Strážci Galaxie Vol. 2

Pokračování akčně-komediálního sci-fi/fantasy Strážci Galaxie opět natočil režisér James Gunn, takže se snímek nese ve velmi podobném duchu jako jeho předchůdce. Pokud se vám nechce číst moji recenzi na první Strážce Galaxie, tak tady jsou stěžejní body, které platí i pro dvojku:

  • Tohle je ten film, ve kterém jsou za hlavní hrdiny člověk jménem Peter (Chris Pratt), zelená mimozemšťanka (Zoe Saldana), červeno-šedý svalovec (Dave Bautista), mluvící mýval a obživlý strom. A taky je tam ten modrej týpek, co umí ovládat letící šíp hvízdáním. Chápu, že zejména starším divákům to musí připadat až příliš extravagantní. Nelze se jim divit.
  • James Gunn režíruje bravurně, výborně zvládá humor, akci i napětí. I emoce.
  • Postavy (i vedlejší) jsou všechny napsané skvěle, mnohé z nich mají dokonce i patřičnou psychologickou hloubku (a hrají/mluví je dobří herci, což je také mimořádně důležité). A všechny jsou hrozně legrační, každá jinak.
  • Audiovizuálně a řemeslně je film dokonalý.
  • Spousta humoru je těžena z narážek na kulturu z 80. let a z podvratných sebe-parodických gagů, jimiž si Strážci Galaxie dělají legraci sami ze sebe a ze žánrových klišé.

 

Změna je v tom, že dvojka má o něco lepší děj než jednička. Kdybyste si ho rozebrali, tak to sice rozhodně není nic světoborného, ale zároveň to není nic vyloženě triviálního nebo hloupého. Příběh se vyvíjí ladnými kličkami a přes pozoruhodná zákoutí, přirozeně dávkuje akci a postupně do něj vstupují různé vedlejší postavy z předchozího filmu, aby v něm sehrály více či méně zásadní dramatickou úlohu. Je to pořád popcornovka, ale natočená s grácií a lehkostí, s nebývalou energií, fanouškovským zápalem a hromadou funkčních nápadů navrch.

 

Jakým směrem se budou atmosféra a styl filmu ubírat, je ostatně zřetelně jasné už od první akční scény, v níž hrdinové bojují proti nějakému obřímu monstru. Z toho zápasu ale mnoho nevidíme, protože kamera se soustředí výhradně na malinkatého roztomilého Groota (to je ten strom), jak tancuje do rytmu doprovodné písničky. Podobných „shazujících“ okamžiků je ve filmu obrovská spousta.

 

 

Největší novinkou je však postava Kurta Russella (v úvodu filmu digitálně omlazeného), který se hrdinům představí jako Peterův otec, a následně svému synovi oznámí, že jsou oba nesmrtelní. Pak ho vezme i se zbytkem party na svou planetu (resp. on je ta planeta, ale to by bylo na dlouhé vyprávění), kde ho začne seznamovat s jeho minulostí, s nadějnou šancí stát se bohem a se zodpovědností, která se na to váže. Je to nesmírně zajímavá postava s kuriózními pohnutkami, nevídanou motivací a originálním životním stylem.

 

Lepší je i finále filmu (přehnaný pokus o podvratnost, jenž v prvních Strážcích Galaxie vyústil v nahrazení akčního závěru trochou křepčení, je naštěstí nezopakován, takže dvojka končí zaslouženě epicky a s několika emocionálními tečkami k tomu) a hlavní záporák je dokonce o mnoho lepší (pryč je stereotypní fialový zloun, co chce zničit vesmír nějakou stereotypní mega-zbraní).

 

 

Strážci Galaxie 2 jsou dokonalou hollywoodskou zábavou v tom nejlepším slova smyslu, perfektně vybroušeným produktem, jenž přesně odpovídá moderním nárokům na akční velkofilmy i divácké poptávce po filmařské, vypravěčské a řemeslné kvalitě. Je to svižný a vtipný film, na který určitě běžte, pokud si alespoň trochu myslíte, že to vypadá jako film pro vás. Jen je asi potřeba vidět první Strážce Galaxie a trochu se orientovat v osmdesátkové popkultuře, protože místy ty narážky na ni dovedou být poměrně sofistikované.

 

P.S. Po skončení filmu následuje pět (!) potitulkových scén.

 

Délka: 136 min
Režie: James Gunn
Scénář: James Gunn
Kamera: Henry Braham
Hudba: Tyler Bates
Hrají: Chris Pratt, Zoe Saldana, Dave Bautista, Bradley Cooper, Vin Diesel

 

Hodnocení: 90 %

 

Tuto recenzi, stejně jako další články nejen o sf&f titulech, si můžete přečíst na autorově webu.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

3 komentářů

  1. Mi se to taky líbilo (oba díly), prostě pokaždé 2 hodiny královské zábavy. A to mi přes 60 🙂

  2. to kragh: jo 🙂 takový rafinovaný a místy správně absurdní humor bez megalomanství 🙂 pro mě to bylo jak vzpruha po řadě filmů jako přes kopírák 🙂

Zveřejnit odpověď