy je vysloveně nechutná (a v knize nebyla).

  18. Jakub: Bez křesťanství… to sice ano, ale úplně taky ne. Bez náboženství, to rozhodně ne. V prvním díle to ještě není tak patrné, ale lze si již povšimnout, jaké bohy uctívali ve Westerosu. Na severu, hlavně pro Starky, to byli předkřesťanští bohové – přírodní síly, vycházejí fakticky z nejstarších neolitických náboženství, tzv. Staří bohové severu, jejichž modlitebními místy byly Boží háje se Stromem srdce s vyřezanou lidskou tváří.
    Kromě Starých bohů existoval druhý systém – tzv. Sedmička, jejíž kněží se nazývali příznačně Septoni. Tato sedmička je takové křesťanství, kde místo trojjedinnosti boží figuruje sedmijedinnost – sedm aspektů jediného boha, každý reprezentující jiný základní archetyp, přičemž v sobě zahrnuje i starý kult bohyně země (asi Wicca? nejsem tak zběhlý), v postavách panny, matky a stařeny. V dalších dílech přibívají ještě další náboženství.

    Král musí být především dobrý vladař, musí umět zvolit tak, aby to bylo ku prospěchu všech a pokud to nejde, tak alespoň většiny. Pokud přitom dokáže zůstat dobrým člověkem, budiž. Ale morální volby, které jsou jenom v pohádkách jednoznačné, člověka tvarují a dopadají na něj. Příklad jsem popsal výše. Absolutno, potažmo Bůh, s tím nemá co dělat.

    VŠ: Podle mého názoru se přepočítávají podle dnů, ale je fakt, že tenhle systém nikde v knihách (alespoň, co jsem zatím dočetl) není vysvětlen. Pravděpodobně mistři v Citadele nějaký systém mají.

    Není pravda, že by se Starkové na zimu nepřipravovali – “slova zima se blíží” znamenají sama o sobě být připraven na zlé časy, které mohou nastat, nejde jen o zimu v pravém slova smyslu.
    Bylo tomu tak, že se vždy čekalo, až se objeví známky, že léto končí a svět přechází do podzimu (což vyhlašovala Citadela) – v tom okamžiku se začala dávat značná část úrody stranou. Záviselo ovšem také na zeměpisné šířce – na úrodný jih, kde je například Vysoká zahrada, zima přicházela později.
    V průběhu první sezóny (knihy) také zima nepřišla, takže nebyl důvod se připravovat.

  19. Myslím, že jen formou seriálu se dá dobře zpracovat fantasy sága. Doufám, že se seriál ujme natolik, aby v tom někdo pokračoval. Třeba takový Abercrombie, by byla podle mě taky pecka, ale i Feist by nebyl k zahození.

  20. to VŠ: Předpokládám, že jsi knihy nečetl. Najdeš tam pár odpovědí.

    Čas: Vše se počítá v měsících. Je to praktické, protože měsíční fáze jsou na rozdíl od jiných astronomických cyklů pravidelné.

    Ekologie: Co se týká podivného ekosystému, tak na něj lidé reagují “normálně”. Nikde zatím není řečeno, jak dlouho obvykle trvají roční cykly, ale předpokládám, že bývají o dost kratší než deset let (velmistr Pycelle vzpomínal na své mládí, když studoval v Citadele, jaké tam bylo dlouhé a horké léto – že se podobalo tomu končícímu; Tyrion se narodil uprostřed nějaké tuhé zimy, co si vzpomínám, měla trvat tři roky – ale paměť je děravější). Tedy obvykle na přežití stačí uložené 2 – 3 sklizně. Do léta se navíc nepočítá podzim, takže když Citadela vyhlásí, že léto končí, obvykle bývá dost času na zásobení se. Lidé sami – a rozhodně ne tiobyčejní – totiž příliš pozornosti plynutí “nevegetačního” času nevěnují (to si srandu nedělám, ještě v první polovině 18. století si někteří vyslýchaní lidé u soběslavského městského soudu nebyli jisti, kolik jim vůbec je). A počasí na Severu tak drastické není (někde se mluvilo o 100 stopách? Nějak nevzpomínám…), to by normální zimu nejspíš nepřežil nikdo kromě ježků, medvědů a dalších tvorů spících zimním spánkem.

    Migrace na jih: Co by dělali osvícení středověcí vládci typu Aragorn? Nic. Pokud se ti totiž vzájemně se skoro až náboženskou silou nenávidí Rohirové s Enedwaithem, Arthedainci a Rhudauřané by rozhodně neměli být ubytovaní pospolu, jediný způsob, jak zajistit přijmutí migrantů v oblasti Dol Amrothu a Calembelu je provést genocidu domorodců, a Pelargir s Haradem s přijmutím běženců – mimochodem je jich asi čtvrt milionu – souhlasí jen za předpokladu, že si pobyt zaplatí (berou všechno MIMO kožešin a medu), tak jakýkoli pokus o migrační chování by skončil v lepším případě občanskou válkou a v horším rozpadem říše.

    Sex: Seriál nesleduju a ani sledovat nehodlám (automaticky bych srovnával). Ale co se týká “bradavek a holých zadků”, tak pruderie typu dvoustránkový oslavný výlev na ženský kotník, protože šaty se konečně “neslušně” zvedly natolik, že jej odhalují (objevil se v nějakém ČESKÉM časopise roku 1911), útěk pařížské kurtizány okolo roku 1900 z ateliéru malíře poté, co zjistila, že jí to “neslušné prase” chce malovat BEZ ŠATŮ ani příhoda, kdy o svatební noci vtrhne novomanželka s hrůzou za svými rodiči, protože jí ten “deviant novomanželská” chce o svatební noci NAHOU (Anglie, čtvrtá čtvrtina 19. století) byla reformačně-protireformační vynález (sex, nahotu a “vulgaritu”překvapivě odmítali jak tradičně naladení katolící tak reformní evangelíci), který se plně prosadil až po polovině 18. století (tehdy se také podivuhodně zvedly počty vesnických “nemanželských” dětí, dle data narození zjevně počatých před sňatkem). A ještě ne všude: v Polsku se okolo poloviny 19. století strašně rozčiloval nějaký etnograf, že huculské dívky (v Kapatech) chodí normálně polonahé (a někde za jistých okolností úplně nahé), náš legionář vzpomínal na Rusko, že kdyby se koupali (v řece v sousedství vesnice) oblečení, vesničané by je podezřívali, že se snaží utajit pohlavní chorobu, ve starých filmech pro pamětníky se děti koupají nahé. A v mé oblíbené Soběslavi někdy okolo roku 1700 se vyšetřovalo, že na filipojakubskou noc to dvojice (nesezdaných) mladých bez sebe už prostě nemohla vydržet a tak se věnovali hrátkám na náměstí. Překvapivě, soud (ani lidé) na tom neviděli nic pobuřujícího, zato příliš aktivní děvečku (oznámila co viděla) popotahovali (mladí skončili po zbytek noci v “chládku” a to se nelíbilo). Lze předpokládat, že seriál je po téhle stránce dost prudérní, protože jinak by asi neprošel cenzurou (a nesehnali by kompars ochotný v něm hrát). Ale o testování nového “zboží” Malíčkem v knize opravdu nic nebylo, to si scénáristé kdovíproč přidali.

  21. Hm, tak zrovna na tenhle seriál jsem měla hodně velká očekávání (opravdu oblíbený Bean) a jako pokaždé, když jsem na něco hodně natěšená, bylo to zklamání – možná ani tak né v současné produkci seriálů, ale oproti knihám rozhodně.

  22. To Chrochta: díky za odpověď. Četl jsem první díl ( v češtině rozdělený do dvou knížek), ale už dost dávno. Je fakt, že jsem při čtení knížky neměl tyhle “ekologické pochybnosti”, takže to má Martin asi dobře vysvětlené… Zato v seriálu jako by všichni čekali, že “zima začne už za pár měsíců”, takový jsem z toho měl pocit.

  23. Chrochta: Měsíce, dobře, ale jak se stanovila délka roku, když jsou roční období různě dlouhý a délka celýho cyklu jaro-léto-podzim-zima tak variabilní?

  24. to Pipin: Tak to skutečně netuším. Je ovšem možné, že roční období začaly vyšilovat teprve “nedávno” (cca 6 – 8 tisíc let zpátky? Rozhodně to bude déle než byla Zkáza Valyrie (500 let)), nebo že se sem promítly jiné vlivy (posvátná matematika ?).

  25. Re: chrochta
    Tak historicky vyklad o poodhalenem kotniku sice zajimavy, nicmene zcela irelevantni, protoze o to tu vubec nejde. Myslim, ze nase civilizace ma uz nejakych 30 let jasno, ze obcasny prs nevadi. Dokonce ani zobrazeni souloze v mainstreemovem filmu jiz minimalne od dob K. Basingerove take prekvapi malokoho.

    Podstata problemu u tohoto serialu je, kdyz se pohlavni styk ukazuje v delce zcela zbytecne z hlediska dejovosti, jen pro styk samotny, aby si tim sexualne nevyboureny divak mohl prijit za sve, kdyz se mu nechce stahnout si nejaky eroticky film. To nema nic spolecneho s menicim se pohledem na to, ktera cast tela je ci neni tabu, ale s chapanim ucelu scen v dile, zda mu slouzi, nebo ma vyznam jiny, ktery naopak vyzneni puvodniho dila odporuje. Martin nepsal erotickou fantasy a nekterym divakum serialu (napriklad mne) proste prijde lito, ze to tim smerem HBO posunul. Tim nezatracuji eroticke fantasy, taky jsem par zajimavych poruznu shledl, ale zmenu zanru u GoT. Radeji bych videl, kdyby usetreny cas scenarista venoval napriklad prohlubovani postav ci deje. Tuz tak.

  26. Docela mě tady překvapily názory označující tenhle seriál za telenovelu zkříženou pomalu s pornem…
    Tak nevím, kdybych si přečetla tyto názory, předtím, než jsem zhlédla seriál, asi bych byla docela vykulená, na co se to chci, proboha, dívat? A o čem se to všude pěje taková sláva?
    Naštěstí jsem viděla tento seriál už před 2 měsíci a mohu nesouhlasit.
    Možná tyto názory vznikly v důsledku toho, že si tito lidé asi neumí představit středověk, a jaký asi tak byl. Neříkám, že jsem v té době žila, to fakt ne XD… ale tam si vážně nedělali s ničím hlavu, středověk byl v tomto směru hnusný a nechutný… fantasy světy jsou většinou usazeny do jakéhosi středověku. Srovnávat GoT třeba s hrdině naivním Pánem prstenů (mám Pána prstenů ráda) to se snad ani nedá.
    Označení prasák Sapkowski, jsem taky slyšela poprvé, pro mě je Sapkowski mistr svého řemesla :)… Holt, někomu středověk připadá nechutný, když je zobrazován naturalisticky, někomu ne… věc názoru 🙂

  27. GoT a sex
    Bohuzial musim pripustit,ze kniha je niekolko nasobne lepsia ako serial,co je ale pochopitelne.Napriek tomu si myslim ze scenaristi sa snazili a odchylka,od kniznej predlohy, je tu mensia ako v pripade filmoveho Pana Prstenov.
    Aj mne trosku vadi absencia akcnej zlozky, a to mi verte ,akcne filmy v laske nemam.Tu by to ozaj chcelo trosku viac filmovej magie,nemusel by to byt zrovna Spartacus styl ,ale nieco viac dynamicke by sa hodilo,povedzme pri pobocnikovom turnaji.
    Co sa tyka erotickych scen v seriali,moj nazor je,ze niekedy menej je viac a to rozhodne niesom nejako pruderny.Jemnejsie znazornenie by tomu naozaj neuskodilo. Niektore sceny su vyslovene nechutne a hlavne zbytocne(Hodorov penis,holenie Renlyho hrude…atd).

Zveřejnit odpověď