TOP 11 a jeden náhradník roku 2011 – filmy

Letošní rok přinesl nejen několik velkých blockbusterů, zároveň však i změny – rozpočty filmů se mírně snižují, častěji se objevují menší filmy s chytře vystavěnými zápletkami, a přesto se dá hollywoodská produkce stále označit za recyklovatelnu, namísto továrny na sny. V divácké obci pak klesá zájem o 3D. Žádné další zdržování, jdeme na žebříčky pozitivní i negativní.

Poznámka k negativní straně žebříčku: Zklamáním nemíním kvalitu snímku, poněvadž ty největší odpady buď unikly mému oku, anebo od nich nebyla jiná úroveň očekávána. Takové zklamání tedy můžeme definovat například jako velice nízké číslo v rovnici: výsledek (v %) / očekávání (v %) = x. Opět však berte na vědomí, že za žebříčkem stojí jediný člověk, který se i přes veškerou snahu o objektivitu nemůže vyhnout vlastnímu názoru. Proto se vyjádřili i někteří moji kolegové, přehled tedy bude o trochu barvitější.

Nejlepší filmy roku 2011

11. Správci osudu (Vyměřený čas)

Tyto snímky mají mnoho společného. V obou se hodně běhá, dobře zahraný (Matt Damon/Justin Timberlake) hlavní hrdina (se svojí drahou polovičkou) v nich vzdoruje systému, pyšní se zajímavou a inteligentní premisou, a přesto máte po jejich zhlédnutí pocit, že mohly být o něco lepší. Přesto by byla škola je opomenout. Recenze 1,recenze 2.

10. Paul

Sympatický mimozemšťánek se závislostí na lehkých drogách, alkoholu a sprosťárnách a hlasem Setha Rogena pomrkával na všechny geeky ve filmu, v němž dva geekové (Simon Pegg a Nick Frost) hráli geeky. Nenáročná oddychovka, která nikdy neurazí. Recenze.

9. Thor

Asgardský kralevic diváky okouzlil nejen svými svaly, hezkou tváří a vracejícím se Mjolnirem, ale také lehkostí, dobře hrajícím Chrisem Hemsworthem a povedenou režií Kennetha Branagha, známého Shakespearovce – o vztahy mezi postavami tedy nemohlo být postaráno lépe. V přímém souboji s Kapitánem Amerikou je Thor tím povedenějším kusem a stříbrným komiksovým filmem roku. Recenze.

8. Ocelová pěst

Jeden z posledních blockbusterů letošního roku byl bezesporu příjemným překvapením z rukou do té doby ne zcela oblíbeného Shawna Levyho (obě Noci v muzeu). Megasympaťák Hugh Jackman hraje v příběhu, který vhodně kombinuje Rockyho, Do útoku a dětskou hračku Rock’em Sock’em, v níž se rubou dva plastoví roboti. Je to klišé, ale milé a upřímné. Vždyť každý si zaslouží další šanci, ne? Recenze.

7. Harry Potter a Relikvie smrti, část 2

K tomu není mnoho co dodat. Poslední střípek Potterovského příběhu hýbal filmovým světem, rozšířil počet elitního klubu filmů s výdělkem přes miliardu dolarů a zakončil událost jedné generace s grácií. Recenze.

6. Všemocný

Neil Burger (Iluzionista) také překvapil snímkem s chytrým dějem. Představte si pilulku, po jejímž pozření se mnohonásobně (a absolutně) zvýší procento kapacity mozku, kterou využíváte. Ze ztroskotance, neúspěšného spisovatele, udělá hvězdu nejen na poli literárním. Na takový prášek – drogu, se však dá velice snadno vypěstovat těžká závislost a zásoby se pomalu, ale jistě tenčí.

5. Melancholia

Také evropská produkce zaťala drápky do našeho žebříčku. Potížista Lars von Trier natočil konec světa jako poetickou cestu do nitra člověka, v němž se oné melancholie nalezne mnohem více, než v celé apokalypse, a zároveň jako otevřený výsměch všem těm klišovitým hollywoodským dobrým koncům. Kirsten Dunst podává strhující (a v jedné chvíli krásně obnažený) výkon. Recenze.

4. Půlnoc v Paříži

Woody Allen sice není tak úplně „náš člověk“ (rozuměj fantasta), se žánrem si však občas zakoketoval (Spáč, Láska a smrt). Jeho Půlnoc v Paříži je snímkem plný příjemných pocitů a krásně vykreslených dvacátých let v městě pod Eiffelovkou, i s těmi nejvýraznějšími postavami, jimiž se tato éra honosí, od Hemingwaye po Dalího. Krásný zásah.

3. Zdrojový kód

Další tuze inteligentní snímek. Režisér Duncan Jones (mj. syn Davida Bowieho) se zviditelnil atmosférickou paranoidní hříčkou Moon, ve Zdrojovém kódu se pustil do vlastního malého Matrixu. Pomocí počítačového programu se v něm Jake Gyllenhaal opakovaně vrací do vlaku, v němž má každým okamžikem řachnout bomba, a zjistit, kdo za tímto útokem stojí. Jednoznačné must-see. Recenze.

2. Zrození Planety opic

Opice to rozjely ve velkém, efektním a efektivním stylu a zasáhly srdéčko nejednoho diváka. Příběh jejich vzpoury není dokonalý, obsahuje naopak hned několik chyb, ale je tak upřímný, silný a dobře natočený, plný významného pomrkávání na první Planetu opic, že rádi přimhouříte očičko (což budete muset udělat stejně, až se v něm objeví nějaká ta slzička). Digitální César v podání Andyho Serkise by si tu nominaci na Oscara vážně zasloužil. Překvapení roku. Recenze.

1. X-men: První třída

Loni Matthew Vaughn bodoval Kick-Assem, letos zase mutantským dorostem. V prequelu dvou filmů Bryana Singera (na zbylé dva snímky X-meního univerza První třída ostentativně zapomíná) se dozvíte více o původu starých známých postav: Magneta, Profesora X, Mystique… To všechno zabalené v sexy hávu s dechberoucím tempem, skvěle zahranými a napsanými postavami a úžasnými scénami (z nichž jedna je jasný adept na nejdojemnější scénu roku – ano, Erik + Charles + obří parabola). Recenze.

Zklamání roku 2011

5. Sucker Punch

K filmu Zacka Snydera se vztahovala veliká očekávání. Některá z nich – alespoň ta, která se týkala vizuální úrovně – byla naplněna měrou vrchovatou, v jiných směrech však Zack naprosto zklamal. Pro samé hračičkování totiž zapomněl na to nejdůležitější: dobře vyprávět příběh. Recenze.

4. Green Lantern

Přestože je „Zelený Lampáš“ pravděpodobně nejkomiksovějším filmem roku, také zůstal velice pozadu za očekáváními. Plytká zápletka i výstavba příběhu, kupící se klišé, nedobře napsané postavy. Světlé okamžiky filmu stojí jen na několika vtipech Ryana Reynoldse. Recenze.

3. Kovbojové a vetřelci

Takové to mohlo být guilty pleasure! Tvůrce Iron mana ani trochu nezopakoval zábavnost železného muže, místo toho se proměnil v nudného patrona. Nápad na koketování dvou žánrů je zajímavý, bohužel však špatně uchopený, a veškerá zajímavost filmu prudce klesá zhruba po půl hodině. Jediný, kdo odvedl slušnou práci, je skladatel Harry Gregson-Williams. Recenze.

2. Barbar Conan

Ne a ne a ne, takhle by to nešlo. Tvůrci měli v rukou kultovní postavu, osud jednoho subžánru a dobrého Jasona Momou, z těchto substancí však vykouzlili výsledek vhodný tak akorát na dno latríny. Škoda, s mečem máchajícími hrdiny se budeme muset pravděpodobně na nějaký čas rozloučit. Recenze.

1. Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna

Nezáleží na tom, že jsou piráti (tak jako poslední části Pottera a Transformerů) miliardoví, oni jsou hlavně synonymem pro zklamání. Snaha dělat z Jacka Sparrowa hlavní nosný charakter s kladnými vlastnostmi je k smíchu, nevyužití Iana McShanea a jeho postavy Černovouse na úkor ženského prvku hodné zbičování, linie kněz – víla vůbec neměla vzniknout. Pokud vám u filmu chybí Orlando Bloom a Keira Knightley, je nejspíš něco špatně. Jedno velké ACH JO. Recenze.

Názory redakčních kolegů: (v pořadí nejlepší film roku/zklamání roku, pokud nějaké bylo)

Vojta Rabyniuk – Zrození planety opic/Světová invaze
Martin Kužel – Princ a pruďas / Barbar Conan
Vendula Brunhoferová – Thor/Kovbojové a vetřelci
Pavla Lžičarová – X-men: První třída / –
Eva Bartůšková – X-men: První třída/ Melancholia
Kamila Procházková – X-men: První třída / Thor
Veronika Salášková – Paul / –

Bonus na závěr: Seriál roku

Je mi jasné, co většina z vás čeká. Hra o trůny je sice výjimečným dílem, přesto jsem se u jejího sledování nemohl zbavit pocitu, že je to „jen rozehřívací kolo“. Jeden seriál však naprosto šokoval (v kladném slova smyslu) svou inovativností (hlavně technickou, kamera a střih jsou doslova mňam) inteligencí, originalitou a zvráceností. Je jím American Horror Story (brzy čekejte v Seriálovém seriálu).

Tak zase za rok, adieu.

Josef Horký (zástupce šéfredaktorky)

josef.horky@fan­tasyplanet.cz

Přečtěte si, jak jsme bilancovali minulý rok.