„Brod je odsud dost daleko.” prohodila jsem s úsměvem.
Tetování zatepalo a spokojeně se rozlezlo po krku na rameno. Moje démonická půlka si užívala představy vyvolané šermířčiným vyprávěním.
„A o pořádání svateb tady v hospodě taky neuvažuju.” přátelsky jsem ji objala kolem ramen. Zacukaly jí svaly, ale nebránila se. „Na to se napijem!”

Bude to fajn, bude to fajn… Přesvědčovala jsem sama sebe a klopila do sebe po bylinkách vonící lihovinu. Samou radostí jsem zapomněla na práci.
Sebrala jsem zlatou minci a bleskurychle ji schovala do tajemných záhybů svého oděvu. Šermířka si chtěla povídat a muž chtěl pít, to jsem snadno mohla zvládnout. Oslavy jsem se rozhodla odložit na ráno.
„Život? Ten jde. Je to jeho zvykem, dokud jeden neskape.” snažila jsem se zavtipkovat. „I když třeba teď se snažím dát tomu svému nový směr.”
Cítila jsem, jak se muž pod kápí nesouhlasně zašklebil. „Proto jsem se pustila do obnovy tohohle podniku. Už jsem měla dost toulání po světě. A překvapuje mě, kolik lidí sem osud zaved právě v tento den… Co sem přivedlo vás?” Nechala jsem prostor šermířce, aby se vypovídala a přitom dolila sklenice.

Večer se nějak táhne, kupodivu se nic neděje, Šenkýřka vypadá pořád nějak divně, vlk už je namol a chrápe, odrbaná holka něco studuje na dně sklenice a šermířka se zatím neprojevuje. Něco přešumělo nad střechou hospody, ale nechám to být-znal jsem jednoho půlelfa, co v podobné hospodě čuměl kde co lítá místo aby si hlídal okolí a měl pak hezký pohřeb. Nějakému přiožralému čaroději se poněkud vymkl fireball a dotyčný do stropu začuměný půlelf nestačil uhnout. „Hospodo, mám suché sklo“ syknu k šenkýřce, která si už zase nahýbá z podezřelé flahule. Nenápadně si procvičuju prsty a zápěstí, ten klid nemusí trvat dlouho…

Medovina je příjemně teplá a krásně klouže do krku. Myslím, že tady si můj naditý měšec řádně uleví. S úsměvem vzpomínám na pitky s přáteli, na plné korbele, rozbité stoly a pěkné elfí chlapce, co mi za pár šupů dělali společnost.
Dneska to zatím na bujarou zábavu nevypadá. Nějaká odrbaná holka si povídala s vlkem chlemtajícím pivo a chlapík s kapucí sedící v rohu se mi ani za mák nelíbil.
Ale co – pít se dá i o samotě a potichu. Otočila jsem do sebe medovinu a hodila sympatické barmance zlaťák, aby mě nenechala na suchu.

Přesto, že můj ksicht-tedy dokud jsem jej měl-budil občas hrůzu a nenávist, jsem v podstatě mírumilovný, takže si stahuji kápi do „obličeje“ a přecházím do stavu „ostražitý mír“…

tohle si zaslouží víc než jen malou oslavu. Děvče přisednuvší k Vlkovi sice očividně neoplývá bohatstvím, ale host je host a Vlka jsem se taky neptala čím hodlá platit.
Zato ta bojovnice se může stát dobrým zdrojem příjmů. Přinesla jsem jí džbánek medoviny a sama následně navštívila sklad lihovin. Vybrala jsem láhev s zlato-hnědou tekutinou, zato ale bez etikety.
Musím provést unventuru, napadlo mě, když jsem usedala zpět k tichému hostu.
Otevřela jsem láhev a statečně si přihnula. Tetování na mém spánku tatepalo a rozlilo se po tváři až k linii čelisti. Whůů, dneska asi budu divoká.

Sukni už mám zase celou urousanou a odřenou, boty taky pamatují lepší časy, ale pár kulatých penízků mi ještě zbylo. Stmívá se a jsem unavená. Odřený štít krčmy zve k návštěvě. Inu, stále je lepší nechat se ošmatávat chlapama s nálevně než riskovat nějakého pobudu v lese. Odhodlaně otevřu dveře a mžourám do šera. A překvapeně vyvalím oči. Nečekala bych, že tu narazím právě na Vlka. Je to dávno.....

Tahej Eržu, tahej. Musí tu být někdo, kdo mě bude drbat za ušima :)

že bych vytáhla Eržu? :).......protože jako kočka u krbu bych se asi moc nepobavila :)

Toulavé pracky mě zavedly ve místa, kde jsem léta nebyl. Hospoada U Helmy a Pláště, čtu omšelý nápis. A prý zrovna otvírá. Nostalgie mi nedá a vlezu dovnitř. Žlutavé světlo od krbu, je velice lákavé, oklepu dešťovku z kožichu k nepříliš velké spokojenosti hospodské a natáhnu se na kobereček, co nejblíž plamenům. Netrvá dlouho a u pacek mi přistane miska s pivem, safra ta ženská mi čte myšlenky. Ochutnám, spokojeně se olíznu -uleželé, ale stále chutné- přivřu oči a začnu vzpomínat. Na Tylor, Vivian, Spára, Lillith…

Jinak jsem obyčejný vlk, mluvící. Kdo si mě bude plést se psem bude označkován.

Bývala to tady pěkná hospoda. Hodně pití, jídla, sem tam rvačka… A pak to skončilo. Hosté se báli návratu všežravé vlkodkačice Vivian a hospoda šla do kopru.

Ale já si myslím, že už se není čeho bát. Uvedu krčmu znovu do provozu.
Nejdřív vyměním staré prokopnuté dveře za masivní lítačky. Konec konců, tady stejně zavírat nebudem. Pak vymetu prach a zbytky mrtvol z lokálu, vyčistím mohutný krb a vyměním rozbitý nábytek za stylové dubové stoly a dlouhé lavice. V temném koutě za krbem bude malý stolek s měkkými křesly pro speciální hosty.
Je to práce nad hlavu, ale zjistila jsem, že sklad s lihovinami zůstal nedotčen, takže otevírat můžu prakticky hned. Objednala jsem mladé pivo z horského kláštera, těžké víno mi dovezou z jižních oblastí a sud s medovinou mi daroval přítel, se kterým jsem v minulých letech cestovala.
Kuchyň otevřu až později. Až se zpráva o znovu-otevření téhle krčmy dostane mezi lidi. A až si budu moct najmout pomocnou sílu.

Takže… DÁMY, PÁNOVÉ A DALŠÍ ENTITY… KRČMA U HELMY A PLÁŠTĚ PRÁVĚ OTVÍRÁ!!!

Sakra, málem bych se zapomněla představit. Jmenuji se Tilla, jsem polodémonka a poznáte mě podle černých vlasů, ostrých drápů, tetování na pravém spánku a zálibě v magických špercích a talismanech.

dotaz: Pise tady nekdo nejaky povidky jakehokoliv zanru a chtel by byt videt? neboj se a kontaktuj me na ajsku: 466–992–208 a dozvis se vic.
www.re-fod.ic.cz

Jo no vidis:) tak to se omlouvam a vymazu to v ostatních. Sry za ten spam

Protože jsi ten svůj příspěvek nacpal na celé fórum-úplně by stačilo do místnosti „Hry“ a „Warhammer“.

Ty Šíšo, todle už je moc!

Omluva hluboce přijata. ;))

Hodně nudit? Tedy, mé spisovatelské „schopnosti“ se cítí být uraženy. ;)

OPD:)))

Přečti si téma „Cesta dobrodruhů“ a budeš v obraze…

To záleží na tom, co chceš objasnit?

a já bych byla ráda, kdyby se ta Cesta i dopsala… za nějakej ten rok

pokusím se, ale nějak není čas… vlastně denska jo, místo školy od rána do půl sedmý bude imatrikulace:o)

tak to je přesný:oDD V Cestě jsem skončila přesně v tomhle okamžiku – kdy vás asi desetkrát deux ex machina zachránil a vám se to porád nelíbilo:o)

OMG přestávám se divit, že zmizel – prostě zdrhl před vlokodlakem:o)

a koukám, že se tu kdos nabízí :)