Prase, jsi jen prase. Ne genius. Baba.

erika:
Píšeš to sem už podesáté a já ti už podesáté píšu, že není má povinnost psát argumenty, když je neuvede ani protistrana.

Co byste chtěli od člověka, kterej plesniví zaživa a to doslova:-D

Nejsem pěstitel brambor. Jsem magistr zoologie, titul jsem získal na Přírodovědecké fakultě univerzity Karlovy v Praze. To, že mí prarodiče mají zahrádku, je už jen takovej bonus, ty ignorante vylízanej ;-)

Passa:
Zkus nejíst cukr třeba týden, a pochopíš, o čem mluvím .. Bez cukru bych byl celkově v prdeli. A ne, nejím nijak moc sladkého, řekl bych, že jím méně cukru než většina lidí, ale doporučené denní množství určitě přijímám.

Mě by spíš zajímalo, jak jsem k té candidě přišel .. Vždyť to přece nemůže být jen tak ..

Jenže ta kůra trvá v horším případě jen půl roku. Tak si dej na půl roku oraz od náročného cvičení, oraz od domácího programování a na tu školu, která je nakolik pod tvou úroveň, ti už snížený příjem energie stačit bude:)

Myslím, že je lepší půl roku obětovat programování – není ti zas tolik, abys to rychle nedohnal – než se dlouhé roky mrzet a srát s vleklými problémy.

Jinak samozřejmě nemusíš z toho výčtu jíst všechno. Pokud vaši neumí vařit sóju, nemusí ji kupovat. Pochybuju ale, že nekupujete brambory, a brambory se dají jíst na hodně způsobů (jen tak, se salátem, s hořčicí, s křenem, s česnekem, s cibulí:)))). Špenát a zelí snad tvoje máma vaří. Uznám, že sýry jako Ricotta jsou drahé, ale podmáslí stojí pár kaček.

prasezlesa: jakých hovadin? Víš vůbec kolik je odrůd brambor a na co se která používá? Tak mě napadá, kolik tebou vytvořených produktů se ti již povedlo někomu prodat? Mluvil bys jinak kdybys měl praktickou zkušenost :-)

je vidět, že o bramborách toho moc nevíš............on je prvně taky musí někdo vypěstovat...­........a to také každý neumí.............

Celozrnné pečivo jím už nějakou dobu, máme i domácí pekárnu, ale to nestačí. A ne, k tomu, abychom nakupovali tolik věcí, které jsme do teď nekupovali, rodiče nepřesvědčím. Nejhorší je ten cukr .. Mozek jede na cukr, bez cukru se nedá na nic soustředit ..

Já vím, že jediné řešení je ta dieta .. Jenomže nemám čas si sám vařit a nikdo mi takhle vyvařovat nebude, takže se s tím holt musím naučit žít. Nohy mi naštěstí nesmrdí.

Ano, rozdíl je prostý, obchodovat s brambory může téměř každý, na bramborách není nic složitého, proto není potřeba člověk, který by prodejci brambor přetlumočil, co kupující chce koupit. V IT takoví lidé potřeba jsou, protože IT je složitější než brambory, tudíž IT dokáže pochopit mnohem méně lidí než brambory. Je to fakt tak složité?

Mám kandidózu, to znamená několik někdy drobných, někdy větších problémů a prakticky nic mi nefunguje tak, jak by správně mělo.

Je to nemoc, která ovlivňuje psychiku, ne něco čistě psychického.

Lorandel:
Invalidní důchod dostane jenom ten, kdo není schopen práce. Já práce schopen jsem. A i kdybych nebyl, tak bych se radši zabil, než abych byl příživnické hovado.

Ruw:
Jenomže k zákazníkovi bych se arogantně nechoval, ovládl bych se. Sice je to těžké, protože má prakticky neustálá podrážděnost je dána mým zdravotním stavem, ale když se opravdu snažím, dokážu působit i příjemně.

obchod na poli informatiky funguje úplně stejně jako obchod na poli brambor. :)

já si stejně myslím, že by prase měl jít teď hned pracovat, protože jemu je každá rada natož škola drahá, a pak bych si popovídala o tom, jak to chodí. Protože je fakt zajímavé, že jedinej člověk, co tu nepracuje ví o práci všechno nejlíp.

Jenže když odpověď na každou otázku je „víš o tom hovno“ tak to velmi nutně budí dojem, že ten, kdo o tom píše, o tom ví ještě míň.

S tím diktováním ceny za sice výborný, ale tím pádem nedostupný produkt je to dvojsečné. Dám příklad z úplně jiného oboru – oboru občanského práva: Potřebovala jsem prodat byt, tedy napsat kupní smlouvu. Taková věc musí být právně korektní. První impuls byl tedy jíti za notářem a pověřit ho sepsáním, je na to přeci studovaný. Jak jsem přišla, tak jsem odešla: notář nebyl ochoten jít pod 7000. Má na to tabulky a za míň nedělá. Večer jsem sedla a smlouvu podle internetového vzoru a podle své staré kupní smlouvy napsala sama. Zkontroloval mi ji známý právník, byla v pořádku. Ušetřila jsem 7000? Kdepak. Jenom jsem jednomu mamlasovi nedala vydělat 7000. To je rozdíl.

Myslím, že ta moje smlouva možná nebyl žádný zázrak, ale byla korektní, funkční, neojebala mě ani kupujícího a nebyly proti ní výhrady. Takže fungující produkt. Kdyby to takhle dělalo víc lidí, nemají notáři za chvíli na chleba, pokud nesníží ceníky. Protože za pár stovek bych ho to napsat nechala, za víc ne…

Mpže se tobě stát, že sice budeš splňovat všechny požadavky zákazníka, ale když nebudeš ochoten jít s cenou dolů, nebudeš mít žádného zákazníka, protože ten si arději najde jiného zhotovitele, i když horšího?

já se ti jenom snažím vysvětlit, jak to v praxi funguje. Protože ti sice inteligenčně nesahám ani po kotníky, ale mám to co ty nemáš. Praxi a zkušenosti. A přetlumočit programátorovi to co chci, to umím sama, nepotřebuju prostředníka.­............pro­tože prostředník mně zcela nemusí pochopit.

rean:
Ne, nemusí, pokud někdo umí udělat skutečně funkční produkt, může si cenu diktovat.

Lorandel:
Ona psala, že peněz moc nemá, takže pro ni asi levně znamená opravdu levně. A ne, není to o tom, co kdo zvládne. I když je někdo schopen udělat něco levně, nevidím důvod, proč by měl být ochoten udělat to levně.

prasezlesa: Ale nepletu. Někdo prostě nezvládne udělat něco levně a dobře, jiný ano. A mimochodem – co je levné a drahé je silně subjektivní. Někdo si to může dovolit, někdo ne a čím je něco dražší, tím lepší to potřebuje reklamu aby se to prodalo. Marketing je věda :-)

Lorandel:
Pleteš si slova. Sem se nehodí schopen, ale ochoten. A ne, poskytnout ti perfektní produkt za nízkou cenu není ochoten nikdo.

„musí to dělat co potřebuju, a pak k tomu potřebuju nějaký rozumný a dostupný servis“
X
„nesmí mně to moc stát“
No jo, prostě chceš zároveň několik věcí, které se vzájemně vylučují, takže nakonec budeš muset stejně udělat kompromis.

teď si do toho vstoupím z pozice zákazníka. Nedávno jsem potřebovala pro svou práci poměrně specifický SW. Dost jsem se s tím trápila, protože jsem byla finančně limitovaná. (nojo, jsem jen ubohý zaměstnanec) Nabídek se mi sešlo spousty. A nakonec u mně vyhrály reference. Ne nabídky a sliby. Lidi najmutí na jednání se zákazníky mně prudí, protože mají pár naučených frází. A v momentě kdy se mně někdo zeptá„A co tomu říkáte?“ slušně ukazuju dveře a neslušně posílám do prdele. Reference neseženeš na dobré slovo........a bohužel bez tupých zákaznických ovcí, které o tom prd vědí, se člověk živí fakt blbě.........­.upřímně, z pozice koncového uživatele potřebuju jenom asi tři věci – musí to dělat co potřebuju, nesmí mně to moc stát a pak k tomu potřebuju nějaký rozumný a dostupný servis

Prazlesa: Neříkám že 8 hodin denně, ale podle hodin, které odpracuje. Každý trochu rozumný člověk na tohle nikdy nepřistoupí. Protože nikdy nevíš o projektu tolik, abys odhadl, jestli se ti to za ten podíl ještě vyplatí. Navíc, dost často se stává, že zakázka špatně dopadne a nakonec místo podílu nedostaneš nic. Neznám nikoho, kdo by do něčeho takového šel.