Reportáž: Festival Fantazie Speciál 2007

Jelikož jsem letos opět na letním Festival Fantazie absentoval (přednost dostala výprava do exotických Vojslavic), byla má účast na jeho podzimním bratříčkovi prakticky nutností. Nutností příjemnou, protože po těch deseti letech jezdím do Chotěboře prakticky jako domů. Zdejší akce přestavují ostrov jistoty a stability, který pěkně kompenzuje dobrodružné cesty do neznáma na Parcony. O účasti tedy bylo rozhodnuto předem a jen jsem čekal na spuštění přihlašování.

Den D zde, ale co to po mě ten počítač chce – registrace do nového systému, co to má být? Nic tak zvláštního. Organizátoři zjevně došli k racionálnímu závěru, že na jejich Festivaly jezdí stabilní okruh návštěvníků, kterým nyní stačí zaregistrovat se a napříště jim odpadne otravná nutnost zadávat osobní údaje. Některým lidem se to asi moc líbit nebude, ale pravděpodobně jde o stejné jedince, kteří dlouho plakali po papírových přihláškách na Parcony v dobách, kdy už běželo jen přihlašování přes internet. Mimochodem, propagátorem tohoto přístupu byly právě Avalcony, kvůli kterým jsem si před neuvěřitelnými deseti lety založil svou první e-mailovou adresu. Přihlášení tedy mám za sebou a nyní zbývá jen čekat na čtvrtek 25 října.

Den odjezdu je zde a já nasedám do Randalfova italského vozu. Naše společnost – Radim Byčánek, medvídek Danesh a já – se totiž  po loňských zkušenostech rozhodla oželet cestování s Českými drahami a radostně využila možnost svézt se vozem s Randalfem. Jak se ukázalo, i cestování po silnicích má svá úskalí – plánovaný příjezd do Chotěboře v pět odpoledne je posunut na neurčito. Cesty jsou plné kamionů a objížděk, mlha se dá krájet a déšť snad padá vodorovně, ale po sedmé hodině večerní jsme na místě. Přihlášení na recepci v prostorách kina proběhne bleskově – všichni jsme registrováni a máme zaplaceno. Ještě musíme bleskově odložit osobní věci na pokoj v hotelu Vysočina. Na spacák už nás opravdu neužije a navíc by nás někde v tělocvičně lynčoval rozzuřený dav nevyspaných lidiček, kterým by vadilo bohatýrské chrápaní nejmenovaného kamaráda. Takto trpíme jen my a eventuelně lidé v sousedních pokojích… V osm hodin už jsme v KD Junior a věnujeme se conovým radovánkám.

Ve víru dění

Letošní Festival Fantazie Speciál tradičně nabídnul hned několik programových linií. Bohužel, o těch věnovaných například manze nebo seriálům typu Stargate, Battlestar Galactica nebo Buffy mohu napsat jen to, že byly a že neměly nouzi o účastníky. Seriály mám samozřejmě rád, ale na conech preferuji řekněme univerzálněji zaměřené pořady. Nejsem v tomto sám. Jak jsem si všimnul, publikum dokáže ocenit i přednášky na téma, které nemá s fantastikou mnoho společného – živé podání a osobní nasazení přednášejícího má prostě své kouzlo. Mistryní v tomto oboru je Františka Vrbenská, jejíž páteční přednáška o indiánské mytologii byla jedním z vrcholů Festivalu. Zdatně jí sekundovali výkonnostní borci Jarek Mostecký, Vlado Ríša a Jiří W. Procházka, jejichž pořady snad ani nemohou být nudné.

Stejně jako minule si některé osoby opět vzaly na svá bedra hrdinskou porci pořadů. Vítězstvím v počtu přednášek se pravděpodobně pyšní Vojta Čepelák s deseti kousky… Novinkou byly panelové diskuse na rozličná témata. Bohužel, deset hodin ráno je na takové věci příliš brzký čas, což si asi Václav Pravda neuvědomil. Někteří účastníci diskusí proto nebyli zrovna v nejlepší formě, pokud vůbec dorazili. Charakterická jsou slova Tomáše Němce na otázku, kde že je Jiří Procházka, který měl dorazit na diskusi o paralelních světech. Jeho lakonická odpověď „ty bys budil grizzlyho v jeho doupěti?“ nepotřebuje komentář…  Avšak nejen přednáškami a seriály živ je na FF fanoušek. V kině běželo množství filmů, na své si přišli i notoričtí hráči počítačových a jiných her.

Když už jsem nakousnul slovo notorický… srdcem každého conu je pochopitelně bar. Na nedostatek příležitostí k občerstvení nemohli návštěvníci naříkat. Provozní doba, nabídka i ceny byly „fan friendly“, nic lepšího se snad ani nedá napsat. Personál ochotně obsluhoval hladovce a žíznivce i v brzké ranní a velmi, velmi pozdní noční hodiny. Nekuřáci se nemuseli dusit v oblaku kouře, bar byl přes den nekuřácký a v noci byl pro ně k dispozici Velký sál. Proti čistému vzduchu u baru však neprotestovali ani nikotinoví závisláci.

Je možné, že jsem zatím nic nekritizoval? Inu, je. Podzimní Festival přinesl pohodovou a přátelskou atmosféru a jen velmi málo příležitostí ke kritice. Organizace byla v podstatě bezchybná a hlavní guru Vašek Pravda mohl spokojeně a s úsměvem proplouvat mezi dobře naladěnými účastníky. Pozlobit mohly jen drobnosti technického a předem neovlivnitelného rázu. Nevyzpytatelná počítačová technika a software made by Microsoft dokážou překvapit kdykoliv. Mrzuté bylo jednu noc nefunkční topení v hale sloužící pro přespávání ve spacáku, ale závada byla kulantně opravena.

Trochu překvapující byl nezájem chotěbořských živnostníků vydělat na účastnících FF nějakou tu korunu, na který si trpce stěžoval i sám Václav Pravda. Sehnat o víkendu rychlé jídlo střední třídy bylo nemožné. K dispozici nebylo nic mezi toastem či steakem na baru v KD Junior a dlouhým čekáním okořeněným poměrně drahým jídlem v některé z místních restaurací. Oblíbený Panský dům byl narvaný pokrmu chtivými fanoušky a čekací doba byla snad v hodinách. Organizátoři jsou si těchto skutečností vědomi a mají v úmyslu tuto situaci zlepšit, ale je jim jasné, že  to nebude snadné. Možnosti Chotěboře jsou přeci jen omezené.

S omezeními, danými místními poměry, bojují organizátoři vlastně celou dobu, kdy tyto akce pořádají  a zatím  nad nimi vždy úspěšně zvítězili. Stále se snaží jít vpřed, něco zlepšovat a dopilovávat k dokonalosti.Lidé to oceňují a jezdí jich stále víc – na podzimní „malý“ con jich přijelo přes 600…  Hlavou však zeď neprorazíš a kam mají pořadatelé v úmyslu v létě umístit zvýšený počet programových linií, je mi záhadou. Věřím ale, že to zvládnou – viz letošní kreativní úprava starého sklepa na uhlí v kině na stylové doupě fanoušků mangy. Výsledek určitě posoudím osobně, protože jsme na Festival Fantazie přihlásili další linii, věnovanou Jakubu Vandrovcovi a věcem s ním spojeným. Takže – nashledanou v létě, budeme se na vás těšit.

(Festivalu Fantazie Speciál se bude věnovat i nejnovější díl FanTV!)