Reportáž: Festival Fantazie Speciál 2007

Rok se s rokem sešel a opět zde máme podzim, čas conům zaslíbený. Co jiného by také mohlo fanům zvednout náladu, pokaženou zimou, plískanicemi a často také začátkem nového akademického roku? Nemine snad týden, aby se nekonala nějaká zajímavá akce. Chotěbořský Festival Fantazie Speciál má mezi nimi výsostné postavení a patří spolu s Istroconem a Fénixconem k těm největším.

Jelikož jsem letos opět na letním Festival Fantazie absentoval (přednost dostala výprava do exotických Vojslavic), byla má účast na jeho podzimním bratříčkovi prakticky nutností. Nutností příjemnou, protože po těch deseti letech jezdím do Chotěboře prakticky jako domů. Zdejší akce přestavují ostrov jistoty a stability, který pěkně kompenzuje dobrodružné cesty do neznáma na Parcony. O účasti tedy bylo rozhodnuto předem a jen jsem čekal na spuštění přihlašování.

Den D zde, ale co to po mě ten počítač chce – registrace do nového systému, co to má být? Nic tak zvláštního. Organizátoři zjevně došli k racionálnímu závěru, že na jejich Festivaly jezdí stabilní okruh návštěvníků, kterým nyní stačí zaregistrovat se a napříště jim odpadne otravná nutnost zadávat osobní údaje. Některým lidem se to asi moc líbit nebude, ale pravděpodobně jde o stejné jedince, kteří dlouho plakali po papírových přihláškách na Parcony v dobách, kdy už běželo jen přihlašování přes internet. Mimochodem, propagátorem tohoto přístupu byly právě Avalcony, kvůli kterým jsem si před neuvěřitelnými deseti lety založil svou první e-mailovou adresu. Přihlášení tedy mám za sebou a nyní zbývá jen čekat na čtvrtek 25 října.

Den odjezdu je zde a já nasedám do Randalfova italského vozu. Naše společnost – Radim Byčánek, medvídek Danesh a já – se totiž  po loňských zkušenostech rozhodla oželet cestování s Českými drahami a radostně využila možnost svézt se vozem s Randalfem. Jak se ukázalo, i cestování po silnicích má svá úskalí – plánovaný příjezd do Chotěboře v pět odpoledne je posunut na neurčito. Cesty jsou plné kamionů a objížděk, mlha se dá krájet a déšť snad padá vodorovně, ale po sedmé hodině večerní jsme na místě. Přihlášení na recepci v prostorách kina proběhne bleskově – všichni jsme registrováni a máme zaplaceno. Ještě musíme bleskově odložit osobní věci na pokoj v hotelu Vysočina. Na spacák už nás opravdu neužije a navíc by nás někde v tělocvičně lynčoval rozzuřený dav nevyspaných lidiček, kterým by vadilo bohatýrské chrápaní nejmenovaného kamaráda. Takto trpíme jen my a eventuelně lidé v sousedních pokojích… V osm hodin už jsme v KD Junior a věnujeme se conovým radovánkám.

Ve víru dění

Letošní Festival Fantazie Speciál tradičně nabídnul hned několik programových linií. Bohužel, o těch věnovaných například manze nebo seriálům typu Stargate, Battlestar Galactica nebo Buffy mohu napsat jen to, že byly a že neměly nouzi o účastníky. Seriály mám samozřejmě rád, ale na conech preferuji řekněme univerzálněji zaměřené pořady. Nejsem v tomto sám. Jak jsem si všimnul, publikum dokáže ocenit i přednášky na téma, které nemá s fantastikou mnoho společného – živé podání a osobní nasazení přednášejícího má prostě své kouzlo. Mistryní v tomto oboru je Františka Vrbenská, jejíž páteční přednáška o indiánské mytologii byla jedním z vrcholů Festivalu. Zdatně jí sekundovali výkonnostní borci Jarek Mostecký, Vlado Ríša a Jiří W. Procházka, jejichž pořady snad ani nemohou být nudné.

Stejně jako minule si některé osoby opět vzaly na svá bedra hrdinskou porci pořadů. Vítězstvím v počtu přednášek se pravděpodobně pyšní Vojta Čepelák s deseti kousky… Novinkou byly panelové diskuse na rozličná témata. Bohužel, deset hodin ráno je na takové věci příliš brzký čas, což si asi Václav Pravda neuvědomil. Někteří účastníci diskusí proto nebyli zrovna v nejlepší formě, pokud vůbec dorazili. Charakterická jsou slova Tomáše Němce na otázku, kde že je Jiří Procházka, který měl dorazit na diskusi o paralelních světech. Jeho lakonická odpověď „ty bys budil grizzlyho v jeho doupěti?“ nepotřebuje komentář…  Avšak nejen přednáškami a seriály živ je na FF fanoušek. V kině běželo množství filmů, na své si přišli i notoričtí hráči počítačových a jiných her.

Když už jsem nakousnul slovo notorický… srdcem každého conu je pochopitelně bar. Na nedostatek příležitostí k občerstvení nemohli návštěvníci naříkat. Provozní doba, nabídka i ceny byly „fan friendly“, nic lepšího se snad ani nedá napsat. Personál ochotně obsluhoval hladovce a žíznivce i v brzké ranní a velmi, velmi pozdní noční hodiny. Nekuřáci se nemuseli dusit v oblaku kouře, bar byl přes den nekuřácký a v noci byl pro ně k dispozici Velký sál. Proti čistému vzduchu u baru však neprotestovali ani nikotinoví závisláci.

Je možné, že jsem zatím nic nekritizoval? Inu, je. Podzimní Festival přinesl pohodovou a přátelskou atmosféru a jen velmi málo příležitostí ke kritice. Organizace byla v podstatě bezchybná a hlavní guru Vašek Pravda mohl spokojeně a s úsměvem proplouvat mezi dobře naladěnými účastníky. Pozlobit mohly jen drobnosti technického a předem neovlivnitelného rázu. Nevyzpytatelná počítačová technika a software made by Microsoft dokážou překvapit kdykoliv. Mrzuté bylo jednu noc nefunkční topení v hale sloužící pro přespávání ve spacáku, ale závada byla kulantně opravena.

Trochu překvapující byl nezájem chotěbořských živnostníků vydělat na účastnících FF nějakou tu korunu, na který si trpce stěžoval i sám Václav Pravda. Sehnat o víkendu rychlé jídlo střední třídy bylo nemožné. K dispozici nebylo nic mezi toastem či steakem na baru v KD Junior a dlouhým čekáním okořeněným poměrně drahým jídlem v některé z místních restaurací. Oblíbený Panský dům byl narvaný pokrmu chtivými fanoušky a čekací doba byla snad v hodinách. Organizátoři jsou si těchto skutečností vědomi a mají v úmyslu tuto situaci zlepšit, ale je jim jasné, že  to nebude snadné. Možnosti Chotěboře jsou přeci jen omezené.

S omezeními, danými místními poměry, bojují organizátoři vlastně celou dobu, kdy tyto akce pořádají  a zatím  nad nimi vždy úspěšně zvítězili. Stále se snaží jít vpřed, něco zlepšovat a dopilovávat k dokonalosti.Lidé to oceňují a jezdí jich stále víc – na podzimní „malý“ con jich přijelo přes 600…  Hlavou však zeď neprorazíš a kam mají pořadatelé v úmyslu v létě umístit zvýšený počet programových linií, je mi záhadou. Věřím ale, že to zvládnou – viz letošní kreativní úprava starého sklepa na uhlí v kině na stylové doupě fanoušků mangy. Výsledek určitě posoudím osobně, protože jsme na Festival Fantazie přihlásili další linii, věnovanou Jakubu Vandrovcovi a věcem s ním spojeným. Takže – nashledanou v létě, budeme se na vás těšit.

(Festivalu Fantazie Speciál se bude věnovat i nejnovější díl FanTV!)

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Ranni besedy
    Toto uz je nekolikata reportaz, kde se docitam o kolapsu rannich besed. Uprimne receno – pokud osoba zodpovedna za program (prednasejici, besedujici, promitajici…) se nedostavi na svuj blok, tak to povazuji za velmi hruby prestupek. Jak se to muze stat? Program je prece dostupny dopredu a pokud nekdo nechce ucinkovat v 10.00 rano, tak to muze rict. Neverim, ze VP napise lidi do programu jen tak, aniz by to s nimi konzultoval (nebo jsem naivni?). K navstevnikum conu je to az vulgarni – zustat si spokojene chrupkat, kdyz nejeden z nich mohl vstat brzo, aby mu zajimava debata neunikla.

  2. Ach jo…
    Protože už to je druhá reportáž, kde jsem za zločince, tak jen na vysvětlenou: dopředu jsem avízoval, že desátá ráno na conech je pro mě smrtící hodina (samozřejmě, že přes týden vstávám ráno normálne do háku). Ale jsem už postarší člověk a pokud se páteční pokec protáhne do pěti, do sobotního rána, tak to prostě nevydejchám. Je mi to líto, jinak se na všechny mé či s někým společně dělané přednášky docela poctivě připravuju (vozím obrazy, zbraně, flašky:) – a tohle byla první, na kterou jsem se nedostavil. Omlouvám se všem. (I JWP je jen člověk!)

  3. Mozna na ty stara kolena – nepit az do peti do rana 🙂 Abych si zarymoval. Asi delam z komara velblouda, fanove to berou s humorem a kdo jsem ja abych dstil siru.

  4. Bůh chraň, abych někoho odsuzoval, a pokud to tak JWP pochopil, tak se omlouvám. Konečně, sám jsem úplně vystřízlivěl až v pondělí… Nápad uspořádat ty panelové diskuse je dobrý, ale bylo by lepší je posunout do pozdějších hodin, kdy již jsou všichni gladiátoři v plné formě.

  5. Ivo, v pohodě
    Reportáž je napsaná pěkně, já spíš reagoval na příspěvek Petra Čáslavy. Druhý den jsem s lidmi v baru hodil další pokec (tentokrát jen s kofolou:), a můžu říct, že mě všichni přítomní pochopili – když mě uviděli…Jinak – letní i podzimní FF jsou fakt špičkový akce, a ani tady nebudu psát, kolik let na ně jezdím, ale je to hóóódně let! A taky děkuji Tomovi za významnou spoluúčast na přednášce JFK, bez něj bych byl ztracen, i na té ranní besedě, o níž jsem přišel.

  6. 🙂
    Jestli o někom nemám pochybnosti, že by se ztratil, tak jsi to ty, mistře grizzly 🙂 Já se tam jenom tak poflakoval (na té ranní besedě ve stoprocentním významu toho slova :-))

  7. 2 Nini
    A třetí dvakrát devět… (To je Mirek, kterej tam nebyl vůbec :))

  8. slečně Niniové + jwp
    Hééééj, Nini. Makáme, makáme, nerozptylujeme se :-)Myslím, že na Fénixu budeme v plný polní a s plnejma polníma 🙂

  9. Ale no tak, chlapi. Ještě si někdo začne myslet, že na conech se jen chlastá, což pochopitelně není vůbec, ale vůbec pravda 🙂

  10. Tomáš Němec+JWP
    A mne to prislo, ze mas moc prace na to, abys sledoval tyhle diskuze:))JWP: Pozdravuje te major Hoolihenova:)

  11. Tomáš Němec+JWP
    a mne to prislo, ze mas moc prace na to sledovat tyhle diskuze:)JWP: Pozdravuje te major Hoolihenova:)

  12. to ivo
    Přesně jak říkáš, není to pravda! Pije se tam zejména ohřáté mléko, Mirinda a banánový džus s příchutí citrónu. Například na fotkách z přednášky o JFK je jasně vidět, že se tyto nápoje staly natolik vyhledávaným zbožím, že se musely začít stáčet i do lahví od Gambrinusu…

  13. to ivo
    Přesně jak říkáš, není to pravda! Pije se tam zejména ohřáté mléko, Mirinda a banánový džus s příchutí citrónu. Například na fotkách z přednášky o JFK je jasně vidět, že se tyto nápoje staly natolik vyhledávaným zbožím, že se musely začít stáčet i do lahví od Gambrinusu…

  14. Tomáš Němec+JWP
    a mne to prislo, ze mas moc prace na to sledovat tyhle diskuze:)JWP: Pozdravuje te major Hoolihenova:)

  15. slečně Niniové
    Tak to ti přišlo špatně, Nini :-)) Jak vidíš, mám spoustu času na to, psát některý příspěvky i dvakrát 🙂

  16. 2 Nini
    Děkuji Margaretě za pozdrav! A že jí ručku líbám, majorce mojí nejlepší! Frank (zamilovaný)

  17. 2 Nini + Tom
    Nini: Samozřejmě políbit! Ale tak, aby to bylo galantní a decentní – prostě jako ode mě, ona Margaret už bude vědět :))Tom: už jsem se toho druhýho slova lekl, máš štěstí, ogare, že znáš Mash :)))Kuní ksicht Frank

  18. 2 jwp
    Dobrá tedy, predpokladam, ze ti posle to samy, tak se tes:))

  19. 2 nini (+ margaret)
    Polibek coby pozdrav musí být vždy předáván osobou opačného pohlaví.Direktiva 1548/FFs/2007 Red Dwarf, no. 001

  20. 2 jwp
    samozrejme, my tady na Suchdole pohlavi nemenime, jsme konstantni:)))

  21. 2 Nini
    Jo ták, Suchdol! To je tím, že já holt neznám nicky ve zdejších diskusích – a přitom se tady vykecávám. Ahóóój, holka!(Snad jsem se nesplet… Uf.)

  22. cau:) …ale ze to trvalo:)) mne se zdalo, ze jsou ty odpovedi, rekneme, diplomaticky:))

  23. 2 nini
    Teda, mně se to takhle líbí, ale co Jarek? Nezabije mě?A major Margaret, nebude smutná?

  24. – jwp
    Major Margaret dostane jiny rozkazy a Jarek ma sin slavy. Vsichni nemuzou mit vsechno, ze? :))

  25. 2 nini
    To je vlastně fakt, ale my si v tom případě můžeme klidně dát kámošskýho spicha, co? :)))jwp@destom.cz.

  26. diskuse
    Petr je trochu naivní, když si myslí, že jsem měl diskuse se všemi domluvené předem :-). Obrovský objem práce s přípravou FFS a pekelné problémy v práci mi dovolily předem se domlouvat jen s někým, s někým až na místě a s někým jsem se nedomlouval předem vůbec a přesto přišel (díky, Ivo). Nemám čas vysvětlovat, jak to, že nemám čas :-). Ve stručnosti jen jak to funguje – řadu novinek jen nadhodíme a dolaďujeme až při dalších conech – částečně proto, že naslibujeme víc, než jsme schopni zrealizovat na 100%, částečně proto, že věnovat se příliš jedné věci, u které nevíme odezvu, nemůžeme, protože by tím utrpělo deset jiných věcí, které také zkoušíme, částečně proto, že je přirozené postupné vylepšování, než perfektní provedení hned napoprvé, zvláště ve fanouškovských podmínkách. Diskuse měly odezvu větší, než jsem doufal, budeme v nich pokračovat. Ale nemůžeme všechen program dělat až od dvou odpoledne, desátá hodina není ráno a řada fanoušků už je tou dobou tři hodiny vzhůru a naplno se baví, a navíc je dopolední diskuse mnohem lepší startovní program, než přednáška. Přednáškami už nenaplníme velký sál, jsou všeho všudy dvě tři výjimky a to je málo. Zájem fanoušků se přesouvá stále více k filmům a hrám a přemýšlet v deset se nechce často ani těm, co už jsou dlouho vzhůru. Diskuse naopak všechny hezky rozproudí, dá se na ni lépe přijít uprostřed, zapojuje i publikum. A že někdo nedorazí, protože to večer přežene? Proto budeme zvát více diskutujících a případně je ráno ještě doplňovat dalšími, kteří mají co říct k tématu.

  27. Petře, ještě řečnická otázka – o jakém kolapsu mluvíš? Diskuse proběhly se dvěma třetinami ohlášených diskutérů a měly výborný ohlas a účast větší, než značná část přednášek.

Zanechat odpověď